Domů     Na přítele jsem nastražila kameru
Na přítele jsem nastražila kameru
6 minut čtení

Dlouho jsem ho podezřívala, že mě podvádí. Kontrola mobilního telefonu, kapes ani sledování nepřinesly žádný výsledek. Až malá kamera v našem obýváku udělala v záhadě jasno!

Můj přítel byl moc hodný chlap, ale takový tajnůstkář. Nikdy neřekl nic na rovinu. Spíš čekal, až se sama dovtípím, co si myslí, nebo co si přeje. Týkalo se to i úplných maličkostí!

„Míro, co by sis dal dneska k obědu?“ ptala jsem se ho třeba v sobotu ráno, a on se jen tak záhadně usmál. Jako abych si na to přišla sama!

Byl to tajnůstkář

Občas mě tím rozčiloval, ale potom jsem si vždycky řekla, že nějaké malicherné hádky nemají cenu. Že mi za to nestojí.

Každý má přece svoje mouchy, i já, a tohle byly jen mušky, tak co… Jednou mi to ale přece jen nedalo a uvařila jsem mu koprovku, o které jsem věděla, že ji nesnáší. Schválně, abych ho vyprovokovala k nějaké akci! K nějakému vyjádření!

On ale všechno do sebe nacpal a ještě si přidal! Asi abych neměla radost, že jsem ho tak trochu doběhla… No, ale jinak jsme si docela dobře rozuměli.

Také nám to naše partnerství, jak jsem občas štiplavě dala najevo, že bych se ráda vdala, vydrželo už téměř deset let. A právě ten desátý rok se už od svého počátku začal jevit jako kritický. Asi vztahová krize!

Míra byl nejen čím dál tajemnější, on občas zapomněl mluvit úplně. Jako bych byla vzduch!

Trápila mě žárlivost

Přestal se radit i v otázce oblečení. Zcela nečekaně si pořídil, bez mojí asistence, docela drahou zimní bundu. Ne, že by nemohl, ale proč mě na nákupy nevzal s sebou? Nechápala jsem to! „Má ženskou, to je jasné. Jakápak krize!

Nevěra to je!“ tvrdila kamarádka, když jsem ji pozvala domů na kafe. Vídaly jsme se jen občas, protože pořád musela hlídat vnoučata. A také o nich stále mluvila, což mi lezlo docela na nervy.

Já ještě žádné neměla a tak jsem nesdílela její nadšení pro panenky, autíčka, botičky a tak…O kamarádčiných slovech jsem musela přemýšlet. Nešla mi z hlavy! Tvrdila jsem jí sice, že to není možné. Ale přece jen…Semínko pochybnosti bylo zaseto.

Nebylo těžké se Mirkovi podívat do kapes, potom do telefonu i batůžku, v kterém si nosil do práce svačinu. Nikde nic! Ani známka něčeho podezřelého.

Pomohl kolega

Na chvíli mě to uklidnilo, ale když jsem objevila v koupelně novou, hodně drahou, kolínskou, popadlo mě znovu podezření. Žárlivost! Přiznat kamarádce, že zřejmě měla pravdu, se mi nechtělo. S prosbou o radu jsem šla za kolegou.

Byl to mladý kluk z vedlejší kanceláře. Já byla jen taková obyčejná úřednice, cifr špionka. On byl přes počítače a jeho kariéra závratně rostla. Přesto byl k nám, starším kolegyním, vždycky milý a uctivý.

My ho za to rozmazlovaly nějakými těmi dobrotami z domova, které on uměl náležitě ocenit! Ani tentokrát mě nezklamal. Skoro jsem ani nedořekla, o co mi jde a už měl nápad: „To je jednoduché. Nastražte domů kamery.

