Domů     Vyhnala jsem souseda hudbou
Vyhnala jsem souseda hudbou
5 minut čtení

Jeho hlasitá hudba, smích a mlácení mě obtěžovaly každý den. Domluvy ani prosby nezabíraly. Nezbylo mi, než vyhlásit válku!

Byt vedle toho mého byl stále prázdný. Ne, že by se nějaký ten nájemník nenašel, ale hned se zase odstěhoval. Rodiny i jednotlivci, matky s malými dětmi i senioři. Nebyl snad nikdo, kdo by v tom bytě vydržel déle než pár měsíců. Nedovedla jsem si to vysvětlit!

Bez časopisů bych nemohla žít

„Ten byt je snad úplně zakletý, to není možné,“ stěžovala jsem si kamarádce, co ke mně chodila pravidelně na kus řeči. Já totiž skoro nikam už dost dlouho nemohla. Po banální zlomenině nohy jsem skoro přestala chodit. Navzdory operaci a mnoha rehabilitacím.

Stala se ze mě puťka domácí. Tak mi říkala ta moje kamarádka Monika. Byla na mě moc hodná. Vždycky mi přinesla něco dobrého na zub a hlavně, moje milované časopisy. Bez nich jsem si svůj život neuměla vůbec představit!

Na nějaké dlouhé romány jsem neměla trpělivost. Ale kratší příběhy, křížovky, recepty a články o nějakých těch celebritách, to bylo moje! Monika mi jich vždycky pár koupila a také hodně starších přinesla po známých a příbuzných.

Já sama jsem měla předplacené asi čtyři tituly. O zábavu nebyla nouze!

Zprvu mi byl sympatický

Člověk přišel na jiné myšlenky a zapomněl na trápení všedního dne. Těch jsem měla celkem dost. Špatně jsem spala a taky noha pobolívala stále stejně, nic se nelepšilo. Pomalu už mi docházela trpělivost!

Když se vedle mě nastěhoval takový starší pán, měla jsem velkou radost. Těšila jsem se, že si popovídáme a chystala se mu i občas něco uvařit. Proč ne. Byl sám a já měla času dost! Hned první den jsem se mu šla představit a on se tvářil mile.

Vstřícně a dokonce mě pozval dál! Nábytek neměl nic moc, ale alespoň nebyl namyšlený. Pracoval jako nějaká ostraha objektů. Děti ani manželku neměl. „Vlk samotář,“ pomyslela jsem si a hned jsem pomyslela na Moniku. Byla také sama a ten můj nový soused by se mi k ní docela líbil…

Lezlo mi to na nervy

Já nikoho nehledala. Rozvod a potom bolestný rozchod s dlouholetým přítelem mě náležitě poučily. Už nikdy! Monika byla jiného názoru. Věčná optimistka a idealistka. Na chlapy neměla štěstí, ale já doufala, že se jí přece jen jednou poštěstí najít toho pravého.

Moc by si to zasloužila, chudák. „Sousede, nesu vám bábovku ke kafíčku!“ zaťukala jsem jednou u vedlejších dveří, ale odpovědí mi byl jen zvuk vrtačky. Tedy spíš řev. Ten chlap snad boural zeď, či co.

Trpělivě jsem čekala, až skončí, ale nebylo to dřív než po půlnoci. Sprosťárna a bezohlednost! Ráno vše začalo nanovo. A v poledne? Místo klidu hlasitá hudba. Nějaká klasika, ale strašidelná! „Je to Carmina burana,“ řekla o dost víc vzdělaná Monika.

Následovala Beethovenova Osudová. Ocitla jsem se na pokraji sil. Depresi bych mohla krájet!

Lékař mi vnukl nápad

Klid, který po mnoha hodinách následoval, netrval dlouho. Ten chlap vedle snad vůbec nepotřeboval spát! Moje nervy vypověděly službu a já šla poprosit lékaře o antidepresiva.

„A co kdybyste se k problému postavila čelem?“ navrhl mi, ale netušila jsem, jak to myslí. On jen pokrčil rameny: „Každý problém se dá vyřešit!“ Napsal mi jen mírné léky na uklidnění a s úsměvem mě vyprovodil ze dveří.

Stála jsem tehdy před poliklinikou a přemýšlela, co mi vlastně lékař chtěl naznačit. Byla jsem čím dál víc přesvědčená, že mě naváděl k nějaké pomstě. K odvetě! Byl to takový mladík, pohledný a milý. Nedivila bych se, kdyby měl za lubem nějakou odvetnou akci.

Cestou domů mě přece jen něco napadlo. Když soused do mě klasikou, já do něho jazzem!

Klasické hudbě jsem vyhlásila boj

Koupila jsem pár cédéček takového toho moderního jazzíčku. Kvílivé zvuky saxofonu, bubny a trumpety. „To bude ono!“ pomyslela jsem si radostně a pro jistotu zakoupila taková ta jakoby traktoristická sluchátka.

Abych nic z toho, co budu hlasitě pouštět, sama neslyšela. Trpělivě jsem vyčkala, až na chvíli přestane ťukat. Dle mých zkušeností měl následovat poslech klasické hudby, ale já byla rychlejší. Pustila jsem mu svůj koncert! A nahlas. Vážně hodně nahlas!

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. „Paní, nezbláznila jste se? Kdo má tohle poslouchat?“ ptal se mě výhrůžně u dveří, na které zvonil snad deset minut, než jsem se uráčila otevřít. Hezky jsme se usmála: „No, přece neustrneme u poslechu jednoho žánru.

