Domů     Nemluvit s vlastní matkou je v naší rodině špatná tradice
Nemluvit s vlastní matkou je v naší rodině špatná tradice

Když jsem jako středoškolačka pozorovala vztah mojí mámy s její matkou, mou babičkou, říkala jsem si, že takhle to mít rozhodně nechci. Ty dvě se jen hádaly a od jisté doby spolu nepromluvily, až nakonec babička umřela.

Děsila jsem se, že bych takhle dopadla s vlastní mámou nebo dokonce s dcerou. Občas jsme se doma pohádaly a máma byla někdy dost jedovatá.

Dokázala mě ranit v těch nejcitlivějších záležitostech jako je první láska a zklamání, studijní neúspěchy a naopak jsem se zřídkakdy dočkala pochvaly.

S tátou to šlo

Při každé významné události jsem radši volala tátovi. Pomáhalo mi, se s ním vídat alespoň jednou týdně. To, že jsem odmaturovala s vyznamenáním, proběhlo u mámy téměř bez povšimnutí. Naopak když jsem neudělala napoprvé řidičák, to bylo velké haló.

Taky když se mnou rozešel můj první kluk, potřebovala jsem utěšit. Ale od mámy nic nepřišlo. Slyšela jsem jen, že si za to můžu sama. „Vždyť si ani nedokážeš udržet kluka. Byl pro tebe moc dobrej,“ zpražila mě.

Odstěhovala jsem se

Těšila jsem se, až si najdu práci, budu soběstačná, ale nešlo to tak hladce. Doma se to ale nedalo vydržet, takže jsem se sbalila a odstěhovala k tátovi, se kterým se máma rozvedla, když mi bylo deset.

Byla jsem dospělá, takže jsem si mohla konečně rozhodovat o svém životě a táta mi bydlení nabídl. Žilo se s ním příjemně. Měla jsem volnost a na rozdíl od mámy mi byl oporou. Naštěstí záhy po stěhování jsem si našla i práci a nebyla na nikom závislá.

První co přišlo od táty, byla pochvala, jak jsem šikovná. Tohle mi tak chybělo. Po životě s mámou jsem byla citově vyprahlá. Teď jsem si užívala každou minutu doma u táty. Naopak s mámou jsme se ještě víc vzdálily, pokud to vůbec ještě víc šlo.

Prostě jsme se nevídaly. Ona sama mi nezvolala, a když jsem volala já, byla hodně odměřená a hovor vždycky rychle utnula.

Tátu máma nesnášela

Snažila jsem se ji, i přes její nechuť, čas od času kontaktovat, navštívit. Nechtěla jsem dopadnout jako ona se svou mámou. Když jsem si našla partnera, se kterým jsem byla šťastná, chtělo se mi to hlásat do celého světa.

Potřebovala jsem se jako každá zamilovaná holka pochlubit. Jenže máma zase nijak nereagovala. Když mě Marcel požádal o ruku a chystala jsem s ním svatbu, máma prohlásila, že pokud se tam má setkat s tátou, tak tam ani nepáchne.

To opět otřáslo s mými city a už jsem to neřešila. Táta na svatbě bude, to je jasné. A když ho máma nechce vidět, tak ať tam nechodí. Nepřišla. Mrzelo mě to a stále víc jsem si uvědomovala, po kom mám tak tvrdou palici.

Byly jsme vlastně hodně podobné, i když jsem se víc snažila. Hned jsem si vzpomněla, jak dopadl vztah mámy a babičky a bylo mi z toho smutno.

Máma byla svá

Marcel zdědil krásný byt, do kterého jsme se od mého taťky sestěhovali. Když jsem otěhotněla, doufala jsem, že se mezi námi prolomí ledy. Co by mohlo jiného mámu rozněžnit než miminko a to, že se stane babičkou?

Pozvala jsem ji na oběd, abych jí tu šťastnou novinu oznámila, ale odmítla. Že jsem těhotná, jsem ji tedy řekla aspoň po telefonu a čekala několik měsíců, jestli opravdu vydrží hrát tu tvrdou hru nebo konečně zjihne a hodíme naše sváry za hlavu.

Jenže nestalo se. Snažila jsem se horem dolem, ale nic nepomohlo. Když se narodila Klárka, zavolala jsem jí. Přišla se podívat do porodnice, pogratulovala, ale nezapomněla mi říct, že tu svatbu, na kterou jsem pozvala radši tátu, mi nezapomene.

O to jak Klárka rostla a prospívala, se máma moc nezajímala. Nikdy ji nehlídala, nikdy jí nic nedala a na narozeniny a svátky si ani nevzdychla. Měla nějakého podivného chlapa, který byl zřejmě středobodem jejího vesmíru. A tak se happy end s mámou nekonal.

Dcera má jednu babičku

Smířila jsem se s tím. Některé vzorce chování si neseme z vlastní rodiny, z našeho dětství až do dospělosti. Potom je aplikujeme ve vlastní rodině, aniž bychom chtěli. Ale já jsem se chtěla z naší rodinné situace poučit.

