Domů     Pro svého otce jsem byla jen nehoda
Pro svého otce jsem byla jen nehoda
5 minut čtení

Příběh mého narození není asi až tak neobvyklý, ale můj život rozhodně poznamenal. Přišla jsem na svět jako následek jedné vášnivé noci mezi sekretářkou a ředitelem na služební cestě.

Máma v té době byla naivní dvacetiletá sekretářka, zatímco táta byl respektovaný čtyřicátník. Byl ředitelem velkého výrobního závodu, ale hlavně to byl ženatý muž se dvěma dcerami a rozhodně neuvažoval o rozvodu, protože svoji manželku miloval.

Prostě si chtěl jen užít. „Narodila jsem se jako nemanželská, protože on rozhodně nechtěl opustit svou ‚normální‘ rodinu,“ popisuje Petra své dětství. „Otce jsem tedy sice měla, ale vídala jsem ho tak jednou dvakrát do měsíce.“

Byla jsem jen „nehoda“

Když moje maminka zjistila, že je těhotná a oznámila mu to, reagoval prý jednoznačně:

„Sylvo, oba dobře víme, že to byla jednorázová záležitost, náhoda, tedy vlastně – nehoda,“ řekl nesmlouvavě s tím, že má kamaráda primáře na gynekologii, takže mámě zařídí potrat a nebude muset ani před komisi.

Tehdy totiž k potratu byl nezbytný souhlas lidí, kteří vás sice neznali, ale zato měli moc rozhodovat o vašem životě, zpravidla se jednalo o doktora a pár drben.

Proto se otec nabídl, že vše „zařídí“ jinak, protože se obával, že na malém městě by se vše hned rozneslo. Jenže máma mě chtěla, a navíc už byla stejně ve 14. týdnu, takže na zákrok bylo pozdě.

Děda tátovi „domluvil“!

Je jasné, že jako jedenadvacetiletá svobodná matka to maminka neměla vůbec lehké. „Někdy jsem měla pocit, že se proti mně spiknul celý svět,“ líčila mi jednou ve slabší chvíli.

Ještě, že ji rodiče, moje babička s dědečkem donutili, aby v každém případě otce uvedla v mém rodném listě. „Ať aspoň platí alimenty,“ rozhodla babička. A děda šel ještě dál a na mého otce si počkal po práci.

Co mu řekl nám nikdy nechtěl říci, ale je pravdou, že máma poskočila v pořadníku na podnikový byt.

Když mě viděl, rozplakal se

Máma se mi také svěřila, že tehdy do táty byla moc zamilovaná a doufala, že se jí narodí kluk. Věřila, že kvůli synovi by se otec rozvedl a žil s ní.

Představovala si, jak by byl šťastný, že má pokračovatele rodu, ale já jsem přesvědčená, že by se nerozvedl ani tak. Myslím, že to časem došlo i mámě. Přesto, když se nenarodil kluk, který se měl po otci jmenovat Petr, dostala jsem alespoň já jméno Petra.

Poprvé se na mě přišel podívat až v mých dvou letech a prý se rozplakal, když mě viděl. Do té doby jen posílal peníze. Pak k nám začal chodit častěji. Nicméně jsme byly s mámou pokaždé na druhé koleji. Na malém městě se toho moc neutají.

O tom, kdo je můj otec, si stejně šuškalo celé město a mnoho sousedů se na mámu i na mě koukalo skrz prsty.

Nečekané setkání

Když jsem odmaturovala, rozhodla jsem se vyrazit do světa na zkušenou. Odjela jsem do Irska. Chtěla jsem se naučit anglicky a popravdě také vypadnout z toho našeho maloměsta.

Do toho jsem se už po návratu ze zahraničí nevrátila a začala jsem nový život v Praze v nadnárodní firmě. Finančnímu oddělení velela rázná šéfová, asi tak o deset let starší než já. Už při nástupu si mě pátravě prohlížela. „Petra?

Neznáme se?“ zeptala se mne hned při nástupu. „Jmenuji se po tátovi,“ odpověděla jsem hloupě, protože mne nic lepšího nenapadlo. „Hm, to je teda náhoda, můj táta je také Petr,“ podívala se na mě. Také se mi zdála povědomá, jako bych ji odněkud znala.

„Mohla byste za mnou, Petro, přijít kolem páté?“ pozvala si mě jednou do kanceláře. Když jsem vešla dovnitř, ztuhla jsem. Stál tam otec! A byl ještě víc překvapený než já.

Staronová sestra

„Tak nebudeme chodit kolem horké kaše,“ řekla šéfová. „Tenhle pán je můj otec a řekla bych, že i tvůj,“ začala mi tykat. „Z toho plyne, že jsme sestry. Souhlasíš, tati?“ „Ano, já… Andrejko, jak to víš?“ obrátil se k šéfové.

„Jak, jak jste to zjistila?“ koktala jsem pro změnu já. „Nevykej mi, pro tebe jsem Andrea. A nebylo to těžké. Jsi tátovi podobná. Navíc se po městě vždy vyprávělo, že máme někde sestru Petru.“

Do rodiny nepatřím

Bylo to od ní hezké gesto, Andrea mě pak seznámila ještě s další sestrou Karin. Šťastný konec ale tohle setkání nemělo. Párkrát jsme se pak ještě sešly, popovídaly, ale asi jsme nedokázaly překlenout okolnosti, které mezi námi stály.

