Domů     Na přítele jsem nastražila kameru
Na přítele jsem nastražila kameru

Dlouho jsem ho podezřívala, že mě podvádí. Kontrola mobilního telefonu, kapes ani sledování nepřinesly žádný výsledek. Až malá kamera v našem obýváku udělala v záhadě jasno!

Můj přítel byl moc hodný chlap, ale takový tajnůstkář. Nikdy neřekl nic na rovinu. Spíš čekal, až se sama dovtípím, co si myslí, nebo co si přeje. Týkalo se to i úplných maličkostí!

„Míro, co by sis dal dneska k obědu?“ ptala jsem se ho třeba v sobotu ráno, a on se jen tak záhadně usmál. Jako abych si na to přišla sama!

Byl to tajnůstkář

Občas mě tím rozčiloval, ale potom jsem si vždycky řekla, že nějaké malicherné hádky nemají cenu. Že mi za to nestojí.

Každý má přece svoje mouchy, i já, a tohle byly jen mušky, tak co… Jednou mi to ale přece jen nedalo a uvařila jsem mu koprovku, o které jsem věděla, že ji nesnáší. Schválně, abych ho vyprovokovala k nějaké akci! K nějakému vyjádření!

On ale všechno do sebe nacpal a ještě si přidal! Asi abych neměla radost, že jsem ho tak trochu doběhla… No, ale jinak jsme si docela dobře rozuměli.

Také nám to naše partnerství, jak jsem občas štiplavě dala najevo, že bych se ráda vdala, vydrželo už téměř deset let. A právě ten desátý rok se už od svého počátku začal jevit jako kritický. Asi vztahová krize!

Míra byl nejen čím dál tajemnější, on občas zapomněl mluvit úplně. Jako bych byla vzduch!

Trápila mě žárlivost

Přestal se radit i v otázce oblečení. Zcela nečekaně si pořídil, bez mojí asistence, docela drahou zimní bundu. Ne, že by nemohl, ale proč mě na nákupy nevzal s sebou? Nechápala jsem to! „Má ženskou, to je jasné. Jakápak krize!

Nevěra to je!“ tvrdila kamarádka, když jsem ji pozvala domů na kafe. Vídaly jsme se jen občas, protože pořád musela hlídat vnoučata. A také o nich stále mluvila, což mi lezlo docela na nervy.

Já ještě žádné neměla a tak jsem nesdílela její nadšení pro panenky, autíčka, botičky a tak…O kamarádčiných slovech jsem musela přemýšlet. Nešla mi z hlavy! Tvrdila jsem jí sice, že to není možné. Ale přece jen…Semínko pochybnosti bylo zaseto.

Nebylo těžké se Mirkovi podívat do kapes, potom do telefonu i batůžku, v kterém si nosil do práce svačinu. Nikde nic! Ani známka něčeho podezřelého.

Pomohl kolega

Na chvíli mě to uklidnilo, ale když jsem objevila v koupelně novou, hodně drahou, kolínskou, popadlo mě znovu podezření. Žárlivost! Přiznat kamarádce, že zřejmě měla pravdu, se mi nechtělo. S prosbou o radu jsem šla za kolegou.

Byl to mladý kluk z vedlejší kanceláře. Já byla jen taková obyčejná úřednice, cifr špionka. On byl přes počítače a jeho kariéra závratně rostla. Přesto byl k nám, starším kolegyním, vždycky milý a uctivý.

My ho za to rozmazlovaly nějakými těmi dobrotami z domova, které on uměl náležitě ocenit! Ani tentokrát mě nezklamal. Skoro jsem ani nedořekla, o co mi jde a už měl nápad: „To je jednoduché. Nastražte domů kamery.

Mám je doma, protože jsem svého času sledoval svoje dva pejsky, co dělají celý den. On ten váš Mirek taky občas zůstává doma, ne? Když pracuje na směny…“

Uvidím všechno

Měl pravdu ten můj ajťák! Až doteď mě nenapadlo, že mi Mirek vlastně může zahýbat přímo doma pod nosem! Představovala jsem si, že má někde s nějakou ženskou schůzku, nebo že za ní jezdí. Jen jsem netušila kam! Ale teď to začalo dávat smysl.

