Domů     Nakonec jsou z nás manželé
Nakonec jsou z nás manželé

Stalo se mi to, co se některým ženám stává: dlouho jsem váhala s vážnou známostí a pak se mě krátce před třicítkou zmocnila panika, že zůstanu na ocet.

Pracovala jsem v pánském kadeřnictví, takže by se dalo říct, že jsem možnost potkat někoho zajímavého měla vlastně denně. Nebylo to však tak jednoduché, jak se zdálo. Jen tak někoho oslovit, na to jsem neměla povahu.

Víceméně jsem byla odkázaná na návrh nebo výzvu pánů, co se přišli nechat ostříhat. Protože jsem spíš nenápadný typ, tak mě na rande moc nezvali. Stalo se to vlastně dvakrát – a k mé smůle se ze zájemců vyklubali ženatí muži, kteří si chtěli jen zpestřit život.

Až jednoho dne přišel zajímavý, asi pětatřicetiletý sympaťák, od kterého jsem nemohla oči odtrhnout. A platilo to oboustranně. Pozval mě na schůzku.

Chytili jsme se stébla

Kdybychom se s Tomášem potkali někde na ulici, nejspíš bychom se po sobě moc neohlíželi. Naše seznámení byla spíše z nouze ctnost než romantický cit na první pohled. Oba jsme byli úplně jiní. Dalo by se říct, že z takové kombinace se nic velkého nemůže zrodit.

A přece se tak stalo. Tomáš byl nejspíš překvapen tím, jak rychle a s jakou hloubkou jsem do vztahu šla. Samotného ho to zaskočilo. Byl zvyklý jen na krátkodobé známosti. Takhle to praktikoval řadu let a najednou si sám uvědomil, že by vše mohlo být jinak.

Řekli jsem si pravdu

Chodili jsme spolu dva měsíce, když se mi jednoho večera svěřil: „Rád bych se ti vyzpovídal, Moniko. Víš, se mnou to není tak jednoduché.“ A pokračoval vylíčením toho, jak náš vztah ve skutečnosti nejprve bral.

Naslouchala jsem mu s podivnou směsicí pocitů radosti a smutku. Smutná jsem byla z toho, že z Tomášovy strany nebylo všechno takové, jaké jsem si myslela, že to je. A radost jsem měla z jeho upřímnosti.

Vyslechla jsem jeho „zpověď“ a rozhodla jsem se být k němu stejně upřímná jako on ke mně.

Společná budoucnost

Po tomto rozhovoru se náš vztah začal rychle prohlubovat. Ve vzduchu se vznášelo slovo „svatba“, i když jsme ho zatím nahlas nevyslovili. Já jsem si nechtěla připadat jako někdo, kdo příliš „tlačí na pilu“.

Obrnila jsem se trpělivostí a doufala, že Tomáš s tím přijde sám. Dočkala jsem se za čtvrt roku. „Dokážeš si představit, že bychom spolu mohli být třeba i za deset nebo dvacet let?“ zeptal se mě jednou večer. „Ano, dokážu. A ty?“ pohlédla jsem na něho.

„Nevím, ale zkusit to můžeme,“ řekl – a to byla víceméně jeho žádost o moji ruku.

Řeči o nevěře

Začali jsme docela vážně plánovat svatbu. Stanovili jsme si termín a já jsem pomalu a opatrně dávala všem známým na vědomí, že se budu v dohledné době vdávat. Moji radost ale zkalily řeči, které se ke mně donesly.

„Vypadá to, že si ten tvůj Tomáš chce ještě užít svobody,“ řekla mi kolegyně v kadeřnictví, která mi měla jít za svědka. „Jak to myslíš?“ zeptala jsem. „Viděla jsem ho dvakrát v sousedním městě a pokaždé s jinou slečnou.

A určitě to nebyly kamarádky, podle toho, jak se k nim měl,“ sdělila mi. „Neříkáš to jen tak z legrace, viď?“ ubezpečovala jsem se. „Ne, nevymýšlím si. A je mi líto, že se to dozvídáš ode mě,“ odpověděla. Nevěděla jsem, jak s tou informací naložit.

Zeptat se Tomáše přímo? Věděla jsem, že si kolegyně nevymýšlí. Vypadalo to, že se Tomáš vrátil ke svému původnímu postoji vůči ženám.

Přiznal se mi

Do svatby zbývalo čtrnáct dní. Nechávala jsem všemu volný průběh, i když jsem v duchu přestala počítat s tím, že se nějaký obřad bude konat. Vyčkávala jsem, kdy s tím Tomáš vyrukuje. Snad mě nenechá trápit se do poslední chvíle.

