Domů     Než škrta, to budu radši bez chlapa!
Než škrta, to budu radši bez chlapa!
6 minut čtení

Dřív bývalo běžné, že když chtěl muž pozvat ženu na skleničku, platil on. Dával tím najevo, že není žádný chudák. Že je schopen se o svoji rodinu postarat. Dnes by si snad chlapi nejraději nechali vše zaplatit.

Dřív by se chlap raději propadl do země, než aby za něj ženská platila…Vypadal by totiž přede všemi jako neschopný budižkničemu. To mi říkala babička. Dnes je doba jiná.

Skoro žádná žena už nečeká, že by jí snad muž něco platil a skoro automaticky si vše dělí napůl.

To já jsem ještě ze staré školy. Nepotřebuji chlapa, co si mě bude vydržovat, ale normální útratu v restauraci by měl zvládnout normálně zaplatit.

Soused byl pohledný štramák

Když jsem se před mnoha lety rozvedla, napřed jsem si nechala trochu času na rozmyšlenou, užívala si konečně dny, které jsem měla jen sama pro sebe a věnovala se práci. Časem mi ale přeci jen společnost osoby opačného pohlaví začala chybět.

Měla jsem sice svůj malý obchůdek s oděvy z druhé ruky, takže jsem si měla přes den s kým povídat, ale přeci jen šlo především o dámskou klientelu. A nebyla jsem zase ještě tak stará, abych na chlapy zanevřela.

Jednou jsem zaslechla hovor svých zákaznic: „Maruško, podívej, to je náš soused ze čtyřky,“ upoutaly moji pozornost a koukaly ven s evidentním zalíbením. Zadívala jsem se stejným směrem. „Je už nějakou dobu sám, a přitom to je tak přitažlivý chlap! Ivanko, to by byla partie pro vás, Ivanko!“ obrátily se na mne.

Trochu jsem se začervenala. „No jo, přece ho ale nebudu přepadávat na ulici,“ usmála jsem se na ně. „Nebojte, my něco vymyslíme,“ spiklenecky na sebe mrkly.

Dohodily mi chlapa!

Hned další den jsem ale na sympatického souseda narazila zase, zrovna ve chvíli, kdy jsem zavírala obchod. Usmál se na mne a pozdravil! „Že by ty dvě opravdu něco ukuly?“ pomyslela jsem si a úsměv opětovala. Další dva dny se nedělo nic.

Třetí den na mě čekal před obchodem s kytkou! „Víte, moc se omlouvám, už delší čas si vás všímám a moc rád bych vás pozval na kávu nebo víno. Samozřejmě, pokud nejste zadaná!“ pronesl nesměle a lišácky na mě mrkl.

„Je to jasné! Ženský mi domluvily rande,“ řekla jsem si a v duchu jim poděkovala. Tomáš, jak se představil byl totiž zblízka ještě přitažlivější než zdálky. „Ráda přijímám a volím víno,“ odpověděla jsem.

Zaplatil si deci vína

Domluvili jsme se na páteční pozdní odpoledne. Dala jsem si dvě deci Merlotu, který mám ráda. Tomáš zkoumal vinný lístek ze všech stran, až mi to bylo trapné, nakonec si objednat deci toho nejlevnějšího bílého vína.

Tenkrát jsem tomu ještě nepřikládala žádný význam, protože jinak to byl opravdu moc prima večer.

Tom byl galantní, společenský a hezky se s ním povídalo. Když přišla servírka s účtem, klidně řekl. „Já prosím platím deci bílého a jednu vodu.“ To mi vyrazilo dech, ale nijak jsem to nekomentovala a uhlídala si výraz obličeje.

Byla jsem zvyklá, že pokud někoho pozvu, tak logicky platím já… Holt zřejmě nová doba proniká i do starší generace.

Nepřinesl mi ani kytku!

