Domů     Zastavila nás zavražděná stopařka
Zastavila nás zavražděná stopařka
6 minut čtení

S manželem jsme měli namířeno na chatu. U silnice stála dívka a stopovala. S manželem se nám jí zželelo a nabídli jsme se, že ji svezeme. Netušili jsme, že na tuto jízdu nadosmrti nezapomeneme.

Stalo se to před třemi lety na podzim. S manželem Pavlem jsme jeli naposledy na chatu, kterou máme na Šumavě, abychom ji zazimovali.

Chatu s kůlnou jsme už měli vyklizené z předchozího víkendu, dokonce i skleník už byl téměř připravený, ale stále tam zbývalo dodělat několik věcí, jako třeba zatěsnit okna, vypustit vodu, aby nezamrzla v trubkách, zkontrolovat střechu a okapy a tak podobně.

Stála sama v dešti

Ráno jsme se museli s Pavlem hodně přemlouvat, abychom vyrazili. Bylo ošklivo, pršelo, hodně se ochladilo a vůbec se nám tam nechtělo. Jenže předpovědi hlásily, že se má i nadále ochlazovat, takže nám nic jiného nezbývalo. Vyrazili jsme kolem desáté dopoledne.

Cesta ubíhala pomalu, protože jel manžel kvůli nevlídnosti počasí dost opatrně. Když jsme odbočili z hlavní silnice a vydali se po okresní, všimla jsem si už z dálky, že někdo stojí u krajnice. Jak jsme se blížili, viděli jsme, že je to nějaká mladá dívka.

Přes hlavu měla kapuci a v ruce velký papír, kde bylo napsáno jméno vesnice, ležící nedaleko naší chaty. Celá se chvěla zimou.

S manželem jsme stopaře moc často nebrali, popravdě řečeno spíš nikdy, ale tahle slečna vypadala tak nešťastně, že jsme se s manželem na sebe jen podívali a pak přikývli. Zastavili jsme a dívka, aniž by promluvila, si vlezla dozadu.

Neřekla ani slovo

Pokračovali jsme dál v tiché jízdě. Všimla jsem si, že si manžel dívku několikrát prohlédl ve zpětném zrcátku. Podívala jsem se na něj a tázavě nadzvedla obočí. Manžel zavrtěl hlavou a pokrčil rameny.

Stejně jako já, ani on nevěděl, co si o nové spolucestující myslet. Pootočila jsem hlavu přes rameno a přátelsky jsem se na dívku usmála.

Kapuci měla stále na hlavě a dlouhé tmavé vlasy jí zasahovaly do tváře, takže rysy jejího obličeje nebylo možné příliš rozeznat. Nevěděla jsem, jestli s ní mám navázat rozhovor. Manžel se věnoval řízení a já jsem si dívku pečlivěji prohlédla.

Přišlo mi, že mě vůbec nevnímá. Dívala se jakoby nepřítomně před sebe, až mě napadlo, jestli náhodou není zdrogovaná. Mlčela a mně přišlo hloupé ji oslovovat a klást jí otázky.

Přemítala jsem, kdo je

Pozorovala jsem krajinu skrz okénko zmáčené od deště a přemýšlela jsem, kde se dívka na opuštěné silnici vzala. Hlavou se mi honily otázky typu: Je na útěku z domova? Rozešla se s přítelem? Jede za kamarádkou nebo se vrací domů a zmeškala autobus?

Nebo je to snad nějaká tulačka? Vždycky mě zajímaly lidské osudy a tak jsem si v duchu představovala, co jí v životě potkalo a co dalšího pro ni osud chystá. Kdybych v tu chvíli tušila, jaká je pravda, asi bych byla strnulá hrůzou.

Zvláštní zápach

Cesta pozvolna ubíhala a do vesnice, kam chtěla dívka odvést, to bylo už jen pár kilometrů. Jeli jsme asi čtvrt hodiny, ale už po několika minutách od chvíle, co jsme dívku naložili, jsem ucítila podivný zápach.

Napadlo mě, že se stopařka nejspíš delší dobu nemyla a že jak promokla, tak je její odér ještě silnější. Všimla jsem si, že manžel krčí nos podobně jako já. Podívali jsme se na sebe.

Z jeho výrazu bylo zřejmé, že se nemůže dočkat, až mineme ceduli s názvem vesnice a stopařku vysadíme. Zápach byl stále silnější, až jsem musela otevřít okénko. Už jsem se v duchu proklínala za naši dobrou vůli, s jakou jsme té dívce zastavili.

