Domů     Moc se bojím o svá vnoučata
Moc se bojím o svá vnoučata
5 minut čtení

To, že dcera mé dobře míněné rady vůbec neposlouchá, jsem si už dávno zvykla. Ale že nic nedělá proto, aby ochránila své děti, s tím se nesmířím.

Petříček na mě vystrašeně kouká z podpeřiny. „Babi, to nic není, já jsem se jen zpotil.“ Oba moc dobře víme, že to není pravda. Prostě se zase počůral. Snažím se ho uklidnit. Vím, že se hrozně stydí. Vždyť už mu je osm a počůrává se.

Vím moc dobře, proč se mu to děje. Přesto jsem s ním ještě šla k lékaři. Ten vyloučil jakékoli onemocnění ledvin, močového měchýře či něco jiného. Může to prý být stresem nebo nadměrným přetěžováním, ať fyzickým, tak psychickým.

Samozřejmě, že moc dobře vím, v čem je zakopaný pes, ale mlčím. Tohle by si musela vyřizovat Petrova matka. Moje tvrdohlavá dcera Magda.

Neposlušná od malička

Moje starší dcera Magda byla už od narození velký svéráz. Všechno si chtěla dělat po svém a příkazy a rozkazy plnila vždy velice neochotně nebo dokonce vůbec ne. I za cenu následujícího trestu. Jinak ale byla velmi šikovná, dobře se učila.

A až na ty její chvilky vzdoru, jsme spolu docela dobře vycházely. Dobré vztahy měla i se svou o dva roku mladší sestrou Jarkou. Vše probíhalo celkem v klidu až do doby, kdy na naši Magdičku padla puberta.

Divoké období

Tehdy si opravdu naše dcera začala dělat, co chce. Chodila za školu, opíjela se s kamarády, randila s naprosto nezodpovědnými, pochybnými existencemi. Moc jsem se tehdy bála, jak to všechno dopadne.

Snažili jsme se jí s manželem domlouvat, ale bylo to zbytečné. Naopak. Jako by všechno nám dělala naschvál. Když chodila pozdě v noci domů, nespala jsem, čekala na ni. Někdy nepřišla vůbec. To jsem pak proběhala celou noc po bytě a nevěděla jsem, co mám dělat.

Ošklivý zážitek pomohl

Jednou u nás pozdě v noci zazvonila policie. Když jsem je uviděla ve dveřích, myslela jsem, že se na místě skácím. „Magda, co se stalo.“ Vyhrkla jsem a šla k zemi. Manžel mě včas zachytil a policie uklidnila, že Magda žije.

Byla ale v silně podnapilém vážném stavu odvezena do nemocnice. Tam ji vypumpovali žaludek. Pro dceru tato událost měla podivuhodný efekt. Náhle jako by dospěla. Zdárně dokončila školu a začala se chovat jako rozumná mladá žena.

Stále to nebyl ten pravý

Magda si našla dobré zaměstnání a pronajala si garsonku. Vše bylo v pořádku, jen jediné nás s manželem trápilo. Magda, hezká a šikovná holka, stále nemohla narazit na toho pravého. Muži se sice kolem ní točili dost, ale žádný se nehrnul do vážného vztahu.

A dceři léta ubíhala. Chtěla děti, chtěla svou rodinu. Samota ji ničila. Nemohli jsme jí ale nijak pomoci.

Konečně se objevil Karel

Když nám zamilovaná Magda přivedla představit Karla, trochu mě tím zaskočila. Přesto jsem si ho nakonec během návštěvy stačila dobře prohlédnout. Hned na začátku mi vadilo to jeho trochu teatrání vystupování a zbytečná výřečnost.

To, že měl hned na všechno odpověď a nějaké vysvětlení. Jak jsem ho pak postupně poznávala, moje antipatie vůči němu jen vzrůstala. Jenže Magda měla konečně někoho, kdo s ní „snad“ chtěl zůstat a mé námitky vůbec neposlouchala.

První průšvih

Když u nás tehdy Magda zazvonila uprostřed noci byla úplně bezsebe. Pohádali se s Karlem a ten jí vrazil pár facek. Dostala pěstí přímo do oka, na které teď skoro neviděla. Na policii ani do nemocnice nechtěla.

Ustlala jsem ji tedy u nás, dala obklad a proseděla u ní celou noc. Za dva dny, kromě vybarvujících se několika modřin, jí už bylo líp. Řekla, že Karel za nic nemůže, že ho vyprovokovala a on byl navíc opilý. Vrátila se k němu a já od té doby žiju ve strachu. Čeho všeho je schopen člověk, který klidně zmlátí těhotnou ženu?

Přestala se svěřovat

Tyto útěky k nám a pak zase rychlé návraty zpátky ke Karlovi, se začaly neustále opakovat. S manželem jsme na Magdu naléhali, aby vše oznámila na policii a od Karla odešla. Výsledkem bylo to, že už nám přestala říkat, co se u nich doma děje.

Statečný Petr

Postupně jsme se to dozvídali až od vnoučat, která mezitím rostla jak z vody. Malý Péťa, kterého jsem často hlídala mi svým dětským způsobem sděloval, co se stalo. Obrázek, který jsem si z toho sestavila, byl děsiví.

Nalitý, pěkně pod parou otec se vrací hlučně domů. Na všechny řve, a když není po jeho, tak začne bít maminku, tedy mou dceru. Péťa jí prý vždycky chce bránit, ale táta má větší sílu a seřeže ještě jeho. Někdy dostane pár facek i Evička.

Dcera ztratila rozum

Chvíli jsem váhala, ale pak jsem zkusila znovu s dcerou promluvit. Vysvětlit jí, jaké nebezpečí jí život s alkoholikem přináší, jak vážně to poškozuje obě její děti. Co když ve vztek Karel nakonec někoho z nich zabije? Magda je ale jako raněná hluchotou.

Karla neustále omlouvá. Prý tolik zase nepije, má to pod kontrolou. Je zastáncem přísnější výchovy, tak děti občas plácne. A oni dva? To se prý jen tak kočkují, Karel je trochu víc temperamentní.

Nevím si rady

Nejenže se Péťa kvůli narušené psychice stále počůrává, tak malá Evička zase zadrhává. Snažím se starat o vnoučata, jak nejvíc můžu. S Karlem se nedá mluvit. Vždy, když se vidíme, chová se naprosto skvěle, jako vzorný otec a pozorný manžel.

Je to zkrátka velký komediant, který mé námitky hravě odpálkuje. Bojím se, že vnoučatům nebo dceři ublíží.

Marta V. (61), střední Čechy

Související články
5 minut čtení
Vánoce pro mě nejsou jen svátky klidu, ale je to splnění všech mých přání, která si plníme jen v kruhu rodiny, kdy zapomínáme na všechna naše trápení. Už z dětství mám Vánoce spojené s vůní cukroví, františků i prskavek. Vzpomínky se mi vryly do paměti jako teplé objetí. Když zavřu oči, cítím skořici z perníčků, vanilku z rohlíčků, hřebíček ze svařáku a jehličí ze stromečku, který jsme s tatínk
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by se mi něco takového mohlo stát. Že vlastní krev se mi postaví do cesty a bude mi chtít vzít mé děti. Dlouho jsem si nalhávala, že přeháním. Ale teď už vím, že to není domněnka. Je to zrada. Tichá, promyšlená a o to horší. Jsme každá jiná Měla jsem se sestrou vždy zvláštní vztah. Byla mladší, živější, uměla se prosadit. Já byla ta opatrnější, co všechno nejdřív
5 minut čtení
Mám tři děti, pět vnuků, pravnuka, a přesto jsem někdy sama jako kůl v plotě. Rodina – někdy jen prázdné slovo, které ale bodá jako trn. Můj muž Václav mi zemřel před patnácti lety na infarkt, když kosil trávník. Padl do trávy a už nevstal. Tehdy mi bylo teprve pětašedesát. Povedené dětičky Jeho smrt mě zdrtila, protože byla tak nečekaná, tak náhlá. Navíc Václav byl velký sportovec. Jezdi
5 minut čtení
Bydlím v domku po rodičích na okraji městečka, kde se všichni známe a kde jsem prožila celý život. Tedy zatím… O ten domek projevil zájem synovec. Miluji svoji zahrádku s růžemi, které sázela ještě máma. Nikdy jsem neměla děti, jen sestru, která zemřela před deseti lety. Zůstal po ní Petr, můj synovec, který vystudoval práva. Dnes žije v Praze, má vlastní firmu, drahé auto a na míru ušitý oblek
3 minuty čtení
Bylo, přesně tak, jak se to dělává, prostřeno i pro náhodného hladového pocestného. A jeho místo protentokrát nezůstalo prázdné. Neměla jsem tušení, kdo je můj otec. V tomhle případě byla máma jako umanutá. Přitom jinak to byla rozumná ženská, chápavá, láskyplná, ale jakmile zaznělo slovo táta, začala se chovat jako nějaká hysterka. Už od dětství mi vysvětlovala, že táta byl neuvěřitelný padouc
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zničila lásku jeho věčná žárlivost a ironie Hybnerové?
nasehvezdy.cz
Zničila lásku jeho věčná žárlivost a ironie Hybnerové?
Vztah herečky ze seriálu Ulice Vandy Hybnerové (57) a psychologa Lukáše, s nímž se seznámila přes internet, je asi v nenávratnu. O partnerské krizi mezi nimi se už spekulovalo delší dobu. Sama nazna
Když Slunce hrozí: Sluneční maximum a zranitelnost technologií
epochaplus.cz
Když Slunce hrozí: Sluneční maximum a zranitelnost technologií
Slunce se právě nyní nachází ve fázi svého jedenáctiletého maxima, což pro technologicky závislou civilizaci na Zemi představuje kritické období. Jevy jako sluneční erupce a výrony koronální hmoty (CME) nejsou jen zdrojem efektních polárních září, ale především rizikovým faktorem pro elektrické sítě, satelitní komunikaci a navigační systémy. Historické paralely ukazují, že extrémní geomagnetická bouře by
Záhada pevnosti u Dunaje: Co se vyklubalo z „opuštěného hradu“?
enigmaplus.cz
Záhada pevnosti u Dunaje: Co se vyklubalo z „opuštěného hradu“?
O těchto ruinách v katastru dolnorakouské obce Stopfenreuth věděli všichni. Říkalo se jim „opuštěný hrad“. Kdo zde stával na stráži u brodu, kde bylo možné překročit Dunaj? Spekulovalo se o nějaké men
Adventní kouzlo českých hradů a zámků
nejsemsama.cz
Adventní kouzlo českých hradů a zámků
Zažijte tu pravou vánoční romantiku! Odpočiňte si od přeplněných městských trhů a vyrazte na některý z našich krásných, vánočně vyladěných hradů a zámků. Kde vás čeká co pěkného? Karlštejn Na pohádkovém hradě nedaleko Prahy vás o adventu přivítá i slavný Císařský palác.Tradici tu mají jak vánoční prohlídky ve svátečně vyzdobených interiérech, tak jarmark pod hradem na historickém tržišti, kde se prodávají ručně vyráběné předměty,
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Ardbeg House: Legenda z Islay vítá první hosty
epochalnisvet.cz
Ardbeg House: Legenda z Islay vítá první hosty
Slavná palírna Ardbeg, spadající pod skupinu LVMH, poprvé vstoupila do hotelového světa…Na ostrově Islay otevřela Ardbeg House, stylové boutiqové útočiště propojující charakter své legendární produkce s prostředím ostrova, který je proslulý dlouhou tradicí a jedinečným rukopisem místních palíren. Dvanáct pokojů a apartmá, z nichž každý má svůj vlastní příběh, vás vtáhne do atmosféry, která působí jak
Řídila Edtih Wilsonová Bílý dům místo manžela?
historyplus.cz
Řídila Edtih Wilsonová Bílý dům místo manžela?
Je první dámou Spojených států amerických. Zároveň jako první žena ve Washingtonu řídí automobil. Je první chotí amerického prezidenta, která svého muže doprovází při cestě do Evropy. Patří jí však prvenství i v prezidentování, jak se mnozí domnívají? Byla Edith Wilsonová skutečně první prezidentkou Spojených států, aniž by ji oficiálně zvolili?   Je studený březnový
Je Little Foot novým, dosud nepojmenovaným druhem lidského předka?
21stoleti.cz
Je Little Foot novým, dosud nepojmenovaným druhem lidského předka?
V roce 2017 byla veřejně odhalena nejkomplexnější kostra australopiteka, jaká kdy byla nalezena. Její označení Little Foot neboli „Malá noha“ plyne z velikosti kostí chodidel. Profesor Ronald Clarke,
Vánoce, které vás překvapí
epochanacestach.cz
Vánoce, které vás překvapí
Kde jsou nejlepší Vánoce? Než odpovíte logicky, že doma, zkuste si přečíst, jak to na Ježíška vypadá po světě. Zázrak Vánoc stojí za to zažít kdekoli. Ať se tam zpívá Tichá noc, nebo Narodil se Kristus Pán… Kanada Ještě před Štědrým dnem pořádají Kanaďané pečicí večírky, kdy příchozí pečou vánoční koláčky „cookies“ dle vlastního receptu. Chodí tu Santa
Ztratila jsem dceru
skutecnepribehy.cz
Ztratila jsem dceru
Byly jsme celý život jen dvě. Já a moje dcera Adéla. Bez jejího otce, bez jakékoli jiné opory. A ona tu není. Jednoho odpoledne odešla na trénink gymnastiky. Ten den jsem čekala, že se vrátí jako obvykle. Zavolali mi, že při tréninku spadla z výšky přímo na hlavu a krátce ztratila vědomí. V nemocnici jsem našla Adélu bledou, nehybnou, s přístroji připojenými k jejímu
Brokolicová polévka se smetanou
tisicereceptu.cz
Brokolicová polévka se smetanou
Suroviny na 4 porce 1 najemno pokrájená cibule 3 středně velké brambory (pokrájené na kostičky) 2 lžíce másla podle chuti sůl čerstvě mletý bílý pepř 1 kelímek smetany 1 l drůbežího vývaru 5
Montblanc přeje Veselé Vánoce
iluxus.cz
Montblanc přeje Veselé Vánoce
Montblanc vnáší do letošních Vánoc atmosféru zimních dnů, kdy se člověk na chvíli zastaví, vezme do ruky pero a nechá myšlenky plynout po papíru. Ruční psaní je jedním z nejkrásnějších způsobů, jak