„Byl to moc příjemný večer, Ivano,“ doprovodil mě až před dům. „Vyrazíme si spolu ještě? Já bych moc rád!“ sdělil mi při loučení. A tak jsem ho já husa pozvala na nedělní oběd. Vařím ráda a

Tomáš při našem prvním setkání neustále mluvil o tom, jak špatně jim vaří v závodní jídelně. „A přitom je to tak drahé, Ivo, vždyť ty suroviny zase tolik nestojí,“ rozebíral nekonečně dlouho.

Marně jsem se mu snažila vysvětlit, že taky nemůžu prodávat triko za pět korun, protože k jeho výsledné ceně musím započítat i to co zaplatím za nájem, energie a platy. Ale zdálo se mi, že to moc nechápe nebo nechce.

Odbyl mě drobností

V neděli zazvonil pět minut před dvanáctou. Pravda, trochu jsem očekávala, že přinese třeba kytku nebo víno. Z kapsy saka vytáhl Raffaello – tři kuličky! „Maličkost pro tebe,“ správně to pojmenoval a tvářil se, jako kdyby mi dával něco mimořádného.

„Tady to voní,“ hned nasál a hnal se dál, „to je jak u maminky.“ Svíčkovou chválil do nebes a dvakrát si přidal. Měla jsem radost, že mu chutná. Skoro to vypadalo, že se neudrží a řekne si ještě o příděl na doma.

Spořivý, ale šikula

Pak si všiml, že mi nesvítí žárovka v komoře a že mi kape kohoutek. „Máš tu nějaké nářadí?“ zeptal se a okamžitě se pustil do opravy. To mě opravdu potěšilo. Možná kapku spořivý, ale šikovný a pracovitý, shrnula jsem dnešek.

„Nechceš se mnou jet na chalupu?“ nabídl mi při odchodu. „Je tam teď začátkem babího léta krásně,“ usmál se na mě.

„Mám tam dvě jabloně, rodí moc chutná jablíčka,“ básnil. „A taky ořešák. Myslím, že letos bude mít hodně ořechů.“ Měl. Sbírala jsem je skoro celou sobotu, až mě bolela záda. „Tome, mám toho už dneska dost. Vařit se mi nechce. Zajdeme si pak na dobrou večeři,“ rozhodla jsem se.

„Já myslel, že mi něco dobrého uvaříš,“ podivil se. „Vždyť tu nic nemáš,“ odpověděla jsem. „No, já myslel, že třeba něco vezmeš s sebou,“ odpověděl, ale na večeři jsme jeli. Nemusím zdůrazňovat, že jsem si tu svou zaplatila.

Odečetl půlku kuřete

Zatímco já jsem si s chutí dala steak s oblohou a pečenými brambory, ten škudla si poručil hranolky s kečupem. „Nějak mi to jídlo leží v žaludku,“ skuhral skoro celý večer.

„Tak ses měl normálně najíst, a ne šetřit a cpát se mastnými hranolky,“ poznamenala jsem trochu ironicky.

Pochopitelně se ten večer už žádná romance nekonala. Přesto jsem druhý den ráno, ještě stále v dobrém rozpoložení, došla do blízkého obchodu na nákup a k obědu upekla kuře s bramborem.

„No, řekni, Ivanko, není to lepší, než v nějaké restauraci?“ blaženě se usmíval nad kuřecím stehnem.

Když mě pak v neděli večer dovezl domů, podával mi v autě nějaký lísteček. „Tady jsem, Ivi přesně spočítal, kolik mi zaplatíš za benzín. To dnešní kuře jsem samozřejmě odečetl, tedy půlku.“ To už bylo na mě opravdu moc.

„Ty jeden skrblíku!“ zařvala jsem, „tady máš ty zatracený peníze a udus se s nimi!“

Vyndala jsem z peněženky tisícovku a hodila ji po něm. Když jsem uháněla z auta slyšela, jak za mnou volá: „Ivanko, počkej, musím ti vrátit! Škoda, žes neměla drobné!“ Zato já jsem pochopila, že tohle fakt nechci.

Za pár měsíců jsem na srazu ze střední školy potkala spolužáka Dušana, mou dávnou lásku. Takového normálního chlapa, který zbytečně nerozhazuje, ale občas mi přinese kytku.

Ivana O. (65), Ostrava

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Markétka bývala tak veselá, pak ale zasáhl krutý osud a už neměla důvod k úsměvu. Vrátili jí ho až malí, roztomilí tvorečkové s růžky. Pamatujete si, mí vrstevníci, jak bývala v televizi kdysi přestávka a v ní dovádivá koťata? Ta přestávka byla velmi oblíbená. Jakmile se koťata zjevila na obrazovce, volali jsme jako o život: „Koťata!“ Babička s maminkou zanechaly vaření, chlapi položili karty,
5 minut čtení
Byla jsem po rozvodu, sama a nic mě netěšilo. Když přišla má kamarádka s nápadem na společné podnikání, znova mě to nakoplo. A to byla chyba. Radku jsem potkala v pro mne těžké době. Přestěhovala jsem se do nového města a změnila jsem práci. Chtěla jsem opustit starý život, ve kterém bylo hrozné manželství a domácí násilí. Nechala jsem se týrat Ve svazku s tyranem jsem vydržela skoro dvac
3 minuty čtení
Některým lidem by se měl domácí mazlíček zakázat. Nemají totiž čas ani vůli starat se o někoho jiného, než o sebe. Toho ošklivého psa jsem nedokázala odmítnout. Všechno se to odehrálo v době, kdy jsem se vrátila do zaměstnání po druhé mateřské. Narodili se mi dva synové krátce po sobě, po tak dlouhé době jsem se nemohla dočkat, až budu zase chodit mezi lidi. Nebyla jsem ve své kanceláři téměř š
3 minuty čtení
Prošla jsem v práci tvrdou šikanou. Žádný z kolegů, se kterými jsem vždy dobře vycházela, se za mě nepostavil. Dokonce ani Šárka. Na základní škole jsem pracovala ráda do té doby, než mě začal tvrdě šikanovat ředitel. Bylo to naprosto nespravedlivé a všichni to věděli. Chtěl se mě zbavit a přijmout místo mě svou známou, mladou krev. Povídalo se, že s ní chodí a hodlá jí prokázat službičku. Prez
3 minuty čtení
Nemohli jsme uvěřit svým očím, kdo to na dvorku vyjídá misku našemu psovi. Byl to lišáček, a byl tak malý a úplně opuštěný! Že se nám po vesnici v noci procházely lišky, o tom jsme věděli. Kdo neměl psa, ale zato vlastnil slepice, tomu občas zavítaly do kurníku. Toho jsme se my nebáli, protože slepice ani jinou drůbež jsme nechovali. Po smrti maminky jsme se zvířaty skončili, já na to nebyla, v
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Absolonová hledá bohatého sponzora, hlaste se!
nasehvezdy.cz
Absolonová hledá bohatého sponzora, hlaste se!
Na dovolenou u moře, na luxusní kabelky, šaty, nebo dokonce na nové auto musí Monika Absolonová (48) zatím zapomenout. Všechny její úspory se totiž rozkutálely. Nejen proto, že má zpěvačka po rozcho
Nový sedan Lexus ES pro novou éru
iluxus.cz
Nový sedan Lexus ES pro novou éru
Lexus představuje v evropské premiéře zcela nový model ES, nová technologie s vysokou úrovní pohodlí a bezpečností. Osmá generace tohoto globálního sedanu prémiové třídy přijde na trh počátkem příštíh
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
epochalnisvet.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory.   Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, pražská kunstkomora císaře Rudolfa II. (1552–1612) se
Změna ve fungování mitochondrií u laboratorně chovaného parazita
21stoleti.cz
Změna ve fungování mitochondrií u laboratorně chovaného parazita
Vědecký tým z Ostravské univerzity, Biologického centra Akademie věd ČR a dalších evropských a amerických institucí odhalil zásadní změnu v energetickém metabolismu parazita Vickermania ingenoplastis,
