Domů     Sen zachránil synovi život
Sen zachránil synovi život
5 minut čtení

Ležel na zemi a nehýbal se. Vypadal jako mrtvý. Náš jediný syn by zemřel, nebýt snu, jemuž jsem nevěřila, ale manžel naštěstí ano!

Osud nám s manželem dopřál jediného syna. Už jsme měli požádáno o adopci, když jsem zjistila, že čekáme miminko. Tu adopci jsme nezrušili, naopak. Brali jsme ji jako pokyn odněkud se shora. Jako radu, jakou cestou se máme vydat.

Další tři děti

Honzíček se nám narodil sice pozdě, ale měl se čile k světu. Byl to kluk jako buk! Nezlobil, neplakal a v noci spal jako zabitý. Nedal mi vůbec žádnou práci, jen samou radost.

Možná i proto jsme si s manželem troufli přijmout, za necelé dva roky po jeho narození, postupně další tři děti. Stala se z nás početná rodina. Nikdy jsme svého rozhodnutí nelitovali. Honza alespoň nemusel vyrůstat sám, a já nemusela chodit do práce.

Byla jsem s dětmi doma a náramně se mi to líbilo. Vždyť práce jsem měla i tak nad hlavu! Jen toho jídla, co jsem navařila a těch tašek, co jsem se natahala. Na auto jsme totiž neměli. Až později, když všechny děti chodily do školy, jsem začala trochu vydělávat.

Na půl úvazku na poště, coby poštovní doručovatelka. Bylo hezké chodit celé dopoledne po lidech a roznášet jim dopisy!

Stále jen cestoval

S každým jsem něco prohodila a brzy se znala s lidmi z celého rajónu. Roky utekly jako voda a my zůstali s manželem samotní. Všechny tři holčičky se provdaly, jen náš Honza zůstal single, jak tomu sám říkal.

Já jeho stav nazývala staromládenectvím, ale on se mi vždycky vysmál. Prý mám výrazy jako ze staré křížovky! Honza moc rád cestoval a tak neměl na nějaké seznamování čas. Alespoň to vždycky tvrdil.

Občas sice nějakou nezávaznou známost měl, ale žádné slečně se nechtělo čekat půl roku, než se její miláček vrátí z nějaké cesty po světě. Navíc nikdy nebylo jasné, kdy syn z té daleké ciziny laskavě přijede.

Vždycky si něco vydělal a takto získané peníze použil k dalšímu cestování. Někdy jsem ani netušila, na jakém světadílu se vlastně nalézá. Zprvu jsem z toho byla hodně nervózní, ale potom jsem si zvykla.

Říkala jsem si, že k nějakému úrazu či nemoci může přijít klidně i u nás před domem, tak proč se pořád strachovat.

Zavolal mi, že odlétá až do Austrálie

Užívala jsem si vnoučátek, kterými mě dcery obšťastnily v hojné míře. Už jich bylo sedm a osmé na cestě. Nenudila jsem se ani minutu a můj manžel také ne. Stali se z nás prarodiče na plný úvazek. „Mami, zítra odlétám do Austrálie.

Na farmu stříhat ovce!“ sděloval mi radostně Honza a z jeho hlasu přímo čišelo nadšení. Ovládla jsem snahu se ho zeptat, kdy se ve svém věku konečně usadí, ale raději jsem mlčela. Proč ho popouzet?

Popřála jsem mu šťastný let a dala se do pečení dortu pro nejstarší vnučku. Druhý den slavila už patnácté narozeniny! V noci se mi zdál podivný sen. Viděla jsem Honzíka na té ovčí farmě. Měl dlouhé šedivé vlasy a hodně zestárnul. Vypadal starší než manžel.

„Už jsme se dlouho neviděli, viď mami. Čekám na tebe už dlouho!“ Říkal mi tak nějak vyčítavě. Hleděl na mě s takovou láskou! Jako by se mu po mě stýskalo!

Manžel vzal můj sen vážně

Probudila jsem se a uvědomila si, že mi po tváři kane slza. Cítila jsem se divně. Ten zvláštní sen mě úplně rozhodil! Vše bylo tak neobvyklé. Zvláštní! Ráno jsem všechno vyprávěla manželovi. „Asi jsem snědla něco těžkého na noc, jinak si to nedokážu vysvětlit.

Vždyť já si svoje sny nikdy nepamatuji. Možná se mi ani nikdy nic nezdálo!“ tvrdila jsem, ale on nesouhlasil. Chvíli přemýšlel a potom mi rezolutně nařídil: „Jedeme za Honzou!“ Nechápala jsem, co tím myslí. Vždyť Honza už touto dobou seděl dávno v letadle.

Navíc, bydlel skoro tři hodiny cesty od nás. Proč bychom jezdili do jeho prázdného bytu? Chvíli jsem ho přemlouvala, aby se uklidnil. Vždyť jsem měla jen hloupý sen! Manžel si ale trval na svém. Nedal si říct. „Musíme k němu jet! Okamžitě!