Na zítřek mám připravenou dechovku!“ Zhnuseně mávl rukou. Z jeho bytu se už neozvalo vůbec nic. Za měsíc se stěhoval. Mám zatím klid, ale obávám se dalšího nájemníka. Co když se mu bude líbit techno?

Klára M. (58), Zlín

Předchozí článek
Související články
2 minuty čtení
Léto je tady a s ním i báječný čas, kdy slunce prozáří záclony, káva na balkoně chutná trochu víc po dětství a vzpomínky voní po rozkvetlé louce a opalovacím krému. Právě v takových chvílích je krásné zpomalit, pohodlně se usadit do křesla a otevřít časopis Staré dobré časy, který vás vezme zpátky nejen do minulosti, ale i do příběhů, které zůstávají v srdci.  Určite se vám rozbuší srdce A p
3 minuty čtení
Měla jsem raději držet jazyk za zuby a neplést se do cizích věcí. Byla jsem ale přesvědčená o své pravdě. A tu jsem musela za každou cenu říct. Naším rodinným prokletím je bujná fantazie, a to, že neumíme udržet tajemství. Trpěla tím už moje babička, o které se dodnes vypráví, že to byla největší drbna v okrese. A pamatuji si, jak i na maminku jednou táta řval na celý dům, že to drbna první
3 minuty čtení
Nikdy jsem se nesmířila s tím, že nedělám práci, po které jsem už v mládí toužila. Až dnes jsem našla konečně sama sebe a jsem šťastná. Můj život býval jen o tom, že jsem se vždycky někomu podřizovala. Ten, kdo si plnil své sny, byl můj starší bratr Michal. Vystudoval vysokou, všichni mu dělali pomyšlení, aby měl k tomu ty nejlepší podmínky. Já ale byla ženská, a nikdo neposlouchal, co si myslí
3 minuty čtení
Je tomu už mnoho let, co se mi za oknem objevil černý kocour. Byl hodný a přítulný, ale také chytrý a dobře znal cestu domů. Tam na mě čekalo velké překvapení. Odbíjela právě šestá hodina ranní, město bylo pokojně němé, zahalené mlhou. Uvařila jsem si silnou kávu a zasněně se usadila ke stolu. Moji pozornost náhle upoutal černý stín, který se mihl za oknem. Lekla jsem se. Co to bylo? Byl to sna
5 minut čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že budu psát něco takového. Ale svědomí mě tlačí a také strach, že se na to konečně přijde. Příliš dlouho mi vše prochází. Pracuji v kanceláři okresní pobočky jedné pojišťovny. Je mi přes padesát, jsem rozvedená a syn už dávno bydlí sám. V práci jsem už víc než dvacet let a všichni mě berou jako samozřejmost. Neviditelná, spolehlivá, vždy ochotná. A právě v tom je ta fint
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Budoucnost z čajových lístků
nejsemsama.cz
Budoucnost z čajových lístků
Chcete vědět, co vás čeká v budoucnosti? Uvařte si čaj a naučte se věštit z čajových lístků. Možná se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Zjistit, co vás čeká, můžete klidně i v pohodlí domova. Nebojte se, věštění z čaje není vůbec složité. K tomu, abyste poznala svou budoucnost a našla odpovědi na své otázky, vám bude stačit obyčejný sypaný čaj, oblíbený hrneček a vaše šikovné ruce. Čarovné
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
historyplus.cz
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
Jeden z nejmocnějších mužů království Menhart z Hradce je opět za mřížemi. Zatím vždy ho jeho protivníci propustili. Nyní se ukáže, zda se dříve dostaví svoboda, nebo smrt. K husitství má šlechtický synek Menhart II. z Hradce (1398–1449) od mládí vztah. Vždyť i jeho otec Jan starší z Hradce (†1417), nejvyšší zemský hofmistr, se ke kališníkům přidal v roce 1415 po
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
epochalnisvet.cz
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte?
Každý den poprvé
skutecnepribehy.cz
Každý den poprvé
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
epochanacestach.cz
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
Slunce se mocně opírá o štíty mohutných hor. Na nebi není ani mráček a skoro to vypadá, že ostré vrcholky masivů musejí každou chvilkou protnout blankytně modrou oblohu. Jejich majestátnost a dravost krotí nádherné listnaté lesy, jejichž podzimní „čarokresba” vezme dech všem přihlížejícím. Je jednou z největších zemí a statistické údaje popisující tuto nejlidnatější část
Život Šinkorové řídí žárlivost?
nasehvezdy.cz
Život Šinkorové řídí žárlivost?
Oznámila překvapivý konec svého působení jako pedagožka na konzervatoři a v emotivním příspěvku na sociálních sítích herečka Daniela Šinkorová (52) napsala, že odchází se slzami v očích. Jenže prá
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
epochaplus.cz
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
Připravte se na cestu do míst, kde se zdá, že čas plyne jiným tempem. Myanmar, země s bohatou historií a úchvatnou přírodou, skrývá jeden z nejpozoruhodnějších inženýrských počinů světa – Gokteik Viaduct. Tento monumentální železniční most slibuje nejen dechberoucí výhledy, ale i zážitek, který vám jeden kilometr jízdy protáhne na celou věčnost. Ponořte se s
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
21stoleti.cz
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivé
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
enigmaplus.cz
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
Na jednom z nejodlehlejších míst na Zemi, v nekonečných vodách Tichého oceánu, se nachází Velikonoční ostrov, domov stovek monumentálních kamenných soch, známých jako Moai. Tyto tajemné kolosy, tyčící
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.