Domů     Na přítele jsem nastražila kameru
Na přítele jsem nastražila kameru
6 minut čtení

Dlouho jsem ho podezřívala, že mě podvádí. Kontrola mobilního telefonu, kapes ani sledování nepřinesly žádný výsledek. Až malá kamera v našem obýváku udělala v záhadě jasno!

Můj přítel byl moc hodný chlap, ale takový tajnůstkář. Nikdy neřekl nic na rovinu. Spíš čekal, až se sama dovtípím, co si myslí, nebo co si přeje. Týkalo se to i úplných maličkostí!

„Míro, co by sis dal dneska k obědu?“ ptala jsem se ho třeba v sobotu ráno, a on se jen tak záhadně usmál. Jako abych si na to přišla sama!

Byl to tajnůstkář

Občas mě tím rozčiloval, ale potom jsem si vždycky řekla, že nějaké malicherné hádky nemají cenu. Že mi za to nestojí.

Každý má přece svoje mouchy, i já, a tohle byly jen mušky, tak co… Jednou mi to ale přece jen nedalo a uvařila jsem mu koprovku, o které jsem věděla, že ji nesnáší. Schválně, abych ho vyprovokovala k nějaké akci! K nějakému vyjádření!

On ale všechno do sebe nacpal a ještě si přidal! Asi abych neměla radost, že jsem ho tak trochu doběhla… No, ale jinak jsme si docela dobře rozuměli.

Také nám to naše partnerství, jak jsem občas štiplavě dala najevo, že bych se ráda vdala, vydrželo už téměř deset let. A právě ten desátý rok se už od svého počátku začal jevit jako kritický. Asi vztahová krize!

Míra byl nejen čím dál tajemnější, on občas zapomněl mluvit úplně. Jako bych byla vzduch!

Trápila mě žárlivost

Přestal se radit i v otázce oblečení. Zcela nečekaně si pořídil, bez mojí asistence, docela drahou zimní bundu. Ne, že by nemohl, ale proč mě na nákupy nevzal s sebou? Nechápala jsem to! „Má ženskou, to je jasné. Jakápak krize!

Nevěra to je!“ tvrdila kamarádka, když jsem ji pozvala domů na kafe. Vídaly jsme se jen občas, protože pořád musela hlídat vnoučata. A také o nich stále mluvila, což mi lezlo docela na nervy.

Já ještě žádné neměla a tak jsem nesdílela její nadšení pro panenky, autíčka, botičky a tak…O kamarádčiných slovech jsem musela přemýšlet. Nešla mi z hlavy! Tvrdila jsem jí sice, že to není možné. Ale přece jen…Semínko pochybnosti bylo zaseto.

Nebylo těžké se Mirkovi podívat do kapes, potom do telefonu i batůžku, v kterém si nosil do práce svačinu. Nikde nic! Ani známka něčeho podezřelého.

Pomohl kolega

Na chvíli mě to uklidnilo, ale když jsem objevila v koupelně novou, hodně drahou, kolínskou, popadlo mě znovu podezření. Žárlivost! Přiznat kamarádce, že zřejmě měla pravdu, se mi nechtělo. S prosbou o radu jsem šla za kolegou.

Byl to mladý kluk z vedlejší kanceláře. Já byla jen taková obyčejná úřednice, cifr špionka. On byl přes počítače a jeho kariéra závratně rostla. Přesto byl k nám, starším kolegyním, vždycky milý a uctivý.

My ho za to rozmazlovaly nějakými těmi dobrotami z domova, které on uměl náležitě ocenit! Ani tentokrát mě nezklamal. Skoro jsem ani nedořekla, o co mi jde a už měl nápad: „To je jednoduché. Nastražte domů kamery.

Mám je doma, protože jsem svého času sledoval svoje dva pejsky, co dělají celý den. On ten váš Mirek taky občas zůstává doma, ne? Když pracuje na směny…“

Uvidím všechno

Měl pravdu ten můj ajťák! Až doteď mě nenapadlo, že mi Mirek vlastně může zahýbat přímo doma pod nosem! Představovala jsem si, že má někde s nějakou ženskou schůzku, nebo že za ní jezdí. Jen jsem netušila kam! Ale teď to začalo dávat smysl.

