Domů     Zakázaný vztah
Zakázaný vztah
3 minuty čtení

Jako herec se mi vždycky líbil Paul Newman. Jako mladá dívka jsem musela vidět každý film, ve kterém hrál.

Když jsem začala chodit se svým prvním klukem, netušil jsem, že se za něho provdám. Sice nebyl Paulu Newmanovi nijak podobný, zato to byl někdo, na koho se dalo vždycky spolehnout. Po pár měsících jsme se rozhodli, že se vezmeme.

Do této chvíle jsem neznala jeho rodiče, takže přišla na řadu moje první návštěva u nich. U vchodu do Jakubova rodného domu nás nejprve přivítala jeho maminka. Byla to sympatická drobná žena s usměvavou tváří.

Zdálo se mi, že má v pohledu i jakýsi nepopsatelný náznak smutku, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Pomalu jsme se už usadili v obýváku, když jsme zaslechli, jak do domu vchází Jakubův otec. „Už je tady,“ zaradovala se moje nastávající tchyně.

„Vítejte,“ rozlehlo se předsíní a dovnitř vešel… Paul Newman. Tedy skoro jeho přesná kopie, opravdu… „Jmenuji se Eliška,“ představovala jsem se zbytečně. „Já vím, krásná slečno,“ pousmál se a mně vyschlo v krku. V jediné vteřině jsem pochopila, že se musím rychle vzpamatovat nebo bude zle!

Za dva měsíce byla svatba a krátce po ní jsme se nastěhovali k Jakubovým rodičům. Tchán mi postupem času imponoval stále víc a víc. Byl zábavný, přímo kouzelný.

Proti němu byl můj Jakub nudný, zato však velmi pečlivý kluk, který nemyslel na nic jiného než na to, aby pro mě a děti, které jsme plánovali, vytvořil krásný a šťastný domov.

To byla samozřejmě i moje priorita a tak jsem sympatie k Jakubovu otci potlačovala tak moc, jak to šlo. Až jednou…

Právě jsem se chystala do sprchy, když na dveře zaklepal manželův otec. „Jsi tam, Eliško?“ zeptal se tónem, který jsem u něj ještě neslyšela. „Ano, co si přejete? Za chvíli budu hotová,“ zavolala jsem zpátky, v naději, že je doma i někdo jiný a jeho to odradí.

Měla jsem totiž tušení, že mu o něco jde. Nemýlila jsem se. Vzápětí jsem spatřila, jak se hýbe klika. Strnula jsem, protože jsem si vzpomněla, že jsem nezamkla. Byla jsem přesvědčena o tom, že budu v domě sama ještě alespoň dvě hodiny.

„Já jen…“ řekl, když vešel dovnitř. Přestala jsem dýchat. Před sebou jsem viděla svého oblíbeného filmového hrdinu. Na sobě měl oblečené jen spodní prádlo. Jeho vypracované tělo vypadalo o deset let mladší. „Já jen…“ zopakovala jsem po něm, neschopná pohybu.

Najednou jsem před ním stála tak, jak mě příroda stvořila. Pravidelný pohyb našich těl zachytila jen osuška pohozená na zemi. Sklouzla mi jaksi přirozeně. Neměla jsem sílu udržet si ji na sobě. Milovali jsme se do posledního okamžiku, než přišel Jakub.

Neslyšeli jsme ho… Po nějaké době, už bez manžela a bez střechy nad hlavou jsem zpětně pochopila smutné oči Jakubovy mámy. Podobná dobrodružství byla na přetřesu alespoň jednou za půl roku.

Nebyla jsem jediná a jemu vůbec nepřekáželo, že jsem manželkou jeho syna. Neznal překážky, byl si vědom svého šarmu. Já jsem si také něčeho vědoma:

že jsem kvůli něčemu zakázanému zahodila za hlavu fantastické citové pouto, nádhernou budoucí rodinu, ale hlavně úžasného partnera, jakého už nenajdu…

Eliška (26), jižní Morava

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může