Domů     Na přítele jsem nastražila kameru
Na přítele jsem nastražila kameru
6 minut čtení

Dlouho jsem ho podezřívala, že mě podvádí. Kontrola mobilního telefonu, kapes ani sledování nepřinesly žádný výsledek. Až malá kamera v našem obýváku udělala v záhadě jasno!

Můj přítel byl moc hodný chlap, ale takový tajnůstkář. Nikdy neřekl nic na rovinu. Spíš čekal, až se sama dovtípím, co si myslí, nebo co si přeje. Týkalo se to i úplných maličkostí!

„Míro, co by sis dal dneska k obědu?“ ptala jsem se ho třeba v sobotu ráno, a on se jen tak záhadně usmál. Jako abych si na to přišla sama!

Byl to tajnůstkář

Občas mě tím rozčiloval, ale potom jsem si vždycky řekla, že nějaké malicherné hádky nemají cenu. Že mi za to nestojí.

Každý má přece svoje mouchy, i já, a tohle byly jen mušky, tak co… Jednou mi to ale přece jen nedalo a uvařila jsem mu koprovku, o které jsem věděla, že ji nesnáší. Schválně, abych ho vyprovokovala k nějaké akci! K nějakému vyjádření!

On ale všechno do sebe nacpal a ještě si přidal! Asi abych neměla radost, že jsem ho tak trochu doběhla… No, ale jinak jsme si docela dobře rozuměli.

Také nám to naše partnerství, jak jsem občas štiplavě dala najevo, že bych se ráda vdala, vydrželo už téměř deset let. A právě ten desátý rok se už od svého počátku začal jevit jako kritický. Asi vztahová krize!

Míra byl nejen čím dál tajemnější, on občas zapomněl mluvit úplně. Jako bych byla vzduch!

Trápila mě žárlivost

Přestal se radit i v otázce oblečení. Zcela nečekaně si pořídil, bez mojí asistence, docela drahou zimní bundu. Ne, že by nemohl, ale proč mě na nákupy nevzal s sebou? Nechápala jsem to! „Má ženskou, to je jasné. Jakápak krize!

Nevěra to je!“ tvrdila kamarádka, když jsem ji pozvala domů na kafe. Vídaly jsme se jen občas, protože pořád musela hlídat vnoučata. A také o nich stále mluvila, což mi lezlo docela na nervy.

Já ještě žádné neměla a tak jsem nesdílela její nadšení pro panenky, autíčka, botičky a tak…O kamarádčiných slovech jsem musela přemýšlet. Nešla mi z hlavy! Tvrdila jsem jí sice, že to není možné. Ale přece jen…Semínko pochybnosti bylo zaseto.

Nebylo těžké se Mirkovi podívat do kapes, potom do telefonu i batůžku, v kterém si nosil do práce svačinu. Nikde nic! Ani známka něčeho podezřelého.

Pomohl kolega

Na chvíli mě to uklidnilo, ale když jsem objevila v koupelně novou, hodně drahou, kolínskou, popadlo mě znovu podezření. Žárlivost! Přiznat kamarádce, že zřejmě měla pravdu, se mi nechtělo. S prosbou o radu jsem šla za kolegou.

Byl to mladý kluk z vedlejší kanceláře. Já byla jen taková obyčejná úřednice, cifr špionka. On byl přes počítače a jeho kariéra závratně rostla. Přesto byl k nám, starším kolegyním, vždycky milý a uctivý.

My ho za to rozmazlovaly nějakými těmi dobrotami z domova, které on uměl náležitě ocenit! Ani tentokrát mě nezklamal. Skoro jsem ani nedořekla, o co mi jde a už měl nápad: „To je jednoduché. Nastražte domů kamery.

Mám je doma, protože jsem svého času sledoval svoje dva pejsky, co dělají celý den. On ten váš Mirek taky občas zůstává doma, ne? Když pracuje na směny…“

Uvidím všechno

Měl pravdu ten můj ajťák! Až doteď mě nenapadlo, že mi Mirek vlastně může zahýbat přímo doma pod nosem! Představovala jsem si, že má někde s nějakou ženskou schůzku, nebo že za ní jezdí. Jen jsem netušila kam! Ale teď to začalo dávat smysl.

