Domů     Na přítele jsem nastražila kameru
Na přítele jsem nastražila kameru
6 minut čtení

Dlouho jsem ho podezřívala, že mě podvádí. Kontrola mobilního telefonu, kapes ani sledování nepřinesly žádný výsledek. Až malá kamera v našem obýváku udělala v záhadě jasno!

Můj přítel byl moc hodný chlap, ale takový tajnůstkář. Nikdy neřekl nic na rovinu. Spíš čekal, až se sama dovtípím, co si myslí, nebo co si přeje. Týkalo se to i úplných maličkostí!

„Míro, co by sis dal dneska k obědu?“ ptala jsem se ho třeba v sobotu ráno, a on se jen tak záhadně usmál. Jako abych si na to přišla sama!

Byl to tajnůstkář

Občas mě tím rozčiloval, ale potom jsem si vždycky řekla, že nějaké malicherné hádky nemají cenu. Že mi za to nestojí.

Každý má přece svoje mouchy, i já, a tohle byly jen mušky, tak co… Jednou mi to ale přece jen nedalo a uvařila jsem mu koprovku, o které jsem věděla, že ji nesnáší. Schválně, abych ho vyprovokovala k nějaké akci! K nějakému vyjádření!

On ale všechno do sebe nacpal a ještě si přidal! Asi abych neměla radost, že jsem ho tak trochu doběhla… No, ale jinak jsme si docela dobře rozuměli.

Také nám to naše partnerství, jak jsem občas štiplavě dala najevo, že bych se ráda vdala, vydrželo už téměř deset let. A právě ten desátý rok se už od svého počátku začal jevit jako kritický. Asi vztahová krize!

Míra byl nejen čím dál tajemnější, on občas zapomněl mluvit úplně. Jako bych byla vzduch!

Trápila mě žárlivost

Přestal se radit i v otázce oblečení. Zcela nečekaně si pořídil, bez mojí asistence, docela drahou zimní bundu. Ne, že by nemohl, ale proč mě na nákupy nevzal s sebou? Nechápala jsem to! „Má ženskou, to je jasné. Jakápak krize!

Nevěra to je!“ tvrdila kamarádka, když jsem ji pozvala domů na kafe. Vídaly jsme se jen občas, protože pořád musela hlídat vnoučata. A také o nich stále mluvila, což mi lezlo docela na nervy.

Já ještě žádné neměla a tak jsem nesdílela její nadšení pro panenky, autíčka, botičky a tak…O kamarádčiných slovech jsem musela přemýšlet. Nešla mi z hlavy! Tvrdila jsem jí sice, že to není možné. Ale přece jen…Semínko pochybnosti bylo zaseto.

Nebylo těžké se Mirkovi podívat do kapes, potom do telefonu i batůžku, v kterém si nosil do práce svačinu. Nikde nic! Ani známka něčeho podezřelého.

Pomohl kolega

Na chvíli mě to uklidnilo, ale když jsem objevila v koupelně novou, hodně drahou, kolínskou, popadlo mě znovu podezření. Žárlivost! Přiznat kamarádce, že zřejmě měla pravdu, se mi nechtělo. S prosbou o radu jsem šla za kolegou.

Byl to mladý kluk z vedlejší kanceláře. Já byla jen taková obyčejná úřednice, cifr špionka. On byl přes počítače a jeho kariéra závratně rostla. Přesto byl k nám, starším kolegyním, vždycky milý a uctivý.

My ho za to rozmazlovaly nějakými těmi dobrotami z domova, které on uměl náležitě ocenit! Ani tentokrát mě nezklamal. Skoro jsem ani nedořekla, o co mi jde a už měl nápad: „To je jednoduché. Nastražte domů kamery.

Mám je doma, protože jsem svého času sledoval svoje dva pejsky, co dělají celý den. On ten váš Mirek taky občas zůstává doma, ne? Když pracuje na směny…“

Uvidím všechno

Měl pravdu ten můj ajťák! Až doteď mě nenapadlo, že mi Mirek vlastně může zahýbat přímo doma pod nosem! Představovala jsem si, že má někde s nějakou ženskou schůzku, nebo že za ní jezdí. Jen jsem netušila kam! Ale teď to začalo dávat smysl.

Žádné stopy, žádné telefonáty. Scházeli se pěkně v teploučku a pohodlí v našem obýváku. A ložnici… Druhý den mi kolega přinesl kamery, ale ukázalo se, že asi nebudu schopná je nainstalovat. „Nevadí, přijdu, až ten váš bude mít směnu a udělám to.

Bude to chvilička!“ O pár dnů později byly kamery na místě. Po jedné kamerce v každé místnosti, dokonce i v komoře, pro jistotu! Jedna byla v takové staré váze s puklinou na boku. Nedokázala jsem se s ní rozloučit a teď se náramně hodila.

V kuchyni zas seděla kamera za květináčem. Existovala jen nulová šance, že by si jí Mirek všimnul!

Pozorovala jsem záznam z kamery

Kameru jsem chtěla i do koupelny, ale kolega se na mě tak nějak podivně zadíval. Jako bych byla nějaký šmírák, či co! Tak jsem od toho náladu upustila. I tak byl ale byt téměř celý pokrytý. Jako z nějakého špionážního filmu!

Netrpělivě jsem čekala na to, co se dozvím. První dva zaznamenané dny nic nepřinesly. Mirek se poflakoval po bytě, potom si zdřímnul u televize a potom se v kuchyni cpal obědem. Až třetí den kolem poledního se začaly dít věci. Za Mirkem přišla slečna.

Mladá, štíhlá a oblečená víc než vyzývavě. Hluboký výstřih, holé ruce a dlouhé, pěkně tvarované nohy ozdobené tetováním. Dlouhé rudé nehtíky a spousta bižuterie. Skoro jsem zapomněla dýchat, když se zjevila na obrazovce počítače.

Kroužil kolem sexy slečny

Ani můj mladý kolega se neubránil obdivnému hvízdnutí. Slečna se usadila do křesla a přehodila nohu přes nohu. Mirek kolem ní kroužil jako sup. Starý vypelichaný sup! Potom se slečna naklonila, div jí nevypadla její bujná ňadra z výstřihu.

Mirek ale v místnosti nebyl. O chvíli později přinesl tác s čajem a sušenkami. Mými domácími, co jsem vlastnoručně upekla! „No teda, ono nestačí, že mi zahýbá. Ještě jí bude cpát mým pečivem!“ zařvala jsem dotčeně a kolega se rozesmál. Mávnul rukou:

„No, to už jedno, ne?“ Mně to ale jedno nebylo. V hlavě mi běžela pomsta. Vlastně hodně variant pomsty! Ale nezbývalo, než celou tuhle tragikomedii sledovat až do konce. Slečna se naklonila a z aktovky vytáhla nějaká lejstra. Nechala si podat od Mirka propisku a…

Překvapila jsem ho

Nevěřila jsem svým očím! Ona ho začala vyučovat angličtinu! Mirek asi koktal, protože ona jen nespokojeně vrtěla hlavou. Záznam byl totiž bez zvuku a já viděla jen pantomimu. Obsah ale byl zřejmý.

S kolegou jsme shlédli hodinovou výuku angličtiny s tou nejvíc sexy učitelkou, jako jsme si dokázali představit! Měla jsem tak ohromnou radost, že jsem se cestou domů snad úplně vznášela. Důvod svojí dobré nálady jsem ale Mirkovi nemohla sdělit.

Nesměl se o mém špehování dozvědět! „Ty Mirku, tak mě napadlo. Nechtěl ty by ses učit anglicky? Vždycky o dovolené říkáš, že je to ostuda, neumět žádnou cizí řeč!“ řekla jsem mu jen tak mimochodem u luxusní večeře, kterou jsem mu na oslavu připravila. Koukal na mě tak udiveně, že málem zapomněl zavřít pusu!

