SkutečnéPříběhy.cz
Domů     Na druhý pokus
Na druhý pokus

Vždycky jsem chtěla mít dítě. A ne jedno. Můj přítel, Filip, zpočátku říkal, že je také pro velkou rodinu, ale když došlo na věc, ukázalo se, že to nemyslel vůbec vážně.

S Filipem jsem se potkala na výstavě obrazů Alfonse Muchy. Oba jsme jeho obdivovatelé, takže jsme měli hned na začátku společné téma našeho hovoru.

„Stejně je zvláštní, že se někdo může stát slavným díky jednomu jedinému plakátu, který namaluje,“ přemýšlela jsem nahlas a prohlížela si krásné díla svého oblíbeného malíře.

reklama

„Myslíte Gismondu?!“ přistoupil ke mně tenkrát Filip. Otočila jsem se na něj a musím říct, že mě zaujal víc, než Muchovy obrazy. Aby ne, jeho díla jsem měla neustálým prohlížením vrytá do paměti, zatímco Filipa jsem tehdy viděla poprvé v životě. A opravdu moc se mi líbil, to musím přiznat.

„Ano,“ jenom jsem zašpitala.

„Objednala si ho u něj pařížská herečka, Sarah Bernhardtová, ale to jistě víte,“ oslňoval mě svými znalostmi Filip.

„Ano, stejně jako to, že s ním později uzavřela smlouvu a on pro ni a Divadlo Renesance v Paříži vytvořil ještě několik dalších plakátů,“

„Vidím, že vám Mucha není neznámým malířem,“ mrknul na mě Filip.

„Miluji jeho Slovanskou epopej! Nejradši bych ji chtěla mít celou doma!“ vzdychla jsem z legrace.

„A koho ještě milujete?!“ Filip se na mě podíval svýma temnýma očima.

„Zatím nikoho, ale mohu vás, kdybyste měl zájem!“ zažertovala jsem.

„Jestli mě chcete mít taky celého doma, proč ne?!“ smál se Filip. A pozval mě na naši společnou první kávu.

Dozvěděla jsem se na ni, že Filip studuje pátým rokem lékařskou fakultu. Měl akorát před zkouškami, takže mě upozornil, že na mě nebude mít zatím moc času, ale jakmile udělá státnice, všechno mi vynahradí.

reklama

Bylo mi jedenadvacet let, měla jsem dokončenou střední ekonomickou školu a už jsem pracovala v jedné malé firmě jako asistentka.

Můj plat mi stačil akorát na to, abych si pronajímala malý byt, takže jsem Filipovi, který bydlel na studentské koleji, mohla nabídnout své zázemí. A také jsem to udělala.

„Nevím, jak to vypadá na koleji, ale kdybys potřeboval větší klid na učení, můžeš klidně přijít ke mně.“

„A nevadilo by ti, že pořád přecházím po pokoji a opakuji si nahlas?!“ zadíval se na mě omluvně Filip.

„Vůbec,“ zasmála jsem se, „aspoň se něco přiučím!“

A tak se Filip ještě ten víkend přestěhoval ke mně do bytu a já se v průběhu dalších dní a týdnu dozvěděla všechno o centrální nervové soustavě, plicních sklípcích, velikosti jater, složení vnitřního ucha stejně jako o všech dětských nemocech.

reklama

Filip se specializoval na pediatrii, a proto jsem si myslela, že má děti rád. Vůbec nikdy jsem ani trochu neuvažovala nad tím, že by je mohl léčit a přitom nechtěl mít svoje.

Když dokončil školu a nastoupil na jednu dětskou polikliniku, vyprávěl mi o každém malém človíčkovi, který právě ten den navštívil jeho ordinaci.

„Ten kluk měl strašný platfus!“ kroutil hlavou Filip. „A jenom proto, že jeho maminka neměla dost peněz na to, aby mu koupila dobré boty. Otec je opustil ještě než se kluk narodil, alimenty na něj neposílá, takže to ta ženská táhne z jednoho platu prodavačky.

