Domů     Sestrám jsem vypálila rybník
Sestrám jsem vypálila rybník

Neměla jsem na výběr. Moje hrabivé sestry se proti mně spikly kvůli dědictví. Hrozilo mi, že zůstanu bez střechy nad hlavou!

Podvádět se nemá, to je jasná věc. Ale co člověku zbývá, když mu vlastní sestra přivede na dvůr exekutora, a ta druhá hned vzápětí kupce na barák? Dokud jsem se starala o nemocnou maminku, byly obě ségry jako med.

Přijely jen občas, nechaly se pohostit a nabraly zásoby vajec, brambor i zeleniny. Nepřivezly nikdy nic, když nepočítám vzorky z kosmetické firmy, kde pracovala ta starší, Hanička.

O domácnost se staral manžel

Nechala si říkat Hanny, hrála si odjakživa na nějakou urozenou dámičku. Byla hezká, to musím přiznat, ale že by se tím musela vytahovat? Svoji krásu předhazovala i svému věčně uťápnutému manžílkovi.

Mohl na ni, i po těch letech, oči nechat, přestože s ním jaktěživo nepromluvila hezké slovo! „René, už zase jsi nevyluxoval! René, co bude k obědu?“ peskovala ho, protože ona se domácích prací zásadně neúčastnila.

Vydělávala totiž víc, než manžel, a to ji prý opravňovalo ke sladkému domácímu nicnedělání. Naštěstí si ti dva nepořídili děti, aby si ségra nezkazila postavu. Svého času jsem jí to měla za zlé a domlouvala jí.

Myslela jsem, že svého rozhodnutí bude litovat, ale mýlila jsem se. Nakonec jsem jí dala za pravdu. Byla by určitě naprosto hrozná matka!

Nechaly všechno na mně

Moje druhá sestra byla jejím pravým opakem. Obtloustlá a dobrosrdečná. Jen rozumem moc neoplývala. Základku absolvovala s odřenýma ušima, a z učení ji vyhodili. V sedmnácti začala rodit a skončila, až když se jí po čtyřech holkách narodil vytoužený chlapeček.

Jako by holky byly méněcenné! Jejích pět rozjívených dětí jí dávalo zabrat. Neměla jsem jí proto za zlé, že za vlastní mámou jezdila stejně sporadicky, jako ta naše první krasavice. Veškerá starost o naši maminku připadla mně.

Coby rozvedená samoživitelka jediného syna jsem, podle všech svých blízkých, měla dost času. Což o to, čas by byl, ale poslední dobou mi ubývaly síly. Starý domek potřeboval opravy, na které jsem samozřejmě neměla peníze. A maminka také ne. Byla ráda, když jsem jí k malému důchodu občas něčím přilepšila!

Úkoly mě zmáhaly

I zahrada mi dávala zabrat čím dál víc. Moje máma, dokud byla zdravá, všechno zvládla a představovala si, že já budu v jejích šlépějích pokračovat. Že stihnu obstarat dvacet slepic, patnáct králíků a lány zeleniny. A taky brambory, kukuřici a kdo ví, co ještě.

Každý rok něco přibylo. Maminka už byla sice nepohyblivá, ale o to větší měla roupy. „Božka, letos budeme pěstovat řepu, je to hit na farmářských trzích!“ zavelela a já měla co dělat, abych se nerozbrečela. Měla jsem toho právě dost!

No, maminka se dožila úctyhodného věku a já měla čisté svědomí. Starala jsem se o ni poctivě do poslední chvíle! Hned po pohřbu mě čekala studená sprcha. „Ty Boženko, co budeme dělat s tak velkým barákem?

