Domů    
4 minuty čtení

Dodnes jsem nepochopila, proč to vlastně udělala. Ale teď už je to naprosto jedni. Nechci ji už nikdy vidět. Takhle mě podrazit!

Dominika mi pyšně ukazuje svého malého Jeníčka. Je ho pěkný kousek, i když se narodil teprve před měsícem. Moje neteř mi ho přišla poprvé ukázat. Určitě ale mámě, mé sestře, nevykládala kam jde. Chápu, že je z našich rodinných vztahů rozhozená.

Mnohem přirozenější by bylo, kdybych se sešli všichni. Ale já nemůžu. Ani po mnoha letech ne.

Běžná sesterská rivalita

Kdysi, když jsme byly malé, jsme se sestrou byly nerozlučné kamarádky. Jana byla o dva roky mladší a občas, už tehdy, měla pocit, že se mnou musí soupeřit. O to, kdo je lepší, kdo s koho. Ale nikdo, ani já, jsme to nebrali nijak vážně.

Vždyť to byla taková klasická sesterská rivalita. Nic zlého, nic nenormálního.

Puberta nám dala zabrat

Když na nás přišla puberta, obě jsme chtěly být středem pozornosti. Ale zase vlastně o nic nešlo. Občas jsme se pohádaly nebo si udělaly nějakou schválnost. Pak jsme si ale obě našly partnery a vše se uklidnilo. Já se vdala a narodila se mi brzy dcera.

Sestře ale vztah nevyšel, a tak se upnula na mě a mou rodinu. Byla jsem ráda, že spolu tak dobře vycházíme. Vždyť to byla moje nejbližší bytost.

Nedokázala jsem tomu čelit

Po dvou letech mateřské jsem nastoupila do nové práce. A tam jsem potkala Mirka, mého kolegu. Zajiskřilo to mezi námi hned při prvním setkání a já se zamilovala. Byl to pro mě nečekaný příval emocí, které jsem do té doby nepoznala. Mirek mé city opětoval.

Bylo o pět let mladší a svobodný. Byla jsem tehdy jak smyslů zbavená. Připadala jsem si jako pod vlivem nějaké drogy. Drogy lásky.

Celá jsem zářila

O našem románku nikdo nevěděl, jen moje sestra. Té jsem se svěřila, protože někomu jsem o svém neuvěřitelném štěstí musela vyprávět. A ona byla přece mojí důvěrnicí. Ochotně poslouchala, ráda mi občas pohlídala dceru a kryla záda před manželem.

Dokonce jsem ji s Mirkem seznámila. A to byla ta největší chyba mého života!

Všechny to zaskočilo

Teprve nyní jsem viděla, že s manželem máme vlastně pramálo společného, ale kvůli dceři jsem to zatím nechtěla nějak radikálně řešit. Můj osud však vzala, zcela tajně, do rukou moje sestra.

Nevím, co všechno Mirkovi napovídala, ale nastaly mezi námi drobné neshody. Mirek velice žárlil na manžela a chtěl, abych od něj odešla. A právě v té chvíli jsem zjistila, že jsem těhotná. Bylo mi jasné, že jde o Mirkovo dítě. Co teď? Trochu mě to zaskočilo, ale doufala jsem, že Mirek bude mít radost.

Nečekaná reakce

Jenže můj milovaný zareagoval naprosto jinak, než jsem čekala. Vyčetl mi, že ho doopravdy nemiluju, že ho mám jen pro zábavu. Manžel je pro mne prý ten nejdůležitější a to dítě čekám s ním.

Nevěřil mi ani slovo, když jsem ho ubezpečovala, že to dítě nemůže být nikoho jiného, než jeho. Byl to konec mojí velké lásky. Rozešli jsme se. Nechápala jsem vůbec, co se vlastně stalo. Teprve po pár týdnech jsem vše pochopila.

Nemělo smysl něco dělat

Když jsem jednoho dne potkala sestru, jak se vede za ruku s „mým“ Mirkem, nemohla jsem tomu uvěřit. Došlo mi konečně, že všechny ty pomluvy o mém vztahu k manželovi a k Mirkovi vymýšlela má vlastní sestra. A to jen proto, aby si Mirka urvala pro sebe.