Měl se mnou naštěstí „slitování“. „Musíme si o něčem promluvit, Moniko,“ oslovil mě a bylo mi jasné, co bude následovat. „Víš, kdybychom se opravdu vzali, ublížil bych ti. Zjistil jsem, že se nedokážu odpoutat od života, který jsem dříve vedl.

Nejsem ještě připravený usadit se. V mém životě jsou prostě i další ženy,“ svěsil hlavu.

Rozešli jsme se v míru

„To mi říkáš až teď, dva týdny před svatbou?“ Nechtěla jsem Tomášovi přiznat, že to už dávno vím. „Já vím, jsem hlupák a strašně mě to mrzí. Pochopím, když tu svatbu zrušíš,“ řekl. „Rozejdeme se?“ prohodila jsem věcně, jako by nešlo o nic důležitého.

„Možná to tak bude lepší. Já už se nezměním,“ díval se smutně. Poznala jsem, že ho to také mrzí – a nejen kvůli svědomí. Odešli jsme od sebe v klidu a bez hádek nebo výčitek. S Tomášem jsem se vídala tak jednou do měsíce. Zůstali jsme kupodivu kamarády.

Zašli jsme vždy na kávu a řekli si, co je nového. Dobře jsem vnímala, jak ten život, který vede, mého bývalého skoro manžela netěší.

A nakonec ta svatba byla!

Uplynul rok, tak trochu stereotypně prožitý. Lidé v mém okolí už dávno přijali za skutečnost, že ze svatby nakonec sešlo. S Tomášem jsem se vídala stále častěji, dokonce jsem mu pomáhala svými názory řešit jeho trampoty se ženami.

Na moje narozeniny mě pozval do luxusní restaurace. Vzala jsem si nejlepší šaty a po báječné večeři jsme šli ještě tancovat. Připadala jsem si, jako bychom vlastně pořád byli spolu. Doprovodil mě domů a na ulici jsme ještě chvíli postáli.

„Měli bychom si takový večer zopakovat častěji,“ řekl. Pak jsme k sobě přistoupili a dlouze jsme se políbili. „Jestli se ke mně chceš vrátit, tak můžeš,“ řekla jsem tiše. A Tomáš odpověděl ano.

