Když mi dcera volala, že ji hackli účet, vyděsila jsem se. Prý ale mohu být v klidu, z banky jí zavolali a ona si peníze převedla jinam. Podvodníci ji ale převezli.

Má dcera se zetěm dlouho bydleli v podnájmu a až před dvěma lety se rozhodli, že raději koupí byt a místo pronájmu budou splácet hypotéku. Dnes moc jiných možností, jak přijít k bytu není. Pokud tedy nemáte bohaté a štědré rodiče.

Naspořila jsem jim sice dvě stě tisíc, to ale dnes nic není. A tak si museli půjčit skoro čtyři miliony. Měsíční splátka je tedy pěkná pálka.

Mysleli na zadní kolečka

Bára byla navíc do nedávna na mateřské, a tak neměli peněz nazbyt. Táta Báry je sice bohatý, ale dcera je bohužel po mě, takže si o pomoc neřekne. Stačí, že ví, že kdyby bylo nejhůř, že by ji snad v nouzi nenechal.

Pro jistotu si ale mladí uložili třicet tisíc, aby měli – kdyby bylo nejhůř, rezervu na hypotéku a na tuto částku nesahali.

Nemohu víc pomáhat

V poslední době už začala dcera pracovat jako designérka, a tak se začalo blýskat na lepší časy.

I mě se ulevilo, protože jsem se mladým sice snažila pomáhat, ale i když k invalidnímu důchodu pracuji, nemám žádné rezervy a asi bych měla konečně začít myslet na zadní kolečka, neboť mé zdraví je nevyzpytatelné. A určitě nechci zůstat mladým jednou na krku. Jejich štěstí je pro mě jediná důležitá věc na světě.

Operátor ji varoval

Umíte si tedy asi představit, jak ve mně hrklo, když mi nedávno k večeru dcera zavolala s tím, že měla hrozné odpoledne. Někdo se jí totiž naboural do účtu.

Napřed jsem si myslela, že myslí facebookový, což mi nepřišla taková katastrofa, ale bohužel jsem se pletla. Začala mi popisovat, co vše musela zařídit i s kluky. Prý jí odpoledne zavolali z banky, že na jejím účtu je nějaký divný pohyb z ciziny.

Dcera má ale účet u jiné banky, a hlavně žádné zahraniční transakce se jí netýkají, což volajícímu řekla. Za chvíli jí volal jiný muž, tentokrát z  z úplně jiné banky.

Nenechal ji telefon položit

Ten jí řekl, že vědí jistě, že se někdo naboural do jejího účtu. Že to naštěstí včas odhalili, ale že by bylo dobré, kdyby si peníze vybrala a uložila na prozatimní účet, protože oni by rádi sledovali další kroky hackrů.

Tím pádem by byl její účet bezpečný až zítra. A že se nemusí ničeho bát, že ji krok po kroku navedou. Také že by s ní rádi prověřili, jestli se podvodníkům nepovedlo vzít si na ni půjčku o kterou se snažili. Muž na druhém konci byl velmi milý a dceru si držel stále na telefonu.

Volali jí i z kriminálky

„Bylo to hrozný, mami. Musela jsem kluky obléknout a jeli jsme k bankomatu,“ začala líčit zničeně.

Hned ji také varovali, že mají podezření, že tím, kdo se nabourává do účtů zákazníků je někdo zevnitř, tak ať raději na pobočce, kam běžně chodí nic neřeší, že by tím mohla pachatele vylekat a oni by ho nechytli.

„Vybrala jsem tedy všechny peníze a pak jsem je musela přeuložit na bitcointový účet, ke kterému mi poslali kód,“ líčila a mě v tu chvíli polilo horko. „Baru, já se obávám, že právě to je ten podvod.

Žes jim uložila své peníze na účet jejich,“ řekla jsem jí a točila se mi hlava. „Neboj mami, mě volali i z kriminálky, která to už vyšetřuje a zítra musím na výslech,“ snažila se uklidnit mě, ale už asi i sebe.

Na kriminálku nemusela

Horečně jsem začala uvažovat. „Můžeš mi dát to jméno i adresu, kam zítra jdeš?“ poprosila jsem ji. Seděla jsem zrovna u počítače a rovnou jsem si to vyhledala. Řekla jsem, že se jí za chvíli ozvu a zavolala na číslo, které jsem u dané adresy našla.

Byla to policejní služebna. „Žádná kriminálka ani vyšetřovatelé tady u nás nejsou,“ řekla mi ochotná spojovatelka. V tu chvíli bylo jasné, že dcera naletěla podvodníkům, a to dobře organizovaným. Ještě ten večer šli s Jirkou na policii a vše nahlásili.

Peníze už neuvidí

Jak se od policistů dozvěděli, podobný problém řešili dva dny před tím s tím, že pána připravili o sedmdesát tisíc. A byli si jisti, že podvedených bude víc, jen dcera měla smůlu, že byla evidentně mezi prvními.

Po pár dnech už média informovala o novém podvodu. Bohužel tím, že účet, kam peníze převáděla byl bitcointový, je jisté, že peníze jsou nedohledatelné.

Malá šance snad zůstala, že vzhledem k tomu, že bylo zneužito skutečné číslo banky, ta by mohla být proti takovémuto narušení bezpečnosti klientů, pojištěna.

Jak mohla takhle naletět?

Když se zpětně nad celým tím podvodem zamyslím, kdyby byl člověk pohotový, nemohl by naletět, ale podvodníci jsou neuvěřitelně přesvědčiví a umí pracovat excelentně s psychikou lidí.

Navíc hned na začátku vzbudí ve své oběti strach, což paralyzuje normální uvažování. A když má k tomu člověk kolem sebe dvě hrající si děti, mají zpola vyhráno. Člověk, který nelže, nepodezírá druhé, ze lži. A to je právě to, co podvodníkům nahrává okrádat ty slušné…

Pavla H. (59), Ostrava