Petra B., 59 let, Brno

Související články
3 minuty čtení
Kdyby mi někdo před rokem řekl, že mě nejvíc zlomí žena, se kterou jsem si svěřovala nejniternější pocity, nikdy bych mu nevěřila! Mužům jsem už dávno nevěřila. Ženy jsem považovala za bezpečný přístav. Chyba. Velká a trapná chyba. Jmenovala se Alena. Přistěhovala se do vedlejšího bytu po rozvodu. Stejný věk, stejný smutek i stejně osamělé večery. Začaly jsme si spolu povídat před domem, když b
4 minuty čtení
Peníze, šperky, vkladní knížku, a dokonce i několik obrazů ze zdi! To vše si u nás „vypůjčila“ moje sestra! A víte proč? Protože nás nenáviděla! Moje sestra byla o hodně let mladší a já ji od narození měla neustále na krku. Jako starší jsem za ni musela být vždy zodpovědná, a ona si zvykla mé péče maximálně využívat. A zdálo se, že to tak bude nejspíš navždy. Měla jsem už dávno vlastní rodinu,
5 minut čtení
Musím se svěřit se svým tajemstvím, které již dál neunesu. Nikdy jsem ho nikomu neřekla, ale teď cítím, že je čas jít s pravdou ven. Jak stárnu, chci mít čistý stůl. Vím, že už mi zbývá jen pár let, tak to chci konečně dostat ven. Ne kvůli pomstě, ale kvůli sobě. Žila jsem svůj život Jako třicetiletá mladá žena jsem se seznámila s Dagmar. Pracovaly jsme obě v účtárně velkého podniku. Já n
3 minuty čtení
Nafoukaná sousedka si velmi zakládala na své psí aristokratce a naší pouliční směskou Alíkem pohrdala. Tak jsem musela vzít spravedlnost do svých rukou. Poté, co jsme se s Tondou vzali, bydleli jsme v městském bytě. Jak se nám ale narodila dvojčátka, začali jsme shánět domek na vsi. Děti totiž trpěly různými zdravotními neduhy a doktorka nám poradila, že by jim prospěl čerstvý vzduch. Sehnali j
3 minuty čtení
Když jsme se rozloučili s Punťou, slíbili jsme si s manželem, že jiného pejska už mít raději nebudeme. Ale znáte to, sliby chyby. Náš pes s námi strávil skoro sedmnáct let, měl hezký a dlouhý psí život, ale i tak bylo loučení velice zlé a bolestné. S manželem jsme se pak zařekli, že už si nikdy v životě pejska nepořídíme, protože Punťu nám beztak nikdo nikdy nenahradí a tu bolest a beznaděj zno
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Nakládaný hermelín
tisicereceptu.cz
Nakládaný hermelín
Takhle je podle nás nejlepší! Suroviny 4 balení hermelínu 1 hlavička česneku čerstvě mletý pepř 1 cibuli 4 chilli papričky 2 větvičky rozmarýnu 250 g třešňových rajčátek panenský olivový
Vyvíjel Bell telefon s uchem mrtvoly?
epochalnisvet.cz
Vyvíjel Bell telefon s uchem mrtvoly?
„Pane Watsone, přijďte sem, prosím,“ telefonuje šéf svému asistentovi do vedlejší místnosti. Na první pohled na tomto hovoru není nic výjimečného. Až na to, že je to úplně první telefonní hovor historie. Rodák ze skotského Edinburghu Alexander Graham Bell (1847–1922) má mnoho zájmů. Hraje na klavír, studuje jazyky, ale především ho fascinuje věda. Okouzlí
Existuje alergie na člověka?
epochaplus.cz
Existuje alergie na člověka?
Můžeme mít alergii na kočku nebo na psa. Jednoduše je tedy doma nemáme. Problém se někdy objeví až v průběhu života. Mazlíčka pak musíme s těžkým srdcem svěřit někomu jinému. Co když se nám ale rozvine alergie na vlastního partnera? Jsem na tebe alergický! Většinou obrazně míněná věta může být pravdivější, než se zdá. Ze