Monika L. (50), Ostrava

Předchozí článek
reklama
Související články
28.4.2024
Byla jsem rozmazlená až hrůza. Přitom moji rodiče nebyli nijak bohatí, nemohli si dovolit bůhvíco, ale mně by snesli modré z nebe. Už ve školce jsem mívala nejkrásnější oblečky ze všech a nejvíc hraček i obrázkových knížek. A protože moje knihovna praskala ve švech, hodně jsem četla, nejraději romantické příběhy o lásce. Snila jsem o tom, že se seznámím s anglickým hrabětem, který si mě odveze
22.4.2024
Na první rande mě ten můj mlčenlivý doktor pozval přímo před zraky pacienta. Zaskočil mě, ale odmítnout jsem nedokázala. Po škole jsem nastoupila coby zdravotní sestřička, nebo řekněme zubní asistentka, v ordinaci postarší paní zubařky. Skvěle jsme si rozuměly, ale rozloučit jsme se musely už po pár měsících, když jsem odcházela na mateřskou. To jsem ještě nevěděla, jak se mi ta „dovolená“ prot
18.4.2024
Byl zázrak, že jsme si vůbec dokázali naplánovat oddavky. Rodiny trvaly na tom, že musí být levné, aby se nevyhazovaly peníze oknem. Tak se nám zase už přiblížil máj, lásky čas, a to já pokaždé vzpomínám na naši dávnou svatbu. Nevím, jestli se mám smát, nebo plakat. Byl skoro zázrak, že jsme se do­opravdy vzali a že všechno dobře dopadlo. A že jsme spolu vydrželi takových let! Přitom to vypadal
11.4.2024
Každý masopust je pro mě dobou, kdy se kromě jídla oddávám vzpomínkám. Kdysi jsem totiž na masopustním průvodu poznala lásku svého života. Bylo mi něco přes dvacet, studovala jsem vysokou školu a měla spoustu plánů, jak vyrazím do světa a já nevím co ještě. Pak mě kamarádka Tamara pozvala na víkend k ní na vesnici. A můj život se úplně změnil. Víkend na venkově Byla jsem mladá holka a kou
11.4.2024
V těhotenství s první dcerkou jsem přibrala dvacet pět kilo, po porodu ještě víc. Ale ať jsem se snažila, jak jsem jen mohla, kila dolů nešla. Po narození druhé dcery jsem vážila rovný metrák. Můj muž mi často dával najevo, že jsem tlustá a nelíbím se mu. Sebevědomí mi tím pádem šlo dolů. I moje lékařka mě upozornila, že je nutné s tím začít něco dělat. Ještě horší to bylo, když jsem zjistila,
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tulou: Stavěli Číňané pevnosti pro 800 lidí?
historyplus.cz
Tulou: Stavěli Číňané pevnosti pro 800 lidí?
Život jim ztrpčují nájezdníci, loupežné bandy i rozmary počasí. Proto si lidé z etnické skupiny Hakka začínají ve středověku stavět podivuhodné domy, které je před všemi nástrahami mají ochránit. Byť tyto „pevnosti“ vypadají na první pohled jednoduše, jsou promyšlené do posledního detailu a z hlediska obranyschopnosti se vyrovnají evropským hradům…   První tulou, jak se těmto zvláštním
Plastická chirurgie: Jak změnila život válečným veteránům?
21stoleti.cz
Plastická chirurgie: Jak změnila život válečným veteránům?
Těžké dělostřelectvo a kulomety způsobují zranění dosud nevídaná. Šrapnely odtrhávají kusy tváře. Jedovaté plyny poškozují tkáně. I „obyčejný“ požár nadělá pořádnou paseku… Zdá se, že osudem znetvořen
Česnekové brambory
tisicereceptu.cz
Česnekové brambory
Brambory vařené a pečené ve vývaru s česnekem mají znamenitou chuť. Můžete si je dát samotné nebo jako přílohu. Potřebujete 1,5 kg brambor 1 lžíci olivového oleje 50 g másla 2–3 stroužky česn
Chystá se Burešová utéct ke konkurenci?
nasehvezdy.cz
Chystá se Burešová utéct ke konkurenci?
Nedávno herečka ze ZOO Eva Burešová (30) překvapivě ohlásila, že v seriálu končí. Jako důvod uvedla, že se chce více soustředit na hudební kariéru a rodinu. Možná je ale důvod úplně jinde. Do redakc
Unikátní expozice: Zbiroh, sídlo templářů
epochanacestach.cz
Unikátní expozice: Zbiroh, sídlo templářů
Před deseti lety zámek Zbiroh způsobil senzaci svou expozicí nazvanou Tvář Leonarda da Vinci – Příběh rytířského řádu templářů. Výstava trvala půl roku a většina jejích exponátů na místě zůstala, takže dnes může nová expozice znovu připomenout historii templářského řádu spojenou se zámkem. Výstavě dominuje takzvaná Lukánská deska – autoportrét Leonarda da Vinci, dílo, které
Perleťová óda na polibek Měsíce v podání Frederique Constant
iluxus.cz
Perleťová óda na polibek Měsíce v podání Frederique Constant
Hodinky Classics Elegance Luna jsou nejnovějším modelem z značky Frederique Constant. Vůbec poprvé v historii manufaktury navrhla měsíční fázi těchto hodinek dcera jejího vedoucího výzkumu a vývoje. D
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Záhada smrti mladého krále: Opravdu padl v bitvě?
enigmaplus.cz
Záhada smrti mladého krále: Opravdu padl v bitvě?
V roce 1578 se střetla portugalská a arabská vojska v bitvě u marockého Ksár-el-Kebíru. V boji bylo portugalské vojsko takřka celé zničeno. Mezi padlými měl být „údajně“ i portugalský král Sebastián I
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
epochaplus.cz
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo,
Unikátní ultra-temná galaxie
epochalnisvet.cz
Unikátní ultra-temná galaxie
V mnohém připomíná Mléčnou dráhu s dostatkem materiálu pro vznik miliard hvězd. Jak se ale zdá, J0613+52 žádné hvězdy nemá. Je osamoceným chuchvalcem prachu a plynu unášeným vesmírem od počátku věků. Tak alespoň galaxie pojmenovaná J0613+52 na první pohled vypadá.   Tým vedený astrofyzičkou Karen O´Neilovou bizarní objekt vzdálený 270 milionů světelných let za pomocí
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
skutecnepribehy.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Losos plněný špenátem a sýrem
nejsemsama.cz
Losos plněný špenátem a sýrem
Losos je oblíbená a velmi zdravá ryba. S náplní z čerst­vého špenátu a výrazného ovčího sýra je to doslova lahůdka, použít ale samozřejmě můžete i jiný sýr. Potřebujete: ✿ 4 filety z lososa ✿ 200 g baby špenátu ✿ 100 g ovčího sýra ✿ 1 stroužek česneku ✿ pepř, sůl, koření na ryby ✿ olivový olej