Domů     Když někoho miluješ, riskni to!
Když někoho miluješ, riskni to!

V osmnácti jsem to neměla se vztahy snadné. Byla jsem nesmělá a jak už to tak bývá, současně i zamilovaná. Mým vytouženým klukem byl o dva roky starší David ze sousedství.

V těch nejkrásnějších snech jsem si představovala, jak se vedeme za ruce, jak mě líbá a objímá. A pak jsem vždycky propadla strašnému smutku při vědomí, že to nikdy nebude pravda. Měla jsem neprůbojnou, stydlivou povahu.

Ne že bych se považovala za ošklivé káčátko, jenže nesmělost a tréma dokázaly spolehlivě zničit sebelepší dojem. Nejednou v minulosti jsem si to potvrdila, když o mě nějaký kluk projevil zájem.

Po zjištění, že se většinu času červenám, mlčím a reaguji poplašeně až hystericky, většinou takový nápadník změnil názor.

Nešťastně zamilovaná

David mi připadal jako někdo absolutně nedosažitelný. Zoufala jsem si, jak je blízko a přitom tak daleko. Kdykoli jsem ho potkala na ulici, rozbušilo se mi srdce. V duchu jsem prosila, aby se na mě podíval, aby mi dal najevo, že se mu líbím.

Zůstávalo to jen marným přáním. Jen asi dvakrát se stalo, že se na mě zadíval. Musel si v takové chvíli patrně myslet, že jsem blázen, protože jsem zrudla a zírala někam do prázdna.

Vyznání v dopisu

S mojí zamilovaností nic neudělal ani čas. Nepřecházela mě, naopak byla čím dál silnější a nešťastnější. Cit, kterým přetékalo moje srdce, mě nakonec dohnal k činu. Rozhodla jsem se, že o své lásce Davidovi povím.

Věděla jsem, že z očí do očí bych to nedokázala. Jako nejvhodnější se ukazovala písemná forma. Napsat milostný dopis, ve kterém jsem podrobně vylíčila, jak moc miluji a trpím, nebyl takový problém.

První verze byla tak dlouhá, až jsem se vyděsila a papír raději roztrhala. Druhá verze mi zase připadala moc studená a stručná. Spokojená jsem byla až se třetí.

V těch řádcích bylo vše, co jsem cítila a prožívala a přitom nepůsobily jako něco dotěrného nebo hloupého. Pečlivě jsem na obálku napsala Davidovo jméno. Zbývalo jen dopis hodit do schránky.

Vyplížila jsem se z domu

Sbírala jsem k tomu několik dní odvahu a taktizovala, kdy bude nejlepší vstoupit do chodby domu a vhodit psaní tak, aby mě nikdo nespatřil. Vyšlo mi z toho buď časné ráno nebo pozdní noc. Dostat se ze svého pokoje nebyl takový problém.

Nařídila jsem si budíka na půl pátou a skutečně se v tento čas probudila. Oblékla jsem se a vyšla na ulici. Celou cestu jsem se opatrně rozhlížela. Nikoho jsem naštěstí nepotkala. V pořádku jsem se dostala k Davidovu domu a rychle vhodila dopis do schránky.

Ulevilo se mi. Měla jsem pocit, že jsem pro své city alespoň něco udělala.

Čekání na odezvu

Samozřejmě, že jsem neměla tolik odvahy, abych se pod dopis podepsala. Místo toho jsem napsala jen „někdo, koho znáš“. Spoléhala jsem na to, že si třeba David vzpomene, jak jsem se červenala a dojde mu, že se jedná o mě.

Nejhorší chvíle nastane, až se mě zeptá, jestli jsem mu to psaní dala do schránky já. V tu chvíli se bude rozhodovat o všem. Nesmím pak zpanikařit a utéct. To všechno by se bývalo stalo, kdyby na můj dopis nějak reagoval. Jenže on se dál tvářil, jako když ho ani nečetl.

Druhé vyznání

Dny utíkaly a žádná změna. Situace mě dohnala k napsání druhého dopisu, ještě otevřenějšího a romantičtějšího. Také jsem v něm více odhalovala svoji totožnost. Jestli to nyní Davidovi nedojde, tak jsem asi opravdu odsouzena k prohře.

Byla jsem rozhodnuta doručit psaní ve stejnou dobu jako to první. Nemohla jsem usnout a dopis, ležící na nočním stolku, mě pálil v očích – a tak jsem vše uspíšila.

Dala jsem se na útěk

Pod rouškou noci jsem se vydala na stejnou cestu jako nedávno. Vstoupila jsem do Davidova domu a vhodila dopis do schránky. Jenže v tu chvíli se na chodbě rozsvítilo a já zaslechla Davidův hlas. Šel doprovodit nějakého kamaráda, který od něho odcházel.