Žádné stopy, žádné telefonáty. Scházeli se pěkně v teploučku a pohodlí v našem obýváku. A ložnici… Druhý den mi kolega přinesl kamery, ale ukázalo se, že asi nebudu schopná je nainstalovat. „Nevadí, přijdu, až ten váš bude mít směnu a udělám to.

Bude to chvilička!“ O pár dnů později byly kamery na místě. Po jedné kamerce v každé místnosti, dokonce i v komoře, pro jistotu! Jedna byla v takové staré váze s puklinou na boku. Nedokázala jsem se s ní rozloučit a teď se náramně hodila.

V kuchyni zas seděla kamera za květináčem. Existovala jen nulová šance, že by si jí Mirek všimnul!

Pozorovala jsem záznam z kamery

Kameru jsem chtěla i do koupelny, ale kolega se na mě tak nějak podivně zadíval. Jako bych byla nějaký šmírák, či co! Tak jsem od toho náladu upustila. I tak byl ale byt téměř celý pokrytý. Jako z nějakého špionážního filmu!

Netrpělivě jsem čekala na to, co se dozvím. První dva zaznamenané dny nic nepřinesly. Mirek se poflakoval po bytě, potom si zdřímnul u televize a potom se v kuchyni cpal obědem. Až třetí den kolem poledního se začaly dít věci. Za Mirkem přišla slečna.

Mladá, štíhlá a oblečená víc než vyzývavě. Hluboký výstřih, holé ruce a dlouhé, pěkně tvarované nohy ozdobené tetováním. Dlouhé rudé nehtíky a spousta bižuterie. Skoro jsem zapomněla dýchat, když se zjevila na obrazovce počítače.

Kroužil kolem sexy slečny

Ani můj mladý kolega se neubránil obdivnému hvízdnutí. Slečna se usadila do křesla a přehodila nohu přes nohu. Mirek kolem ní kroužil jako sup. Starý vypelichaný sup! Potom se slečna naklonila, div jí nevypadla její bujná ňadra z výstřihu.

Mirek ale v místnosti nebyl. O chvíli později přinesl tác s čajem a sušenkami. Mými domácími, co jsem vlastnoručně upekla! „No teda, ono nestačí, že mi zahýbá. Ještě jí bude cpát mým pečivem!“ zařvala jsem dotčeně a kolega se rozesmál. Mávnul rukou:

„No, to už jedno, ne?“ Mně to ale jedno nebylo. V hlavě mi běžela pomsta. Vlastně hodně variant pomsty! Ale nezbývalo, než celou tuhle tragikomedii sledovat až do konce. Slečna se naklonila a z aktovky vytáhla nějaká lejstra. Nechala si podat od Mirka propisku a…

Překvapila jsem ho

Nevěřila jsem svým očím! Ona ho začala vyučovat angličtinu! Mirek asi koktal, protože ona jen nespokojeně vrtěla hlavou. Záznam byl totiž bez zvuku a já viděla jen pantomimu. Obsah ale byl zřejmý.

S kolegou jsme shlédli hodinovou výuku angličtiny s tou nejvíc sexy učitelkou, jako jsme si dokázali představit! Měla jsem tak ohromnou radost, že jsem se cestou domů snad úplně vznášela. Důvod svojí dobré nálady jsem ale Mirkovi nemohla sdělit.

Nesměl se o mém špehování dozvědět! „Ty Mirku, tak mě napadlo. Nechtěl ty by ses učit anglicky? Vždycky o dovolené říkáš, že je to ostuda, neumět žádnou cizí řeč!“ řekla jsem mu jen tak mimochodem u luxusní večeře, kterou jsem mu na oslavu připravila. Koukal na mě tak udiveně, že málem zapomněl zavřít pusu!

