Domů     Stydím se za jména svých vnoučat
Stydím se za jména svých vnoučat

Jinak jim říkat nesmím, ani zdrobnělinami. Mladí by se na mě zlobili. Tak je musím oslovovat Kočičko a Pejsánku. Jména mých vnoučat jsou příšerná a já je nemohu ani vyslovit!

Moje snacha je naprosto skvělá ženská. Z ničeho nedělá problém a se vším si poradí. I na syna měla vždycky dobrý vliv. Chodit spolu začali už na základní škole, ale potom se na dlouhé roky rozešli. Znovu se potkali až na třídním srazu.

Vnoučat jsme se nemohli dočkat

Měli to podobné, jako my s manželem. I my se do sebe zamilovali na srazu naší třídy, kam šel můj, tehdy ještě budoucí, manžel se svým bráchou. Paradoxem bylo, že já s ním nesnášela! Ostatně, nemám svého švagra dodnes moc v lásce.

Byl to takový protivný šťoura a žalobníček, což mu už zůstalo. Lidé se prostě nemění, jen trochu uhladí svoje chování a zlepší se věkem v umění přetvářky! Ale abych neodbočovala. Snachu jsem měla prostě ráda a byla vděčná osudu, že si syn našel tak dobrou ženu.

První velkou rozepři jsme měli, když nám naši mladí oznámili, jaké jméno chystají pro svoje nenarozené dítko. Na miminko jsme se všichni bláznivě těšili. O mnoho víc, než ostatní rodiče a prarodiče. Čekali jsme na něho totiž skoro šest let, než se povedlo!

Naše jména se jim nelíbila

Měla nastat doba vybírání jména a já se těšila, že si prosadím Honzíčka nebo Janičku. Pohlaví totiž syn nechtěl znát a tak si ho snacha, pro jistotu, ani nenechala od lékaře říct. Aby nepodlehla pokušení a nevyzvonila ho nám nebo nějaké kamarádce!

„A co Jan, Honzík, Janek, Jeníček…“ prosila jsem, ale nikdo z ostatních nechtěl ani slyšet. Pro holčičku jsem navrhovala tu Janičku nebo Toničku. Tak se jmenovala zase moje maminka.

Bylo by to tak hezké, mít malou roztomilou Antonii… „No tak mu budeme říkat František, po mém otci,“ navrhl manžel a dodal: „No a vnučka by mohla být Anička.

Ale bude to určitě kluk, cítím to v kostech!“ Stejně jako já se ale setkal jen s opovržlivými výrazy nastávajících rodičů. No, jmen toho odpoledne padlo mnoho, ale na žádném jsme se neshodli. V duchu jsem přemítala, co mají za lubem. Třeba se chystají svoje dítka pojmenovat nějak moderně či exoticky!

Myslela jsem, že si dělají jen legraci

Třeba jako naše sousedka. Porodila Rafaela, což bylo docela hezké. Další výběr jmen měl nastat za týden, při nedělním obědě. „Tak co, už jste něco vymysleli?“ ptal se zvědavě manžel, jen co dojedl řízek velký přes celý talíř.

Já napjatě mlčela, nechtěla jsem se dočkat zase nějakých pohrdavých impertinencí. Tentokrát se snacha zatvářila spokojeně a syn dokonce pyšně. Přikývl. Jméno už prý vymysleli a nehodlají na něm nic měnit! Nedočkavě jsem čekala, co uslyším.

Když jsem jméno pro to miminko uslyšela, málem jsem omdlela. Zprvu jsem si dokonce myslela, že jsem se jen přeslechla. Vystrašený, či spíš úplně vyděšený výraz v manželově tváři ale hovořil za vše. „No to snad nemyslíte vážně! Děláte si legraci, co.

Určitě!“ zvolala jsem prosebně, ale výraz ve tváři těch dvou bláznů mě přesvědčil o opaku. Moje vnouče se bude jmenovat…Ani to nemohu vyslovit!

Oba se na nás naštvali

Obě jména patří nechvalně proslulým filmovým hrdinům. Ošklivým a zlým! Se synem jsem se pohádala. Snacha se urazila a bez pozdravu odešla. Její manžel ji následoval. Ani ten dobrý oběd nedojedli, ani na výslužku nepočkali! Tak moc je naše reakce urazila.

Ale co čekali? Že budeme jásat? Celou noc jsem rozčílením nespala. Nemohla jsem pochopit takovou bláznivinu. Přemýšlela jsem, jak jejich šílené rozhodnutí změnit, ale vůbec nic mě nenapadlo. Ráno jsme zkusila zavolat synovu nejlepšímu kamarádovi.

Aby mu domluvil. On se ale jen smál. Prý jsou taková jména cool! Blázen jeden! Mojí poslední nadějí byla úřednice na matrice. Třeba by jim mohla takovou, s prominutím, pitomost zakázat?

