Domů     Na přítele jsem nastražila kameru
Na přítele jsem nastražila kameru
6 minut čtení

Dlouho jsem ho podezřívala, že mě podvádí. Kontrola mobilního telefonu, kapes ani sledování nepřinesly žádný výsledek. Až malá kamera v našem obýváku udělala v záhadě jasno!

Můj přítel byl moc hodný chlap, ale takový tajnůstkář. Nikdy neřekl nic na rovinu. Spíš čekal, až se sama dovtípím, co si myslí, nebo co si přeje. Týkalo se to i úplných maličkostí!

„Míro, co by sis dal dneska k obědu?“ ptala jsem se ho třeba v sobotu ráno, a on se jen tak záhadně usmál. Jako abych si na to přišla sama!

Byl to tajnůstkář

Občas mě tím rozčiloval, ale potom jsem si vždycky řekla, že nějaké malicherné hádky nemají cenu. Že mi za to nestojí.

Každý má přece svoje mouchy, i já, a tohle byly jen mušky, tak co… Jednou mi to ale přece jen nedalo a uvařila jsem mu koprovku, o které jsem věděla, že ji nesnáší. Schválně, abych ho vyprovokovala k nějaké akci! K nějakému vyjádření!

On ale všechno do sebe nacpal a ještě si přidal! Asi abych neměla radost, že jsem ho tak trochu doběhla… No, ale jinak jsme si docela dobře rozuměli.

Také nám to naše partnerství, jak jsem občas štiplavě dala najevo, že bych se ráda vdala, vydrželo už téměř deset let. A právě ten desátý rok se už od svého počátku začal jevit jako kritický. Asi vztahová krize!

Míra byl nejen čím dál tajemnější, on občas zapomněl mluvit úplně. Jako bych byla vzduch!

Trápila mě žárlivost

Přestal se radit i v otázce oblečení. Zcela nečekaně si pořídil, bez mojí asistence, docela drahou zimní bundu. Ne, že by nemohl, ale proč mě na nákupy nevzal s sebou? Nechápala jsem to! „Má ženskou, to je jasné. Jakápak krize!

Nevěra to je!“ tvrdila kamarádka, když jsem ji pozvala domů na kafe. Vídaly jsme se jen občas, protože pořád musela hlídat vnoučata. A také o nich stále mluvila, což mi lezlo docela na nervy.

Já ještě žádné neměla a tak jsem nesdílela její nadšení pro panenky, autíčka, botičky a tak…O kamarádčiných slovech jsem musela přemýšlet. Nešla mi z hlavy! Tvrdila jsem jí sice, že to není možné. Ale přece jen…Semínko pochybnosti bylo zaseto.

Nebylo těžké se Mirkovi podívat do kapes, potom do telefonu i batůžku, v kterém si nosil do práce svačinu. Nikde nic! Ani známka něčeho podezřelého.

Pomohl kolega

Na chvíli mě to uklidnilo, ale když jsem objevila v koupelně novou, hodně drahou, kolínskou, popadlo mě znovu podezření. Žárlivost! Přiznat kamarádce, že zřejmě měla pravdu, se mi nechtělo. S prosbou o radu jsem šla za kolegou.

Byl to mladý kluk z vedlejší kanceláře. Já byla jen taková obyčejná úřednice, cifr špionka. On byl přes počítače a jeho kariéra závratně rostla. Přesto byl k nám, starším kolegyním, vždycky milý a uctivý.

My ho za to rozmazlovaly nějakými těmi dobrotami z domova, které on uměl náležitě ocenit! Ani tentokrát mě nezklamal. Skoro jsem ani nedořekla, o co mi jde a už měl nápad: „To je jednoduché. Nastražte domů kamery.

Mám je doma, protože jsem svého času sledoval svoje dva pejsky, co dělají celý den. On ten váš Mirek taky občas zůstává doma, ne? Když pracuje na směny…“

Uvidím všechno

Měl pravdu ten můj ajťák! Až doteď mě nenapadlo, že mi Mirek vlastně může zahýbat přímo doma pod nosem! Představovala jsem si, že má někde s nějakou ženskou schůzku, nebo že za ní jezdí. Jen jsem netušila kam! Ale teď to začalo dávat smysl.