Měla jsem skvělou tchyni, která mi mámu tak trochu nahrazovala. Klárce jsem o babičce-mojí mámě nikdy nevyprávěla a ona tak viděla jen tu skvělou, hodnou a obětavou babičku Karličku. Jak Klárka rostla, měly jsme občas nějaké rozepře.

V její pubertě jsme se dost hádaly, ale dbala jsem vždy na to, abych ji v dětství hodně pomazlila a v dospívání vyslechla, pochválila a podporovala ji v jejích správných rozhodnutích.

Jsem už hrdá babička

Občas mě Klárka pozlobila, ale chodila se mi svěřovat i vypovídat a já věděla, co přesně nesmím udělat. Chovat se jako moje máma. I když jsme měli s Marcelem problémové období právě v době dospívání Klárky.

Bylo těžké se od toho oprostit, dělat, jako že se nic neděje a věnovat se dítěti. Vždycky jsem si na Klárku našla čas, abychom si popovídaly a vysvětlily si, co od sebe navzájem potřebujeme.

Svěřila jsem se jí i já, co mě trápilo u Marcela, a zjistila jsem, že mám ve své puberťačce velkou kamarádku. Vlastně jsme se díky Klárce s Marcelem zase udobřili.

Teď se Klárce se narodilo miminko a já jsem hrdá babička, která ráda hlídá a rozmazluje svého vnoučka Adámka. S Klárkou se navštěvujeme, i když už je dospělá a navzdory rodinné tradici udržujeme krásný vztah.