Petra B., 59 let, Brno

Související články
3 minuty čtení
Nejspíš protože jsem byla starší matka, měla jsem o syna velký strach, který mě mockrát až budil ze spaní. Nespouštěla jsem ho z očí. Syn byl vymodlené dítě starších rodičů. Bála jsem se o něj až hystericky, v noci jsem se budila hrůzou, zdálo se mi o prázdné postýlce anebo o tom, jak ho kdosi odvádí. Dívám se za nimi, snažím se křičet, ale nevypravím ze sebe žádný zvuk, snažím se běžet, ale ne
3 minuty čtení
Čtyři prasátka se tam měla jako v ráji. Každý si je musel oblíbit, majitelé hospody proto nemohli pochopit, proč je někdo otrávil! Byla to taková příjemná místní hospůdka, vždycky čisto, pivo dobře chlazené a paní hostinská výborně vařila. V létě stály venku tři slunečníky, a byla tam taková pohoda, že se nikomu nechtělo domů. Růžová a baculatá Tu sobotu tam bylo rušno, protože se připrav
2 minuty čtení
V zimě napadlo hodně sněhu a prudké jarní tání způsobilo katastrofu. Takovou spoušť jsme nezažili. Pozdě jsem litovala, že jsem zrušila pojistku. Je to už mnoho let, kdy se naším domem prohnala velká voda, tedy spíše bahno. Tu zimu napadlo hodně sněhu a na jaře začal rychle tát. A jako by to nestačilo, začalo navíc pršet. A ten déšť neměl konce... Přišlo to tak rychle, velká voda z okolních pol
3 minuty čtení
S Andulou jsme byly skvělé kamarádky, rozhádaly jsme se kvůli chlapovi na život a na smrt. Pozdě se ukázalo, že to bylo zbytečné. Byl konec prázdnin, já a Andula jsme měly po maturitě, a ten víkend jsme spolu vyrazily do Tisé na severu Čech. Andula pocházela z vesničky nedaleko tohoto místa, a já byla z Ústí. Taky kousek. Chtěly jsme si užít poslední krásné dny, než nastoupíme do práce. Každá j
3 minuty čtení
Vždycky jsem tušila, že můj muž Vilém někoho má. Vedl dvojí život. Setkání se životní sokyní ale nebylo tak dramatické, jak jsme si obě myslely. S Vilémem, mým druhým mužem, nebyl život lehký, já ale v sobě neměla sílu od něj odejít. Občas na nějakou dobu zmizel a já nikdy nevěděla kam. Tušila jsem, že v jeho životě nejsem jediná žena, ale důkazy jsem dlouho neměla. Byla jsem šťastná, když byl
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kočka: Záhadný tvor, který možná skrývá víc než si myslíte!
enigmaplus.cz
Kočka: Záhadný tvor, který možná skrývá víc než si myslíte!
Ve starověkém Egyptě byly kočky uctívané, ve středověku je naopak považovali za spřízněnce ďábla. Dnes jsou oblíbeným domácím mazlíčkem, kterého ale stále obestírá mnoho záhad. Co všechno kočky dokážo
Noční kůň ze švýcarských močálů: Děsivý postrach neopatrných poutníků!
epochalnisvet.cz
Noční kůň ze švýcarských močálů: Děsivý postrach neopatrných poutníků!
Osamělý unavený poutník se plouží mlžnou krajinou přes vřesoviště. Náhle se z mlh vynoří kůň, jehož kopyta sotva narušují zem, po které kráčí. Poklekne a nabízí milosrdenství, lákavý únik ze zrádné bažinaté krajiny. Pokud ale nasedne, odveze ho do neznáma. Opravdu stačí chvilka nepozornosti, aby se člověk ztratil navždy? Odlehlá oblast Gruyère v kantonu Fribourg
Tuňáková pěna na chlebíčky
tisicereceptu.cz
Tuňáková pěna na chlebíčky
Exkluzivní pěna nebo pomazánka, která se bude hodit na každou vaší oslavu. Suroviny 1 lžíce balzamikového octa 1 lžíce citronové šťávy 1 lžíce světlé sójové omáčky 300 g kval
Bratislavu před náletem nikdo nevaroval