Sama tady být nemůžeš, to snad chápeš…“ řekla moje sestra krasava a ta druhá se k ní, k mému údivu, hned ochotně připojila: „No, mně by nějaké peníze bodly. Už mám toho věčného škudlení po krk!“

Chystaly se mě vystěhovat

Koukala jsem na ty dvě a nevěřila. Jak mohou být tak kruté? Chtějí mě vystěhovat z rodného domu? Za to všechno, co jsem pro mámu, a vlastně i pro ně, udělala? Ani jsem se nestačila nadechnout k odpovědi a Hana pokračovala:

„No, ať už se ti to líbí nebo ne, přijde exekutor, protože na domě je velký dluh. Nesplacený dluh. O tom ses nikdy nezmínila, ty podvodnice! Ale neboj, přijde i kupec a pomůže nám…“ Udělalo se mi úplně zle!

Potom jsem se jako v mrákotách vydala na druhý konec domu, do maminčina pokoje. Jako by mě tam něco táhlo! Ztěžka jsem usedla na okraj její postele. „Mysli. Něco tě musí napadnout, nebo skončíš na ulici!“ říkala jsem si a oči mi těkaly po místnosti.

V tom mi padl zrak na maminčin deníček. Zapisovala si tam všechno možné. Co je potřeba nakoupit, co opravit i co třeba zrovna viděla zajímavého v televizi. S povzdechem jsem vzala deníček do ruky a začala listovat.

Napodobila jsem rukopis

Mezi stránkami jsem objevila text. Několik málo vět na listu jinak prázdného papíru. „Svojí milované Božence vzkazuji, aby se měla dobře a myslela také trochu na sebe. K tomu jí pomůže…“ text nebyl dokončený!

Maminka ho psala pár dnů před smrtí a asi už neměla sílu. Vše psala, dle svého zvyku, obyčejnou tužkou. Vždycky si ji ořezávala na takovém legračním ořezávátku s klikou, které měla po nás, dětech, když jsme chodily do školy.

Popadla jsem maminčinu tužku a text dopsala. Šlo to lehce, maminka psala takovým školním krasopisem. Její písmo vypadalo, jako by bylo vytištěné z nějakého slabikáře! Popadla jsem tedy tužku a dopsala:

„K tomu jí pomůže dům, který jí tímto odkazuji za její dlouholetou vzornou péči. Moje druhé dvě dcery si nic nezaslouží, ale mohou do domu jezdit a používat ho k rekreaci. Moji Boženu nesmějí vystěhovat ani dům prodat! To je moje poslední vůle.“

Hádaly se o dědictví

S dílem jsem byla spokojená. Nikdo by neuhodl, že jsem vše dopsala já! Popadla jsem maminčin deník a hnala se zpět za sestrami. Zrovna se hádaly o dědictví. Ta jedna si zkoušela maminčin starý kožich a druhá cpala do tašky nějaký porcelán.

„Ten servis bude mít velkou cenu. Historickou!“ tvrdila rádoby chytře Zdeňka, ale Hanny jen pohrdlivě frkla: „Ty jsi najednou nějaká chytrá. Počkej, co dostaneme za barák. Kupci nám utrhnou ruce!

Jen ty pozemky mají cenu pár milionů!“ Chvíli jsem je obě pozorovala. Měla jsem cítit vztek nebo zášť, ale bylo mi jich obou líto. Jedna bez dětí a druhá bez manžela. Obě frustrované a nešťastné. A taky hrabivé!

Na svůj podvod jsem pyšná

„Koukejte holky,“ přerušila jsme jejich plané filosofování.

No spíš rabování, soudě podle zotvíraných šuplíků a obrazu na zdi, který visel najednou nějak nakřivo… „Doufám, že nepůjdete proti maminčině vůli a nechcete se soudit!“ řekla jsem výhrůžně a podala Haně deník. Začetla se a zbledla. Mlčky ho podala té mladší.

Byly to potvory, ale vzdorovat si netroufly. O chvíli později byly obě pryč! Čekala jsem, zda se dostaví nějaké výčitky svědomí, ale nepřišly žádné. Zmocnila se mě radost. Dokonce jsem na sebe byla i trochu pyšná!