Žádné stopy, žádné telefonáty. Scházeli se pěkně v teploučku a pohodlí v našem obýváku. A ložnici… Druhý den mi kolega přinesl kamery, ale ukázalo se, že asi nebudu schopná je nainstalovat. „Nevadí, přijdu, až ten váš bude mít směnu a udělám to.

Bude to chvilička!“ O pár dnů později byly kamery na místě. Po jedné kamerce v každé místnosti, dokonce i v komoře, pro jistotu! Jedna byla v takové staré váze s puklinou na boku. Nedokázala jsem se s ní rozloučit a teď se náramně hodila.

V kuchyni zas seděla kamera za květináčem. Existovala jen nulová šance, že by si jí Mirek všimnul!

Pozorovala jsem záznam z kamery

Kameru jsem chtěla i do koupelny, ale kolega se na mě tak nějak podivně zadíval. Jako bych byla nějaký šmírák, či co! Tak jsem od toho náladu upustila. I tak byl ale byt téměř celý pokrytý. Jako z nějakého špionážního filmu!

Netrpělivě jsem čekala na to, co se dozvím. První dva zaznamenané dny nic nepřinesly. Mirek se poflakoval po bytě, potom si zdřímnul u televize a potom se v kuchyni cpal obědem. Až třetí den kolem poledního se začaly dít věci. Za Mirkem přišla slečna.

Mladá, štíhlá a oblečená víc než vyzývavě. Hluboký výstřih, holé ruce a dlouhé, pěkně tvarované nohy ozdobené tetováním. Dlouhé rudé nehtíky a spousta bižuterie. Skoro jsem zapomněla dýchat, když se zjevila na obrazovce počítače.

Kroužil kolem sexy slečny

Ani můj mladý kolega se neubránil obdivnému hvízdnutí. Slečna se usadila do křesla a přehodila nohu přes nohu. Mirek kolem ní kroužil jako sup. Starý vypelichaný sup! Potom se slečna naklonila, div jí nevypadla její bujná ňadra z výstřihu.

Mirek ale v místnosti nebyl. O chvíli později přinesl tác s čajem a sušenkami. Mými domácími, co jsem vlastnoručně upekla! „No teda, ono nestačí, že mi zahýbá. Ještě jí bude cpát mým pečivem!“ zařvala jsem dotčeně a kolega se rozesmál. Mávnul rukou:

„No, to už jedno, ne?“ Mně to ale jedno nebylo. V hlavě mi běžela pomsta. Vlastně hodně variant pomsty! Ale nezbývalo, než celou tuhle tragikomedii sledovat až do konce. Slečna se naklonila a z aktovky vytáhla nějaká lejstra. Nechala si podat od Mirka propisku a…

Překvapila jsem ho

Nevěřila jsem svým očím! Ona ho začala vyučovat angličtinu! Mirek asi koktal, protože ona jen nespokojeně vrtěla hlavou. Záznam byl totiž bez zvuku a já viděla jen pantomimu. Obsah ale byl zřejmý.

S kolegou jsme shlédli hodinovou výuku angličtiny s tou nejvíc sexy učitelkou, jako jsme si dokázali představit! Měla jsem tak ohromnou radost, že jsem se cestou domů snad úplně vznášela. Důvod svojí dobré nálady jsem ale Mirkovi nemohla sdělit.

Nesměl se o mém špehování dozvědět! „Ty Mirku, tak mě napadlo. Nechtěl ty by ses učit anglicky? Vždycky o dovolené říkáš, že je to ostuda, neumět žádnou cizí řeč!“ řekla jsem mu jen tak mimochodem u luxusní večeře, kterou jsem mu na oslavu připravila. Koukal na mě tak udiveně, že málem zapomněl zavřít pusu!