historyplus.cz
Bratislavu před náletem nikdo nevaroval
Je krásný letní den. Když nad Bratislavou zaburácejí motory spojeneckých bombardérů, nikdo se tím nevzrušuje. Není to poprvé, co přelétávají nad městem, a tak nikdo ani nevyhlásí poplach! Jenže tentokrát je cílem Spojenců právě slovenská metropole. Letouny se rychle otočí a za pár desítek vteřin rozpoutají ohnivé peklo!   V Evropě už pátým rokem zuří
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Oddělené životy Hilmerové a potom rozvod?
nasehvezdy.cz
Oddělené životy Hilmerové a potom rozvod?
Obrovskou zkouškou si prochází manželství herečky z kriminálky Odznak Vysočina Moniky Hilmerové (51). Jakožto hlavní tvář seriálu, kapitánka Dana Skálová, je „na place“ prakticky pořád. A to se odrá
Napříč rakouskými Korutany v jedné stopě v rámci závodu Velovista
epochanacestach.cz
Napříč rakouskými Korutany v jedné stopě v rámci závodu Velovista
Druhý ročník Velovisty proběhne dokonce ve dvojité nabídce. Bezvadný loňský rozjezd slibuje ještě lepší pokračování. Zahajte cyklistickou sezonu pětidenní vyhlídkovou jízdou kolem korutanských jezer v nejslunečnější části Rakouska. Jede se na pohodu, s komfortním a kompletním servisem včetně noclehů. Letos o tři týdny dříve, už mezi 25. dubnem a 3. květnem. Ano, Velovista se dá
Když ucho samo mluví
nejsemsama.cz
Když ucho samo mluví
Šumění, pískání nebo hučení v uchu není jen drobná nepříjemnost. Pro mnohé z nás se stává každodenním společníkem, který narušuje soustředění, spánek i psychickou pohodu. Odkud se tyto zvuky berou? Možná jste to zažila také: v tichu před usnutím se najednou ozve jemné pískání, šum nebo hluboké hučení. Zvuk nepřichází z okolí, ale jako kdyby vznikal přímo ve vašem uchu či
ZEM servíruje jaro na talíři
iluxus.cz
ZEM servíruje jaro na talíři
Velikonoce jsou svátkem jara, nových začátků a společných setkání u dobrého jídla. Restaurace ZEM v luxusním hotelu Andaz Prague proto zve na výjimečný velikonoční brunch, který hosty přenese do světa
Balanc na jedné noze? Podle vědců prospívá i mozku!
21stoleti.cz
Balanc na jedné noze? Podle vědců prospívá i mozku!
Starší muž kráčí po chodníku. Není už nejrychlejší a chůze ho vyčerpává, pořád se ale dostane, kam potřebuje. Náhle se před ním objeví překážka. Škobrtne a vzápětí se hroutí k zemi. Riziko takových pá
Někdy se noční můra stane skutečností
skutecnepribehy.cz
Někdy se noční můra stane skutečností
Nejspíš protože jsem byla starší matka, měla jsem o syna velký strach, který mě mockrát až budil ze spaní. Nespouštěla jsem ho z očí. Syn byl vymodlené dítě starších rodičů. Bála jsem se o něj až hystericky, v noci jsem se budila hrůzou, zdálo se mi o prázdné postýlce anebo o tom, jak ho kdosi odvádí. Dívám se za nimi, snažím
Proč jsou sběratelské koníčky doménou kluků a chlapů? Psychologové nabízejí vysvětlení
epochaplus.cz
Proč jsou sběratelské koníčky doménou kluků a chlapů? Psychologové nabízejí vysvětlení
Známky, modely vlaků, staré mince, komiksy, hokejové kartičky nebo historické hodinky. Když přijde řeč na sběratelství, většina lidí si představí spíš muže než ženy. Statistiky aukčních domů i sběratelských klubů to potvrzují: mužů je mezi sběrateli výrazně víc. Psychologové ale tvrdí, že nejde o náhodu. Za mužskou vášní pro shromažďování věcí stojí směs evoluce, soutěživosti