Žádné stopy, žádné telefonáty. Scházeli se pěkně v teploučku a pohodlí v našem obýváku. A ložnici… Druhý den mi kolega přinesl kamery, ale ukázalo se, že asi nebudu schopná je nainstalovat. „Nevadí, přijdu, až ten váš bude mít směnu a udělám to.

Bude to chvilička!“ O pár dnů později byly kamery na místě. Po jedné kamerce v každé místnosti, dokonce i v komoře, pro jistotu! Jedna byla v takové staré váze s puklinou na boku. Nedokázala jsem se s ní rozloučit a teď se náramně hodila.

V kuchyni zas seděla kamera za květináčem. Existovala jen nulová šance, že by si jí Mirek všimnul!

Pozorovala jsem záznam z kamery

Kameru jsem chtěla i do koupelny, ale kolega se na mě tak nějak podivně zadíval. Jako bych byla nějaký šmírák, či co! Tak jsem od toho náladu upustila. I tak byl ale byt téměř celý pokrytý. Jako z nějakého špionážního filmu!

Netrpělivě jsem čekala na to, co se dozvím. První dva zaznamenané dny nic nepřinesly. Mirek se poflakoval po bytě, potom si zdřímnul u televize a potom se v kuchyni cpal obědem. Až třetí den kolem poledního se začaly dít věci. Za Mirkem přišla slečna.

Mladá, štíhlá a oblečená víc než vyzývavě. Hluboký výstřih, holé ruce a dlouhé, pěkně tvarované nohy ozdobené tetováním. Dlouhé rudé nehtíky a spousta bižuterie. Skoro jsem zapomněla dýchat, když se zjevila na obrazovce počítače.

Kroužil kolem sexy slečny

Ani můj mladý kolega se neubránil obdivnému hvízdnutí. Slečna se usadila do křesla a přehodila nohu přes nohu. Mirek kolem ní kroužil jako sup. Starý vypelichaný sup! Potom se slečna naklonila, div jí nevypadla její bujná ňadra z výstřihu.

Mirek ale v místnosti nebyl. O chvíli později přinesl tác s čajem a sušenkami. Mými domácími, co jsem vlastnoručně upekla! „No teda, ono nestačí, že mi zahýbá. Ještě jí bude cpát mým pečivem!“ zařvala jsem dotčeně a kolega se rozesmál. Mávnul rukou:

„No, to už jedno, ne?“ Mně to ale jedno nebylo. V hlavě mi běžela pomsta. Vlastně hodně variant pomsty! Ale nezbývalo, než celou tuhle tragikomedii sledovat až do konce. Slečna se naklonila a z aktovky vytáhla nějaká lejstra. Nechala si podat od Mirka propisku a…

Překvapila jsem ho

Nevěřila jsem svým očím! Ona ho začala vyučovat angličtinu! Mirek asi koktal, protože ona jen nespokojeně vrtěla hlavou. Záznam byl totiž bez zvuku a já viděla jen pantomimu. Obsah ale byl zřejmý.

S kolegou jsme shlédli hodinovou výuku angličtiny s tou nejvíc sexy učitelkou, jako jsme si dokázali představit! Měla jsem tak ohromnou radost, že jsem se cestou domů snad úplně vznášela. Důvod svojí dobré nálady jsem ale Mirkovi nemohla sdělit.

Nesměl se o mém špehování dozvědět! „Ty Mirku, tak mě napadlo. Nechtěl ty by ses učit anglicky? Vždycky o dovolené říkáš, že je to ostuda, neumět žádnou cizí řeč!“ řekla jsem mu jen tak mimochodem u luxusní večeře, kterou jsem mu na oslavu připravila. Koukal na mě tak udiveně, že málem zapomněl zavřít pusu!