Než jsem stačila porodit Mirkovi syna, má sestra se za něj provdala. Já se naopak rozváděla. Svoji minulost jsem úplně odstřihla, jinak bych se musela zbláznit. Zůstala jsem sama s dětmi a sestru jsem od té doby neviděla. Ale vím, že se má dobře.

Moje neteř Dominika, dcera Mirka, je se mnou i se svým nevlastním bratrem, mým synem, v kontaktu. Mám ji ráda, jakoby byla moje. Mirka jsem nikdy milovat nepřestala.

Věra T. (58), Hradec Králové

Související články
5 minut čtení
Nikdy jsem si nemyslela, že přijde den, kdy si s dcerou nebudu mít co říct. Věřila jsem, že i kdyby se cokoli pokazilo, mezi námi zůstane vazba. Alespoň ten neviditelný most, který nás kdysi spojoval od prvního nadechnutí. Ne, ani ten nevydržel. Čas umí stavět bariéry, které nejsou vidět, ale zato se dají cítit v celém těle. Nepřišlo to ze dne na den. Nezachytila jsem žádný konkrétní okamžik, k
4 minuty čtení
S mým manželem jsme spolu už čtyřicet sedm let. Bydlíme v malém domku s kouzelnou zahrádkou plnou růží. Náš dům je plný věcí. Starých fotek, knížek i hrnců po babičce. A taky plný lidí. Našich dětí. Tří dospěláků. A pořád je máme na krku. Nejstarší je povaleč Nejstarší je Petr. Čtyřicet dva let. Když mu bylo dvacet, přišel domů s tím, že utekl z vysoké: „Škola mě nebaví. Chci cestovat.“ O
2 minuty čtení
Brala jsem ji jako svou vnučku, celé dětství jsem ji hlídala. Pak se někam odstěhovala. Po deseti letech mi ale kdosi zazvonil u dveří. První krůček udělala Markétka u mě doma. Její rodiče, mí mladí sousedé, na ni neměli moc času, byli hodně zaneprázdnění, a já byla taková jejich babička na hlídání. Ty jejich bydlely příliš daleko. Markétka byla více u mě než doma. Mé vlastní děti, dva synové,
4 minuty čtení
Moje rodina byla vždycky jako z reklamy na idylku. Dokud nedošlo k rozkolu kvůli penězům! Naštěstí jsme k sobě dokázali zase najít cestu. Manžel Karel je stavební inženýr, máme dvě děti: dvacetiletého Tomáše, studenta medicíny, a sedmnáctiletou Lucii, gymnazistku. Bydlíme v kouzelném domku se zahradou, kde si pěstujeme zeleninu, a každé léto jezdíme na rodinnou chatu k jezeru, kde se scházíme c
3 minuty čtení
Říkala jsem si, že jsme nejlepší rodina na světě a že nás nic nemůže nerozdělit. Nedokážu pochopit, jak nás mohl rozdělit majetek? Byli jsme sourozenci, kteří se milovali. Jeden na druhého jsme nedali dopustit. Naši rodiče nás vychovali dobře, aby z nás byli slušní a féroví lidé. Nikdy mě ani ve snu nenapadlo, že by se naše vztahy mohly změnit. Že by mezi nás někdo dokázal zatnout sekyru, jak s
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Vztah Batulkové s přítelem je už minulostí?
nasehvezdy.cz
Vztah Batulkové s přítelem je už minulostí?
Herečka z nekonečného seriálu Ulice Dana Batulková (67) nejspíš neprožívá nejšťastnější časy. Proslýchá se totiž, že se jí nedaří ve vztazích, a to jak s dětmi, tak s partnerem. Údajně to má skřípat
Kraj ticha, bílých stop a poctivých chutí
epochanacestach.cz
Kraj ticha, bílých stop a poctivých chutí
Český les v zimě patří k málokterým místům, kde se i v hlavní sezoně dá zažít opravdové ticho. Kraj na západě Čech se v prosinci mění v útočiště všech, kdo chtějí na chvíli vyměnit ruch města za zimní krajinu, čistý vzduch a pohyb, který zahřeje. Hlavním lákadlem jsou bezpochyby běžky. Místní síť tras vede hlubokými
Kdo byl praotec Čech? Co říká moderní věda o staré legendě?
epochaplus.cz
