Domů     Zakázaný vztah
Zakázaný vztah
3 minuty čtení

Jako herec se mi vždycky líbil Paul Newman. Jako mladá dívka jsem musela vidět každý film, ve kterém hrál.

Když jsem začala chodit se svým prvním klukem, netušil jsem, že se za něho provdám. Sice nebyl Paulu Newmanovi nijak podobný, zato to byl někdo, na koho se dalo vždycky spolehnout. Po pár měsících jsme se rozhodli, že se vezmeme.

Do této chvíle jsem neznala jeho rodiče, takže přišla na řadu moje první návštěva u nich. U vchodu do Jakubova rodného domu nás nejprve přivítala jeho maminka. Byla to sympatická drobná žena s usměvavou tváří.

Zdálo se mi, že má v pohledu i jakýsi nepopsatelný náznak smutku, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Pomalu jsme se už usadili v obýváku, když jsme zaslechli, jak do domu vchází Jakubův otec. „Už je tady,“ zaradovala se moje nastávající tchyně.

„Vítejte,“ rozlehlo se předsíní a dovnitř vešel… Paul Newman. Tedy skoro jeho přesná kopie, opravdu… „Jmenuji se Eliška,“ představovala jsem se zbytečně. „Já vím, krásná slečno,“ pousmál se a mně vyschlo v krku. V jediné vteřině jsem pochopila, že se musím rychle vzpamatovat nebo bude zle!

Za dva měsíce byla svatba a krátce po ní jsme se nastěhovali k Jakubovým rodičům. Tchán mi postupem času imponoval stále víc a víc. Byl zábavný, přímo kouzelný.

Proti němu byl můj Jakub nudný, zato však velmi pečlivý kluk, který nemyslel na nic jiného než na to, aby pro mě a děti, které jsme plánovali, vytvořil krásný a šťastný domov.

To byla samozřejmě i moje priorita a tak jsem sympatie k Jakubovu otci potlačovala tak moc, jak to šlo. Až jednou…

Právě jsem se chystala do sprchy, když na dveře zaklepal manželův otec. „Jsi tam, Eliško?“ zeptal se tónem, který jsem u něj ještě neslyšela. „Ano, co si přejete? Za chvíli budu hotová,“ zavolala jsem zpátky, v naději, že je doma i někdo jiný a jeho to odradí.

Měla jsem totiž tušení, že mu o něco jde. Nemýlila jsem se. Vzápětí jsem spatřila, jak se hýbe klika. Strnula jsem, protože jsem si vzpomněla, že jsem nezamkla. Byla jsem přesvědčena o tom, že budu v domě sama ještě alespoň dvě hodiny.

„Já jen…“ řekl, když vešel dovnitř. Přestala jsem dýchat. Před sebou jsem viděla svého oblíbeného filmového hrdinu. Na sobě měl oblečené jen spodní prádlo. Jeho vypracované tělo vypadalo o deset let mladší. „Já jen…“ zopakovala jsem po něm, neschopná pohybu.

Najednou jsem před ním stála tak, jak mě příroda stvořila. Pravidelný pohyb našich těl zachytila jen osuška pohozená na zemi. Sklouzla mi jaksi přirozeně. Neměla jsem sílu udržet si ji na sobě. Milovali jsme se do posledního okamžiku, než přišel Jakub.

Neslyšeli jsme ho… Po nějaké době, už bez manžela a bez střechy nad hlavou jsem zpětně pochopila smutné oči Jakubovy mámy. Podobná dobrodružství byla na přetřesu alespoň jednou za půl roku.

Nebyla jsem jediná a jemu vůbec nepřekáželo, že jsem manželkou jeho syna. Neznal překážky, byl si vědom svého šarmu. Já jsem si také něčeho vědoma:

že jsem kvůli něčemu zakázanému zahodila za hlavu fantastické citové pouto, nádhernou budoucí rodinu, ale hlavně úžasného partnera, jakého už nenajdu…

Eliška (26), jižní Morava

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika