Domů     Moc se bojím o svá vnoučata
Moc se bojím o svá vnoučata
5 minut čtení

To, že dcera mé dobře míněné rady vůbec neposlouchá, jsem si už dávno zvykla. Ale že nic nedělá proto, aby ochránila své děti, s tím se nesmířím.

Petříček na mě vystrašeně kouká z podpeřiny. „Babi, to nic není, já jsem se jen zpotil.“ Oba moc dobře víme, že to není pravda. Prostě se zase počůral. Snažím se ho uklidnit. Vím, že se hrozně stydí. Vždyť už mu je osm a počůrává se.

Vím moc dobře, proč se mu to děje. Přesto jsem s ním ještě šla k lékaři. Ten vyloučil jakékoli onemocnění ledvin, močového měchýře či něco jiného. Může to prý být stresem nebo nadměrným přetěžováním, ať fyzickým, tak psychickým.

Samozřejmě, že moc dobře vím, v čem je zakopaný pes, ale mlčím. Tohle by si musela vyřizovat Petrova matka. Moje tvrdohlavá dcera Magda.

Neposlušná od malička

Moje starší dcera Magda byla už od narození velký svéráz. Všechno si chtěla dělat po svém a příkazy a rozkazy plnila vždy velice neochotně nebo dokonce vůbec ne. I za cenu následujícího trestu. Jinak ale byla velmi šikovná, dobře se učila.

A až na ty její chvilky vzdoru, jsme spolu docela dobře vycházely. Dobré vztahy měla i se svou o dva roku mladší sestrou Jarkou. Vše probíhalo celkem v klidu až do doby, kdy na naši Magdičku padla puberta.

Divoké období

Tehdy si opravdu naše dcera začala dělat, co chce. Chodila za školu, opíjela se s kamarády, randila s naprosto nezodpovědnými, pochybnými existencemi. Moc jsem se tehdy bála, jak to všechno dopadne.

Snažili jsme se jí s manželem domlouvat, ale bylo to zbytečné. Naopak. Jako by všechno nám dělala naschvál. Když chodila pozdě v noci domů, nespala jsem, čekala na ni. Někdy nepřišla vůbec. To jsem pak proběhala celou noc po bytě a nevěděla jsem, co mám dělat.

Ošklivý zážitek pomohl

Jednou u nás pozdě v noci zazvonila policie. Když jsem je uviděla ve dveřích, myslela jsem, že se na místě skácím. „Magda, co se stalo.“ Vyhrkla jsem a šla k zemi. Manžel mě včas zachytil a policie uklidnila, že Magda žije.

Byla ale v silně podnapilém vážném stavu odvezena do nemocnice. Tam ji vypumpovali žaludek. Pro dceru tato událost měla podivuhodný efekt. Náhle jako by dospěla. Zdárně dokončila školu a začala se chovat jako rozumná mladá žena.

Stále to nebyl ten pravý

Magda si našla dobré zaměstnání a pronajala si garsonku. Vše bylo v pořádku, jen jediné nás s manželem trápilo. Magda, hezká a šikovná holka, stále nemohla narazit na toho pravého. Muži se sice kolem ní točili dost, ale žádný se nehrnul do vážného vztahu.

A dceři léta ubíhala. Chtěla děti, chtěla svou rodinu. Samota ji ničila. Nemohli jsme jí ale nijak pomoci.

Konečně se objevil Karel

Když nám zamilovaná Magda přivedla představit Karla, trochu mě tím zaskočila. Přesto jsem si ho nakonec během návštěvy stačila dobře prohlédnout. Hned na začátku mi vadilo to jeho trochu teatrání vystupování a zbytečná výřečnost.

To, že měl hned na všechno odpověď a nějaké vysvětlení. Jak jsem ho pak postupně poznávala, moje antipatie vůči němu jen vzrůstala. Jenže Magda měla konečně někoho, kdo s ní „snad“ chtěl zůstat a mé námitky vůbec neposlouchala.

První průšvih

Když u nás tehdy Magda zazvonila uprostřed noci byla úplně bezsebe. Pohádali se s Karlem a ten jí vrazil pár facek. Dostala pěstí přímo do oka, na které teď skoro neviděla. Na policii ani do nemocnice nechtěla.

Ustlala jsem ji tedy u nás, dala obklad a proseděla u ní celou noc. Za dva dny, kromě vybarvujících se několika modřin, jí už bylo líp. Řekla, že Karel za nic nemůže, že ho vyprovokovala a on byl navíc opilý. Vrátila se k němu a já od té doby žiju ve strachu. Čeho všeho je schopen člověk, který klidně zmlátí těhotnou ženu?

Přestala se svěřovat

Tyto útěky k nám a pak zase rychlé návraty zpátky ke Karlovi, se začaly neustále opakovat. S manželem jsme na Magdu naléhali, aby vše oznámila na policii a od Karla odešla. Výsledkem bylo to, že už nám přestala říkat, co se u nich doma děje.