Oblečení dostává z druhé ruky a boty bez atestace nakupují v levných krámech. Zakázal bych sem ty šmejdy vozit pod přísnými pokutami!“ rozčiloval se Filip a já byla ráda, že jsem si vybrala tak chytrého, hodného a starostlivého chlapa.

„A kdy si pořídíme nějakýho malýho rošťáka my?!“ nadnesla jsem nevinnou otázku, která však Filipa rozčílila tak, až jsem se lekla.

„Ty bys chtěla porodit dítě do týhle strašný doby?! Jsi normální?“ napadl mě Filip a já překvapením nevěděla, co bych mu na to měla odpovědět.

„Každá doba byla něčím těžká a děti se rodit nepřestaly!“ namítla jsem.

„Děkuji pěkně, mám dětí za celý den dost,“ mávnul rukou Filip. „Jestli chceš dítě, tak ne se mnou!“ ukončil náš hovor. Bylo mi, jako kdyby mi vrazil do břicha nůž. Doslova se mi udělalo špatně.

Nechtěla jsem se s Filipem rozejít, na to jsem ho až příliš milovala, ale zároveň jsem nechtěla zůstat bezdětná, ani čekat na to, jestli si to Filip časem nerozmyslí. To už by taky mohlo být pozdě.

Od té doby jsem se v noci budila většinou kolem čtvrté, páté ranní, a celé hodiny přemýšlela nad tím, co mám dělat. Jak svou situaci co nejlépe vyřešit. Abych nepřišla ani o Filipa, ani o dítě.

„Jestli chceš mít dítě, tak ne se mnou!“ vracela se mi jeho slova a v tu chvíli mi většinou oči zalily slzy. S kým jiným bych tedy měla mít dítě?!

Vždycky jsem doufala a věřila v to, že si najdu muže, kterého budu milovat a on bude milovat mě, takže naše dítě zplodíme z čisté lásky. Já Filipa milovala, ale jak se zdálo, on víc než mě miloval sám sebe. Měla jsem se s ním tedy rozejít?

Ale já o něj přijít nechtěla! Vždyť jsem si ho vybrala jako svého životního partnera! A on mě přece také! Jenomže byla jsem schopná takové oběti? Vzdala bych se kvůli němu práva, která má každá žena, stát se matkou?

„Musíš si sama říct, co je pro tebe důležitější,“ říkala mi moje kamarádka, Linda. „Jestli chceš víc Filipa, nebo dítě.“

„Chci oboje!“ byla jsem naprosto nerozhodná. „Vím, že tak skvělého chlapa už nikdy nepotkám, ale zároveň chci mít děti!“ zoufala jsem si.

„Třeba jsou ještě lepší chlapi,“ zpochybňovala mé tvrzení Linda. „Ale jak myslíš, jsi do něj zamilovaná a on je pro tebe ten nejlepší. I když pro mne by chlap, který chce zůstat bezdětný, ten nejlepší rozhodně nebyl.“

„To máš pravdu,“ musela jsem uznat.

„Jestli ho tedy nechceš opustit, budeš si muset pořídit dítě s jiným,“ navrhla mi Linda.

„To jako že bych zůstala s Filipem a přitom měla dítě s cizím chlapem?!“ vytřeštila jsem na ni oči.

„Vždyť ti to tak řekl sám! Jestli chceš dítě, tak ne se mnou!“ zopakovala mi Filipova slova a dodala: „Pro mě je to jen velký sobec, kterému záleží jen na jeho pohodlí. Vůbec se na něj neohlížej.

Pořiď si dítě s prvních mužem, co ti přijde do cesty, a když se ten tvůj Filip bude chtít odstěhovat, ať jde.“

„A můžeš mi říct, který chlap by se mnou chtěl mít dítě, aniž by ho chtěl vychovávat?!“ položila jsem Lindě nezanedbatelnou otázku.