Jinak nebudu mít klid!“ Ani mě nenechal udělat svačinu na cestu. Jel jako o závod. Z té rychlosti mi bylo úplně špatně. „Co blázníš? Chceš nás zabít?“ vyčítala jsem mu, když krouhnul zatáčku, až jsem se bouchla o dvířka auta do hlavy.

Ani jsem mu nestála za odpověď. Nemluvil. Tvářil se jako šílenec.

Nikdo by se po něm nesháněl

Před Honzovým domem vyskočil beze slova z auta a hnal se k němu domů. Div nerozrazil dveře! Já, nakažena jeho obavami, jsem sprintovala za ním. Proběhli jsme byt. Nikde nikdo, naštěstí! Vyčerpaně jsem usedla do křesla, když se ozval manželův hlas z koupelny:

„Honzo, Honzo!“ Tady našel syna na zemi. V bezvědomí! Zprvu jsme mysleli, že uklouznul a bouchnul se do hlavy. Ale nebylo tomu tak. Dostal mrtvici. Ve svých čtyřiceti letech! Přijeli jsme v čas. Nebýt mého snu a manželovy předtuchy, nikdo by o něm nevěděl.

Nikdo by mu neposkytnul pomoc. Náš Honza mohl být mrtvý! Po dlouhých týdnech v nemocnici se pomalu začal uzdravovat. Denně cvičil. Musel se učit znovu chodit. A také psát a číst. Všechno díky svojí nezměrné vůli zvládnul. A našel si konečně i nevěstu. Sestřičku z rehabilitačního oddělení!

Anna B. (75), Ústí nad Labem

Související články
3 minuty čtení
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit. A nic! Zaťala jsem bezmocně ruce v pěst. Zase jsem byl
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
enigmaplus.cz
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
V roce 1972 svět žasne nad fotografiemi amerického hudebníka a vědce Roberta Rinese (1922–2009) pořízenými u jezera Loch Ness. [gallery ids="158512,158511,158513"] Zřetelně je na nich vidět útv
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
epochalnisvet.cz
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
Nepřehlédnutelné jsou už z dálky, skutečné překvapení nabízí ale až detailní pohled na jejich fasády. Chrámy v indickém Khadžuráhu totiž mají velmi nezvyklou výzdobu. Jejich zdi jsou poseté stovkami reliéfů, které zachycují divoké sexuální praktiky.   Britský vojenský geodet Cornet James Franklin nevěří vlastním očím. V roce 1819 totiž v džungli střední Indie objevuje pozapomenuté chrámové
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
21stoleti.cz
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
Z jedné skupiny dobrovolníků se stanou vězni a z druhé jejich věznitelé. Tak lze popsat základ experimentu, realizovaného v létě 1971 na kalifornské Stanford University. Cílem bylo sledovat, jak se ch
Barvy podzimu ve špercích LOEE
iluxus.cz
Barvy podzimu ve špercích LOEE
Podzim je obdobím, kdy příroda maluje své nejkrásnější tóny – zlatavé, cihlově červené, hořčicově žluté, borovicově zelené. A my se chceme obklopovat teplými barvami, které podtrhují emoce, eleganci i
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
skutecnepribehy.cz
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
nasehvezdy.cz
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
Nečekaný příchod herečky Sandry Novákové (43) do seriálu Ulice okamžitě vyvolal vlnu nevole mezi fanoušky, ale očividně měl také rychlý dopad na její manželství s režisérem Vojtěchem Moravcem (38).
Perfektně naložení utopenci
tisicereceptu.cz
Perfektně naložení utopenci
Na utopence nutně potřebujete dvě základní věci – kvalitní buřty a poctivě kyselý lák. Po popíjení se budou hodit. Ingredience 20 ks kvalitních špekáčků náplň 3 feferonky nakrájené na kolečka
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
historyplus.cz
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
Zcestovalý panovník Edwarda VII. chytla u srdce česká příroda Britský král Edward VII. (1841–1910) rád cestuje. Do světa vyráží reprezentovat svou zemi, jednat se státníky nebo ze zdravotních důvodů. Mariánské Lázně poprvé navštíví v roce 1897, tedy v době, kdy ještě nesedí na trůnu (vládl od ledna 1901). A byť se záměrně ubytuje pod jiným jménem, jeho
Letadlo těžší než vzduch
epochaplus.cz
Letadlo těžší než vzduch
Už nejstarší mýty vypráví o létání. S křídly to zkouší už Ikaros, který ale vyletí příliš blízko slunci, jež jej spálí. Křídla se i v průběhu středověku a novověku staví z peří, ale i z jiných materiálů, a odvážní vynálezci s nimi skáčou z věží a pod věžemi si lámou nohy. I Leonardo da Vinci (1452–1519) propadne létání a navrhne hned
Už vám není dvacet? A co má být?
nejsemsama.cz
Už vám není dvacet? A co má být?
Právě nyní nejlépe víte, že zralá pleť chce pravidelnou péči, něhu a respekt. My vám zase prozradíme ty nejlepší triky. Spolu se středním věkem přichází i menopauza, kdy dochází ke snížení tvorby ženských hormonů estrogenu a progesteronu. To má mimo jiné vliv i na pleť a pokožku. Asi nejčastěji se menopauza na pokožce projeví suchostí. Proto je potřeba
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i