Domů     Na přítele jsem nastražila kameru
Na přítele jsem nastražila kameru
6 minut čtení

Dlouho jsem ho podezřívala, že mě podvádí. Kontrola mobilního telefonu, kapes ani sledování nepřinesly žádný výsledek. Až malá kamera v našem obýváku udělala v záhadě jasno!

Můj přítel byl moc hodný chlap, ale takový tajnůstkář. Nikdy neřekl nic na rovinu. Spíš čekal, až se sama dovtípím, co si myslí, nebo co si přeje. Týkalo se to i úplných maličkostí!

„Míro, co by sis dal dneska k obědu?“ ptala jsem se ho třeba v sobotu ráno, a on se jen tak záhadně usmál. Jako abych si na to přišla sama!

Byl to tajnůstkář

Občas mě tím rozčiloval, ale potom jsem si vždycky řekla, že nějaké malicherné hádky nemají cenu. Že mi za to nestojí.

Každý má přece svoje mouchy, i já, a tohle byly jen mušky, tak co… Jednou mi to ale přece jen nedalo a uvařila jsem mu koprovku, o které jsem věděla, že ji nesnáší. Schválně, abych ho vyprovokovala k nějaké akci! K nějakému vyjádření!

On ale všechno do sebe nacpal a ještě si přidal! Asi abych neměla radost, že jsem ho tak trochu doběhla… No, ale jinak jsme si docela dobře rozuměli.

Také nám to naše partnerství, jak jsem občas štiplavě dala najevo, že bych se ráda vdala, vydrželo už téměř deset let. A právě ten desátý rok se už od svého počátku začal jevit jako kritický. Asi vztahová krize!

Míra byl nejen čím dál tajemnější, on občas zapomněl mluvit úplně. Jako bych byla vzduch!

Trápila mě žárlivost

Přestal se radit i v otázce oblečení. Zcela nečekaně si pořídil, bez mojí asistence, docela drahou zimní bundu. Ne, že by nemohl, ale proč mě na nákupy nevzal s sebou? Nechápala jsem to! „Má ženskou, to je jasné. Jakápak krize!

Nevěra to je!“ tvrdila kamarádka, když jsem ji pozvala domů na kafe. Vídaly jsme se jen občas, protože pořád musela hlídat vnoučata. A také o nich stále mluvila, což mi lezlo docela na nervy.

Já ještě žádné neměla a tak jsem nesdílela její nadšení pro panenky, autíčka, botičky a tak…O kamarádčiných slovech jsem musela přemýšlet. Nešla mi z hlavy! Tvrdila jsem jí sice, že to není možné. Ale přece jen…Semínko pochybnosti bylo zaseto.

Nebylo těžké se Mirkovi podívat do kapes, potom do telefonu i batůžku, v kterém si nosil do práce svačinu. Nikde nic! Ani známka něčeho podezřelého.

Pomohl kolega

Na chvíli mě to uklidnilo, ale když jsem objevila v koupelně novou, hodně drahou, kolínskou, popadlo mě znovu podezření. Žárlivost! Přiznat kamarádce, že zřejmě měla pravdu, se mi nechtělo. S prosbou o radu jsem šla za kolegou.

Byl to mladý kluk z vedlejší kanceláře. Já byla jen taková obyčejná úřednice, cifr špionka. On byl přes počítače a jeho kariéra závratně rostla. Přesto byl k nám, starším kolegyním, vždycky milý a uctivý.

My ho za to rozmazlovaly nějakými těmi dobrotami z domova, které on uměl náležitě ocenit! Ani tentokrát mě nezklamal. Skoro jsem ani nedořekla, o co mi jde a už měl nápad: „To je jednoduché. Nastražte domů kamery.

Mám je doma, protože jsem svého času sledoval svoje dva pejsky, co dělají celý den. On ten váš Mirek taky občas zůstává doma, ne? Když pracuje na směny…“

Uvidím všechno

Měl pravdu ten můj ajťák! Až doteď mě nenapadlo, že mi Mirek vlastně může zahýbat přímo doma pod nosem! Představovala jsem si, že má někde s nějakou ženskou schůzku, nebo že za ní jezdí. Jen jsem netušila kam! Ale teď to začalo dávat smysl.