Mám je doma, protože jsem svého času sledoval svoje dva pejsky, co dělají celý den. On ten váš Mirek taky občas zůstává doma, ne? Když pracuje na směny…“

Uvidím všechno

Měl pravdu ten můj ajťák! Až doteď mě nenapadlo, že mi Mirek vlastně může zahýbat přímo doma pod nosem! Představovala jsem si, že má někde s nějakou ženskou schůzku, nebo že za ní jezdí. Jen jsem netušila kam! Ale teď to začalo dávat smysl.

Žádné stopy, žádné telefonáty. Scházeli se pěkně v teploučku a pohodlí v našem obýváku. A ložnici… Druhý den mi kolega přinesl kamery, ale ukázalo se, že asi nebudu schopná je nainstalovat. „Nevadí, přijdu, až ten váš bude mít směnu a udělám to.

Bude to chvilička!“ O pár dnů později byly kamery na místě. Po jedné kamerce v každé místnosti, dokonce i v komoře, pro jistotu! Jedna byla v takové staré váze s puklinou na boku. Nedokázala jsem se s ní rozloučit a teď se náramně hodila.

V kuchyni zas seděla kamera za květináčem. Existovala jen nulová šance, že by si jí Mirek všimnul!

Pozorovala jsem záznam z kamery

Kameru jsem chtěla i do koupelny, ale kolega se na mě tak nějak podivně zadíval. Jako bych byla nějaký šmírák, či co! Tak jsem od toho náladu upustila. I tak byl ale byt téměř celý pokrytý. Jako z nějakého špionážního filmu!

Netrpělivě jsem čekala na to, co se dozvím. První dva zaznamenané dny nic nepřinesly. Mirek se poflakoval po bytě, potom si zdřímnul u televize a potom se v kuchyni cpal obědem. Až třetí den kolem poledního se začaly dít věci. Za Mirkem přišla slečna.

Mladá, štíhlá a oblečená víc než vyzývavě. Hluboký výstřih, holé ruce a dlouhé, pěkně tvarované nohy ozdobené tetováním. Dlouhé rudé nehtíky a spousta bižuterie. Skoro jsem zapomněla dýchat, když se zjevila na obrazovce počítače.

Kroužil kolem sexy slečny

Ani můj mladý kolega se neubránil obdivnému hvízdnutí. Slečna se usadila do křesla a přehodila nohu přes nohu. Mirek kolem ní kroužil jako sup. Starý vypelichaný sup! Potom se slečna naklonila, div jí nevypadla její bujná ňadra z výstřihu.

Mirek ale v místnosti nebyl. O chvíli později přinesl tác s čajem a sušenkami. Mými domácími, co jsem vlastnoručně upekla! „No teda, ono nestačí, že mi zahýbá. Ještě jí bude cpát mým pečivem!“ zařvala jsem dotčeně a kolega se rozesmál. Mávnul rukou:

„No, to už jedno, ne?“ Mně to ale jedno nebylo. V hlavě mi běžela pomsta. Vlastně hodně variant pomsty! Ale nezbývalo, než celou tuhle tragikomedii sledovat až do konce. Slečna se naklonila a z aktovky vytáhla nějaká lejstra. Nechala si podat od Mirka propisku a…

Překvapila jsem ho

Nevěřila jsem svým očím! Ona ho začala vyučovat angličtinu! Mirek asi koktal, protože ona jen nespokojeně vrtěla hlavou. Záznam byl totiž bez zvuku a já viděla jen pantomimu. Obsah ale byl zřejmý.

S kolegou jsme shlédli hodinovou výuku angličtiny s tou nejvíc sexy učitelkou, jako jsme si dokázali představit! Měla jsem tak ohromnou radost, že jsem se cestou domů snad úplně vznášela. Důvod svojí dobré nálady jsem ale Mirkovi nemohla sdělit.

Nesměl se o mém špehování dozvědět! „Ty Mirku, tak mě napadlo. Nechtěl ty by ses učit anglicky? Vždycky o dovolené říkáš, že je to ostuda, neumět žádnou cizí řeč!“ řekla jsem mu jen tak mimochodem u luxusní večeře, kterou jsem mu na oslavu připravila. Koukal na mě tak udiveně, že málem zapomněl zavřít pusu!

