Domů     Vzduchem se vznášel kouř
Vzduchem se vznášel kouř
3 minuty čtení

Dědečka Kamila jsem měla moc ráda. Dodnes ho vidím, jak sedí v obýváku ve svém houpacím křesle s dýmkou v ruce.

S mladší sestrou Nelou jsme jako malé holky u prarodičů z tátovy strany trávily hodně času. Jezdily jsme tam na prázdniny a někdy také na celé víkendy. Zatímco Nela vždycky tíhla spíše k babičce, která ji učila vyšívat a plést, já jsem byla věčně s dědou.

Chodili jsme spolu na dlouhé procházky po lese, občas jsme si vzali i košík a nasbírali několik hub, nebo jsme spolu seděli v obýváku a luštili křížovky nebo hráli karty.

Milovaný dědeček

Dědeček vždy sedával ve svém starém houpacím křesle, které pocházelo z první republiky, pohupoval se v něm tam a zpět, a přitom bafal dýmku. Bylo to jeho posvátné místo. Občas mě, když jsem byla ještě hodně malá, vzal k sobě na klín, a houpali jsme se spolu. Dodnes je to moje nejmilejší vzpomínka na něj.

Sběratel dýmek

Když bylo dědečkovi sedmdesát let, zjistili mu rakovinu plic. Lékaři mu zakázali kouřit cigarety i dýmku.

Dědeček si ale i přesto občas nějakou tu dýmku dal, a když ho přitom babička náhodou načapala, křičela na něj tak, že to slyšeli i sousedi na druhém konci vesnice. Nakonec, aby měl klid, s kouřením přestal.

Dýmky však sbíral dál a vystavoval si je na poličce, jakoby to byly ty nejvzácnější předměty na světě. Několik dýmek jsem mu darovala i já, většinou jsem mu je přivezla odněkud ze zahraničí, kde jsem je koupila na bleším trhu. Pokaždé měl ohromnou radost. „Ta určitě patřila náčelníkovi nějakého kmene,“ dělal si legraci.

Věci na památku

Se svou nemocí bojoval děda statečně téměř pět let. Když zemřel, tak se babička rozhodla, že se přestěhuje ke své sestře a domek, že mi přenechá k bydlení. Než jsem se do domu nastěhovala, požádala jsem sestru, abychom vytřídily jejich věci.

Nela si vzala starožitný čajový servis a nějaké obrazy, já jsem si nechala na památku dědečkovo houpací křeslo a dýmky.

Byl tam se mnou

Hned od prvního dne, co jsem se do domku nastěhovala, jsem měla pocit, že je tam děda se mnou. Bytostně jsem cítila jeho přítomnost. A pak, když jsem jednou večer přišla domů a podívala se na jeho křeslo, mi oči málem vypadly z důlků.

Křeslo se pohupovalo a nad ním se vznášely obláčky dýmu. „Dědečku, jsi tu?“ zeptala jsem se. Nikdo se neozval. Když jsem se ale rukou dotkla starého křesla, jakoby bylo ještě někým zahřáté…

Naďa P. (59), Most

Související články
5 minut čtení
Těch pár dní na chatě mi mělo přinést odpočinek a trochu klidu. Místo toho jsem zažila něco, na co nikdy nezapomenu. Stalo se to už před lety. Potřebovala jsem tehdy na několik dní od všeho a všech utéct. Když mi byla nabídnuta jedna chatička, kde bych mohla nějaký čas o samotě pobýt, vůbec jsem neváhala. Potřebovala jsem načerpat síly Těšila jsem se, že konečně načerpám nějaké síly a zís
3 minuty čtení
Vždy jsem se ráda zabývala novými směry v oblasti osobního růstu a vyzkoušela jsem skoro vše, co bylo zajímavé. Intuitivní kresba vypadala lákavě… Moje kamarádka Dáša pěla ódy na kurz intuitivní neboli automatické kresby. Přišlo mi to zajímavé. Chtěla jsem si to vyzkoušet, a tak mi ukázala, jak na to. Obě jsme pak koukaly na můj výtvor a hledaly za ním hlubší význam. Ten jsem pochopila o týden
3 minuty čtení
Nemám ponětí, co mě to tehdy napadlo. Vlastně za to může moje kamarádka, která vědmy navštěvuje pravidelně již několik let. Trochu jsem se bála, co by mi karty mohly prozradit, takže jsem se takovým věcem vždy vyhýbala. Markéta byla mým opakem. Nedokázala udělat jediné vážné rozhodnutí, aniž by předtím navštívila kartářku. Když jsem se ke kamarádce před časem chystala, vyloženě mě prosila, abyc
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud