Domů     Moc se bojím o svá vnoučata
Moc se bojím o svá vnoučata
5 minut čtení

To, že dcera mé dobře míněné rady vůbec neposlouchá, jsem si už dávno zvykla. Ale že nic nedělá proto, aby ochránila své děti, s tím se nesmířím.

Petříček na mě vystrašeně kouká z podpeřiny. „Babi, to nic není, já jsem se jen zpotil.“ Oba moc dobře víme, že to není pravda. Prostě se zase počůral. Snažím se ho uklidnit. Vím, že se hrozně stydí. Vždyť už mu je osm a počůrává se.

Vím moc dobře, proč se mu to děje. Přesto jsem s ním ještě šla k lékaři. Ten vyloučil jakékoli onemocnění ledvin, močového měchýře či něco jiného. Může to prý být stresem nebo nadměrným přetěžováním, ať fyzickým, tak psychickým.

Samozřejmě, že moc dobře vím, v čem je zakopaný pes, ale mlčím. Tohle by si musela vyřizovat Petrova matka. Moje tvrdohlavá dcera Magda.

Neposlušná od malička

Moje starší dcera Magda byla už od narození velký svéráz. Všechno si chtěla dělat po svém a příkazy a rozkazy plnila vždy velice neochotně nebo dokonce vůbec ne. I za cenu následujícího trestu. Jinak ale byla velmi šikovná, dobře se učila.

A až na ty její chvilky vzdoru, jsme spolu docela dobře vycházely. Dobré vztahy měla i se svou o dva roku mladší sestrou Jarkou. Vše probíhalo celkem v klidu až do doby, kdy na naši Magdičku padla puberta.

Divoké období

Tehdy si opravdu naše dcera začala dělat, co chce. Chodila za školu, opíjela se s kamarády, randila s naprosto nezodpovědnými, pochybnými existencemi. Moc jsem se tehdy bála, jak to všechno dopadne.

Snažili jsme se jí s manželem domlouvat, ale bylo to zbytečné. Naopak. Jako by všechno nám dělala naschvál. Když chodila pozdě v noci domů, nespala jsem, čekala na ni. Někdy nepřišla vůbec. To jsem pak proběhala celou noc po bytě a nevěděla jsem, co mám dělat.

Ošklivý zážitek pomohl

Jednou u nás pozdě v noci zazvonila policie. Když jsem je uviděla ve dveřích, myslela jsem, že se na místě skácím. „Magda, co se stalo.“ Vyhrkla jsem a šla k zemi. Manžel mě včas zachytil a policie uklidnila, že Magda žije.

Byla ale v silně podnapilém vážném stavu odvezena do nemocnice. Tam ji vypumpovali žaludek. Pro dceru tato událost měla podivuhodný efekt. Náhle jako by dospěla. Zdárně dokončila školu a začala se chovat jako rozumná mladá žena.

Stále to nebyl ten pravý

Magda si našla dobré zaměstnání a pronajala si garsonku. Vše bylo v pořádku, jen jediné nás s manželem trápilo. Magda, hezká a šikovná holka, stále nemohla narazit na toho pravého. Muži se sice kolem ní točili dost, ale žádný se nehrnul do vážného vztahu.

A dceři léta ubíhala. Chtěla děti, chtěla svou rodinu. Samota ji ničila. Nemohli jsme jí ale nijak pomoci.

Konečně se objevil Karel

Když nám zamilovaná Magda přivedla představit Karla, trochu mě tím zaskočila. Přesto jsem si ho nakonec během návštěvy stačila dobře prohlédnout. Hned na začátku mi vadilo to jeho trochu teatrání vystupování a zbytečná výřečnost.

To, že měl hned na všechno odpověď a nějaké vysvětlení. Jak jsem ho pak postupně poznávala, moje antipatie vůči němu jen vzrůstala. Jenže Magda měla konečně někoho, kdo s ní „snad“ chtěl zůstat a mé námitky vůbec neposlouchala.

První průšvih

Když u nás tehdy Magda zazvonila uprostřed noci byla úplně bezsebe. Pohádali se s Karlem a ten jí vrazil pár facek. Dostala pěstí přímo do oka, na které teď skoro neviděla. Na policii ani do nemocnice nechtěla.

Ustlala jsem ji tedy u nás, dala obklad a proseděla u ní celou noc. Za dva dny, kromě vybarvujících se několika modřin, jí už bylo líp. Řekla, že Karel za nic nemůže, že ho vyprovokovala a on byl navíc opilý. Vrátila se k němu a já od té doby žiju ve strachu. Čeho všeho je schopen člověk, který klidně zmlátí těhotnou ženu?

Přestala se svěřovat

Tyto útěky k nám a pak zase rychlé návraty zpátky ke Karlovi, se začaly neustále opakovat. S manželem jsme na Magdu naléhali, aby vše oznámila na policii a od Karla odešla. Výsledkem bylo to, že už nám přestala říkat, co se u nich doma děje.

Statečný Petr

Postupně jsme se to dozvídali až od vnoučat, která mezitím rostla jak z vody. Malý Péťa, kterého jsem často hlídala mi svým dětským způsobem sděloval, co se stalo. Obrázek, který jsem si z toho sestavila, byl děsiví.

Nalitý, pěkně pod parou otec se vrací hlučně domů. Na všechny řve, a když není po jeho, tak začne bít maminku, tedy mou dceru. Péťa jí prý vždycky chce bránit, ale táta má větší sílu a seřeže ještě jeho. Někdy dostane pár facek i Evička.

Dcera ztratila rozum

Chvíli jsem váhala, ale pak jsem zkusila znovu s dcerou promluvit. Vysvětlit jí, jaké nebezpečí jí život s alkoholikem přináší, jak vážně to poškozuje obě její děti. Co když ve vztek Karel nakonec někoho z nich zabije? Magda je ale jako raněná hluchotou.

Karla neustále omlouvá. Prý tolik zase nepije, má to pod kontrolou. Je zastáncem přísnější výchovy, tak děti občas plácne. A oni dva? To se prý jen tak kočkují, Karel je trochu víc temperamentní.

Nevím si rady

Nejenže se Péťa kvůli narušené psychice stále počůrává, tak malá Evička zase zadrhává. Snažím se starat o vnoučata, jak nejvíc můžu. S Karlem se nedá mluvit. Vždy, když se vidíme, chová se naprosto skvěle, jako vzorný otec a pozorný manžel.

Je to zkrátka velký komediant, který mé námitky hravě odpálkuje. Bojím se, že vnoučatům nebo dceři ublíží.

Marta V. (61), střední Čechy

Související články
5 minut čtení
Některé věci člověk udělá proto, že je přesvědčený, že jiné řešení neexistuje. Dnes vím, že jsem měla volit jinak. Bylo mi dvaadvacet, když jsem se rozhodla, že svého syna nechám vychovat někým jiným. Nebyla jsem připravená být matkou. Jeho otec utekl ještě dřív, než se malý narodil, a já neměla peníze, práci ani vlastní bydlení. Rodiče mi tehdy řekli, že dítě nemůžu vychovávat sama. Tvrdili, ž
2 minuty čtení
Rok od roku to bylo horší. Rádi jsme si brali vnoučata na prázdniny, ale to jejich mlčení a koukání do mobilu nás s mužem dohánělo k šílenství. Máme dvě dcery a díky nim čtyři vnoučata, které nadevše milujeme. Pepíkovi je dvanáct, Tondovi deset, Rozárce osm a nejmladšímu Jáchymovi sedm. Vždy jsme rádi, když k nám přijedou všichni najednou, protože si říkáme, že se více vyblbnou a hlavně si k so
3 minuty čtení
Když se Amálka narodila, viděla jsem se v ní. Byla celá já, když jsem byla malá. Trápilo mě ale, že bydlí daleko, že si ke mně nevytvoří blízký vztah. Dlouho jsem si vnučku neužila. Syn s rodinou bydleli příliš daleko, přijížděli za mnou tak třikrát do roka. Zoufala jsem si, protože čas běžel a mně bylo jasné, že si Amálka ke mně nevytvoří vztah jako k milované babičce. Proto jsem se nabízela s
5 minut čtení
Nedělní obědy u nás mají obvykle pevný řád. Sejdeme se celá rodina a máme hovězí vývar, omáčku s knedlíkem. K tomu posloucháme chytré řeči mého milého zeťáka Igora. Igor pracuje v mezinárodní firmě a má neochvějný pocit, že se celý svět, včetně přírody, dá řídit přes tabulky a mobilní aplikace. „Maminko, ta vaše zahrada je čistá ekonomická ztráta,“ spustil a namáčel knedlík do omáčky. „Vezměte
4 minuty čtení
Kdysi jsem se nepohodla se synem a přestali jsme se vídat. Že mám vnuka, jsem věděla, ale znala jsem ho jenom z fotek, ale osobně jsem ho neznala. Je to už dávno, co jsem svého syna naposled objala. Žije v Anglii, založil si tam rodinu a domů nejezdí. Občas jsme si psali a někdy i telefonovali, ale mezi námi kdysi vyrostla zeď, kterou nedokázal překonat ani čas. A já moc dobře věděla, proč to t
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sluneční brýle: Od malé štěrbiny k módnímu hitu
epochaplus.cz
Sluneční brýle: Od malé štěrbiny k módnímu hitu
Dnes bez nich nevyrazíme na pláž, do hor ani na zahrádku. Sluneční brýle ale nezačínají jako módní doplněk, nýbrž jako docela zoufalý pokus přežít v krajině, kde slunce odrážející se od sněhu dokáže člověku pořádně zatopit. První „brýle“ navíc nemají žádná skla. Mají jen malou škvíru. Od tohoto jednoduchého vynálezu však vede dlouhá cesta k
Zdědili jsme po tetě nebezpečný obraz
skutecnepribehy.cz
Zdědili jsme po tetě nebezpečný obraz
Moje teta nebyla bohužel dobrý člověk, škodila, neměla manžela ani děti. Po její smrti jsme si rozdělili její majetek. Všechno jsme ale rychle prodali. Věci darované, bývají plné dobré energie a lásky. Jenže tak tomu nemusí být u dědictví, i když dědíte po příbuzné. Přesně to se stalo u mé tety Jozefky. Byla zlá, všichni se jí vyhýbali. Moje
Vzbouřené Rakouské Nizozemí: Rozzuřily zdejší lid reformy Josefa II.?
historyplus.cz
Vzbouřené Rakouské Nizozemí: Rozzuřily zdejší lid reformy Josefa II.?
Dokud měli Belgičané společného nepřítele, táhli za jeden provaz. Jenže sotva ze své země vyženou Rakušany, začnou se mezi sebou hádat. Boj o moc skončí porážkou liberálů, kteří houfně odcházejí do exilu. Belgičtí konzervativci se však ze svého vítězství dlouho radovat nebudou…   Je k neutahání. V osmdesátých letech 18. století chrlí jednu reformu za