Teď už nám nezbývalo nic jiného, než ten zápach ještě pár minut vydržet. Přece ji nevyhodíme uprostřed prázdné silnice, pomyslela jsem si.

Utekla do neznáma

Konečně jsem si v dálce všimla cedule značící začátek vesnice. Sotva jsme ji minuli, vzala dívka za kliku u dveří a chystala se vystoupit. Manžel zastavil u krajnice a zapnul blikačky. Viděla jsem, jak se mu ulevilo.

Dívka, aniž by poděkovala, vyskočila z auta. V tu chvíli jí spadla kapuce z hlavy. Všimla jsem si, že má na krku hodně ošklivý šrám. Náhle mi jí bylo líto.

Chtěla jsem si jí zeptat, zda nepotřebuje pomoc nebo jestli nechce zavést do nemocnice, aby jí tam ránu ošetřili, ale už jsem se k tomu nedostala. Jakmile byla z auta venku, začala utíkat kamsi do polí. Přišlo mi to divné, ale už jsem to neřešila.

Já i manžel jsme byli rádi, že jsme se té podivné mlčící stopařky zbavili. Měli jsme však téma k rozhovoru na celý den.

Smutná událost

Když jsme se k večeru vraceli zpátky domů, byli jsme s manželem oba hladoví. Napadlo nás, že se stavíme ve vesnici, kde jsme dívku vysazovali, na večeři. Od známých jsme věděli, že je tam jeden hostinec, kde moc dobře vaří.

Když jsme si u hospodského objednávali, zmínil se mu manžel o našem nevšedním zážitku. Ten se na nás nejdřív trochu nedůvěřivě podíval a pak nám odvyprávěl šokující příběh.

Před deseti lety se prý měla dívka ze zdejší vesnice provdat za mladíka z vedlejší vesnice. Moc se milovali a často se navštěvovali. Mladík za dívkou jezdil na kole, ona za ním stopem. Bohužel se jí to stalo osudným. Stopla si vraha, který ji znásilnil a zabil.

Vytřeštěně jsme na hospodského zírali. „Nejste jediní, komu se tu ta stopařka zjevila,“ dodal.

Otázky zůstaly

Celou cestu domů a ještě pak několik následujících dní jsme s manželem tu děsivou příhodu rozebírali. Zjevuje se přízrak té zavražděné stopařky proto, aby na ni lidé nezapomněli? Nebo tímhle způsobem alespoň symbolicky po letech dojede tam, kam měla namířeno?

Na tyto a podobné otázky asi odpovědi nikdy nenajdeme. Na chatu s manželem jezdíme dál a pokaždé, když projíždíme místem, kde jsme stopařku nabírali, cítíme úzkost.