Petra B., 59 let, Brno

Související články
2 minuty čtení
Říká se, že černá kočka přináší smůlu. Nám doslova zachránila život! Nebýt jí, nevím, jak bychom vůbec dopadli. Pátek třináctého, černá kočka přes cestu nebo naopak štěstí přinášející kominík. Byla jsem vždy velmi pověrčivá a manžel se mi proto vysmíval. Tyto tři pověry se mi málem staly osudnými. Tehdy byl pátek třináctého a já se z toho důvodu bála odejít do zaměstnání. Zůstala jsem raději
3 minuty čtení
Zůstala jsem sama, a když se hledal předseda SVJ, nechala jsem se k této nevděčné funkci přemluvit. To jsem netušila, jak línou spolupracovnici vyfasuju. Celý život se snažím dělat věci pořádně. Pěkně od podlahy jsem vzala i péči o náš jedenáctiposchoďový panelák. Vypadala nadějně Vše šlo celkem hladce do chvíle, kdy se místopředsedkyní výboru stala Klára z devátého. Bylo jí pětatřicet, r
5 minut čtení
Sedím po pracovní době ve ztichlé knihovně. Právě zde jsem kdysi potkala svého osudového muže a otce svého jediného, byť nenarozeného, dítěte. V knihovně pracuji už od školy. Je to jedno z těch míst, kde ticho není jen vítané, ale i povinné. A já ho miluju. V tichu není třeba nic vysvětlovat ani se přetvařovat. Vybrala jsem si dobrovolně samotu I když vyjít někdy s některými návštěvníky t
4 minuty čtení
S Ondrou jsem začala chodit ještě jako studentka vysoké školy. Byl to nádherný vztah, narážel ale na jeden problém – neměli jsme příležitost být spolu. Já jsem sdílela podnájem ještě se třemi dalšími dívkami a přivést si tam kluka prostě nepřipadalo v úvahu. A Ondra, který už pracoval, dojížděl do Prahy z jednoho středočeského města. Podkrovní byteček Po půlročním vztahu jsme se rozhodli
3 minuty čtení
Táta odešel k jiné ženě, s níž měl další dítě, ale o ně se staral, zatímco já jsem mu byla lhostejná. Mé dětství nebylo jednoduché. Moje vzpomínky na tátu postupně bledly a mizely, vídali jsme se míň a míň. Trápily mě zlé sny, v nichž jsem se vlekla nočním městem, hledala jsem tátu a cítila hluboké zoufalství. Někam se asi schoval, zkontrolovala jsem tmavý prostor za popelnicemi, ale tam byli n
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Spor o vynález telefonu: Někdy rozhoduje čas a rychlost chůze
epochaplus.cz
Spor o vynález telefonu: Někdy rozhoduje čas a rychlost chůze
Je ráno 14. února 1876 a Washington je ještě ospalý. Dva muži ale nespí. Alexander Graham Bell a Elisha Gray stojí na prahu objevu, který změní svět. Oba vynalezli telefon. Oba věří, že právě jejich nápad je ten správný. Rozhodne se během několika hodin a zrodí se jeden z největších vědeckých sporů 19. století. Američan
Kterému králi říkali Sedlák Jirka?
epochalnisvet.cz
Kterému králi říkali Sedlák Jirka?
Jisté formy podivínství jsou u britských panovníků součástí rodového dědictví. Nepěknou pověst si mezi historiky vyslouží hlavně Jiří III. „Jako většina Hannoveřanů nebyl Jiří III. nijak chytrý, ale byl od přírody zvědavý a rád se do všeho pletl,“ píše o něm současný britský spisovatel Karl Shaw. „Proto se stal patronem věd a umění, ačkoliv
Tajemná dívka z vlaku mě zachránila
skutecnepribehy.cz
Tajemná dívka z vlaku mě zachránila
