Domů     Nemluvit s vlastní matkou je v naší rodině špatná tradice
Nemluvit s vlastní matkou je v naší rodině špatná tradice

Když jsem jako středoškolačka pozorovala vztah mojí mámy s její matkou, mou babičkou, říkala jsem si, že takhle to mít rozhodně nechci. Ty dvě se jen hádaly a od jisté doby spolu nepromluvily, až nakonec babička umřela.

Děsila jsem se, že bych takhle dopadla s vlastní mámou nebo dokonce s dcerou. Občas jsme se doma pohádaly a máma byla někdy dost jedovatá.

Dokázala mě ranit v těch nejcitlivějších záležitostech jako je první láska a zklamání, studijní neúspěchy a naopak jsem se zřídkakdy dočkala pochvaly.

S tátou to šlo

Při každé významné události jsem radši volala tátovi. Pomáhalo mi, se s ním vídat alespoň jednou týdně. To, že jsem odmaturovala s vyznamenáním, proběhlo u mámy téměř bez povšimnutí. Naopak když jsem neudělala napoprvé řidičák, to bylo velké haló.

Taky když se mnou rozešel můj první kluk, potřebovala jsem utěšit. Ale od mámy nic nepřišlo. Slyšela jsem jen, že si za to můžu sama. „Vždyť si ani nedokážeš udržet kluka. Byl pro tebe moc dobrej,“ zpražila mě.

Odstěhovala jsem se

Těšila jsem se, až si najdu práci, budu soběstačná, ale nešlo to tak hladce. Doma se to ale nedalo vydržet, takže jsem se sbalila a odstěhovala k tátovi, se kterým se máma rozvedla, když mi bylo deset.

Byla jsem dospělá, takže jsem si mohla konečně rozhodovat o svém životě a táta mi bydlení nabídl. Žilo se s ním příjemně. Měla jsem volnost a na rozdíl od mámy mi byl oporou. Naštěstí záhy po stěhování jsem si našla i práci a nebyla na nikom závislá.

První co přišlo od táty, byla pochvala, jak jsem šikovná. Tohle mi tak chybělo. Po životě s mámou jsem byla citově vyprahlá. Teď jsem si užívala každou minutu doma u táty. Naopak s mámou jsme se ještě víc vzdálily, pokud to vůbec ještě víc šlo.

Prostě jsme se nevídaly. Ona sama mi nezvolala, a když jsem volala já, byla hodně odměřená a hovor vždycky rychle utnula.

Tátu máma nesnášela

Snažila jsem se ji, i přes její nechuť, čas od času kontaktovat, navštívit. Nechtěla jsem dopadnout jako ona se svou mámou. Když jsem si našla partnera, se kterým jsem byla šťastná, chtělo se mi to hlásat do celého světa.

Potřebovala jsem se jako každá zamilovaná holka pochlubit. Jenže máma zase nijak nereagovala. Když mě Marcel požádal o ruku a chystala jsem s ním svatbu, máma prohlásila, že pokud se tam má setkat s tátou, tak tam ani nepáchne.

To opět otřáslo s mými city a už jsem to neřešila. Táta na svatbě bude, to je jasné. A když ho máma nechce vidět, tak ať tam nechodí. Nepřišla. Mrzelo mě to a stále víc jsem si uvědomovala, po kom mám tak tvrdou palici.

Byly jsme vlastně hodně podobné, i když jsem se víc snažila. Hned jsem si vzpomněla, jak dopadl vztah mámy a babičky a bylo mi z toho smutno.

Máma byla svá

Marcel zdědil krásný byt, do kterého jsme se od mého taťky sestěhovali. Když jsem otěhotněla, doufala jsem, že se mezi námi prolomí ledy. Co by mohlo jiného mámu rozněžnit než miminko a to, že se stane babičkou?

Pozvala jsem ji na oběd, abych jí tu šťastnou novinu oznámila, ale odmítla. Že jsem těhotná, jsem ji tedy řekla aspoň po telefonu a čekala několik měsíců, jestli opravdu vydrží hrát tu tvrdou hru nebo konečně zjihne a hodíme naše sváry za hlavu.

Jenže nestalo se. Snažila jsem se horem dolem, ale nic nepomohlo. Když se narodila Klárka, zavolala jsem jí. Přišla se podívat do porodnice, pogratulovala, ale nezapomněla mi říct, že tu svatbu, na kterou jsem pozvala radši tátu, mi nezapomene.