Žádné stopy, žádné telefonáty. Scházeli se pěkně v teploučku a pohodlí v našem obýváku. A ložnici… Druhý den mi kolega přinesl kamery, ale ukázalo se, že asi nebudu schopná je nainstalovat. „Nevadí, přijdu, až ten váš bude mít směnu a udělám to.

Bude to chvilička!“ O pár dnů později byly kamery na místě. Po jedné kamerce v každé místnosti, dokonce i v komoře, pro jistotu! Jedna byla v takové staré váze s puklinou na boku. Nedokázala jsem se s ní rozloučit a teď se náramně hodila.

V kuchyni zas seděla kamera za květináčem. Existovala jen nulová šance, že by si jí Mirek všimnul!

Pozorovala jsem záznam z kamery

Kameru jsem chtěla i do koupelny, ale kolega se na mě tak nějak podivně zadíval. Jako bych byla nějaký šmírák, či co! Tak jsem od toho náladu upustila. I tak byl ale byt téměř celý pokrytý. Jako z nějakého špionážního filmu!

Netrpělivě jsem čekala na to, co se dozvím. První dva zaznamenané dny nic nepřinesly. Mirek se poflakoval po bytě, potom si zdřímnul u televize a potom se v kuchyni cpal obědem. Až třetí den kolem poledního se začaly dít věci. Za Mirkem přišla slečna.

Mladá, štíhlá a oblečená víc než vyzývavě. Hluboký výstřih, holé ruce a dlouhé, pěkně tvarované nohy ozdobené tetováním. Dlouhé rudé nehtíky a spousta bižuterie. Skoro jsem zapomněla dýchat, když se zjevila na obrazovce počítače.

Kroužil kolem sexy slečny

Ani můj mladý kolega se neubránil obdivnému hvízdnutí. Slečna se usadila do křesla a přehodila nohu přes nohu. Mirek kolem ní kroužil jako sup. Starý vypelichaný sup! Potom se slečna naklonila, div jí nevypadla její bujná ňadra z výstřihu.

Mirek ale v místnosti nebyl. O chvíli později přinesl tác s čajem a sušenkami. Mými domácími, co jsem vlastnoručně upekla! „No teda, ono nestačí, že mi zahýbá. Ještě jí bude cpát mým pečivem!“ zařvala jsem dotčeně a kolega se rozesmál. Mávnul rukou:

„No, to už jedno, ne?“ Mně to ale jedno nebylo. V hlavě mi běžela pomsta. Vlastně hodně variant pomsty! Ale nezbývalo, než celou tuhle tragikomedii sledovat až do konce. Slečna se naklonila a z aktovky vytáhla nějaká lejstra. Nechala si podat od Mirka propisku a…

Překvapila jsem ho

Nevěřila jsem svým očím! Ona ho začala vyučovat angličtinu! Mirek asi koktal, protože ona jen nespokojeně vrtěla hlavou. Záznam byl totiž bez zvuku a já viděla jen pantomimu. Obsah ale byl zřejmý.

S kolegou jsme shlédli hodinovou výuku angličtiny s tou nejvíc sexy učitelkou, jako jsme si dokázali představit! Měla jsem tak ohromnou radost, že jsem se cestou domů snad úplně vznášela. Důvod svojí dobré nálady jsem ale Mirkovi nemohla sdělit.

Nesměl se o mém špehování dozvědět! „Ty Mirku, tak mě napadlo. Nechtěl ty by ses učit anglicky? Vždycky o dovolené říkáš, že je to ostuda, neumět žádnou cizí řeč!“ řekla jsem mu jen tak mimochodem u luxusní večeře, kterou jsem mu na oslavu připravila. Koukal na mě tak udiveně, že málem zapomněl zavřít pusu!