Romana K. (65), Olomouc

Související články
3 minuty čtení
Pobyt v hotelu se proměnil v noční můru. Probudila jsem se, abych zabránila neštěstí. Mé dítě si vybral nebezpečný duch. K tomu letnímu pobytu jsem se nechala zlákat kamarádkou. Byl to ozdravný pobyt pro postižené děti, a já v něm měla zajistit příjemné večery s cvičením a meditací pro maminky a babičky. Svou malou dceru Kristýnku jsem vzala s sebou. Zabydlely jsme se na zámku s velkou zahradou
3 minuty čtení
U našeho domu byla stará vrata s různými ornamenty. Mezi nimi kraloval tento velký pták. V noci létal na okno a sledoval nás. Když naši rodiče tu vilu s velkou zahradou kupovali, hned jsem si té zvláštní ozdoby na vratech všimla. Byl to havran. Tajemné a pro někoho ponuré zvíře. Babička se okamžitě pokřižovala, když ho uviděla. Moji rodiče tomu ale nepřikládali žádnou váhu. Budil v nás strac
5 minut čtení
Zdraví mě zradilo a já už byla bezradná a zoufalá. A pak mě náhle napadlo jít do kostela a požádat o pomoc vyšší síly. Trápily mě zdravotní problémy a já nedoufala, že se jich někdy zbavím. Operace mi nepomohla a já nevěděla, jak potíže řešit. Už mi mnoho jiných možností nezbývalo. Zázrak mi pomohl z bezvýchodné situace Smiřovala jsem se se svým osudem, a pak se přece jenom něco stalo. Ně
3 minuty čtení
Na opuštěném místě jsme objevili kapličku. V dešti jsme se do ní uchýlili. Destička na zdi mě vyděsila. Děti ale byly čisté duše, proto jim bylo zřejmě dovádění odpuštěno. Ráda jezdím s vnuky na výlety. Můj syn i snacha mi natolik důvěřují, že se o své děti nestrachují, když si je na dva dny půjčím, abych je povozila po hradech a zámcích nebo vyrazila s nimi do přírody. To, co nás ale jednou po
3 minuty čtení
Nemohla jsem z toho spát, jakmile jsem se ponořila do polospánku, zase jsem to slyšela. Dětský pláč. Bylo to k zešílení! Den se upachtěně dovlekl ke svému konci. Naprosto vyřízená, jako tomu bylo už několik týdnů, jsem padla do postele vedle svého muže. Dlouho jsem zírala do tmavé noci kolem mě. V dáli se ozýval štěkot psa, kterého cosi vyděsilo. Vše ostatní spalo – kromě mě. Měla jsem velmi šp
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
21stoleti.cz
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
epochaplus.cz
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
Starý poutník putoval krajem, když najednou spatřil spoustu lidí, kteří cosi kutili na skále. „Co to děláte?“ zeptal se jich. „Budujeme hrad,“ zazněla odpověď. Muž v šoku kroutil hlavou. „To spíš z mojí poutnické holi vyroste strom, než by se vám podařilo na té holé skále něco takového postavit,“ prohlásil a na důkaz zapíchl svoji starou sukovici
Už to nejsem já
skutecnepribehy.cz
Už to nejsem já
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili,
Rezidence ve stylu glamour
rezidenceonline.cz
Rezidence ve stylu glamour
Inspirující myšlenkou designérky, která navrhla podobu interiéru luxusní rezidenční vily, bylo vytvořit neobvyklý okouzlující obytný prostor, připomínající elitní paláce prvorepublikových továrníků. Johana Picková i při samotné realizaci věnovala pozornost především detailům s velkým důrazem na dokonalé zpracování každého architektonického prvku. Pod jejím dohledem tak velmi rychle vzniklo dvoupatrové aranžmá plné rafinované elegance, jež svou sofistikovaností
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
nasehvezdy.cz
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
Obdivovatelé i přátelé Terezy Brodské (57) jsou v šoku z jejího rozhodnutí. Herečka totiž nedávno oznámila, že hodlá zcela zmizet ze sociálních sítí. Údajně ji k tomu přiměl fakt, že není úplně ne
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
iluxus.cz
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
Značka Zadig & Voltaire přináší novou kapitolu do své ikonické voňavé ságy THIS IS! a představuje dvě nové vůně, které jsou jako stvořené pro elektrizující letní noci. Duo THIS IS HER! BURNING LOV
Kouzla letního slunovratu
nejsemsama.cz
Kouzla letního slunovratu
Letní slunovrat, kdy 21. června je den stejně dlouhý jako noc, je tím nejlepším časem pro kouzelné rituály. Pokud chcete v tento magický čas čarovat, vyzkoušejte rituály s ohněm i bylinkami. Oslavte sílu slunce a přivolejte si pomocí magie obdobně silné štěstí. Slunovrat je příležitost k novým začátkům, k napojení na přírodu a k úžasné letní magii. Vyzkoušejte některý z rituálů a dopřejte si tento magický
Jan Kupecký maloval svou duši
epochalnisvet.cz
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí  se někdy Spravedliví soudci?
enigmaplus.cz
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí se někdy Spravedliví soudci?
Ačkoli druhá část našeho titulku vypadá jako povzdech nad stavem belgické justice, ve skutečnosti se týká krádeže části takzvaného Gentského oltáře. Ani po devadesáti letech není tento kriminální čin
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
historyplus.cz
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
Podpalubí lodi Kaiserin Elisabeth je přecpané trofejemi. Nechybí mezi nimi vycpaní tygři, orli ani opice. Námořníci sem přinášejí vypreparované klokany, pštrosy a koaly. Arcivévoda František Ferdinand d´Este se totiž na lodi plaví kolem světa a plní ji ulovenými zvířaty. Záhy mezi ně přibudou veverky, skunkové nebo medvěd grizzly… Arcivévoda František Ferdinand d´Este (1863–1914)
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a