Statečný Petr

Postupně jsme se to dozvídali až od vnoučat, která mezitím rostla jak z vody. Malý Péťa, kterého jsem často hlídala mi svým dětským způsobem sděloval, co se stalo. Obrázek, který jsem si z toho sestavila, byl děsiví.

Nalitý, pěkně pod parou otec se vrací hlučně domů. Na všechny řve, a když není po jeho, tak začne bít maminku, tedy mou dceru. Péťa jí prý vždycky chce bránit, ale táta má větší sílu a seřeže ještě jeho. Někdy dostane pár facek i Evička.

Dcera ztratila rozum

Chvíli jsem váhala, ale pak jsem zkusila znovu s dcerou promluvit. Vysvětlit jí, jaké nebezpečí jí život s alkoholikem přináší, jak vážně to poškozuje obě její děti. Co když ve vztek Karel nakonec někoho z nich zabije? Magda je ale jako raněná hluchotou.

Karla neustále omlouvá. Prý tolik zase nepije, má to pod kontrolou. Je zastáncem přísnější výchovy, tak děti občas plácne. A oni dva? To se prý jen tak kočkují, Karel je trochu víc temperamentní.

Nevím si rady

Nejenže se Péťa kvůli narušené psychice stále počůrává, tak malá Evička zase zadrhává. Snažím se starat o vnoučata, jak nejvíc můžu. S Karlem se nedá mluvit. Vždy, když se vidíme, chová se naprosto skvěle, jako vzorný otec a pozorný manžel.

Je to zkrátka velký komediant, který mé námitky hravě odpálkuje. Bojím se, že vnoučatům nebo dceři ublíží.