Oris znovu spojil síly s Disney. Po Kermitovi a Miss Piggy přichází Velký Gonzo
iluxus.cz
Oris znovu spojil síly s Disney. Po Kermitovi a Miss Piggy přichází Velký Gonzo
Kermit odstartoval spolupráci, Miss Piggy jí dodala růžový glamour a nyní přichází postava, která se nechá vystřelit z děla stejně ochotně, jako sní pneumatiku. Oris pokračuje ve spolupráci se studiem
Poctivá bramboračka s klobásou
tisicereceptu.cz
Poctivá bramboračka s klobásou
Lehce pikantní hustá bramborová polévka chutná nejlépe pořádně horká. Skvěle zahřeje a zasytí. Suroviny na 4 porce 5 brambor ½ cibule 1 mrkve 1 petržel 2 lžíce másla 1 stroužek česneku 2
Dagmar už ani korunu?
nasehvezdy.cz
Dagmar už ani korunu?
Situace v manželství herečky Dagmar Patrasové (70) a hudebníka Felixe Slováčka (83) se zdá být čím dál napjatější. Když totiž Slováček nyní odhodil masku a řekl všechno od plic, jen tím odkryl, že do
Drsný příběh Jess Ghawiové: Byl masakr na premiéře Batmana předurčen?
enigmaplus.cz
Drsný příběh Jess Ghawiové: Byl masakr na premiéře Batmana předurčen?
Čtyřiadvacetiletá sportovní novinářka Jessica Ghawi se usadí do pohodlného sedadla v kině na denverském předměstí Aurora. „Takhle dlouho už jsem se na nic netěšila,“ letí jí hlavou. Právě dnes večer m
Psi vnímají lidské emoce! Jak reagují na úsměv?
21stoleti.cz
Psi vnímají lidské emoce! Jak reagují na úsměv?
Černo-bílá border kolie leží nehnutě v tunelu magnetické rezonance. Není to poprvé, ostatně její páníčci jsou vědci, fascinovaní fungováním psího mozku. Teď zrovna sledují, jak poslušný mazlíček reagu
Ohromující sídlo krále pohádek
rezidenceonline.cz
Ohromující sídlo krále pohádek
Nemovitost Los Feliz, postavená společností slavného tvůrce v roce 1932, patří od roku 2011 rusko-kazašskému filmaři Timuru Bekmambetovovi, žijícímu převážně v Izraeli. Ten aktuálně ikonický dům Walta Disneyho v Los Angeles, kde vytvořil například filmy Popelka a Pinocchio, nabízí k pronájmu za 40 000 dolarů měsíčně.   Poté, co pohádkovou vilu za 3,7 milionu dolarů
Vše o injekcích na hubnutí
nejsemsama.cz
Vše o injekcích na hubnutí
O injekcích na hubnutí slyšel poslední dobou snad každý. Některým lidem pomohly shodit desítky kilogramů, jiní od nich čekají rychlou cestu ke štíhlé postavě bez námahy. Jak tyto léky skutečně fungují? Úspěšné hubnutí není jen otázkou pevné vůle. Věda dnes ví, že do hry vstupují hormony, genetika, metabolismus i fungování mozku. Právě na tyto mechanismy cílí moderní injekční léky s účinnými látkami semaglutid
Ledňáček: Osamělý lovec i létající drahokam
epochalnisvet.cz
Ledňáček: Osamělý lovec i létající drahokam
Když se člověk prochází kolem řeky nebo klidného rybníka, většinou netuší, že v jeho blízkosti sedí jeden z nejkrásnějších ptáků Evropy. Ledňáček říční, malý drahokam s peřím jako z palety excentrického malíře, patří k nejbarevnějším zvířatům, jaká u nás vůbec žijí.   I když je na světě okolo 90 různých druhů ledňáčků, pouze tento hnízdí
Z Blaníku na Říp a zase zpátky: Vydejte se po stopách českých legend
epochanacestach.cz
Z Blaníku na Říp a zase zpátky: Vydejte se po stopách českých legend
Na jedné straně bájný Blaník s vojskem spících rytířů, na druhé Říp, z něhož měl praotec Čech poprvé spatřit svou zaslíbenou zemi. Dvě hory opředené českými pověstmi dnes propojují poutní cesty dlouhé dohromady téměř 500 kilometrů. A kdo se po nich vydá s fotoaparátem, může své zážitky proměnit také v soutěžní snímky. Blaník a Říp