Musím jim říkat jinak

Šla jsem za ní s bonboniérou a kytkou. Prosila jsem, přemlouvala, ale nebylo to nic platné. Předložila mi nějaký zákon a vysvětlila, že mnoho toho zakazovat nemůže. Moje poslední naděje vzala za své. Povoleno!

Narodil se nám krásný vnouček s nejošklivějším jménem na světě. Začala jsem mu říkat Miláčku! Jeho pravým jménem jsem ho oslovit nedokázala! Po roce se vše opakovalo. Stejný postup, stejný scénář. Holčičce říkám Kočičko.

S vnoučaty nechodím ani na pískoviště, aby se mě nikdo neptal, jaká mají děcka jména. Snacha mě hubuje a syn byl dokonce pár dnů naštvaný. Manžel mě utěšuje, že je jiná doba. Souhlasím, ale také závidím svým kamarádkám. Jejich vnoučata se jmenují hezky.

Mají Terezky, Péti, Toníky nebo Kačky. A já? Cirkus jako z Hollywoodu! Tak alespoň, že jsou ti moji dva filmoví hrdinové zdraví. Až dospějí, určitě se nechají přejmenovat!

Marie B. (67), Moravská Třebová

Související články
14.6.2024
Moje kulinářské umění je vyhlášené. Těším se pověsti nejlepší kuchařky široko daleko. Nemohu připustit, aby byla moje snacha lepší! Tohle je moje parketa. A tu si nenechám vzít! Myslím, že si kaž­dý zakládá na tom, co umí nejlépe. V mém případě to je vaření. Toto umění jsem určitě podědila po své babičce, která byla vyhlášená kuchařka. Také moje teta vařila ve školní jídelně, a dodnes si pamatu
11.6.2024
Moje dětství bylo příšerné. Nerada jsem chodila domů, nerada jsem zůstávala s kýmkoli z naší rodiny. Máma s tátou se neustále hádali a prali. Moje o šest let mladší sestra Jitka si vůči tomu vytvořila jakousi imunitu a neustále mě shazovala, protože já se s tím vyrovnat neuměla. Možná se tak chtěla rodičům hlavně zavděčit, protože jejich hněv na její hlavu potom tolik nedopadal a vše jsem odnáš
10.6.2024
Magdu jsem měla vždycky ráda, jako starší sestra při mně vždy stála. Okolnosti se ale změnily a má šikovná sestra je „za vodou“. Nedávno mi najednou vpálila, že bych chtěla, aby mě finančně zajistila, a to se mě hodně dotklo. Jako děti jsme mezi sebou necítily žádné rozdíly. Rodiče nás vychovali k vzájemnému respektu, a pokud to nebylo možné, jednoduše jsme se porvaly. Pamatuji si na náš společ
10.6.2024
Mé nabídky k pomoci ignoruje, a dokonce se mi vysmívá. Nechápu, že se mě nezastane alespoň syn. Nesmím do ničeho mluvit a své názory si mám nechat jenom pro sebe! Mít velkou rodinu byl můj sen, ale nakonec jsem měla jen tři děti. Já sama pocházím ze šesti dětí a prožila jsem šťastné dětství. Byli jsme se sourozenci pořád venku, lezli po stromech a o domácí mazlíčky neměli nouzi. Psi, kočky, krá
7.6.2024
Co je v domě, není pro mě. Sice se to říká o vztazích na pracovišti, já jsem to ale prožila ve své vlastní rodině. Nikdy jsem to neplánovala, on také ne. Ale stalo se. S mojí sestrou Danou jsme měly klasický sesterský vztah. Ona je o pět let starší, takže když jsem se narodila, byla jsem nejmilovanější holčička, její panenka na hraní, s níž se chlubila a vydávala mě za své děťátko. V pubertě ob
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Voda v zahradě přínáší pohodu
rezidenceonline.cz
Voda v zahradě přínáší pohodu
Přírodní či umělé jezírko nebo potůček umí přispět ke zlepšení klimatu na pozemku u domu, klidná či rozvlněná hladina nejen krásně vypadá, ale také zvlhčuje okolní prostředí, a tím zvyšuje komfort zahrady. Šumění padající vody pak tlumí jiné nežádoucí hluky. Vodní plocha navíc působí velmi esteticky – jako v zrcadle se v ní odráží blízké
Druhé těhotenství je pro Kohoutovou peklo!
nasehvezdy.cz
Druhé těhotenství je pro Kohoutovou peklo!
Náročné to teď má herečka Berenika Kohoutová (33) ze seriálu Jedna rodina, která se už brzy dočká narození druhého potomka. Jenže zatímco během těhotenství s dcerou Lolou (4) všechno zvládala bez pr
Tisíc tváří Amazonie najdete v Pavilonu Anthropos
21stoleti.cz
Tisíc tváří Amazonie najdete v Pavilonu Anthropos
