Domů     „Osiřelé“ hafany zachránila před smrtí
„Osiřelé“ hafany zachránila před smrtí
5 minut čtení

Když umřela maminčina sousedka, pozůstalí vyklidili dům a jejím pejskům se údajně snažili najít nový domov. Mamce jen stroze oznámili, že když si je nikdo nevezme, nechají je utratit. Jenže s tím se nedokázala smířit.

Moje máma je neuvěřitelně dobrosrdečná bytost a snad ještě hodnější než na lidi je celý život na zvířata. Rozumí jim, dobře se o ně stará, a protože žije v malém domku na venkově, může jich, hlavně k radosti mých dětí, i několik mít.

Žijí s ní čtyři kočky, které chodí do domu i ven. V zimě polehávají po gaučích, kdežto v létě se z nich stávají tulačky. Kdyby nebyly několikrát za den prázdné jejich misky ani by o nich nevěděla.

Taky má malého zrzavého voříška, kterého někde sebrala odloženého, když byl ještě štěně. Kočky také nejsou žádné královny krásy z chovné stanice za spoustu peněz, jsou to nalezenkyně, které měly štěstí, protože si je vzala právě ona.

Ovšem posluhuje jim tak, jako by královnami byly. Máma je ale pečovatelka i co se týče zvířat jiných lidí. Třeba dává pozor, aby všichni ve vesnici, kteří nechtějí koťata, dali své kočky vykastrovat.

Kdyby to totiž neudělali, topili by pak mňoukající drobečky, což by mámě urvalo srdce. Nebo když jedna starší paní u nich ve vsi měla nemocného psíka, moje máma s ním jezdila k veterináři a pomáhala stařence o něj pečovat.

Čekali na novou šanci

O takových běžných situacích, do kterých moje máma zasahuje, bych vám mohla vyprávět hodně dlouho. Nikdy jsem takovou péči mámě nevyčítala, ale vždycky jsem jí připomínala, ať myslí hlavně na sebe a své zdraví, a potom teprve na každé zvířátko v okolí.

Vždycky nad tím jen mávla rukou a řekla: „Ále, vždyť to by přeci udělal každý,“ nebo: „Vždyť to nic není, zas nejsem tak stará, abych se nedokázala postarat o jednoho pejska.“ Pak jednoho dne žel zemřela mámina milá sousedka Vlastička.

Často jsem ji vídávala, jak sedí na zápraží a hladí po hlavě dva obrovské hafany. Co si pamatuju, u jejich domu vlastně vždycky hlídali dva velcí psi. Do domku vedle přijeli Vlastiččiny děti a dávaly dohromady její pozůstalost.

Vyklízely dům, odvezly těch pár slepiček a králíků, co ještě Vlastička měla, hafanům daly nažrat a odjely. Druhý den potom zazvonily na mou mámu a poprosily, zda by mohla Hromovi a Bleskovi dávat každý den nažrat, než jim najdou nový domov.

Máma samozřejmě souhlasila a vzhledem k tomu, že ji hafani znali, nebyl v tom žádný problém. Svědomitě je krmila a čekala, až si pro ně přijede nějaký milý nový majitel.

Nemilosrdný ortel

Nic takového se ale čtrnáct dní nestalo. Pak opět přijela Vlastiččina rodina. Mámě velice poděkovali a sdělili jí, že zatím bohužel pejskům nového majitele nenašli, a když se nenajde za další týden, budou je muset dát utratit.

V mámině hlavě to ale znělo takto:

„Když se nenajde nový majitel pro pejsky, budu si je muset vzít já, protože je přeci nenechám nadobro uspat.“ Její povaha jí nedávala jinou možnost a to přesto, že už měla doma malého psa a čtyři miciny, a nevěděla, jak se budou snášet a jestli jí budou ti velcí psi vůbec poslouchat.

Týden uběhl jako voda a žádný nový majitel se o sedmiletého a desetiletého „vlčáka s něčím“ nehlásil, takže už v neděli se chystalo stěhování.