„Třeba takový, který o tom nebude vědět,“ moje kamarádka měla vždycky na všechno odpověď. „A nebo takový, který sice dítě chce mít, ale nikdy by se ženou nežil.“

„Myslíš homosexuál?!“ zeptala jsem přímo.

„Jasně!“ přitakala mi Linda.

„A ty nějakého znáš?!“ vyvalila jsem na ni oči.

„Spoustu!“ přikývla.

Linda mě tedy seznámila se svými kamarády, Tomášem a Lukášem, kteří pro ni byli a vždy mohli být jen kamarády. Stejně jako pro mě. I když se jeden z nich nakonec stal otcem mého dítěte.

Když jsem šla na naši první seznamovací schůzku, byla jsem z toho velmi nervosní. Přišlo mi to jako kdybych si šla koupit základní surovinu na dítě do supermarketu.

Oba kluci, kteří spolu žili, ale byli tak milí a pohodoví, že můj ostych opadl hned, jak jsem si s nimi podala ruce.

„Do ničeho ti nebudeme mluvit,“ ujišťovali mě.

„A především tě finančně podpoříme. Nemusíš se bát, že bys někdy zůstala na všechno sama!“ mluvil jeden přes druhého. Drželi mě každý za jednu ruku a hladili, jako kdybych pro ně měla udělat bůh ví jakou službu. A přitom ji dělali oni mně.

„Strašně moc totiž chceme mít dítě!“ podívali se na sebe a dali si pusu. Bylo opravdu velmi zvláštní dívat se na dva líbající se chlapi. Ale nepřišlo mi to tak divné, jako když zdravý heterosexuál jako Filip, se kterým jsem žila, děti mít nechce.

„A kdybys chtěla mít děti dvě, klidně se zase zastav!“ navrhli mi.

„Nejdřív zkusím jenom jedno,“ smála jsem se. Dohodli jsme všechno, co bylo třeba a rozešli se jako největší přátelé. Když jsem od nich odcházela, cítila jsem obrovskou úlevu. Jako kdyby mi ze srdce spadnul velký kámen.

Filipovi jsem nic neřekla. Nakonec to jako doktor poznal po několika měsících sám. Jeho překvapení neznalo mezí.

„Ty jsi snad těhotná?!“ prohlížel si mě a lapal po dechu.

„Ano,“ přiznala jsem bez zapírání.

„Jak jsi mi to mohla udělat?!“ kroutil hlavou.

„Sám jsi řekl, že jestli chci mít dítě, tak bez tebe!“ vrátila jsem mu jeho slova plnou dávkou.

„Copak ty máš nějakého jiného chlapa?!“ žárlivě na mě vystartoval.

„Kdyby jednoho! Rovnou dva!“ smála jsem se.

„A to se mám jako odstěhovat?!“ nemohl se v té nové situaci zorientovat.

„To záleží na tobě. Jestli chceš, klidně u mě zůstaň, ale připrav se na to, že tu za pár měsíců bude ještě někdo další. Jestli kluk nebo holka, zatím nevím.

A je mi to vlastně jedno!“ cítila jsem se tak šťastná a silná, jak se asi v tu chvíli cítil Filip nešťastný a slabý.

Narodila se mi krásná holčička, které jsem dala jméno Maruška. U porodu byli hned dva tatínkové, a nakonec za mnou přišel na pokoj i Filip. Přinesl mi velkou kytici a přisedl si ke mně na postel. Zrovna jsem kojila.

„Já tě mám rád a nechci tě opustit!“ díval se na mě smutně a přitom si prohlížel Marušku.

„Jestli se mnou chceš zůstat, budeš muset mít rád i Marušku,“ dala jsem mu ji do náruče. Byl najednou tak roztomile rozpačitý. A myslím, že se tenkrát do Marušky opravdu zamiloval. Jak jinak bych si mohla vysvětlit, že se nám do dvou let narodil syn, Daniel?!