Žádné stopy, žádné telefonáty. Scházeli se pěkně v teploučku a pohodlí v našem obýváku. A ložnici… Druhý den mi kolega přinesl kamery, ale ukázalo se, že asi nebudu schopná je nainstalovat. „Nevadí, přijdu, až ten váš bude mít směnu a udělám to.

Bude to chvilička!“ O pár dnů později byly kamery na místě. Po jedné kamerce v každé místnosti, dokonce i v komoře, pro jistotu! Jedna byla v takové staré váze s puklinou na boku. Nedokázala jsem se s ní rozloučit a teď se náramně hodila.

V kuchyni zas seděla kamera za květináčem. Existovala jen nulová šance, že by si jí Mirek všimnul!

Pozorovala jsem záznam z kamery

Kameru jsem chtěla i do koupelny, ale kolega se na mě tak nějak podivně zadíval. Jako bych byla nějaký šmírák, či co! Tak jsem od toho náladu upustila. I tak byl ale byt téměř celý pokrytý. Jako z nějakého špionážního filmu!

Netrpělivě jsem čekala na to, co se dozvím. První dva zaznamenané dny nic nepřinesly. Mirek se poflakoval po bytě, potom si zdřímnul u televize a potom se v kuchyni cpal obědem. Až třetí den kolem poledního se začaly dít věci. Za Mirkem přišla slečna.

Mladá, štíhlá a oblečená víc než vyzývavě. Hluboký výstřih, holé ruce a dlouhé, pěkně tvarované nohy ozdobené tetováním. Dlouhé rudé nehtíky a spousta bižuterie. Skoro jsem zapomněla dýchat, když se zjevila na obrazovce počítače.

Kroužil kolem sexy slečny

Ani můj mladý kolega se neubránil obdivnému hvízdnutí. Slečna se usadila do křesla a přehodila nohu přes nohu. Mirek kolem ní kroužil jako sup. Starý vypelichaný sup! Potom se slečna naklonila, div jí nevypadla její bujná ňadra z výstřihu.

Mirek ale v místnosti nebyl. O chvíli později přinesl tác s čajem a sušenkami. Mými domácími, co jsem vlastnoručně upekla! „No teda, ono nestačí, že mi zahýbá. Ještě jí bude cpát mým pečivem!“ zařvala jsem dotčeně a kolega se rozesmál. Mávnul rukou:

„No, to už jedno, ne?“ Mně to ale jedno nebylo. V hlavě mi běžela pomsta. Vlastně hodně variant pomsty! Ale nezbývalo, než celou tuhle tragikomedii sledovat až do konce. Slečna se naklonila a z aktovky vytáhla nějaká lejstra. Nechala si podat od Mirka propisku a…

Překvapila jsem ho

Nevěřila jsem svým očím! Ona ho začala vyučovat angličtinu! Mirek asi koktal, protože ona jen nespokojeně vrtěla hlavou. Záznam byl totiž bez zvuku a já viděla jen pantomimu. Obsah ale byl zřejmý.

S kolegou jsme shlédli hodinovou výuku angličtiny s tou nejvíc sexy učitelkou, jako jsme si dokázali představit! Měla jsem tak ohromnou radost, že jsem se cestou domů snad úplně vznášela. Důvod svojí dobré nálady jsem ale Mirkovi nemohla sdělit.

Nesměl se o mém špehování dozvědět! „Ty Mirku, tak mě napadlo. Nechtěl ty by ses učit anglicky? Vždycky o dovolené říkáš, že je to ostuda, neumět žádnou cizí řeč!“ řekla jsem mu jen tak mimochodem u luxusní večeře, kterou jsem mu na oslavu připravila. Koukal na mě tak udiveně, že málem zapomněl zavřít pusu!