Petra B., 59 let, Brno

Související články
5 minut čtení
Seděla jsem u kuchyňského stolu, zírala na prázdný šálek od čaje a snažila se pochopit, jak se to všechno mohlo stát. Kam jsem dala rozum? Byla jsem vždy opatrná a věděla jsem, že důvěra se nerozdává jen tak. Ale pak se mi vrátila do života má stará kamarádka z mládí a já udělala největší hloupost svého života. Konečně jsem už nebyla tak sama Po letech jsme se s Jitkou potkaly na trhu, za
3 minuty čtení
Dcera našla toho malého chlupáčka v trávě, a nedala si ho vzít. Bylo to přesně na Velký pátek, a to se prý dějí zázraky. Ten zajíček nám opravdu přinesl štěstí. Když byly naše děti malé, jezdili jsme na Velikonoce k mým rodičům na venkov. Svátky jara tam byly mnohem krásnější a zajímavější, než ve městě. Tam se držely tradice vždycky, zejména běhání s pomlázkou po vsi byla oblíbená zábava mého
3 minuty čtení
Nechtěla jsem ustrnout, i když jsem babička. Tak se jednoho dne stala vnučka mým učitelem. Už vím, že strach byl můj největší nepřítel. Z mobilu, počítače, internetu, sociálních sítí a podobných vymožeností jsem měla hrůzu. Asi jako každý člověk v mém věku. Na straně druhé mě vnitřně štvalo, že si dokážu na mobilu jen vytočit telefonní číslo a stěží napsat SMS zprávu. Při tom podle slov mých vn
2 minuty čtení
Všem v paneláku dělala ze života peklo. Byla bezohledná a sobecká. Tak jsem vzala do ruky po letech housle. Jen jsme se nastěhovali do panelového domu na sídlišti, už vynadala manželovi, že zaparkoval před vchodem. Chtěl si jen z auta vystrčit krabici s nářadím. Ječela na něho jako siréna, že před vchodem je zakázáno parkovat. Jednou si počkala na mě u výtahu a spustila na mě, že ji můj syn nep
3 minuty čtení
Cítila jsem, že je ke mně osud zbytečně nespravedlivý. Myslela jsem, že peníze to spraví, a tak jsem si k nim pomohla. Nečestně a zle. Marta patřila mezi mé nejlepší přítelkyně, aspoň si to myslela. Znali jsme se z práce, ona byla o dost starší, ale celkem jsme si rozuměly. Toho jsem využila o mnoho let později. To už z ní byla vdova s velkým domem a balíkem peněz, co jí zůstaly po manželovi. J
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Velikonoční nádivka s kopřivami
nejsemsama.cz
Velikonoční nádivka s kopřivami
Tradiční slaná nádivka spojuje bylinky, uzené maso a pečivo do vláčné jarní pochoutky. Ingredience: ● 5 rohlíků ● 200 g uzeného masa ● 3 vejce ● 250 ml mléka ● hrst mladých kopřiv ● 1 cibule ● 2 stroužky česneku ● majoránka ● sůl ● pepř ● máslo na vymazání Postup: Rohlíky nakrájejte na kostky a zalijte mlékem. Na másle orestujte cibuli, přidejte na kostičky nakrájené uzené maso a krátce prohřejte. Vmíchejte nasekané spařené kopřivy a česnek.
Neznámého fešáka se už Decastelo nesnaží skrývat
nasehvezdy.cz
Neznámého fešáka se už Decastelo nesnaží skrývat
Sice se na nějakou dobu vrátila k bývalému manželovi, scenáristovi Renému Decastelovi (52), šťastný konec to ale podle všeho nemělo. Moderátorka a herečka Eva Decastelo (47) se prý sice snažila vzt
Titanic v Praze: Výstava, která vás vtáhne do skutečných osudů slavné lodi
epochanacestach.cz
Titanic v Praze: Výstava, která vás vtáhne do skutečných osudů slavné lodi
Až do 22. května 2026 se v pražském PVA EXPO PRAHA v Letňanech koná výstava Titanic – The Artifact Exhibition, která představuje stovky originálních artefaktů vyzvednutých z vraku legendární lodi. Díky autentickým exponátům a silným lidským příběhům zažijete historii Titaniku, legendárního parníku, který se v roce 1912 (15. 4. ve 2:20) potopil ke dnu Atlantiku.
Zradil Rudolf II. svého největšího věřitele?
historyplus.cz
Zradil Rudolf II. svého největšího věřitele?
O Rudolfovi II. se vědělo, že zdědil vášeň ve sběratelství po svých předcích. Jeho pobyt na španělském dvoře, kam se dostávaly exotické produkty ze sotva objeveného nového kontinentu, tuto vášeň pravděpodobně ještě umocnil. A císař byl ochoten za své záliby utratit horentní sumy… Jak moc trápily císaře, českého a uherského krále Rudolfa II. (1552–1612) noční
Brouci se vracejí, rostliny váhají. Co zůstává po invazním akátu?
21stoleti.cz
Brouci se vracejí, rostliny váhají. Co zůstává po invazním akátu?
Invaze exotických druhů jsou hlavní hrozbou pro přírodní rozmanitost u nás i na Zeměkouli. Zejména exotické stromy a keře dokáží zcela změnit podmínky a vytlačit původní rostliny a živočichy. Jednou z
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Přízrak na hřbitově přinesl smíření
skutecnepribehy.cz
Přízrak na hřbitově přinesl smíření
Když mi zemřel manžel, měla jsem pocit, že je pořád někde kolem. Z rodiny jsem ale byla jediná. Bála jsem se, že přicházím o rozum. S Petrem jsme spolu byli více než čtyřicet let. Zažili jsme jak to dobré, tak to zlé. Jedno ale bylo jisté. Milovali jsme se. Byl pro mě kamarádem, manželem, přítelem i milencem. Stáli jsme
Josefov: Místo, kde má trvalé bydliště Golem
epochaplus.cz
Josefov: Místo, kde má trvalé bydliště Golem
Ghetto je část města, kde musí žít, většinou nedobrovolně, náboženská, rasová nebo národnostní menšina obyvatel. Bohaté historické zkušenosti mají s takovým životem Židé. Už od středověku jsou totiž v každou chvíli nuceni v nějakém žít. Mezi ty nejslavnější patří i pražský Josefov založený v roce 1096. Kusé informace o židovské komunitě v Praze pocházejí z konce prvního tisíciletí a zmínky
Mayflower: Loď, která psala americké dějiny
epochalnisvet.cz
Mayflower: Loď, která psala americké dějiny
Příslušníci různých náboženských skupin v průběhu 16. a 17. století odcházejí z Anglie, protože v zemi nemají náboženskou svobodu. Patří k nim i skupina puritánů (členů reformního náboženského hnutí), která se rozhodne najít nový domov za oceánem.   Do Ameriky se vydají na lodi jménem Mayflower, která z jihoanglického Plymouthu vyrazí 16. září 1620 se
Záhada americké Lochnesky: Je jen výmyslem?
enigmaplus.cz
Záhada americké Lochnesky: Je jen výmyslem?
Muž jménem S. M. Johnson si právě dělá krátkou přestávku v cestě podél východní strany velkého jezera do osady jménem Round Valley v Utahu. Posadí se na velký ohlazený kámen, napije se ze své čutory a
Restaurace Deer představuje nové à la carte menu, láka na jelena, muflona či kance
iluxus.cz
Restaurace Deer představuje nové à la carte menu, láka na jelena, muflona či kance
Pražská restaurace Deer, jež je součástí hotelu Iron Gate v Michalské ulici, přichází s novým à la carte menu. I tentokrát v něm má hlavní slovo zvěřina, kterou doplňují další druhy masa a bezmasé pok
Mini rohlíčky se šunkou a žampiony
tisicereceptu.cz
Mini rohlíčky se šunkou a žampiony
Tyto malé chuťovky jsou nejlepší horké, s roztaveným sýrem, ale oceníte je, i když vychladnou. Ingredience 1 lžíce másla 1 lžíce hladké mouky 250 ml mléka sůl 140 g žampionů 1 lžíce oleje