Filip totiž nakonec poznal, jak je to krásné, když mu malé dítě poprvé řekne „táto“. A i když má Maruška jiné dva tatínky, které by ji snesli modré z nebe, Filip ji nakonec přijal za svou. Jsme taková jedna velká rodina, ve které se všichni milují.

Miriam, 26 let

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
19.3.2023
Nabrala jsem víc, než bych chtěla. Samotnou mě to trápí. Jsem v jednom kole, manžel mi nepomůže a teď mě zradila i kamarádka. Nikdy jsem nebyla žádná Twiggy, ale byla jsem pěkná ženská krev a mlíko. Nikdy jsem si se svojí postavou moc hlavu nelámala. Teď jsem ale vysloveně nešťastná. V přechodu jsem nabrala 20 kg a jsem tak teď vysloveně tlustá. A můj manžel, místo toho, aby mě podpořil, jako j
17.3.2023
Význam psychiky a jejího vlivu na naši fyzickou kondici je vážně neuvěřitelný. Dokáže bojovat i se zákeřným nepřítelem, jakým je vážná nemoc. Jakub přichází svižným krokem. Na zádech batůžek, oblečený je do sportovního a celý jen září. Už se zase scházíme na zahrádce naší oblíbené vinárničky a říkám si, jak obrovské štěstí mě potkalo. Vždyť ještě před rokem jsem byla psychicky i fyzicky úplně n
16.3.2023
Jela jsem z návštěvy od tety. Od ní jsem odcházela na poslední chvíli a jak jsem pospíchala, aby mi poslední spoj domů neujel, nastoupila jsem omylem do jiného vlaku. S tetičkou jsme se zapovídaly více než obvykle a než jsem se nadála, bylo na čase jít na nádraží. Měla jsem koupenou zpáteční jízdenku, takže jsem si to zamířila rovnou na nástupiště a naskočila do vlaku připraveného k odjezdu.
14.3.2023
Moje Pepina byla úžasná kamarádka a žádná druhá ji nemohla nahradit. Šanci ale dostal někdo docela jiný. Rexík se spokojeně rozvaluje na mojí pohovce a kouká po mně šibalskýma očima. Na ty mě doopravdy dostal. Mluvit sice tenhle psí šibal neumí, ale jeho oči to zvládnou za něho. Sedám si vedle něj a on mi pokládá hlavu do klína. Za chvíli nám v televizi začíná seriál. Ten už jsme s Pepinou nedo
12.3.2023
Tak výjimečný muž a vzal si takovou čůzu! To mi letělo hlavou, když jsem se vracela po třetí, čtvrté schůzce s Michalem k sobě domů. Jak to, že ty mrchy mají štěstí? Je takové klišé: „Moje žena mi nerozumí.“ Kdyby něco takového řekl, vysmála bych se mu, ale on to neřekl. Až mnohem později mi začal po malých dávkách „svěřovat“, jak mu žena „ubližuje“ a on je nešťastný! Prý nevěděl, že si ve skut
Nenechte si ujít další zajímavé články
Manželská krize Jany Švandové?
nasehvezdy.cz
Manželská krize Jany Švandové?
Momentálně září Jana Švandová (75) v oblíbeném seriálu ZOO a další nabídky se jí jen hrnou. V osobním životě se jí prý ale už tolik nedaří. Říká se, že ačkoli je se svým manželem Pavlem Satoriem (73
Elegantní rapsodie v černé a zlaté
rezidenceonline.cz
Elegantní rapsodie v černé a zlaté
Základem exkluzivního stylu sofistikovaného interiéru, překypujícího tvorbou designéra Carla Donatiho, jsou jedinečné kousky, inspirované ikonickým modernistickým hnutím v architektuře a designu pod t
Putování po Labi: Od pramene až k moři…
epochanacestach.cz
Putování po Labi: Od pramene až k moři…