Petra B., 59 let, Brno

Související články
4 minuty čtení
Říkala jsem si, že mám dokonalou rodinu a vše pod kontrolou. Pak ale přišlo nečekané dědictví – obří nevycválaný pes, který nám obrátil život. Manžel pracoval v bance, já jsem učila na gymnáziu a naše dvě dcery byly vzorné studentky vysokých škol, které se domů vracely jen na vyprání prádla a nedělní oběd. Náš dům byl sterilně čistý, v obývacím pokoji zářil bílý koberec a největším vzrušením tý
5 minut čtení
Seděla jsem v naší kuchyni, prsty nervózně bubnovala o desku stolu a dívala se na prasklinu v omítce, kterou mi sliboval opravit už před třemi lety. Už jsem nic nečekala. Vzduch v domě byl těžký, prosycený tichem, které mezi námi s Karlem už nějakou dobu panovalo jako neprostupná zeď. Čekala jsem, že se každou chvíli vrátí z práce a my to konečně rozsekneme. Však už bylo na čase. Dcera měla svo
3 minuty čtení
Vždycky jsem si zakládala na tom, že v naší účetní firmě něco znamenám. Vše rozmetala jedna ambiciózní mladá kolegyně. Vedla jsem oddělení patnáct let, znala jsem jména dětí všech kolegyň a věřila jsem, že poctivá práce a zkušenosti mají větší cenu než ostré lokty. Pak ale nastoupila Linda. Bylo jí něco přes třicet, měla titul z prestižní školy, dravý pohled a úsměv tak dokonalý, že působil jak
3 minuty čtení
Na třídní schůzku se rodiče většinou trošku bojí. Jen málokoho potká na této školní akci ohromné štěstí, tak jako se to přihodilo mně. Dcera mě poprosila, abych místo ní zašla na základní školu, kam chodil můj vnuk. Konaly se zrovna třídní schůzky a dcera neměla čas tam dorazit, a tak jsem ji zastoupila. Předem mě varovala, že je můj vnouček Matyáš kvítko z čertovy zahrádky, což jsem ostatně do
3 minuty čtení
Náš Honzík si tu zlatou rybičku moc přál a já jsem neměla to srdce mu ji nekoupit. Chodili jsme k akváriu a prosili, ať nám vyplní přání. A ona nás nakonec vyslyšela. Doma jsme skvělá parta, všichni se máme rádi, vládne u nás pohoda, radost a veselá mysl. Jednou, když byl můj vnuk Honzík ještě malý, chodil do třetí třídy, jsme ale prožívali nepříjemné období. Já i můj muž jsme nastoupili do důc
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kouzlo suchého šamponu
nejsemsama.cz
Kouzlo suchého šamponu
Máte druhý den po umytí mastné vlasy nebo jste ve skluzu? Suchý šampon vás může rychle zachránit. Suchý šampon ve spreji je skvělý pomocník v případě, kdy potřebujete, aby vaše vlasy vypadaly rychle dobře, ale nemáte čas na jejich mytí a sušení. Suchý šampon absorbuje z vlasů mastnotu, provoní je a pomůže i se stylingem.
Kníže Jaromír umírá na záchodě. Vrah mu probodne zadek oštěpem
epochaplus.cz
Kníže Jaromír umírá na záchodě. Vrah mu probodne zadek oštěpem
Středověk rozhodně není doba jemných způsobů. Český kníže Jaromír to poznává krutě na vlastní kůži. Jeden bratr ho nechává vykastrovat, druhý oslepit a nakonec přichází smrt, která patří k nejbizarnějším vraždám českých dějin. Přemyslovský vládce totiž umírá při návštěvě latríny, probodnou ho oštěpem zezadu. A kronikáři si tenhle detail s chutí zapisují. Píše se rok
Noc kostelů 2026 v Husově sboru v Chebu
epochanacestach.cz
Noc kostelů 2026 v Husově sboru v Chebu
Odhalte tajemství chebské Schlaraffie V pátek 29. května 2026 se v rámci celostátní akce Noc kostelů otevřou veřejnosti i místa, která běžně zůstávají skrytá. Jedním z nejzajímavějších bude bezesporu Husův sbor Církve československé husitské v Chebu (Vrbenského 14), který letos nabídne večer plný historie, hudby, tajemství i dobrodružství pro malé i velké návštěvníky. Málokdo ví,