Petra B., 59 let, Brno

Související články
3 minuty čtení
Táta odešel k jiné ženě, s níž měl další dítě, ale o ně se staral, zatímco já jsem mu byla lhostejná. Mé dětství nebylo jednoduché. Moje vzpomínky na tátu postupně bledly a mizely, vídali jsme se míň a míň. Trápily mě zlé sny, v nichž jsem se vlekla nočním městem, hledala jsem tátu a cítila hluboké zoufalství. Někam se asi schoval, zkontrolovala jsem tmavý prostor za popelnicemi, ale tam byli n
3 minuty čtení
Toho psa všichni v domě milovali, byl chytrý, hodný a poslušný. Jen jedna věc ho dokázala proměnit v zuřivou saň. Přítomnost kočky! Náš dům byl jeden z řady domů v ulici a skoro v každém měli psa nebo kočku, nebo obojí. My měli psa jménem Haryk. Měl to být vlčák, ale spíše to byla „směs ulice“. Ale i tak byl roztomilý a šikovný. Tatínek mu udělal na zahradě prostornou boudu a plně se mu věnoval
4 minuty čtení
Celé naše manželství jsem měla špatné svědomí. Manžel si totiž celý život myslel, že mě v mládí připravil o panenství. Ani si už úplně přesně nepamatuji, jak na to přišel. Zda jsem mu tehdy zalhala, nebo prostě bylo jeho přání otcem myšlenky a já ho při tom nechala. Byla jsem věčně zamilovaná Pravda ovšem byla ta, že jsem před ním měla pěknou řádku kluků. V padesáti jsem se rozhodla, že u
3 minuty čtení
Před časem přišel manžel s tím, že bychom měli šetřit, abychom si mohli vyrazit na dlouhou dovolenou. Můj manžel byl celý život spíš rozhazovačný, tak mě jeho návrh zaskočil. Říkala jsem si, že zřejmě na stará kolena zmoudřel. Moc z naší lásky nezbylo, tak jsem doufala, že se blýská na lepší časy. Naděje rychle pohasla Začala jsem v sobě živit naději na nově nalezený společný láskyplný vz
3 minuty čtení
Když se pohádáte, v žádném případě se ve špatném nerozcházejte. Nikdy totiž nevíte, jestli to nejsou vaše poslední společné chvilky... Moje babička byla moudrá žena. Dnes je mi líto, že jsem jejím radám více nenaslouchala. Jenže člověk asi v životě musí chybovat, aby se co nejvíce poučil... Babička říkávala, že i když se večer pohádáme, ráno bychom se měli udobřit a rozejít z domova v dobrém
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Esence,  která zkrotí  hrubou pleť
nejsemsama.cz
Esence, která zkrotí hrubou pleť
Jak jednoduché! Trápí vás hrubá, suchá pleť? Tohoto problému vás snadno zbaví chytrý fígl Korejek – pleťová esence. Má mocné vlastnosti O co vlastně jde? Pleťová esence se prodává zpravidla ve skleněných lahvičkách a je to vysoký koncentrát účinných rostlinných složek získaných speciálním výrobním procesem. Není to ani tonikum, ani sérum. Esence na rozdíl od nich má minimální molekulovou hmotnost,
Americký silniční trol: Monstrum z masa a kostí, nebo přízrak z legend?
epochalnisvet.cz
Americký silniční trol: Monstrum z masa a kostí, nebo přízrak z legend?
Na amerických silnicích se lze setkat s mnohými podivnými jevy, od přízraků automobilů po šílené duchy. Podivná postava, o níž přicházejí zprávy už celá desetiletí, ale nepatří ani do jedné této kategorie. Road Troll, tedy v překladu něco jako „silniční troll“, má být vysoký zarostlý muž s dřevěnou nohou, který se náhle objevuje ve světle reflektorů
Hvězdný kmet před výbuchem neputuje vesmírem sám
21stoleti.cz
Hvězdný kmet před výbuchem neputuje vesmírem sám