Marta V. (61), střední Čechy

Související články
5 minut čtení
Je mi sedmdesát a čím jsem starší, tím víc se vracím do domu svého dětství. Mého falešného dětství. Vrací se mi pach toho domu. Studená podlaha, dveře do kuchyně, které jsem otevírala opatrně, abych na sebe zbytečně neupozornila. Už jako malá jsem věděla, že tam jsem nějak navíc. Otec měl přísný pohled, ale myslela jsem, že to tak prostě má. Když přišel z práce, sestra mu běžela naproti. Zvedl
5 minut čtení
Fungujeme den po dni. S nadějí. Se strachem. S láskou. A já si říkám, že když tohle přežijeme, tak už nás se sestrou nic nerozdělí. Nikdy. Byl to obyčejný večer, když mi Lucka volala z práce. Hlas měla unavený, trochu chraplavý, ale smála se, jak vždycky, když se snažila něco zlehčit. „Víš, já jsem dneska málem usnula u počítače. Asi jsem jen přepracovaná,“ prohodila jakoby nic. Protože jsem sv
5 minut čtení
Jsem už dost stará na to, abych věděla, jak to na světě chodí, že staří lidé bývají nemocní a odcházejí na věčnost. Na to, jak to vyřešil můj těžce nemocný táta, ale nikdy nezapomenu. Tehdy bylo hrozně horké léto. Můj táta zrovna slavil čtyřiaosmdesátiny. Byl to pořád kus chlapa. Stále chodil rovně, denně si sám holil vousy a rád to komentoval slovy: „Muž, co se nechá oholit cizí rukou, už není
5 minut čtení
Vladimír byl největší ze třídy a chodil na judo. Ve třídě měl od začátku dobrou pozici. Kluci se s ním od prvního dne kamarádili a holky z něj byly celé pryč. Když jsme se kdysi ve škole poznali, byli jsme ještě děti. Tehdy se Vláďa s rodiči přistěhoval do městečka a učitelka ho přivedla do naší třídy: „Děti, to je Vladimír, bude teď vaším spolužákem.“ Ve třídě všichni zmlkli a obdivně na něj h
2 minuty čtení
Jsme čtyři sourozenci. Naše rodina byla vždycky plná lásky, ale i těch malých škrábanců, které čas nezahojí. Žijeme v malém městečku. Můj bratr Karel, sestra Marie a náš nejmladší brácha Petr. Teď, když jsme všichni v důchodu, scházíme se pravidelně u mě. Měla by to být idylická setkání postarších sourozenců, ale ukázalo se, že to může probíhat úplně jinak. Každý na to měl vlastní názor V
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tři slavná zjevení a jejich poselství: V Lurdech, Fátimě i Garabandalu
enigmaplus.cz
Tři slavná zjevení a jejich poselství: V Lurdech, Fátimě i Garabandalu
Jedenáctého února 1858 jde černovlasá dívka Bernadette Soubirous (1844–1879) z jihofrancouzské vesničky Lurdy na klestí k Massabiellské jeskyni ležící u řeky Gavy. V růžovém keři před jeskyní se jí ú
Je čas myslet na královny
epochalnisvet.cz
Je čas myslet na královny
Ano, lilii se říká královna květin. Než se ale budeme moci voňavými kráskami kochat a pyšnit, musíme pro to něco udělat. A pokud nebude tuhá zima, od února do začátku března už se můžeme dát do práce.   Možná jste lilie zasadili už na podzim, ale pokud ne, teď máte další příležitost. První, co bude
Augustiniánský dům: Luxus, který začíná časem pro sebe
iluxus.cz
Augustiniánský dům: Luxus, který začíná časem pro sebe
V dnešní době je skutečný luxus čím dál vzácnější. Nespočívá v okázalosti, ale v prostoru, klidu a kvalitě prožitku. Právě takový komfort nabízí Wellness & Spa hotel Augustiniánský dům****S v Luha
Špekáčky na černém pivu
nejsemsama.cz
Špekáčky na černém pivu
Špekáčky s hromadou cibule, papriky a dobrého piva se promění v lahodné jídlo z jednoho pekáče. Na 4 porce potřebujete: ✿ 6 špekáčků ✿ 2 cibule ✿ 500 ml černého piva ✿ 4 lžíce kečupu ✿ 4 stroužky česneku ✿ 1 kapii nebo červenou papriku ✿ 2 chilli papričky ✿ 2 feferonky ✿ 1 lžičku mletého kmínu ✿
Vitamínová alchymie: Co spolu funguje, co se hádá a kdy to má smysl
21stoleti.cz
Vitamínová alchymie: Co spolu funguje, co se hádá a kdy to má smysl
Jsme to, co jíme, a jíme to, co jsme. S každým soustem a s každým lokem se rozjíždí neuvěřitelná továrna biochemie. Do toho mluví tuky, cukry, bílkoviny, také procesy, prostředí, přírodní látky a chem
Čtyři divy sluneční soustavy: Čím skóruje matička Země?
epochaplus.cz
Čtyři divy sluneční soustavy: Čím skóruje matička Země?
A je to tu! Cestovní kancelář pro sluneční soustavu má tu čest představit vám jediný div sluneční soustavy, který může navštívit každý pozemšťan. Takové plochy povrchové vody skutečně jinde nenajdete. Navíc hýřící nespočtem života! Oceány pokrývají celkem 361 100 000 km², což dělá 70,8 % zemského povrchu. Pokud by vás zajímala jejich průměrná hloubka, tak
Okouzlující krása Sázavy: Pohled, který vás dostane
epochanacestach.cz
Okouzlující krása Sázavy: Pohled, který vás dostane
Na první pohled je hrdý a majestátní. Stojí nad řekou, což dělá z ČESKÉHO ŠTENBERKA dominantu celého okolí. Pohled na něj vás naplní úžasem Nejlépe bude, když se kvůli nádhernému výhledu na jeden z našich nejlépe dochovaných gotických hradů vydáte nejprve na protilehlý svah nad nádražím v Českém Šternberku. Odtud uvidíte skvostnou památku v celé její mohutnosti. Její krása
Holíková doufala v zásnuby, ale přišlo velké zklamání
nasehvezdy.cz
Holíková doufala v zásnuby, ale přišlo velké zklamání
Hvězda Ulice Natálie Holíková (34) sice prožívá radostné období po narození svého prvního syna, ale podle zákulisních drbů její štěstí není tak bezstarostné, jak se na první pohled zdá. Tajně doufa
11 kuriózních rozmarů mocných králů: Prohýřili za své záliby horentní sumy?
historyplus.cz
11 kuriózních rozmarů mocných králů: Prohýřili za své záliby horentní sumy?
„Veličenstvo,“ usměje se komoří na postaršího muže v záplatovaném pracovním plášti, „za chvíli se bude podávat večeře.“ Císař však jako by ho ani nevnímal. Právě se urputně lopatkou noří do hlíny, aby mohl zasadit cizokrajnou rostlinu, kterou mu přivezla jedna z expedic, jež vyslal do exotických krajů s cílem obohatit jeho zahrady. Lov, hra na
Vajíčkové tousty se sušenými rajčaty
tisicereceptu.cz
Vajíčkové tousty se sušenými rajčaty
Vydatná nedělní snídaně přímo jako stvořená k začátku babího léta. Užijte si ji v posteli či na terase. Suroviny pro dva 4 vejce 1 cibule 4 kusy krájené veky 2 lžíce kečupu 1 lžíce hořčice
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Už vím, proč mě otec nemiloval
skutecnepribehy.cz
Už vím, proč mě otec nemiloval
Je mi sedmdesát a čím jsem starší, tím víc se vracím do domu svého dětství. Mého falešného dětství. Vrací se mi pach toho domu. Studená podlaha, dveře do kuchyně, které jsem otevírala opatrně, abych na sebe zbytečně neupozornila. Už jako malá jsem věděla, že tam jsem nějak navíc. Otec měl přísný pohled, ale myslela jsem,