S ohledem na jejich matku mě nikdy nepozvaly na rodinné oslavy a já to chápala. Vlastně jsem zůstala tou nechtěnou a nic na tom nezměnila ani smrt našeho otce. Teď už si ani nepíšeme a nevoláme, jen o sobě a o našich rodinách něco málo víme ze sociálních sítí. Myslím, že svému otci nikdy nedokážu zcela odpustit o co mě připravil.

Petra B. (61), Havlíčkův Brod

Související články
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
3 minuty čtení
Mám tři děti, všechny jsem vychovala co možná nejlépe. Vždycky jsem si říkala, že budu hodná babička, co nosí buchty a hlídá vnoučata. Vastně jsem se docela na období v důchodu těšila. Jen jsem absolutně nečekala, že se ze mě stane služka, která si nedovolí ani zakašlat, aby ji její snacha nepeskovala. Na to jsem tedy rozhodně připravená nebyla! Drsná snacha Můj syn Martin si vzal Simonu
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
iluxus.cz
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
Společnost Luminox, švýcarská značka hodinek, které důvěřují příslušníci Navy SEALs, záchranáři a elitní dobrodruzi po celém světě, s hrdostí představuje další evoluci hodinek připravených pro mise: ř
Zapečená cuketa se slaninou
tisicereceptu.cz
Zapečená cuketa se slaninou
Můžete vynechat slaninu, čímž z tohoto pokrmu uděláte i skvělé jídlo pro vegetariány. Suroviny 2 menší cukety 100 g anglické slaniny 50 g tvrdého sýra sůl šlehačka prolisovaný česnek a byli
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
enigmaplus.cz
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
Chapadla, ostré zuby či démonické ryby bez tváře. Hlubomořská zóna Abysál je jedno z nejtemnějších míst na naši Zemi. Sluneční světlo sem neproniká a tak zde život probíhá ve věčné temnotě. Mohou se v
Baroni omezili práva nehodného krále
historyplus.cz
Baroni omezili práva nehodného krále
Král se tváří vznešeně, ale potají skřípe zuby. Historický dokument, jehož platnost právě stvrzuje přiložením své pečeti, mu nadiktovali vzbouřenci z řad vysoké šlechty, kteří o pár dní dříve obsadili Londýn. Anglie v roce 1199 truchlí i oslavuje současně. Tento svět právě opustil chrabrý král Richard Lví srdce (*1157), ale země vzápětí získává nového panovníka. Stává se
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
21stoleti.cz
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
Odstartovalo to v roce 1932 a trvalo další čtyři dekády. Americká Veřejná zdravotní služba (PHS) realizovala projekt zaměřený na studium syfilidy u Afroameričanů. Ty pak nechala desítky let trpět, aby
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
skutecnepribehy.cz
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
Důchod, který jsem pobírala, nebyla žádná sláva. Zoufale jsem si hledala brigádu nebo jiný zdroj příjmu. Až si mě našla skvělá práce sama. Na ten nápad mě přivedla bývalá kolegyně Jarka. Prý si našla senzační brigádu. „Přes noc doplňuji zboží v nákupním centru a mám za to spoustu peněz. No věřila bys tomu?“ vysvětlovala mi nadšeně. Brada
Svrab je zase mezi námi
nejsemsama.cz
Svrab je zase mezi námi
Svědění, vyrážka, bezesné noci a nejasná diagnóza. Možná se nejedná o alergii, ale o svrab. Šíří se mezi námi takřka raketovou rychlostí. Co s ním? Je to kožní onemocnění, které je aktuálně na velkém vzestupu. Jak svrab vypadá, proč se tak rychle šíří, jak se chránit a co na něj skutečně zabírá? Proč se svrab vrací? Možná jste o něm slyšela z vyprávění
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
epochalnisvet.cz
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
Herec se svým kamarádem zastaví stopařce. Je to mladá dívka, co se prý potřebuje dostat domů. Jenže, když se auto přiblíží až k mostu, který vede do města, děvče zmizí, jako kdyby tu ani nikdy nebylo. Šlo snad u nějaký přelud, nebo třeba ducha, který věčně bloudí krajinou?   Když je hollywoodskému herci Keanu Reevesovi
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
nasehvezdy.cz
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
Internet a sociální sítě se pro herečku Janu Švandovou (78) stávají novou zábavou a herečka přiznala, že se do jejich objevování vrhá s nadšením. Sleduje, co se kolem děje, a přiznává, že si užívá
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
epochaplus.cz
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
Chytré české mozky daly světu už obrovské množství významných objevů, od těch notoricky známých, starých i stovky let, až po ty nové, o kterých jste možná ještě neslyšeli. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale provedeme vás abecedou těch, které zanechaly nesmazatelnou stopu. Lodě jezdí rychleji, rány se lépe hojí, fotografie už nejsou černobílé a táborníkům neteče do