Domů     Najednou jsem jí zbyla já
Najednou jsem jí zbyla já

Rozvod rodičů pro mě naštěstí neznamenal žádnou pohromu. Ale jen do chvíle, kdy se můj tatínek rozhodl na stará kolena oženit!

Měla jsem moc hodné rodiče. Jediný problém byl, že máma byla o dvacet let mladší a táta hudebník, který byl stále na cestách. A má mladá maminka byla velmi krásná.

Časem neodolala svodům stejně starého muže a do jednoho se po deseti letech manželství zamilovala. Následoval rozvod.

Byl dál součástí rodiny

Pro mne se nic moc nezměnilo. Táta, který hrál na violu, s orchestrem často cestoval, a jeho nepřítomnost pro mě nebyla ničím nezvyklým. Navíc přestože rozchod zpočátku těžce nesl, já pro něj byla nejdůležitější. S mámou se tak i nadále normálně bavili. Pak šel ale do důchodu a přestal cestovat.

Začal učit v hudební škole a na konzervatoři. A dolehla na něj samota. „Měl bych se oženit, aby se o mě měl kdo starat,“ začal říkat jakoby v legraci. Až později jsem pochopila, jak vážně to myslel. A tak nám vstoupila do života Alena.

Dohromady je dali společní známí. Alena byla o tři roky mladší a učila na vysoké škole historii. Od začátku mi neseděla. Typická stará pana, která se nikdy nevdala a věnovala se jen své práci. Dotáhla to na docentku. Ani studenti ji neměli rádi. Byla studená jako psí čumák a byla hrozný snob.

Bohužel táta to viděl jinak, a tak přišlo svatební oznámení. „Proč máš ‚profesor‘ před jménem?“ „To víš, paní docentka se vdává, tak ze mě udělala profesora, když učím na té konzervatoři. Co bych pro ni neudělal! “ zašeptal. A tak si táta, vzal Alici.

Stále se jen povyšovala

Chodila jsem k nim jednou týdně na oběd nebo večeři, kvůli tátovi. Já jsem ale trpěla. „Evičko,“ usmála se jedovatě sladce, „nevím, jestli už jsi tu polévku někdy ochutnala. To je italská minestrone,“ poučovala mě nad talířem polévky z tuzexového pytlíku.

„Máma ji dělá,“ odpověděla jsem popravdě. „No, jistě, jen nevím, jestli tomu může z místních surovin dát tu pravou chuť,“ odfrkla, a tak to bylo se vším. Časem si s tátou koupili čtyřpokojový byt.

„Evo, usoudili jsme s Jaroslavem,” významně se podívala na tátu, který mlčel, „že pořádek dělá přátele.“ Nechápavě jsem se na ni podívala.

Táta neodporoval, jako vždy

„Domluvili jsme se, že otec se s tebou vypořádá.“ „Jak vypořádá?“ nechápala jsem. „Podívej, tenhle byt jsme koupili s tvým tátou napůl.

Kdyby se s ním něco stalo, nastaly by komplikace.“ „Co si to o mě myslíš?“ nemohla jsem pochopit, že by se mohla domnívat, že bych ji vyhodila na ulici. „Dostaneš docela slušnou částku. Tvoje máma má novou rodinu…“ začal i táta hájit názor Alice.

„Přece si nemyslíš, že tě máma chce okrást mým prostřednictvím?“ nepoznávala jsem ho. Poté, co mi na účet dorazilo půl milionu, mě Alice přestala zvát na večeře a táta se se mnou začal scházet potají. Zemřel necelých deset let po svatbě.

Po pohřbu jen poznamenala: „Ještě dobře, že jsme všechno dopředu vyřídili. Podívej, nebudeme předstírat, že se máme rády. Volat mi nemusíš.“ A bylo to.

Najednou se mi ozvala!

Za dalších pět let mi ale sama zavolala. Byla po operaci kolene. „Nazdar, Evičko,“ ozvala se, jako bychom kontakt nikdy nepřerušili. „Mám na tebe velkou prosbu. Mohla bys mi přinést nákup?“ zeptala se tím svým sladkým hlasem.

„Měla bys, Evi, je to stará ženská a je sama,“ přemlouvala mě má dobrosrdečná máma.

Sice jsem už byla vdaná a měla jsem malou Emičku, ale přesto jsem jí začala občas navštěvovat a pomáhat jí. Někdy jsem přinesla nákup, občas i krabičku s jídlem. Sice poděkovala, ale pokaždé měla hlavně starost, aby nezůstala něco dlužná.

Stále se mnou ale jednala s povýšeností a chladem. Jednou jsem neměla hlídání, tak jsem vzala Emičku sebou.

„Emi, pomoz mi vybalit babičce nákup,“ řekla jsem jí, abych ji zabavila. „Babiška, nákup,“ opakovala malá nadšeně. „Babička? Promiň, Evo, ale nejsem žádná babička cizího dítěte! A už ji sem prosím nevoď, není vychovaná a sahá na mé knihy,“ zmrazila mne.

Za snahu mě komanduje!

Uplynulo dalších patnáct let a Alena před rokem oslavila devadesáté narozeniny. Špatně se pohybuje, hůř slyší, ale komanduje pořád. Já nemám sílu s ní přerušit kontakt. A tak jí vozím na její přání jídla z restaurací nebo to, co vařím.

Chtěl jsem jí zajistit dovoz obědů přes sociálku, ale odmítla: „Promiň, nebudu jíst nějaká proletářská jídla ze školních jídelen!“

Manžel i děti mi říkají, že jsem hloupá, že mě jen zneužívá. Nudí se, žádné přátele nemá a asi nikdy neměla. Tak s ní občas posedím a prohlížím ve starých albech fotky jejích rodičů i momentky z několika dovolených s mým tátou.

Za ta léta jsem si na ni docela zvykla, i když tím svým divným přístupem. Neumí mít nikoho ráda. Je mi jí vlastně líto.

Eva H. (57), Plzeň

Předchozí článek
Další článek
Související články
14.6.2024
Moje kulinářské umění je vyhlášené. Těším se pověsti nejlepší kuchařky široko daleko. Nemohu připustit, aby byla moje snacha lepší! Tohle je moje parketa. A tu si nenechám vzít! Myslím, že si kaž­dý zakládá na tom, co umí nejlépe. V mém případě to je vaření. Toto umění jsem určitě podědila po své babičce, která byla vyhlášená kuchařka. Také moje teta vařila ve školní jídelně, a dodnes si pamatu
11.6.2024
Moje dětství bylo příšerné. Nerada jsem chodila domů, nerada jsem zůstávala s kýmkoli z naší rodiny. Máma s tátou se neustále hádali a prali. Moje o šest let mladší sestra Jitka si vůči tomu vytvořila jakousi imunitu a neustále mě shazovala, protože já se s tím vyrovnat neuměla. Možná se tak chtěla rodičům hlavně zavděčit, protože jejich hněv na její hlavu potom tolik nedopadal a vše jsem odnáš
10.6.2024
Magdu jsem měla vždycky ráda, jako starší sestra při mně vždy stála. Okolnosti se ale změnily a má šikovná sestra je „za vodou“. Nedávno mi najednou vpálila, že bych chtěla, aby mě finančně zajistila, a to se mě hodně dotklo. Jako děti jsme mezi sebou necítily žádné rozdíly. Rodiče nás vychovali k vzájemnému respektu, a pokud to nebylo možné, jednoduše jsme se porvaly. Pamatuji si na náš společ
10.6.2024
Mé nabídky k pomoci ignoruje, a dokonce se mi vysmívá. Nechápu, že se mě nezastane alespoň syn. Nesmím do ničeho mluvit a své názory si mám nechat jenom pro sebe! Mít velkou rodinu byl můj sen, ale nakonec jsem měla jen tři děti. Já sama pocházím ze šesti dětí a prožila jsem šťastné dětství. Byli jsme se sourozenci pořád venku, lezli po stromech a o domácí mazlíčky neměli nouzi. Psi, kočky, krá
7.6.2024
Co je v domě, není pro mě. Sice se to říká o vztazích na pracovišti, já jsem to ale prožila ve své vlastní rodině. Nikdy jsem to neplánovala, on také ne. Ale stalo se. S mojí sestrou Danou jsme měly klasický sesterský vztah. Ona je o pět let starší, takže když jsem se narodila, byla jsem nejmilovanější holčička, její panenka na hraní, s níž se chlubila a vydávala mě za své děťátko. V pubertě ob
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Voda v zahradě přínáší pohodu
rezidenceonline.cz
Voda v zahradě přínáší pohodu
Přírodní či umělé jezírko nebo potůček umí přispět ke zlepšení klimatu na pozemku u domu, klidná či rozvlněná hladina nejen krásně vypadá, ale také zvlhčuje okolní prostředí, a tím zvyšuje komfort zahrady. Šumění padající vody pak tlumí jiné nežádoucí hluky. Vodní plocha navíc působí velmi esteticky – jako v zrcadle se v ní odráží blízké
Druhé těhotenství je pro Kohoutovou peklo!
nasehvezdy.cz
Druhé těhotenství je pro Kohoutovou peklo!
Náročné to teď má herečka Berenika Kohoutová (33) ze seriálu Jedna rodina, která se už brzy dočká narození druhého potomka. Jenže zatímco během těhotenství s dcerou Lolou (4) všechno zvládala bez pr
Tisíc tváří Amazonie najdete v Pavilonu Anthropos
21stoleti.cz
Tisíc tváří Amazonie najdete v Pavilonu Anthropos
V Brně se otevřela unikátní výstava Tisíc tváří Amazonie. Představuje kulturní a přírodní rozmanitost oblasti Velké Amazonie a přináší vhled do života původních domorodých obyvatel tohoto kulturního a
Smaženice s hlívou ústřičnou
tisicereceptu.cz
Smaženice s hlívou ústřičnou
Máte doma nakládané nebo sušené houby? Neváhejte je použít klidně i v dubnu. Hlíva ústřičná je navíc velice zdravá a její chuť si zamilujete. Suroviny 10 lžic nakládaných nebo sušených hub 2 l
V chatové osadě jsem zažila zklamání a pak i štěstí
skutecnepribehy.cz
V chatové osadě jsem zažila zklamání a pak i štěstí
Do Milanovy chaty jsem s ním jezdla potají, přikrytá dekou na zadním sedadle auta. Byla to úleva, když jsem konečně z milenky povýšila na jeho oficiální přítelkyni. Vyhráno jsme ale neměli. Roky jsme se skrývali jako dva vězni na útěku. Když už jsme jeli jednou za uherský rok na chatu, působilo to, pokud by nás někdo pozorně
Šťavnaté burgery
nejsemsama.cz
Šťavnaté burgery
Burgery můžete odlehčit zeleninou. Přidejte do nich např. najemno nastrouhanou cuketu nebo celer. Dostanou zajímavou chuť a prohloubí se tím jejich lahodná chuť a šťavnatost. Ingredience na 6 porcí: ● 800 g hovězího mletého masa ● 1 šalotka ● 2 žloutky ● sůl ● pepř ● 4 snítky tymiánu ● olivový olej ● zelenina na dozdobení Postup: Maso dejte do mísy. Přidejte najemno nakrájenou šalotku, žloutky,
Město Idu získalo nezávislost jen na pár stovek let
historyplus.cz
Město Idu získalo nezávislost jen na pár stovek let
Žhavé slunce propaluje kůži až do morku kostí. Muž na koni spatří na obzoru budovy. „Trochu neplánovaná zastávka, ale proč ne,“ pomyslí si. Když pár minut poté projíždí branou města Idu, on i jeho kůň už melou z posledního.   Nejvyšší čas svlažit hrdlo. Přijel sem poprvé a nákladnost staveb ho přesvědčila, že tady žijí bohatí
Kamenný kruh v Bighornu: Kdo a proč ho postavil?
enigmaplus.cz
Kamenný kruh v Bighornu: Kdo a proč ho postavil?
V pohoří Bighorn ve státě Wyoming se nachází místo, kterému se přezdívá severoamerické Stonehenge. Nikdo neví, z jakého důvodu zde tajuplné kameny stojí. Jedna z teorií praví, že se u kamenů konaly in
Objevte stylová dámská trička pro každou příležitost
iluxus.cz
Objevte stylová dámská trička pro každou příležitost
Dámská trička jsou základním stavebním kamenem šatníku každé ženy. Nabízejí neomezené možnosti stylizací a jsou vhodná pro různé příležitosti, od každodenního nošení po formálnější události. Vybra
Velké egyptské muzeum: 100 000 skvostů pod jednou střechou
epochalnisvet.cz
Velké egyptské muzeum: 100 000 skvostů pod jednou střechou
Než ho důkladně projdete, div neprošlapete podrážky. Od exponátu k exponátu, a to na ploše 81 000 m2, což odpovídá rozloze téměř dvou pražských Václavských náměstí. Řeč je o zbrusu novém největším muzeu světa, které zatím čeká na své návštěvníky.   Píše se rok 1954 a egyptský archeolog Kamal el-Mallakh (1918–1987) překvapeně hledí na poklad, který objeví
Červnový festival Pivo na Náplavce představí 40 minipivovarů
epochanacestach.cz
Červnový festival Pivo na Náplavce představí 40 minipivovarů
Pivo na Náplavce – oblíbený degustační festival zlatavého moku, na kterém nebude chybět ani redakce Epochy na cestách, se v letošním roce bude konat 14. a 15. června na Rašínově nábřeží. Účastnit se ho budou stálice i nováčci, na pravém břehu Vltavy se představí 40 zástupců českých minipivovarů. Součástí festivalu budou i stánky s jídlem,
Nankingský masakr: Sexuální týrání Číňanek japonskými vojáky patřilo léta k tabuizovaným tématům
epochaplus.cz
Nankingský masakr: Sexuální týrání Číňanek japonskými vojáky patřilo léta k tabuizovaným tématům
Když je 13. prosince 1937 dobyto japonské město Nanking, japonští vojáci začnou řádit. S čínskými ženami zacházejí jako s hadrovými panenkami, vybíjí si na nich sexuální pudy. Zajatce krutým způsobem zabíjejí. Proč Japonci vraždí s takovou krutostí? Podle jejich vojenského kodexu cti je život zajatce naprosto bezcenný. Navíc Číňané jsou v početní převaze a Japonci je nechtějí