Zpanikařila jsem. Dala jsem se na útěk k zadnímu vchodu a modlila se, aby byl otevřený. Počínala jsem si přitom dost hlučně, takže David mě musel slyšet a mít mě za nějakého zloděje. Dveře naštěstí nebyly zamčené, jenže jak jsem utíkala, vyzula se mi bota.

Musela jsem jí tam nechat. Sundala jsem si i druhou, vzala ji do ruky a běžela naboso domů. Za chvíli jsem byla v našem domě, aniž by mě někdo viděl nebo dopadl.

Riskantní plán

Nepochybovala jsem, že až David objeví další dopis ve schránce, dá si ho s botou do souvislostí – pokud ji tedy nalezl. Pro jistotu jsem se druhý den nenápadně připlížila k zadnímu vchodu domu, jestli tam někde nezůstala pohozená, ale nenašla jsem ji.

Kromě té ztráty se nic nezměnilo. Davida jsem potkala jednou, avšak vůbec si mě nevšiml – natož aby dal najevo, že mě z něčeho podezřívá. A pak mě napadlo řešení, při kterém bych nemusela vůbec nic říkat, jen sebrat dostatek odvahy.

Mohla bych si sednout na lavičku u vchodu do domu, kde David bydlí a před sebou mít natažené nohy, jednu bosou, jednu obutou. Dojde mu to? Určitě ano. Zvážila jsem všechna pro a proti a nakonec se rozhodla to riziko podstoupit.

Jako Popelka

Počasí mi přálo. Posadila jsem se na lavičku, odhodlaná čekat, než David půjde kolem. Dlouho to netrvalo. Přejel mě očima a jeho pohled se zastavil na mé bosé noze. Jenže pokračoval dál a vešel do domu, jako by se nic nestalo. Projela mnou vlna zklamání.

Už jsem vstávala, abych zamířila domů se vybrečet, když se David opět objevil ve vchodu. V ruce držel moji ztracenou botu a přátelsky se usmíval. A svět byl najednou celý růžový.