O matku Finger přišel, táta ho zavrhl
nasehvezdy.cz
O matku Finger přišel, táta ho zavrhl
Život Martina Fingera (55) nikdy nebyl procházka růžovou zahradou. O rodinné idylce se u něj mluvit nedá. Když bylo herci ze seriálu Ulice pětadvacet let, přišel o maminku. Dlouhodobě bojovala s p
Střeva stávkují? Vy víte, jak jim pomoci
nejsemsama.cz
Střeva stávkují? Vy víte, jak jim pomoci
Existují totiž jemné triky, které vašemu tělu pomohou znovu se rozběhnout lehčím krokem. Stačí pár jednoduchých rituálů, a zase se vrátí do svého přirozeného rytmu. S akutní zácpou se nejčastěji setkáváme v zimě. Ženy jí trpí třikrát víc než muži, často postihuje seniory. Proti zácpě se obecně doporučuje zvýšit příjem vlákniny, tekutin a víc se
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Prohání se Mexikem netopýr smrti?
enigmaplus.cz
Prohání se Mexikem netopýr smrti?
Juarez Silva stojí u potemnělého kukuřičného pole a netrpělivě vyhlíží svého bratra. Když tu nad hlavou uslyší podivný svist a z nočního šera na něj zazáří rudé oči. „Monstrum bylo vysoké jako člověk
Nabídla si mého milence
skutecnepribehy.cz
Nabídla si mého milence
Kdyby mi někdo před rokem řekl, že mě nejvíc zlomí žena, se kterou jsem si svěřovala nejniternější pocity, nikdy bych mu nevěřila! Mužům jsem už dávno nevěřila. Ženy jsem považovala za bezpečný přístav. Chyba. Velká a trapná chyba. Jmenovala se Alena. Přistěhovala se do vedlejšího bytu po rozvodu. Stejný věk, stejný smutek i stejně osamělé večery. Začaly jsme si spolu
Umělec na Montmartru si užíval zelenou hodinku
historyplus.cz
Umělec na Montmartru si užíval zelenou hodinku
Štětec letí po plátně. Pod jeho tahy se rodí hřmotná postava muže s černým kloboukem a výraznou červenou šálou. Henri de Toulouse-Lautrec právě maluje plakát k představení svého přítele, kabaretiéra Aristida Bruanta, v jehož podniku Le Mirliton na Montmartru bývá víc než doma. Nikdy není sám „Svou situaci řeší tak, že se obrní humorem, malířstvím
Mumm Cordon Rosé: Šampaňské spojující francouzskou eleganci s vášní
iluxus.cz
Mumm Cordon Rosé: Šampaňské spojující francouzskou eleganci s vášní
Mumm Cordon Rosé je víc než jen šampaňské. Je to oslava přátelství, společných okamžiků a radosti ze života. Ať už se setkáte na terase zalité večerním sluncem, vychutnáváte si večeři, příjemný brunch
Sláva piešťanského bahna přesáhla hranice Evropy
epochanacestach.cz
Sláva piešťanského bahna přesáhla hranice Evropy
Lidé se sem jezdí léčit už celých 200 let. A mnoho z těch, kdo Piešťany okusili, se vrací. Nejenže prospějí svému zdraví, ale užijí si tu i bohatý společenský život. Když se řekne slovenské lázně, Piešťany bývají první volbou. Jejich věhlas je mezinárodní. A není divu. Město rozprostřené na březích řeky Váhu je proslulé termálními prameny a unikátním léčivým sirným
Šimpanzi bonobo dávají před bojem přednost sexu? Ne vždy!
21stoleti.cz
Šimpanzi bonobo dávají před bojem přednost sexu? Ne vždy!
Homosexuální aktivity lze sledovat u rozličných tvorů – u ptáků, hmyzu, pavouků, plazů či obojživelníků, nicméně často se o nich mluví v souvislosti se savci, a ještě konkrétněji s primáty. Není divu,