Renata S. (55), Nové Město na Moravě

Další článek
reklama
Související články
24.5.2024
Říkala jsem si, že budu laskavá a chápající tchyně. Jenže to jde těžko s takovou snachou. Andrea je líná a neschopná, a z nás si dělá otroky. Se svou tchyní Vilmou jsem si užila peklo. Měla tři syny, a stíhala kontrolovat všechny snachy, jestli dělají jejím synáčkům dostatečné zázemí. Byla to strašná ženská a já si slíbila, že jednou taková nebudu. Že budu bezvadná tchyně. Nejprve se mi narodil
23.5.2024
Mateřská láska je od počátku věků tím nejpevnějším poutem. Vypiplat z dítěte muže a pak ho muset přenechat nějaké jiné, to může být pro matku skoro k nepřežití. Manžel se upil, když byly synovi, mému milovanému Adámkovi, tři roky. V té době se ze mě stala tvrdá ženská, pochopila jsem, že se se mnou život mazlit nebude a že co si nevydupu ze země, to nebudu mít. Na lásku jsem už nevěřila. S manž
18.5.2024
Krásně jsme si žili, v klidu a pohodě. Vůbec by mě nenapadlo, že se můj život najednou zvrátí do nejistoty a emocí. Můj manžel Petr je velmi šikovný zahradník. Proto se před pěti lety rozhodl, že si založí firmu, aby měl ještě nějaké peníze ke klasickému platu navíc. Jsme manželé už mnoho let. Zamilovali jsme se do sebe v době, kdy byl ještě ženatý a já byla sama s malou dcerou Danou. Měla jsem
17.5.2024
Můj syn byl vždycky samotář, seznamování s lidmi nebylo nic pro něj. Už jsem se bála, že si žádnou nevěstu nenajde. Tu pravou potkal až ve čtyřiceti. Náš syn Fanoušek byl vymodlené dítě. Dlouho jsem nemohla přijít do jiného stavu a už jsme se s manželem báli, že se potomka snad nikdy nedočkáme. Když se František narodil, byli jsme nejšťastnější pod sluncem. Viděli jsme se v něm a zahrnovali ho
15.5.2024
Chodí nafintěná a jen se tahá s chlapy. Bere vše! Je jí to jedno. Stydím se za ni a pomluvy už ani nevnímám. Takovou potupu jsem si od vlastní dcery nezasloužila! Už je to pár let, co jsem vzdala marné pokusy jí nějak domluvit. Nebo zjistit příčinu jejího, pro mě naprosto nepochopitelného chování. Občas mám pocit, že se ta nešťastná holka snad zbláznila. Začalo to úplně nevinně, rozchodem s jej
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vaječné muffiny se sýrem
tisicereceptu.cz
Vaječné muffiny se sýrem
Hledáte inspiraci pro netradiční snídani? Připravte své rodině vejce, samozřejmě s pořádnou dávkou slaniny. Suroviny 10 plátků anglické slaniny 1 červená paprika 2 hrsti jarní cibulky 10 vaje
Rezidence pro jedenáct veteránů
rezidenceonline.cz
Rezidence pro jedenáct veteránů
Dům postavený v šedesátých letech minulého století prošel rozsáhlou rekonstrukcí a dočkal se i velkorysého rozšíření. Nyní tahle moderní a elegantní rezidence, nacházející se v regionu Eastern Townships v kanadském Quebecu, nabízí komfort svým obyvatelům i reprezentativní prostor unikátní sbírce. Prvním záměrem majitelů, vášnivých sběratelů, bylo upravit stárnoucí nemovitost tak, aby v ní mohli parkovat
Povaha člověka podle barvy aury
nejsemsama.cz
Povaha člověka podle barvy aury
Podle aury jednoduše poznáte, zda je člověk uvnitř dobrý, nebo skrývá lži a tajemství! Stačí, když se zaměříte na to, co kolem dotyčného, kterého se snažíte přečíst, vidíte. Zvládne to i úplný laik. Aura se skládá ze sedmi vrstev: éterického těla, emocionálního, mentálního, astrálního, éterického negativního, karmického a andělského. Její barva vám o člověku řekne takřka všechno.
Večer se značkou Norqain v hodinářství Koscom
iluxus.cz
Večer se značkou Norqain v hodinářství Koscom
Ve středu 22. května uspořádalo renomované hodinářství Koscom večer věnovaný švýcarské značce Norqain. Ta je úzce spojená s hokejem, a tak měla akce návaznost na aktuálně probíhající Mistrovství světa
Pohřbili kancléře zaživa?
epochalnisvet.cz
Pohřbili kancléře zaživa?
„To ne! Proboha ne!“ vykřikne kancléř a celý vyděšený se posadí na posteli. Ten příšerný sen se mu zdál už potřetí! Je v něm pohřben do rakve, v níž ovšem po pár dnech obživne!   Svého času je prakticky nejmocnějším mužem v zemi. Je mu něco málo přes 40 let, a už má za sebou funkci diplomata, císařského
VIDEO: Natočeno jezerní monstrum?
enigmaplus.cz
VIDEO: Natočeno jezerní monstrum?
Ačkoliv titul nejslavnějšího jezerního monstra si pro sebe zabrala lochneska ze skotského jezera Loch Ness, v Kanadě k tomu rozhodně také mají co říci. V tamní provincii Britská Kolumbie se totiž nach
Míří DiCaprio do chomoutu, nebo „ji zařízne“?
nasehvezdy.cz
Míří DiCaprio do chomoutu, nebo „ji zařízne“?
Má snad Hollywood většího hřebce, než je Leonardo DiCaprio (49)? Ten všechny své partnerky obvykle opouští poté, co krásky dovrší 25 let, protože starší ženu vedle sebe nesnese. Že by to s jeho stáv
Karlovarský kraj: Bujná příroda, tajuplné podzemí a dech beroucí kulturní památky
epochanacestach.cz
Karlovarský kraj: Bujná příroda, tajuplné podzemí a dech beroucí kulturní památky
Karlovarský kraj, to nejsou jen světoznámé lázně na seznamu UNESCO. Jeho ráz utváří i bujná příroda, tajuplné podzemí a dechberoucí kulturní památky. Vydejte se s námi do historických měst, odkud můžete podnikat výlety za poznáním dalších magických míst. Cheb – po stopách středověkých kupců Ve městě Cheb najdete nevídanou koncentraci památek. Prohlédnete si unikátní komplex hrázděných
3 vrazi mezi umělci: Probodl Caravaggio soka při souboji?
historyplus.cz
3 vrazi mezi umělci: Probodl Caravaggio soka při souboji?
V tratolišti krve leží na „tenisovém dvorci“ v centru Říma 28. května 1606 bezvládné tělo. Patří mladému hejskovi Ranucciu Tomassonimu. O život ho na neobvyklém místě připravil známý malíř. Je pravda, že se umělec pokusil Tomassoniho před smrtí i vykastrovat? Potemnělé vězení v Andělském hradě v srdci Říma má nového „nájemníka“. Je jím Benvenuto Cellini, zřejmě nejzkaženější umělec
Stařenka rozřezala a spálila manžela
epochaplus.cz
Stařenka rozřezala a spálila manžela
Před justiční budovu přiveze taxík jakousi ženu. Když vystoupí, z obličeje jí mnoho vidět není. Na hlavě má šátek a tvář zakrytou rouškou. Co lze ale spatřit dobře, jsou potíže, které jí působí chůze. Z auta se dostane za pomoci příslušníků justiční stráže. To bude jistě oběť! Anebo ne? Na Českolipsku v severních Čechách mají
Muž mého života za mnou připlul na bílé loďce
skutecnepribehy.cz
Muž mého života za mnou připlul na bílé loďce
Byla jsem praktická holka z vesnice, uměla jsem podojit kozu, pokosit louku či postarat se o drůbež. Jenomže Petr byl úplně jiný. Táta byl na mě pyšný. „Naše holka je do hospodářství,“ říkával s dojetím v hlase. Měla jsem to ostatně po kom zdědit, předkové z matčiny i otcovy strany byli statkáři, a tak nám to kolovalo v krvi. Byla jsem praktická venkovská
ChatGPT v byznysu: V něčem pomáhá, v něčem dělá starosti
21stoleti.cz
ChatGPT v byznysu: V něčem pomáhá, v něčem dělá starosti
Podle nové studie nástroj umělé inteligence nejvíce pomohl s kreativními úkoly. Naopak při analytičtější práci zaznamenal spoustu chyb. Když vloni na jaře začal profesor z Harvard Business School Kar