Ukázalo se, že náš Alík nesnese konkurenci a už vůbec ne tak velkou, takže bylo jasné, že psi musí být vždycky od sebe. Máma tedy velkým psům půjčila na chvíli spodní pokoj a místnímu řemeslníkovi práci zadala práci na boudě a malém oploceném výběhu.

Vše pro zvířátka

Kočkám se samozřejmě nedá vysvětlit, že od teď se mají určitým místům v domě i na zahradě vyhýbat, takže hned první týden vezla máma mourovatou Hedviku na šití, ale nebylo to nic velkého. Ovšem máma měla prokousnutou ruku, což jí ale nevadilo.

Díky této své „oběti“ totiž zachránila Hedvice život, protože jinak by Blesk kočku roztrhal. Její adopce měla i další následky, třeba že chodila na dvě procházky se psi, protože společně je vzít ven nemohla.

Skotačení hafanů odnesly i speciální kalhoty jedné cyklistky, které jí máma bez mrknutí oka proplatila. Opět jí to nerozhodilo, protože byla ráda, že paní jinak zůstala bez úhony. „Nehody“ se psy prostě brala tak, jak přicházely.

Aby toho nebylo málo, psi dostali jakýsi ekzém, takže s nimi den co den putovala autobusem a vlakem se dvěma přestupy k veterináři.

Snad si neadoptuje slona

Časem se vše začalo uklidňovat a celá ta „smečka“ se tak nějak sžila. Pravda, že by Hrom s Bleskem mamku zrovna na slovo poslechli, to ne, ale se všemi těmi zvířaty to zvládala tak, že jsem ji obdivovala.

Když Blesk začal stárnout, máma ho dokonce nosila na zahradu, aby se mohl vyvenčit, což při jeho hmotnosti byl výkon hodný vzpěrače. Dneska už žije jen Hrom a v „rodinné hierarchii“ se vlastně nic nezměnilo.

Máminu domu šéfují zvířata, některá musejí i nadále žít v oddělených „zónách“ a máma stále nachodí hodně na procházkách. Takže když se řekne dobré srdce, okamžitě se mi vybaví právě moje maminka. A hned potom se vždycky pro sebe usměju a řeknu si:

Snad nikdy nepůjde okolo cirkusu, kde už nebudou potřebovat třeba lva nebo slona…