Podvod se mi povedl a byl lehčí, než jsem čekala. O prodeji domu už nikdy nepadlo ani slovo. Hana za mnou jezdí jen občas, ale Zdeňka si venkovský život oblíbila. A její děti i vnoučata taky! Podvod nám všem prospěl. Navzdory tomu, co se říká…

Božena P., 65 let, střední Čechy

reklama
Související články
1.12.2023
Bylo mi už sedmnáct let a naši si mysleli, že jsem velká holka a že mi proto jejich rozvod nebude už tolik vadit. Ale to se velice spletli. Kdybych psala dopis Ježíškovi, jako jsem to dělávala, když jsem byla malá, napsala bych tam, že si přeji jediný dárek: mít tátu na Štědrý den doma. Ale byla jsem už velká, sedmnáctiletá, a dospělí se bůhvíproč domnívali, že se s jeho odchodem vyrovnám. Slyš
30.11.2023
Jak asi vypadá naše teta Anna? Znala jsem ji jen z fotografií, protože se s mámou kdysi pohádala a od té doby spolu nemluvily. V naší rodině panoval rozkol jako hrom, v hlavní roli s tetou Annou. Když jsem se kohokoli, babičky, dědy nebo třeba strejdy Tondy zeptala na tetu Annu, pokaždé opatrně zdvihli obočí, vzdychli si a zanaříkali: „No jo, to je ta dávná, nešťastná věc.“ Nikdo se neobtěžo
22.11.2023
Kubíčkův vztah ke mně mi imponuje, i když mají jeho rodiče obavy, že to už přehání. Místo přítelkyně se zabydlel u mne – své milující babičky. Můj milovaný nejstarší vnouček byl vždycky moc hodný, tichý, slušný a mluvil jen spisovně. S manželem jsme si říkali, že ho dcera se zetěm dobře vychovali. Když dostudoval a začal pracovat, byli jsme rádi, že z domova nikterak nepospíchal. A nás, prarodi
21.11.2023
Moje sestra Renata byla vymodlené dítě, narodila se, když mně bylo 14 let. Neměly jsme k sobě vztah, ačkoli jsem se musela postarat. Byla divoká, někdy i zlá. Stále to ale omlouvám tím, že se narodila rodičům později a moc si je, bohužel, neužila. Proč jsem si to ale měla odtrpět já? Když mi bylo osmnáct let, odstěhovala jsem se od rodiny. Chodila jsem tehdy s Markem, který bydlel ve větším rod
18.11.2023
Byla mi vždy vzorem. O hodně chytřejší, hezčí a úspěšnější. Potom ji okouzlil charismatický muž a vyloudil z ní veškerý majetek včetně bytu. Už od dětství jsem k ní vzhlížela. A taky se ji snažila napodobovat. V mých očích byla vždycky dokonalá, nejlepší sestra ze všech! Měla jsem totiž ještě další dvě. Také jsem je měla ráda, ale Jiřinu jsem prostě zbožňovala. Pečovala o manžela Tatínek
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kristián Hynek otevřel showroom Zahálka pro nejnáročnější cyklisty
iluxus.cz
Kristián Hynek otevřel showroom Zahálka pro nejnáročnější cyklisty
Kristiána Hynka není třeba milovníkům horské cyklistiky dlouze představovat. Vicemistr světa v maratonu na horských kolech vyměnil závodní kariéru za nespočet aktivit v cyklo branži. Jak sám říká, jde
Za tajemstvími Mléčné dráhy: Desetiletí mise Gaia
epochaplus.cz
Za tajemstvími Mléčné dráhy: Desetiletí mise Gaia
O každém balíčku dat, který tato evropská observatoř odhalí, se mezi astrofyziky mluví jako o „zlatém dolu“ nebo „tsunami“. Nijak nepřehánějí. Gaia už 10 let revolucionizuje vše, co víme o Mléčné dráze. Její úkol se pomalu blíží do finále. Co nás tento hvězdný kartograf naučil o naší galaxii?   Gaia je astrometrická mise. Zabývá se