O to jak Klárka rostla a prospívala, se máma moc nezajímala. Nikdy ji nehlídala, nikdy jí nic nedala a na narozeniny a svátky si ani nevzdychla. Měla nějakého podivného chlapa, který byl zřejmě středobodem jejího vesmíru. A tak se happy end s mámou nekonal.

Dcera má jednu babičku

Smířila jsem se s tím. Některé vzorce chování si neseme z vlastní rodiny, z našeho dětství až do dospělosti. Potom je aplikujeme ve vlastní rodině, aniž bychom chtěli. Ale já jsem se chtěla z naší rodinné situace poučit.

Měla jsem skvělou tchyni, která mi mámu tak trochu nahrazovala. Klárce jsem o babičce-mojí mámě nikdy nevyprávěla a ona tak viděla jen tu skvělou, hodnou a obětavou babičku Karličku. Jak Klárka rostla, měly jsme občas nějaké rozepře.

V její pubertě jsme se dost hádaly, ale dbala jsem vždy na to, abych ji v dětství hodně pomazlila a v dospívání vyslechla, pochválila a podporovala ji v jejích správných rozhodnutích.

Jsem už hrdá babička

Občas mě Klárka pozlobila, ale chodila se mi svěřovat i vypovídat a já věděla, co přesně nesmím udělat. Chovat se jako moje máma. I když jsme měli s Marcelem problémové období právě v době dospívání Klárky.

Bylo těžké se od toho oprostit, dělat, jako že se nic neděje a věnovat se dítěti. Vždycky jsem si na Klárku našla čas, abychom si popovídaly a vysvětlily si, co od sebe navzájem potřebujeme.

Svěřila jsem se jí i já, co mě trápilo u Marcela, a zjistila jsem, že mám ve své puberťačce velkou kamarádku. Vlastně jsme se díky Klárce s Marcelem zase udobřili.

Teď se Klárce se narodilo miminko a já jsem hrdá babička, která ráda hlídá a rozmazluje svého vnoučka Adámka. S Klárkou se navštěvujeme, i když už je dospělá a navzdory rodinné tradici udržujeme krásný vztah.

