Když mi bylo jedenáct let, kamarádila se moje matka s jedním mužem, kterému zemřelo dítě. S jeho příchodem se začaly u nás doma dít podivné věci.
I když se moji rodiče rozvedli, měla jsem klidné a spokojené dětství. Když mi bylo jedenáct let, maminka si našla přítele Tondu. Byl zvláštní. Takový tichý a smutný. Nevadil nám, ale cítily jsme z něho se sestrou něco divného.
Noční zážitek
Když u nás Tonda nocoval poprvé, vzbudila jsem se uprostřed noci. Najednou jsem ve spánku cítila, že někdo stojí u mé postele. Otevřela jsem oči. Byla to sestra, plakala a dívala se na mě. Vstala jsem a zeptala se jí, proč pláče. Sestra nic neřekla.
Otočila se a odešla do kuchyně. Šla jsem za ní. V kuchyni jsem ji ale nikde neviděla. Vrátila jsem se zpátky do pokoje, podívala se na sestřinu postel, a ona tam spokojeně spala.
Sousedka čarodějka
Ráno jsem zážitek vyprávěla matce, ta mě ale odbila s tím, že se mi to jen zdálo. Já jsem si však stála za svým, tak mě odvedla k sousedce Andule. Chodil za ní každý, komu se něco podobného stalo. Vykládala sny, četla z ruky, vařila lektvary.
Andula byla toho názoru, že mám schopnost vnímat duše mrtvých. Zkoumaly s matkou, kdo to mohl být, ale nepřišly na nic. Sousedka nakonec řekla, že kdyby se to vrátilo, ať okamžitě přijdeme.
Zaříkávadlo
Duch o sobě dal vědět hned další noc, a opět v podobě mé sestry. Už neplakala, ale prohlížela si náš pokoj a všechny naše hračky. Dokonce si skládala mou stavebnici a hladila plyšového psa. Ráno jsme s mamkou běžely k Andule s tím, že už asi víme, kdo to je.
Že to bude nejspíš dítě Tondy, které před dvěma lety zemřelo. To byl také důvod jeho rozchodu s manželkou. Andula nám dala zaříkávadlo, které jsem měla odříkat při otevřeném okně, aby duch z pokoje odešel a nechal mě spát.
Po třech dnech od tohoto zaříkávání duch nejspíš skutečně odešel, protože se už nikdy neobjevil. Mně ale stále vrtá hlavou, i po tolika letech, proč tolik to dítě v podobě mé sestry plakalo.
Kočky vidí to samé, co já
To však nebyl můj jediný zážitek s duchy. V současné době máme v bytě ducha, který někdy klepe na náš stůl v pokoji a někdy se mi zjevuje jako šedá postava a prohlíží si moje knihy a hlavně obrazy. Jsem malířka a vedu umělecké kurzy.
Nové malby vystavím po bytě a duch si je se zájmem v noci prohlíží. Někdy dokonce pochvalně pokyvuje hlavou. Už jsme na něho zvyklí. Naše kočky ho vždycky vítají a pak ho provázejí, dokud zase nezmizí.
Považuji to za dar
Zážitků mám spoustu. Jednou se mi například zdálo o tetě, která nás měla ráda. Bylo to v době, kdy měla matka velké problémy, jak v manželství, tak v práci. Hodně se trápila. Tu noc se mi teta zjevila u postýlky mé dcerky.
Požehnala malé Klárce a pak mi řekla, abych vzkázala mamince, že se vše brzy vyřeší. Když jsem to druhý den matce líčila, tak se rozplakala. Měsíc nato ale opravdu našla odvahu se rozvést a problémy v práci také vymizely.
Petra H. (57), Tábor