Kdo byl praotec Čech? Co říká moderní věda o staré legendě?
Praotec Čech patří k nejznámějším postavám našich pověstí, ale kdo skutečně stál u počátků českého národa? Současná věda se snaží oddělit legendu od reality a přináší mnohem střízlivější obraz, než jaký známe z tradice. Co tedy o praotci Čechovi víme – a co zůstává jen působivým mýtem? Kdo to byl, muž, jehož jméno dodnes nese
Lidé zřejmě poprvé rozdělali oheň o 350 000 let dříve, než se myslelo
21stoleti.cz
Lidé zřejmě poprvé rozdělali oheň o 350 000 let dříve, než se myslelo
Je známo, že lidé využívali přírodní oheň, vzniklý například v lese po úderu blesku do stromu, před více než milionem let, ale až dosud nejstarší důkaz úmyslného zakládání ohně lidmi pocházel z doby p
Nansenovým pasem nepohrdl ani král
historyplus.cz
Nansenovým pasem nepohrdl ani král
V ledové pustině jsou měsíce jen sami dva. Právě se pustili do opravy kajaku proraženého mrožími kly, když zaslechli štěkot psů a lidské hlasy. Blíží se k nim nějaký muž. „Vy jste Nansen, že?“ oslovil příchozí jednoho z nich. Málem se dostali až k severnímu pólu. Bylo to však nad síly a možnosti norského polárníka Fridtjofa Nansena (1861–1930)
Peugeot vstupuje do světa kinematografie
iluxus.cz
Peugeot vstupuje do světa kinematografie
Peugeot potvrzuje svůj vstup do světa francouzské kinematografie. Tímto krokem navazuje na svou tradici a renomé spočívající v inovacích, eleganci a výjimečném dědictví. Francouzská kinematografie
Invest Gate Funds, Hovory W a Josef Fousek
epochalnisvet.cz
Invest Gate Funds, Hovory W a Josef Fousek
Křest poslední knihy Josefa Fouska postavil na pódium řadu známých tváří. Kniha vyšla ve spolupráci s rozhlasovým vydavatelstvím Radioservis, a samozřejmě i v rámci projektu Podzim s láskou a humorem, jehož partnerem je i Český rozhlas a pod jehož záštitou už několik let probíhají i oblíbené Hovory W. Generálním partnerem projektu je už od jeho
Nejlepší Vánoce podle hvězd
nejsemsama.cz
Nejlepší Vánoce podle hvězd
Naplánovat Vánoce tak, aby si je užili všichni, není snadné. Každý má totiž trochu odlišné představy. Jak si znamení zvěrokruhu představují svou adventní idylku? A čemu se raději vyhněte, aby byly vaše svátky ty nejkrásnější? Beran (21. 3. – 20. 4.) Nenuťte ho vysedávat s cukrovím u pohádek. Jeho ideální Vánoce zahrnují sporty a dobrodružství, nebo aspoň adrenalinové nákupy na poslední
Fotografie z Rizalovy střední školy vyvolává otázky. Co zachytil objektiv?
enigmaplus.cz
Fotografie z Rizalovy střední školy vyvolává otázky. Co zachytil objektiv?
V roce 2015 se na Rizalově střední škole v Metro Manile na Filipínách objevil případ, který spojil místní folklór s digitálním věkem. Incident spustila fotografie pořízená na školních toaletách, na kt
Salát do zásoby
tisicereceptu.cz
Salát do zásoby
Když je sezona, neuškodí připravit zásoby také na zimu. Můžete přidat i jinou zeleninu. Potřebujete 3 kg rajčat 1 kg okurek 3 červené papriky 3 zelené papriky 4 cibule 1 palici česneku hrs
Po letech mne podrazila!
skutecnepribehy.cz
Po letech mne podrazila!
Když jsem byla mladší, nikdy by mě nenapadlo, že jednoho dne ztratím ženu, která se mnou sdílela tolik let života. Jde to. I opora zmizí… Marta byla mou vrbou, prvním člověkem, kterého jsem volala, když se stalo něco dobrého i špatného. Myslela jsem si, že taková vazba vydrží všechno. Jenže stáří někdy ukazuje, že některé vztahy