Petra B., 59 let, Brno

reklama
Související články
15.5.2024
Hodný, chápavý a laskavý přítel se mi po pár letech vztahu začal měnit před očima. Den ze dne, z hodiny na hodinu se chová hůř a hůř. Byla by to poslední kapka, kdyby mě uhodil, a on to moc dobře ví. Ale jsem si jistá, že k tomu občas nemá daleko. Nikdy bych nevěřila, že se člověk takhle dokáže změnit. Býval tak moc milý! Muže jsem nehledala Seznámili jsme se přes kamarádku, která mi ho p
14.5.2024
Byly jsme neoddělitelná dvojice. Já a moje kamarádka jsme si padly hned do oka, a tak to mělo zůstat. Ale nezůstalo. Květované šatičky, blonďaté vlásky, oči modré jako len a pár roztomilých pih na malém nosíku! Když jsem ji uviděla, hned mě okouzlila. Já byla pravý opak. Hned se z nás staly nerozlučné kamarádky. Seděly jsme spolu na základce i na střední a pak se naše cesty rozešly, obě jsme se
14.5.2024
Moje nejlepší kamarádka se vdávala o pár let dřív než já. A tak se rozhodla sezvat všechny kamarády, holky i kluky, na pořádný večírek. K této příležitosti si tenkrát vybrala chalupu svých rodičů, kam jsme všichni o prázdninách jezdívali a milovali jsme to tam. Kousek od stavení byla říčka, kde jsme se mohli koupat, všude kolem lesy a louky. Měli jsme na toto místo nádherné prázdninové vzpomínk
13.5.2024
Když jsem byla malá, měli moji rodiče kamarádku, která se vdala za vlivného cizince. To se mi tehdy líbilo. Než jsem dospěla, padla železná opona a můj sen o vlivném cizinci se mohl v klidu rozplynout, už to nebylo třeba. Kdoví ale, jestli by mne to pořád drželo. Nicméně na cizince jsem narazila. Ne na plážového Casanovu v Egyptě. Giorgio byl Ital. Pohledný, chudý také tedy nebyl a byl velmi sc
13.5.2024
Před lety jsem dostala od mámy neobvyklý dárek – malého pejska. Důvodem bylo to, že jsem žila rok bez partnera. Moje máma bývá občas hodně rázná. Když mi bylo třicet pět let a něco málo přes rok jsem s nikým nechodila, řekla, že bych neměla žít sama. Nesnažila se mi ale nikoho dohodit, jak byste si mohli myslet. Vymyslela jiné řešení – přinesla mi pejska. Rozchod Nepatřím mezi lidi, kteří
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dovolená do Itálie rozpoutala u Kostkové „Itálii“?
nasehvezdy.cz
Dovolená do Itálie rozpoutala u Kostkové „Itálii“?
Po dovolené o samotě velmi toužila herečka Tereza Kostková (47) ze seriálu Jedna rodina, která takhle cestovala celé mládí. Po narození syna už o samotě nikam nevyrazila a nepovedlo se jí to ani teď
Vyberte si jarní vůni
nejsemsama.cz
Vyberte si jarní vůni
Jestli hledáte nový parfém na jaro a nedokážete se rozhodnout, zkuste si vybrat podle jeho složení. Vyberte si takový, jenž obsahuje ingredienci, která vám nejvíc voní. Pro letošní jaro budou v kurzu složky, o nichž píšeme níže – určitě některou z nich najdete i v tom svém. Stačí si pročíst složení vybraného parfému. Citrusy Svěží vůně citrusů nabudí smysly. A když se pomeranče,
Natascha Kampuschová: Příběh unesené dívky
epochaplus.cz
Natascha Kampuschová: Příběh unesené dívky
Psychopat Wolfgang Priklopil ji unesl, když jí bylo pouhých deset let. Roky ji držel v temné kobce, bil ji a znásilňoval. Nataschu se mu přesto úplně zlomit nepodařilo a ona od něj po osmi a půl letech utekla. Co prožívala v domě svého únosce? Je krátce po sedmé hodině ráno 2. března 1998 a desetiletá Natascha Kampuschová