Renata S. (55), Nové Město na Moravě

Další článek
reklama
Související články
27.4.2024
Moje sestra byla taková už odmalička. Dostala, čeho se jí zachtělo. Rodiče jí vždycky nadržovali a já jí vše odpouštěla. A z ní vyrostl sobec. Přestože byla moje sestra jen o pět let mladší, vypadala spíš jako moje dcera, kterou jsem nikdy neměla. Štíhlá a drobná, plavovlasá. Já byla vysoká a statná. Žáky jsem vždy milovala Pracovala jsem coby učitelka na základní škole a každý myslel, že
27.4.2024
Nezaslouží si mít tak zlobivou dceru. Obětovala se pro ni a po rozvodu se už nevdala, jen aby jí nepřivedla domů cizího chlapa. Je jí sotva dvacet, ale chová se, jako by snědla všechnu moudrost světa. Nic jí není dobré, hlavně to, co udělá moje dcera. Ani já v jejích očích nejsem bez viny, i když nevím o ničem, čím bych jí kdy ublížila. Když ke mně přijde na návštěvu, úplně se mi stáhne žaludek
26.4.2024
Nevím, kde se to v nich vzalo. Stále ode mě něco potřebují. Hlavně peníze. Nestačí jim můj důchod ani úspory, které se rychle tenčí. Dělají si zálusk i na můj domek! Snažila jsem se jim dát všechno, jen aby se necílily ukřivděné a méněcenné oproti ostatním dětem ve třídě. Moje dvě holčičky totiž vyrůstaly bez otce, kterého jsem jim nedokázala opatřit. Pořídila jsem si je takřka na poslední chví
26.4.2024
Moje dcera se trápí a já jí nemohu pomoci. Musí si to vyřešit sama. Ta bezmoc je však strašná, o to horší, když dotyčný nedá na vaše rady a řítí se do problému. Tereza nám nikdy nepředstavovala své chlapce. Prý až to bude vážné, někoho přivede. A přivedla. Dana, který se zdál jako sympaťák. Mladí se vzali, z čehož jsme ani jedni z rodičů nebyli nadšení, protože jsme si mysleli, že mají dost čas
24.4.2024
Mladší sestra byla krásná a zábavná, na rozdíl ode mě. Měla desítky nápadníků, zatímco o mě nikdo nestál a zdálo se, že se nevdám. Vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Pomalu jsem se smiřovala s nepopulárním údělem staré panny, která bydlí s rodiči ve velkém bytě, s otcem hraje po večerech karty a s matkou kouká na seriály. Byla jsem nenápadná šedivá myška, pravý opak krásné mladší ses
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tulou: Stavěli Číňané pevnosti pro 800 lidí?
historyplus.cz
Tulou: Stavěli Číňané pevnosti pro 800 lidí?
Život jim ztrpčují nájezdníci, loupežné bandy i rozmary počasí. Proto si lidé z etnické skupiny Hakka začínají ve středověku stavět podivuhodné domy, které je před všemi nástrahami mají ochránit. Byť tyto „pevnosti“ vypadají na první pohled jednoduše, jsou promyšlené do posledního detailu a z hlediska obranyschopnosti se vyrovnají evropským hradům…   První tulou, jak se těmto zvláštním
Plastická chirurgie: Jak změnila život válečným veteránům?
21stoleti.cz
Plastická chirurgie: Jak změnila život válečným veteránům?
Těžké dělostřelectvo a kulomety způsobují zranění dosud nevídaná. Šrapnely odtrhávají kusy tváře. Jedovaté plyny poškozují tkáně. I „obyčejný“ požár nadělá pořádnou paseku… Zdá se, že osudem znetvořen
Česnekové brambory
tisicereceptu.cz
Česnekové brambory
Brambory vařené a pečené ve vývaru s česnekem mají znamenitou chuť. Můžete si je dát samotné nebo jako přílohu. Potřebujete 1,5 kg brambor 1 lžíci olivového oleje 50 g másla 2–3 stroužky česn
Chystá se Burešová utéct ke konkurenci?
nasehvezdy.cz
Chystá se Burešová utéct ke konkurenci?
Nedávno herečka ze ZOO Eva Burešová (30) překvapivě ohlásila, že v seriálu končí. Jako důvod uvedla, že se chce více soustředit na hudební kariéru a rodinu. Možná je ale důvod úplně jinde. Do redakc
Unikátní expozice: Zbiroh, sídlo templářů
epochanacestach.cz
Unikátní expozice: Zbiroh, sídlo templářů
Před deseti lety zámek Zbiroh způsobil senzaci svou expozicí nazvanou Tvář Leonarda da Vinci – Příběh rytířského řádu templářů. Výstava trvala půl roku a většina jejích exponátů na místě zůstala, takže dnes může nová expozice znovu připomenout historii templářského řádu spojenou se zámkem. Výstavě dominuje takzvaná Lukánská deska – autoportrét Leonarda da Vinci, dílo, které
Perleťová óda na polibek Měsíce v podání Frederique Constant
iluxus.cz
Perleťová óda na polibek Měsíce v podání Frederique Constant
Hodinky Classics Elegance Luna jsou nejnovějším modelem z značky Frederique Constant. Vůbec poprvé v historii manufaktury navrhla měsíční fázi těchto hodinek dcera jejího vedoucího výzkumu a vývoje. D
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Záhada smrti mladého krále: Opravdu padl v bitvě?
enigmaplus.cz
Záhada smrti mladého krále: Opravdu padl v bitvě?
V roce 1578 se střetla portugalská a arabská vojska v bitvě u marockého Ksár-el-Kebíru. V boji bylo portugalské vojsko takřka celé zničeno. Mezi padlými měl být „údajně“ i portugalský král Sebastián I
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
epochaplus.cz
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo,
Unikátní ultra-temná galaxie
epochalnisvet.cz
Unikátní ultra-temná galaxie
V mnohém připomíná Mléčnou dráhu s dostatkem materiálu pro vznik miliard hvězd. Jak se ale zdá, J0613+52 žádné hvězdy nemá. Je osamoceným chuchvalcem prachu a plynu unášeným vesmírem od počátku věků. Tak alespoň galaxie pojmenovaná J0613+52 na první pohled vypadá.   Tým vedený astrofyzičkou Karen O´Neilovou bizarní objekt vzdálený 270 milionů světelných let za pomocí
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
skutecnepribehy.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Losos plněný špenátem a sýrem
nejsemsama.cz
Losos plněný špenátem a sýrem
Losos je oblíbená a velmi zdravá ryba. S náplní z čerst­vého špenátu a výrazného ovčího sýra je to doslova lahůdka, použít ale samozřejmě můžete i jiný sýr. Potřebujete: ✿ 4 filety z lososa ✿ 200 g baby špenátu ✿ 100 g ovčího sýra ✿ 1 stroužek česneku ✿ pepř, sůl, koření na ryby ✿ olivový olej