Klára T. (51), Brno

Předchozí článek
reklama
Související články
8.12.2023
Prožila jsem kus života s mužem, do kterého jsem se zamilovala už v mládí. Podzim života trávím ale s jeho bratrem. Bratry Marka a Leoše znala v mém dětství celá škola. Já jsem nebyla výjimkou, i když Marek chodil o třídu výš, a starší Leoš dokonce o dvě třídy. Neustále na sebe nějak upozorňovali. Mohli jste se vsadit, že když se stal nějaký průšvih, byl u toho jeden z bratrů nebo spíše oba dva
7.12.2023
Toník se mi líbil už na základní škole. Ale bylo to marné, oženil se s dívkou z města. Zbyly mi jen oči pro pláč. Osud mi dal ale šanci... Stále častěji jsem chodila k oknu a koukala ven. Cesta, která se vinula od lesa loukami až k naší polosamotě, byla prázdná jako popůlnoční nádraží. Zmocňovalo se mě zoufalství. Tolik jsem ho chtěla vidět. Přitom na svatou Barboru se u nás pokaždé objevil s k
4.12.2023
Byla jsem dvacet let sama a neměla jsem už v plánu hledat další chlapy. Osud ale chtěl něco jiného. A já potkala Jardu, dávnou lásku. Když mi bylo necelých padesát let, stala jsem se babičkou na plný úvazek a zároveň přišla o manžela. Časem jsem si zvykla na to, že lásku už prožívám jen skrz červenou knihovnu. Ostatně, ona už to nebyla žádná sláva ani po tolika letech s mým ex. Nikdy bych proto
27.11.2023
Věděli jsme, že jsme pro sebe stvoření. Kdo by však čekal, že nás dožene osud a provalí se nevěra mého otce? Zamilovala jsem se do svého sourozence! S Davidem jsme se znali od plenek. Celý život jsme vyrůstali vedle sebe coby sousedé. Byli jsme nejlepší přátelé na život a na smrt a neudělali bychom bez sebe jediný krok. S Davidem jsme byli stejně staří a stejný den jsme spolu slavili narozeniny
27.11.2023
Chodila jsem s Petrem od střední školy a malovala jsem si, že spolu budeme mít velkolepou svatbu, kupu dětí a budeme žít šťastně až do smrti. Ve druhém ročníku na vysoké se ale něco změnilo. Neměli jsme na sebe tolik času, ale já se utěšovala, že až dostudujeme, bude to lepší. Jenže Petr začal být odtažitý. Byla jsem ve třetím ročníku a intenzivně jsem se připravovala na státnice. S Petrem jsm
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Rakouské Alpy: Dva tipy pro milovníky adrenalinu
epochanacestach.cz
Rakouské Alpy: Dva tipy pro milovníky adrenalinu
Vylezte si na ledovec! Tyrolské ledovcové středisko Stubai, kde můžete lyžovat od října do června, je položeno ve výšce mezi 1750–3212 metry nad mořem. Největší skiareál na ledovci vám však kromě 34 sjezdovek nabídne i netradiční adrenalinový zážitek v podobě zdolávání zamrzlé stěny. Ta se tyčí do výšky 20 metrů přímo u horní stanice lanovky Gamsgarten
Dlouhodobé sezení zabíjí častěji než kouření či obezita. Braňte se!
epochaplus.cz
Dlouhodobé sezení zabíjí častěji než kouření či obezita. Braňte se!
Schválně si některý den změřte, kolik hodin během něj prosedíte. A to nejen v práci, ale i cestou do a z ní či večer na gauči před televizí. Výsledek může být překvapivý – až 14 či 15 hodin denně! Co takové dlouhé sezení udělá s vaším tělem? Kouření, alkohol, drogy, nadměrné slunění, špatná strava a přejídání jsou zničující,
Zradil ji ve chvíli, kdy jeho lásku nejvíce potřebovala
nasehvezdy.cz
Zradil ji ve chvíli, kdy jeho lásku nejvíce potřebovala
Osud si s herečkou několikrát nepěkně pohrál. Vždy ale sebrala zbytky svých sil a vyrazila do boje. Dnes se snaží žít jenom přítomností a užívat si každého dne. A zdá se, že to dokonale funguje. Kř
Půjčka do výplaty je receptem na různé nečekané výdaje
21stoleti.cz
Půjčka do výplaty je receptem na různé nečekané výdaje
Máte před sebou výdaje, s nimiž jste nepočítali? Krátkodobá půjčka může být dobrým pomocníkem. Je velmi rychlá a věcná, neptá se na detaily z osobního života a dovede pomoci vždy efektivně. Lze se
Má v srdci místo jen pro Kolečka?
nasehvezdy.cz
Má v srdci místo jen pro Kolečka?
Ačkoli už uplynulo od rozchodu herečky ze seriálu ZOO Denisy Nesvačilová (32) a scenáristy Petra Kolečka (39) několik měsíců, podle informací od našeho anonymního zdroje ho stále nedostala z hlavy.
Carnegie Hall: Slavný chrám hudby se zrodí na moři
epochalnisvet.cz
Carnegie Hall: Slavný chrám hudby se zrodí na moři
Jestliže pro horolezce je vrcholem Mount Everest a operní pěvec sní o La Scale, interpret klasické i populární hudby má jako nejvyšší metu Carnegie Hall, magickou koncertní síň v New Yorku.  
Záhada pojmenování města Pelhřimov i rejdiště místních čarodějnic a krvelačných běsů
enigmaplus.cz
Záhada pojmenování města Pelhřimov i rejdiště místních čarodějnic a krvelačných běsů
Nejznámější pověst o vzniku Pelhřimova, města v kraji Vysočina, uvádí jako jeho zakladatele pražského biskupa Pelhřima. Tento biskup se vydal jako prostý poutník pěšky na cestu do Říma. V místě blízko
Třetí ročník Czech National Spirits Competition vyhodnocen
iluxus.cz
Třetí ročník Czech National Spirits Competition vyhodnocen
Slavnostní galavečer vyhlášení výsledků mezinárodní soutěže o nejlepší destilát a likér Czech National Spirits Competition 2023 proběhl v reprezentativních prostorech Strahovského kláštera v sobotu 2.
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Ukrajinský boršč s hovězím masem
tisicereceptu.cz
Ukrajinský boršč s hovězím masem
Věděli jste, že skvělý boršč je ve skutečnosti nikoliv ruskou, ale ukrajinskou specialitou! Je dokonce zapsán jako dědictví UNESCO. Můžete si jej připravit třeba tímto způsobem. Suroviny 200 g z
Vlastně jsem se znovu narodila
skutecnepribehy.cz
Vlastně jsem se znovu narodila
Už několik let se jen velmi obtížně pohybuji i s hůlkou. Snažím se proto být maximálně opatrná. Abych se nedostala do situace jako před třemi lety. S krátícím se dnem si chodím nakupovat raději už dopoledne. Také provoz v ulicích je bezpečnější. To jsem si aspoň myslela ještě před třemi lety, než mne z mého omylu vyvedla nadmíru nepříjemná událost. Vypnutá
Kokosové pusinky
tisicereceptu.cz
Kokosové pusinky
Lehoučké nadýchané cukroví bez mouky je jako stvořené pro zdravé mlsání. Potřebujete 1 hrnek strouhaného kokosu 1/4 hrnku medu 1/2 lžičky mandlového/vanilkového extraktu špetku mořské soli 3