Astronomové možná konečně rozluštili jednu z nejdéle trvajících záhad noční oblohy. Červený superobr Betelgeuse v souhvězdí Orionu má podle nových pozorování hvězdný doprovod, který se až dosud ztráce
Kouzelný plamínek vyvedl babičku z vánice
skutecnepribehy.cz
Kouzelný plamínek vyvedl babičku z vánice
Ta cesta, kterou dobře znala, se najednou proměnila ve sněhový labyrint. Petrolejová lampa jen zázrakem nezhasla, a vedla ji dál. Ta stará petrolejová lampa stojí dodnes na polici v chodbě našeho bytu. Už dávno není funkční, kdysi mi ji darovala babička. A vyprávěla mi k ní i zajímavý příběh. Odehrál se, když byla ještě malá a chodila v naší vesnici do
Hidden Gem: Das Ronacher v městečku Bad Kleinkirchheim
iluxus.cz
Hidden Gem: Das Ronacher v městečku Bad Kleinkirchheim
Bad Kleinkirchheim, známý především jako město termálních lázní, ukazuje svou druhou tvář hned, jakmile se vydáte vzhůru na svahy. Lyžařský areál tu objímá údolí ze dvou stran a vytváří přirozený půlk
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Vyrobte si domácí sushi
tisicereceptu.cz
Vyrobte si domácí sushi
Rolujte sushi jako mistři asijské kuchyně! Suroviny hrnek sushi rýže (200–250 g) 60 g rýžového octa (na 250 g rýže) 40 g krupicového cukru 10 g soli řasy Nori filet z lososa salátová okurk
Scény Amal Clooney kvůli hospodyni!
nasehvezdy.cz
Scény Amal Clooney kvůli hospodyni!
Manželství jako z reklamy na štěstí? I tady jsou zřejmě mráčky. Hollywoodská hvězda George Clooney (64) se se svou manželkou, právničkou Amal Clooney (47), a dvojčaty Elou a Alexandrem (8) usídlil ve
Bad Kleinkirchheim: alpské lázně, hory a tradice Korutan
epochanacestach.cz
Bad Kleinkirchheim: alpské lázně, hory a tradice Korutan
Bad Kleinkirchheim je malebné horské městečko ležící v rakouských Korutanech, v nadmořské výšce okolo 1 100 metrů, mezi pohořím Nockberge a jezerem Millstätter See. Spojuje v sobě tři silné identity: vyhlášené termální lázně, atraktivní horské středisko a místo s dlouhou alpskou tradicí. Právě tato kombinace z něj činí jednu z nejzajímavějších celoročních destinací v jižním
Denně po něm jezdíme. Jak se vlastně zrodil asfalt?
epochaplus.cz
Denně po něm jezdíme. Jak se vlastně zrodil asfalt?
Asfalt bereme jako samozřejmost. Brázdí ho kola aut, koloběžek i kočárků a spojuje města, vesnice i kontinenty. Jenom málokdo se ale zamýšlí nad tím, odkud se vlastně vzal a jaká je jeho cesta od přírodního jevu až po dokonale namíchaný materiál moderních silnic. Příběh asfaltu je překvapivě starý, dobrodružný a plný technických objevů. Historie asfaltu
John Titor: Je to vtipálek, prorok nebo vážně žil v budoucnosti?
enigmaplus.cz
John Titor: Je to vtipálek, prorok nebo vážně žil v budoucnosti?
John Titor na internetových fórech píše, že pochází z budoucnosti, díky čemuž může lidem sdělovat věci budoucí. [gallery ids="164241,164240,164239"] John Titor se nejvíce proslaví předpověďmi b
Obležený Leningrad zachránily i tisíce koček
historyplus.cz
Obležený Leningrad zachránily i tisíce koček
„Držte se zpátky!“ varuje na kost vyhublý milicionář a rukou se snaží odehnat skupinu žen, srocujících se na ulici kolem vyděšené kočky. Těch už ve městě moc není. V pohublých tvářích kolemjdoucích je vidět, že nebýt ozbrojence, na zvíře se okamžitě vrhnou a snědí ho. Co na tom, že jsou kočky jedinými lovci krys, které