Možná si někdo vzpomene na to vlakové neštěstí, které mělo tolik obětí. Tehdy jsem se mu řítil vstříc. V poslední chvíli mě zachránila krásná dívka, která vzápětí zmizela v mlze. Vlak stál ve stanici Hradec Králové, i když už měl být deset minut pryč. Dobíhal jsem ho na poslední chvíli. Na peroně se mi skoro podlomila kolena. Hlavou
Kdy je samota pro teenagery ještě zdravá – a kdy už je jí moc?
21stoleti.cz
Kdy je samota pro teenagery ještě zdravá – a kdy už je jí moc?
Období dospívání je vnímáno jako doba, během které se teenageři pomalu odpoutávají od rodičů, aby byli následně schopni samostatného života. Tráví více času se společnosti svých přátel a doma se raděj
Salát s cuketou a kuřetem
tisicereceptu.cz
Salát s cuketou a kuřetem
Lehké a jednoduché jídlo v sobě spojuje voňavý zelený salát, cuketu a svěží lístky baby špenátu s chutným kuřecím masem. Potřebujete 4 kuřecí prsní řízky olivový olej 2 menší cukety 1 hrst s
Leopold I.: Socha, kterou lze postavit kamkoli podle potřeby
historyplus.cz
Leopold I.: Socha, kterou lze postavit kamkoli podle potřeby
Jen on smí nosit černý klobouk s rudým perem. Kdo by to porušil, upadl by u císaře v nemilost. Na přísné dodržování dvorního protokolu je Leopold I. nesmírně háklivý. V tomto případě řeší každý sebemenší detail včetně jídelníčku. Bohužel, o vládnutí takový zájem neprojevuje, a toho zneužívají jiní. Ve Vídni se to za jeho panování
Znamení z říše duchů
nejsemsama.cz
Znamení z říše duchů
Existuje několik způsobů, jak může duchovní svět získat vaši pozornost, ať už jsou to vaši zemřelí blízcí nebo vaši duchovní průvodci. Jakým způsobem vám dávají vzkaz, že jsou s vámi a bedlivě vás chrání? Svět duchů vám často přenáší vzkazy během doby, kdy jste ponořena do říše snů. Živé sny a meditace Když spíte, jste v kontaktu s duchovním světem, který
Když zdraví baví: půst může být povznášející zážitek
iluxus.cz
Když zdraví baví: půst může být povznášející zážitek
Ve světě, kde je nadbytek samozřejmostí a kde máme téměř vše na dosah ruky, se půst proměňuje v nový luxus – v možnost zpomalit a věnovat se sobě. Nejde přitom o asketické hladovění ani o ztrátu komfo
Prezidentská kampaň George Bushe: Využívala podprahové signály?
enigmaplus.cz
Prezidentská kampaň George Bushe: Využívala podprahové signály?
Rok 2000, prezidentské volby v USA. Tehdy proti sobě stojí demokratický kandidát Al Gore (*1948) a republikánský kandidát, budoucí vítěz voleb George W. Bush (*1946)… [gallery ids="164132,164133,16
Tajný život zvířat
epochanacestach.cz
Tajný život zvířat
Obrazy prezentované na výstavě vznikaly postupně od roku 2018, s občasnými časovými přestávkami. Iva Wronka řadí svůj výtvarný styl k pop-surrealismu, směru, který v sobě propojuje filozofii, fantazii, hravost i veselost. Autorka o své tvorbě říká: „Zavřu oči a opona se zvedá. Ve své fantazii jsme nejsvobodnější a nikomu se nezodpovídáme – záleží jen na
Milostné štěstí Kubišovou minulo
nasehvezdy.cz
Milostné štěstí Kubišovou minulo
Na konci 60. let se stala Marta Kubišová (83) symbolem touhy po svobodě a její překrásná Píseň pro Martu byla hymnou oné vzrušené doby. Za obrovskou slávu draze zaplatila To vše přispělo k tomu