Vyprosila jsem si na panence Marii zázrak zázraků
skutecnepribehy.cz
Vyprosila jsem si na panence Marii zázrak zázraků
Padal těžký sníh a blížil se advent, Terezčin už druhý. Splnil se mi sen, chtěla jsem být šťastná, ale cosi mi v tom bránilo. Připadalo mi, že máma neumí odpouštět. Přitom byla silně věřící. Ale nesmiřitelná. „Nesmí mi přes práh,“ sípala. „Už nikdy.“ Smířila jsem se s tím. Byla jsem vzorná dcera, s rodiči jsem se nikdy nedohadovala, brala
Vilémovický tis: Svědek tisícileté historie stále roste
epochanacestach.cz
Vilémovický tis: Svědek tisícileté historie stále roste
Tis obecný nebo také tis červený je už od středověku významný strom. Má totiž kvalitní, tvrdé a přitom pružné dřevo, takže si ho oblíbili nejrůznější řemeslníci v čele s výrobci luků. A tak tisy mizely z krajiny a narazit dnes na opravdu hodně starý tis je vzácnost. Ovšem někdy takové štěstí přece jen máme. Zámek ve Vilémovicích na
Jeho děti se s ní nebaví
nasehvezdy.cz
Jeho děti se s ní nebaví
S překvapivým přiznáním přišla zpěvačka Dara Rolins (50)! Ačkoli s bývalým fotbalistou Pavlem Nedvědem (51) randí už více než dva roky, ještě nepoznala jeho děti. Ivana s Pavlem už jsou dospělí a 
Lilkové závitky se sýrem
tisicereceptu.cz
Lilkové závitky se sýrem
Pro milovníky italské kuchyně přinášíme originální recept na zapékané lilkové rolky. Suroviny na 2 porce 1 větší lilek 200 g ricotty 50 g parmezánu 50 g cottage sýru snítka tymiánu snítka r
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Na koho má políčeno?
nasehvezdy.cz
Na koho má políčeno?
Kráska z Ordinace v růžové zahradě natáčela detektivku s kolegou Miroslavem Etzlerem (58). Jmenuje se Kroky vraha. V kuloárech se šeptá, že během práce na televizní inscenaci přeskočila mezi oběma
Skvělý jahodový tvarožník
tisicereceptu.cz
Skvělý jahodový tvarožník
Tvarožník je tuzemskou obdobou italského tiramisu. Ingredience 400 g jahod 120 g piškotů 350 g zakysané smetany 400 g plnotučného tvarohu 2 vanilkové cukry 3 lžíce moučkového cukru 2 lžíce
Šest prstů? Celkem běžná věc!
epochalnisvet.cz
Šest prstů? Celkem běžná věc!
Napočítat na prstech ruky do dvanácti? Ukázat někomu hned čtyři vztyčené prostředníčky současně? Zavázat si jednou rukou tkaničky u bot? Žádný problém pro ty, kterým příroda nadělila prsty navíc. &
Pekelné údolí: Skutečně stavěl místní most samotný čert?
enigmaplus.cz
Pekelné údolí: Skutečně stavěl místní most samotný čert?
Nedaleko majestátní zříceniny hradu Chojnik na polské straně Krkonoš najdeme místo zvané Pekelné údolí. Dnes již nikdo přesně neví, který z jeho pánů chtěl kdysi postavit kamenný most, spojující hrad
Umělá inteligence by mohla rozpoznávat vysoké riziko rakoviny plic u nekuřáků 
21stoleti.cz
Umělá inteligence by mohla rozpoznávat vysoké riziko rakoviny plic u nekuřáků 
Výzkumníci z Centra výzkumu kardiovaskulárních zobrazovacích metod (Massachusetts General Hospital a Harvard Medical School) oznámili vývoj modelu hlubokého učení, který může pomoci identifikovat neku