Meruňkové buchty se šodó
tisicereceptu.cz
Meruňkové buchty se šodó
Kynuté buchty plněné ovocem a přelité vanilkovým krémem. Suroviny na 4 porce Na buchty 600 g polohrubé mouky špetka soli 2 žloutky 350 ml vlažného mléka 100 ml oleje 1 sáček sušeného dro
4 zbrusu nové metropole: Jejich architekti rychle přišli o iluze
historyplus.cz
4 zbrusu nové metropole: Jejich architekti rychle přišli o iluze
Buldozery a bagry se zarývají do panenské přírody v tropickém pralese. Zatím tu vládnou jen komáři v bažinách, ale za pouhých pár let bude toto místo chloubou světové architektury. Postačí pár desítek miliard dolarů. Hlavním městem bývá zpravidla starobylé sídlo s velkou tradicí, které celý národ přirozeně považuje za centrum života země. Jenže občas taková metropole
Mandarin Oriental, Prague představil nového generálního ředitele Johna Kitchense
iluxus.cz
Mandarin Oriental, Prague představil nového generálního ředitele Johna Kitchense
Mandarin Oriental, Prague oznamuje jmenování Johna Kitchense do pozice generálního ředitele. Do jednoho z nejprestižnějších pražských hotelů přichází s více než dvacetiletou mezinárodní zkušeností v o
Existují paralelní světy? Tyto příběhy to možná dokazují
enigmaplus.cz
Existují paralelní světy? Tyto příběhy to možná dokazují
Koncept paralelních světů je čím dál populárnější a v dimenze, které existují vedle té naší, věří stále více lidí včetně některých vědců. Mnozí argumentují některými nevysvětlitelnými jevy a anomáliem
Podvodník Harry Jelínek udělal obchod století
epochalnisvet.cz
Podvodník Harry Jelínek udělal obchod století
Usměvavý gentleman pokyne mladému manželskému páru: „Tudy prosím.“ Pozve ho na prohlídku „svého“ starobylého rodového sídla. Moc rád by jim ho totiž prodal. Co na tom, že se jedná o státní hrad Karlštejn.   Je to jeden výmysl za druhým. Už přezdívka Harry (asi 1905–1986) je falešná, stejně jako titul z medicíny, kterým se ohání. Rodák
Miluje Mareš pořád svou první ženu?
nasehvezdy.cz
Miluje Mareš pořád svou první ženu?
Ke kulatým narozeninám si Leoš Mareš (50) nadělil televizní dokument, ve kterém promluvila i jeho bývalá manželka Monika Poslušná (51), s níž má syny Jakuba (20) a Matěje (17). Nešlo přehlédnout,
Jsme o krok blíže vzkříšení nelétavých ptáků moa, kteří vyhynuli před 600 lety?
21stoleti.cz
Jsme o krok blíže vzkříšení nelétavých ptáků moa, kteří vyhynuli před 600 lety?
Společnost Colossal Biosciences, která se chce pokusit o oživení vymřelých živočišných druhů, nyní přišla s oznámením, že se jí podařilo vyvinout umělou skořápku, což je první krok na cestě ke vzkříše
V domově nám nikdo nevěřil
skutecnepribehy.cz
V domově nám nikdo nevěřil
Když jsem poprvé vešla do pokoje číslo 114, chtělo se mi brečet. Ani ne z toho, že bych byla sentimentální, spíš mi došlo, že tohle je konečná. Uvědomila jsem si, že už jsem „klientka“, jak tu říkají důchodcům, a že moje postel má svoje číslo a na nočním stolku bude jen kelímek na zubní protézu a stoh kapesníků. A že odtud živá nevyváznu.
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
rezidenceonline.cz
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
Pokud váš trávník po zimě připomíná spíš flekatý koberec než lákavý zelený porost, není to náhoda. Jaro vždy nemilosrdně odhalí místa, kde plevel využil náskok, který získal ještě před začátkem sezóny. Dobrou zprávou je, že právě teď máte šanci změnit pravidla hry. Když půda volá o pomoc Důvod, proč se plevele na jaře chovají životaschopněji