V Brně se otevřela unikátní výstava Tisíc tváří Amazonie. Představuje kulturní a přírodní rozmanitost oblasti Velké Amazonie a přináší vhled do života původních domorodých obyvatel tohoto kulturního a
Smaženice s hlívou ústřičnou
tisicereceptu.cz
Smaženice s hlívou ústřičnou
Máte doma nakládané nebo sušené houby? Neváhejte je použít klidně i v dubnu. Hlíva ústřičná je navíc velice zdravá a její chuť si zamilujete. Suroviny 10 lžic nakládaných nebo sušených hub 2 l
V chatové osadě jsem zažila zklamání a pak i štěstí
skutecnepribehy.cz
V chatové osadě jsem zažila zklamání a pak i štěstí
Do Milanovy chaty jsem s ním jezdla potají, přikrytá dekou na zadním sedadle auta. Byla to úleva, když jsem konečně z milenky povýšila na jeho oficiální přítelkyni. Vyhráno jsme ale neměli. Roky jsme se skrývali jako dva vězni na útěku. Když už jsme jeli jednou za uherský rok na chatu, působilo to, pokud by nás někdo pozorně
Šťavnaté burgery
nejsemsama.cz
Šťavnaté burgery
Burgery můžete odlehčit zeleninou. Přidejte do nich např. najemno nastrouhanou cuketu nebo celer. Dostanou zajímavou chuť a prohloubí se tím jejich lahodná chuť a šťavnatost. Ingredience na 6 porcí: ● 800 g hovězího mletého masa ● 1 šalotka ● 2 žloutky ● sůl ● pepř ● 4 snítky tymiánu ● olivový olej ● zelenina na dozdobení Postup: Maso dejte do mísy. Přidejte najemno nakrájenou šalotku, žloutky,
Město Idu získalo nezávislost jen na pár stovek let
historyplus.cz
Město Idu získalo nezávislost jen na pár stovek let
Žhavé slunce propaluje kůži až do morku kostí. Muž na koni spatří na obzoru budovy. „Trochu neplánovaná zastávka, ale proč ne,“ pomyslí si. Když pár minut poté projíždí branou města Idu, on i jeho kůň už melou z posledního.   Nejvyšší čas svlažit hrdlo. Přijel sem poprvé a nákladnost staveb ho přesvědčila, že tady žijí bohatí
Kamenný kruh v Bighornu: Kdo a proč ho postavil?
enigmaplus.cz
Kamenný kruh v Bighornu: Kdo a proč ho postavil?
V pohoří Bighorn ve státě Wyoming se nachází místo, kterému se přezdívá severoamerické Stonehenge. Nikdo neví, z jakého důvodu zde tajuplné kameny stojí. Jedna z teorií praví, že se u kamenů konaly in
Objevte stylová dámská trička pro každou příležitost
iluxus.cz
Objevte stylová dámská trička pro každou příležitost
Dámská trička jsou základním stavebním kamenem šatníku každé ženy. Nabízejí neomezené možnosti stylizací a jsou vhodná pro různé příležitosti, od každodenního nošení po formálnější události. Vybra
Velké egyptské muzeum: 100 000 skvostů pod jednou střechou
epochalnisvet.cz
Velké egyptské muzeum: 100 000 skvostů pod jednou střechou
Než ho důkladně projdete, div neprošlapete podrážky. Od exponátu k exponátu, a to na ploše 81 000 m2, což odpovídá rozloze téměř dvou pražských Václavských náměstí. Řeč je o zbrusu novém největším muzeu světa, které zatím čeká na své návštěvníky.   Píše se rok 1954 a egyptský archeolog Kamal el-Mallakh (1918–1987) překvapeně hledí na poklad, který objeví
Červnový festival Pivo na Náplavce představí 40 minipivovarů
epochanacestach.cz
Červnový festival Pivo na Náplavce představí 40 minipivovarů
Pivo na Náplavce – oblíbený degustační festival zlatavého moku, na kterém nebude chybět ani redakce Epochy na cestách, se v letošním roce bude konat 14. a 15. června na Rašínově nábřeží. Účastnit se ho budou stálice i nováčci, na pravém břehu Vltavy se představí 40 zástupců českých minipivovarů. Součástí festivalu budou i stánky s jídlem,
Nankingský masakr: Sexuální týrání Číňanek japonskými vojáky patřilo léta k tabuizovaným tématům
epochaplus.cz
Nankingský masakr: Sexuální týrání Číňanek japonskými vojáky patřilo léta k tabuizovaným tématům
Když je 13. prosince 1937 dobyto japonské město Nanking, japonští vojáci začnou řádit. S čínskými ženami zacházejí jako s hadrovými panenkami, vybíjí si na nich sexuální pudy. Zajatce krutým způsobem zabíjejí. Proč Japonci vraždí s takovou krutostí? Podle jejich vojenského kodexu cti je život zajatce naprosto bezcenný. Navíc Číňané jsou v početní převaze a Japonci je nechtějí