Barbora S.(39), Nová Paka

Související články
5 minut čtení
Když vaší vlastní rodině nestojíte za pozornost, může se objevit cizí duše, která vám rozzáří svět. Sedím na dřevěné lavici před domem. Pamatuje víc než já. Dřív byla nalakovaná světle zelenou barvou, dnes je už oloupaná, plná vrypů a prasklin. Přesto mi připadá krásná. Je mou každodenní společnicí, tak jako dřív bývala knihovna nebo rádio. Už nesedávám dlouho, záda mě bolí a prsty mi občas cuk
2 minuty čtení
Každé úterý chodím do městského parku. Je tam kavárna. Tam jsme sedávaly s kamarádkou. Sedávám tam už sama. Vždy si srovnala šátek, kabelku, brýle. A měla pokaždé připravený nějaký drobný dárek. Kamínek, jablko, lístek se vzkazem. Říkala, že život je mozaika maličkostí a že každá věc má význam, pokud jí ho dáme. Já tehdy nevěřila, že je možné zapomenout na něco velkého. Teď vím, že se člověk mů
3 minuty čtení
Neslyším, ale i ticho má zvláštní sílu. Poslouchám ho každý den, když si sednu ke stolu s hrnkem slabého čaje a dívám se z okna na dvorek. Vždycky jsem měla ráda rána. Ne kvůli východu slunce, ten jsem často zaspala, ale kvůli tomu klidu, který přichází dřív než první hluk ulice. Poslední dva roky je ticho jiné. Přestala jsem slyšet ptačí zpěv. Nejprve jsem si myslela, že ptáci uletěli. Pak jse
3 minuty čtení
Chci se svěřit s něčím, co mě dlouho tíží. Nikdy jsem si nemyslela, že budu psát o zradě, kterou mi provedla žena, má nejlepší přítelkyně. S Evou jsme se poznaly před třiceti lety v práci. Byly jsme účetní v jedné brněnské firmě, seděly jsme u jednoho stolu, smály se a sdílely vše, od rodinných starostí až po nejtajnější sny o lepším životě. Chtěli jsme podnikat Eva byla svobodná, bez dět
3 minuty čtení
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně... pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní tichá láska k životu. Stará kuchyně a nové dny Byd
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grenadina z granátových jablek
nejsemsama.cz
Grenadina z granátových jablek
Grenadina je tradiční sirup vyráběný z granátových jablek, nikoli z třešní, jak se mnozí domnívají. Má sladkokyselou chuť a krásnou červenou barvu. Ingredience na 4 sklenice: ● 1 l čerstvé šťávy z granátových jablek ● 100 g cukru ● šťáva z citronu Postup: Do malého hrnce nalijte šťávu a přidejte cukr. Pomalu zahřívejte a míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí, ale nevařte. Přidejte citronovou šťávu, která zvýrazní chuť a prodlouží
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
enigmaplus.cz
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartová
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
iluxus.cz
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
Za posledních dvacet let se oranžová barva stala synonymem pro potápěčské hodinky značky Omega – nejen díky své vysoké viditelnosti pod vodou, ale i jako výrazný estetický prvek. Tato výrazná barva se
Vana – královna relaxačního prostoru
rezidenceonline.cz
Vana – královna relaxačního prostoru
Na následujících stránkách vám chceme představit tradiční koupelnu v netradičním pojetí. Zařizovací předměty se netísní v malé místnosti bez oken, ale jsou součástí relaxačního prostoru. Opravdovou královnou koupelny se stává vana, volně stojící uprostřed prostoru. Nejenom že je pohodlně přístupná ze všech stran, zároveň dokonale vyniknou její ladné linie. Hitem posledních let se staly tradiční tvary, různé
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
epochaplus.cz
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
Má jednu z nejznámějších tváří přelomu 19. a 20. století. Básníci ji opěvují, spisovatelům je múzou, pro mnohé je ideálem krásy. A nikdo neví, kdo to vlastně je. Zavřené oči a lehký, téměř neznatelný náznak úsměvu. Tak zůstane navždy zapsána do historie. Tvář neznámé dívky, otištěná pravděpodobně do posmrtné masky, visí kolem roku 1900 jako
Tunisko a jeho exotická tvář
epochanacestach.cz
Tunisko a jeho exotická tvář
Tunis není jen pětihvězdičkový hotel a každodenní lenošení na pláži. Tato země nabízí mnohem víc. Většina Čechů jezdí hlavně na Djerbu, do Sousse, Hammametu nebo Nabeulu. Milovníci klidu a historických památek zamíří ale raději do Mahdie. Určitě se vyplatí nezůstávat celý týden jen u hotelu v opojení all inclusive, ale navštívit více různých míst. Mezi ně
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
nasehvezdy.cz
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
Zatímco Daniela Peštová (54) chce problémy řešit a mluvit o nich, její partner Pavol Habera (63) veřejně přiznal, že ho to nezajímá. Podřezal si pod sebou větev a dočká se rozchodu? Následující týd
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
21stoleti.cz
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si teh
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
epochalnisvet.cz
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
historyplus.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory. Kraftovi se doslova tají dech. Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, jen namátkou vévodská
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
tisicereceptu.cz
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
Možná jste dosud neobjevili kouzlo kuřecího masa ovoněného pečeným citronem. Teď máte ale příležitost. Ingredience 1 celé kuře 2 cibule 2 celé citrony 5 stroužků česneku hrst tymiánu nebo ro
Moudrá sova mi přináší štěstí
skutecnepribehy.cz
Moudrá sova mi přináší štěstí
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po