Putování po Labi vás dovede do překrásných míst, která stojí za to navštívit a shlédnout. Pojďme se projít alespoň k hranicím naší vlasti. Labe je jednou z největších řek i vodních cest Evropy. Jeho
Nešťastná Radka Třeštíková. Zoufalé ženy někdy tropí zoufalé hlouposti
nasehvezdy.cz
Nešťastná Radka Třeštíková. Zoufalé ženy někdy tropí zoufalé hlouposti
Od rozchodu s fotografem Tomášem Třeštíkem (45) jako by se ve spisovatelce Radce Třeštíkové (41) probudilo její divoké já. Nedávno znovu obnovila svůj profil na sociálních sítích, který v jakémsi a
Slavnostní paštika se slaninou
tisicereceptu.cz
Slavnostní paštika se slaninou
Ochutnejte drůbeží paštiku se slaninou, červeným vínem a zavařenými třešněmi. Ingredience 500 g drůběžích jater 3 velké cibule 250 g slaniny 2,5 dcl červeného vína 150 ml smetany na vaření
Umělá inteligence jako hrozba budoucnosti?
21stoleti.cz
Umělá inteligence jako hrozba budoucnosti?
Umělá inteligence (AI) dokáže usnadnit práci napříč obory. Od medicíny přes reklamu, výrobní proces až po investování na burze. Stále častěji se však setkáváme se strachem, zda se nevyplní apokalyptic
Znovuzrození ikonického outdoorového modelu Alpina
iluxus.cz
Znovuzrození ikonického outdoorového modelu Alpina
Ikonická řada Extreme, která se poprvé objevila téměř před dvaceti lety, se nyní vrací v novém designu. Hodinky se sportovní DNA a nezaměnitelným designem mají za úkol zdůraznit dobrodružného ducha zn
Kdy se klobouk stal symbolem stavovské cti?
epochaplus.cz
Kdy se klobouk stal symbolem stavovské cti?
„Čepici, kuklu, helmu nebo hučku?“ Ať si narazím na hlavu cokoli, jednoznačně dám najevo, co jsem zač. Nikdo se mnou nemusí promluvit ani slovo, ale přesto má hned jasno. Policista, nebo bohatá dáma?
Sen mě upozornil, že je paní Svatava v nebezpečí
skutecnepribehy.cz
Sen mě upozornil, že je paní Svatava v nebezpečí
Pracovala jsem v domově pro seniory a oblíbila si tam starou milou paní. Jedné noci se mi o ní ale zdál děsivý sen. Ukázal se jako varování. Pracovala jsem léta v domově pro senio­ry. Poznala jsem za tu dobu mnoho různých stařečků, ale jedna žena se mi zapsala do paměti nejvíce. Byla to paní Svatava. Měla jsem ji jako
Co se skrývá za létajícím mexickým přízrakem?
enigmaplus.cz
Co se skrývá za létajícím mexickým přízrakem?
Do prašné cesty jsou vytlačeny podivné otisky neznámého tvora. Se zájmem v očích je roku 1908 sleduje obyvatel mexické obce Villa García ležící 570 kilometrů severně od Mexico City.   [gal
Mrazivá předpověď: Do roku 2100 zmizí polovina ledovců na Zemi
epochalnisvet.cz
Mrazivá předpověď: Do roku 2100 zmizí polovina ledovců na Zemi
Ledovce jsou krásné a majestátní. Vytvářejí horské štíty, vyhloubily malebná údolí a mnohé jsou rájem pro lyžaře. Na jiných koncích světa poskytují tolik potřebnou sladkou vodu. Brzy se stanou jen vzp
Krůtí maso se zeleninovým salátem
tisicereceptu.cz
Krůtí maso se zeleninovým salátem
Bezchybná volba, pokud hubnete. Krůtí maso patří k nejdietnějším. Ingredience 1 cibule 1 salátová okurka 1 červená kapie 1 žlutá kapie 1 zelená kapie 5 rajčat 150 g měkkého salámu 3 vejce