Jak černé skříňky odhalují příčiny katastrof?
epochaplus.cz
Jak černé skříňky odhalují příčiny katastrof?
Černé skříňky, ač oranžové, jsou klíčovými svědky leteckých neštěstí. Od pádu ruského Tu-154 v Černém moři až po jejich neuvěřitelnou odolnost v extrémních podmínkách – tato zařízení ukrývají odpovědi na otázky, co se pokazilo. Přečtěte si, jak fungují a proč jsou téměř nezničitelné. Slyšíme o nich ve zprávách v souvislosti s leteckými tragédiemi. Ale víte,
Udržitelnost pod značkou luxusu
rezidenceonline.cz
Udržitelnost pod značkou luxusu
Ještě stále panuje představa, že dům postavený na ekologických principech musí být výhradně minimalistický, až asketicky zařízený. Pokud se ovšem realizace ujmou zkušený architekt s nadanou designérkou, realita vypadá zcela jinak. Hlavním cílem tohoto projektu bylo minimalizovat dopad budovy a jejího provozu na životní prostředí. A protože dům si navrhovali sami majitelé, uznávaný indický architekt
Pochopila jsem, proč mi to místo tolik pomohlo
skutecnepribehy.cz
Pochopila jsem, proč mi to místo tolik pomohlo
Když jsem ztratila manžela, moc jsem se trápila. Netušila jsem, že existuje místo, které vdovám vrací radost a chuť do života. Pomohlo i mně. Můj Jindřich byl naprosto skvělý manžel. Znali jsme se z vysoké školy. Byla to láska na první pohled, zamilovala jsem se hned, jak jsme se potkali na první přednášce. Po škole jsme
Záhada tanečního moru: Proč se stovky lidí unavily k smrti?
historyplus.cz
Záhada tanečního moru: Proč se stovky lidí unavily k smrti?
Křivolakými uličkami Štrasburku se rozléhají divoké výkřiky. Stovky obyvatel města se do hudby extaticky zmítají, svíjejí a všelijak kroutí. Ve tvářích mají zcela mrtvolný výraz a viditelně jsou na konci svých sil. V poskakování ale neustávají, dokud vyčerpáním zcela nepadnou. Co bylo příčinou podivného „tanečního moru“, který v létě 1518 město zachvátil? Štrasburk platí
Směs z lesních hub nakyselo
tisicereceptu.cz
Směs z lesních hub nakyselo
Na nakládání se hodí hříbky, babky, lišky i poddubáky. Suroviny na 4 sklenice 1 kg očištěných hub 2 lžíce octa sůl Na nálev 500 ml octa 1,5 l vody 10 kuliček pepře 10 kuliček nového k
Chcete jít vpřed? Hýbejte se
nejsemsama.cz
Chcete jít vpřed? Hýbejte se
Život je jako jízda na kole, a kdo chce udržet rovnováhu, musí se hýbat. Kila ani roky nejsou překážkou, jen výzvou. Co je nejvhodnější, když sedavý způsob života začíná ovlivňovat zdraví? Je to chůze – nejlepší pohyb venku, při kterém přirozeně posilujete celé tělo. Stačí alespoň třicet minut chůze obden a ve svižnějším tempu. Pokud máte
PETEXPERT DEN 2025
epochanacestach.cz
PETEXPERT DEN 2025
V sobotu 31. května 2025 se v pražském Pesoparku v Uhříněvsi uskuteční první ročník akce pro širokou veřejnost – PetExpert den. Tento celodenní zážitkový program je určen pro všechny milovníky psů, jejich psy i rodiny s dětmi. Akce je zdarma a nabídne praktické ukázky práce se psy, přednášky, odborné konzultace, soutěže, stánky se sortimentem pro
Záhada hromadných úmrtí ptáků: Neznámá síla zabíjí za letu celá hejna
enigmaplus.cz
Záhada hromadných úmrtí ptáků: Neznámá síla zabíjí za letu celá hejna
Je to děsivý pohled. Krajina, kam až oko dohlédne, je poseta těly mrtvých ptáků a z nebe s tupým žuchnutím padají na zem další a další. Jako by snad početné hejno za letu zemřelo ve stejný okamžik. Mn