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Záhadná mapa Piriho Reise: Důkaz o existenci Atlantidy?
enigmaplus.cz
Záhadná mapa Piriho Reise: Důkaz o existenci Atlantidy?
Když v roce 1929 nalezl německý teolog Deissmann v istanbulské knihovně starou mapu, nejspíše vůbec netušil, jak obrovský ohlas jeho nález vyvolá. Mapa totiž zobrazuje místa, která v době jejího vznik
V České republice se nejčastěji zkoumají léky pro onkologicky nemocné pacienty
21stoleti.cz
V České republice se nejčastěji zkoumají léky pro onkologicky nemocné pacienty
Už přes 16 000 pacientů se v České republice zapojilo do výzkumu nových léků a očkovacích látek. Takzvaná klinická hodnocení probíhají nejčastěji v oblasti onkologie, imunologie a infekčních onemocněn
Bude se mi ten mrtvý muž vracet ve snu stále?
skutecnepribehy.cz
Bude se mi ten mrtvý muž vracet ve snu stále?
Byla to moje vina. Nehoda, při níž zemřel člověk! Teď se mi o něm bude zdát až do smrti? Chodí se mi snad v noci mstít? Když jsem po třech letech znovu uchopil volant, proběhlo mým tělem mrazení. Znejistil jsem. Po nepříjemné autonehodě, při které jsem přišel málem o nohu, jsem v sobě konečně našel odhodlání a nasedl do auta,
Valašské muzeum v přírodě: Dávné tradice stále naplno žijí
epochanacestach.cz
Valašské muzeum v přírodě: Dávné tradice stále naplno žijí
Když se podíváme na lidové valašské stavby, možná nás napadne, jak jsou krásné a jaký vyvolávají přímo umělecký dojem. Pak nás možná nepřekvapí, že na počátku Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm stáli dva výtvarníci. Bratři Alois a Bohumír Jaroňkovi v Rožnově založili Uměleckovýtvarné dílny, v nichž vyráběli předměty, využívající prvků lidových tradic jako malované truhličky, gobelíny
Žraloci na kokainu postrachem Floridy
epochalnisvet.cz
Žraloci na kokainu postrachem Floridy
Kauzu drogově závislých žraloků řeší tým odborníků z Floridy. Americký stát totiž funguje jako důležitý uzel pro obchodníky s drogami, zejména kokainem, putujícím do USA z Jižní a Střední Ameriky. A protože ne vždycky probíhá cesta podle plánu, je občas pro pašeráky bezpečnější se nákladu prostě zbavit. Hodit ho do moře.   A spolu s
Špenátové muffiny
tisicereceptu.cz
Špenátové muffiny
Že muffiny musí být jen sladké? Omyl! Báječné slané muffiny bez mouky poslouží jako teplá snídaně či pohoštění. Chutnají i studené. Potřebujete 20 g listového špenátu 100 g šunky nebo slaniny
Léčil Mikolášek prezidenty i nacisty?
historyplus.cz
Léčil Mikolášek prezidenty i nacisty?
Uprostřed noci buší komando Státní bezpečnosti na dveře vily. Po chvíli příslušníci vyvlečou ven rozespalého starého muže. Pacienti, kteří k němu zítra přijdou prosit o záchranu života, budou už na jeho pomoc čekat marně. K bylinkám má Jan Mikolášek (1889–1973) přirozený vztah už od malička. Jeho rodiče vlastní zahradnictví v Rokycanech, a tak není divu, že i on
Rohlik.cz rozšiřuje „Ready to Cook“ sady. Následuje evropské trendy
iluxus.cz
Rohlik.cz rozšiřuje „Ready to Cook“ sady. Následuje evropské trendy
Evropský trh s potravinami prochází transformací díky rostoucí poptávce po vysoce kvalitních, pohodlných řešeních pro přípravu jídel. Ready to Cook sady představují ideální řešení pro moderního spotře