Domů     Moc se bojím o svá vnoučata
Moc se bojím o svá vnoučata
5 minut čtení

To, že dcera mé dobře míněné rady vůbec neposlouchá, jsem si už dávno zvykla. Ale že nic nedělá proto, aby ochránila své děti, s tím se nesmířím.

Petříček na mě vystrašeně kouká z podpeřiny. „Babi, to nic není, já jsem se jen zpotil.“ Oba moc dobře víme, že to není pravda. Prostě se zase počůral. Snažím se ho uklidnit. Vím, že se hrozně stydí. Vždyť už mu je osm a počůrává se.

Vím moc dobře, proč se mu to děje. Přesto jsem s ním ještě šla k lékaři. Ten vyloučil jakékoli onemocnění ledvin, močového měchýře či něco jiného. Může to prý být stresem nebo nadměrným přetěžováním, ať fyzickým, tak psychickým.

Samozřejmě, že moc dobře vím, v čem je zakopaný pes, ale mlčím. Tohle by si musela vyřizovat Petrova matka. Moje tvrdohlavá dcera Magda.

Neposlušná od malička

Moje starší dcera Magda byla už od narození velký svéráz. Všechno si chtěla dělat po svém a příkazy a rozkazy plnila vždy velice neochotně nebo dokonce vůbec ne. I za cenu následujícího trestu. Jinak ale byla velmi šikovná, dobře se učila.

A až na ty její chvilky vzdoru, jsme spolu docela dobře vycházely. Dobré vztahy měla i se svou o dva roku mladší sestrou Jarkou. Vše probíhalo celkem v klidu až do doby, kdy na naši Magdičku padla puberta.

Divoké období

Tehdy si opravdu naše dcera začala dělat, co chce. Chodila za školu, opíjela se s kamarády, randila s naprosto nezodpovědnými, pochybnými existencemi. Moc jsem se tehdy bála, jak to všechno dopadne.

Snažili jsme se jí s manželem domlouvat, ale bylo to zbytečné. Naopak. Jako by všechno nám dělala naschvál. Když chodila pozdě v noci domů, nespala jsem, čekala na ni. Někdy nepřišla vůbec. To jsem pak proběhala celou noc po bytě a nevěděla jsem, co mám dělat.

Ošklivý zážitek pomohl

Jednou u nás pozdě v noci zazvonila policie. Když jsem je uviděla ve dveřích, myslela jsem, že se na místě skácím. „Magda, co se stalo.“ Vyhrkla jsem a šla k zemi. Manžel mě včas zachytil a policie uklidnila, že Magda žije.

Byla ale v silně podnapilém vážném stavu odvezena do nemocnice. Tam ji vypumpovali žaludek. Pro dceru tato událost měla podivuhodný efekt. Náhle jako by dospěla. Zdárně dokončila školu a začala se chovat jako rozumná mladá žena.

Stále to nebyl ten pravý

Magda si našla dobré zaměstnání a pronajala si garsonku. Vše bylo v pořádku, jen jediné nás s manželem trápilo. Magda, hezká a šikovná holka, stále nemohla narazit na toho pravého. Muži se sice kolem ní točili dost, ale žádný se nehrnul do vážného vztahu.

A dceři léta ubíhala. Chtěla děti, chtěla svou rodinu. Samota ji ničila. Nemohli jsme jí ale nijak pomoci.

Konečně se objevil Karel

Když nám zamilovaná Magda přivedla představit Karla, trochu mě tím zaskočila. Přesto jsem si ho nakonec během návštěvy stačila dobře prohlédnout. Hned na začátku mi vadilo to jeho trochu teatrání vystupování a zbytečná výřečnost.

To, že měl hned na všechno odpověď a nějaké vysvětlení. Jak jsem ho pak postupně poznávala, moje antipatie vůči němu jen vzrůstala. Jenže Magda měla konečně někoho, kdo s ní „snad“ chtěl zůstat a mé námitky vůbec neposlouchala.

První průšvih

Když u nás tehdy Magda zazvonila uprostřed noci byla úplně bezsebe. Pohádali se s Karlem a ten jí vrazil pár facek. Dostala pěstí přímo do oka, na které teď skoro neviděla. Na policii ani do nemocnice nechtěla.

Ustlala jsem ji tedy u nás, dala obklad a proseděla u ní celou noc. Za dva dny, kromě vybarvujících se několika modřin, jí už bylo líp. Řekla, že Karel za nic nemůže, že ho vyprovokovala a on byl navíc opilý. Vrátila se k němu a já od té doby žiju ve strachu. Čeho všeho je schopen člověk, který klidně zmlátí těhotnou ženu?

Přestala se svěřovat

Tyto útěky k nám a pak zase rychlé návraty zpátky ke Karlovi, se začaly neustále opakovat. S manželem jsme na Magdu naléhali, aby vše oznámila na policii a od Karla odešla. Výsledkem bylo to, že už nám přestala říkat, co se u nich doma děje.

Statečný Petr

Postupně jsme se to dozvídali až od vnoučat, která mezitím rostla jak z vody. Malý Péťa, kterého jsem často hlídala mi svým dětským způsobem sděloval, co se stalo. Obrázek, který jsem si z toho sestavila, byl děsiví.

Nalitý, pěkně pod parou otec se vrací hlučně domů. Na všechny řve, a když není po jeho, tak začne bít maminku, tedy mou dceru. Péťa jí prý vždycky chce bránit, ale táta má větší sílu a seřeže ještě jeho. Někdy dostane pár facek i Evička.

Dcera ztratila rozum

Chvíli jsem váhala, ale pak jsem zkusila znovu s dcerou promluvit. Vysvětlit jí, jaké nebezpečí jí život s alkoholikem přináší, jak vážně to poškozuje obě její děti. Co když ve vztek Karel nakonec někoho z nich zabije? Magda je ale jako raněná hluchotou.

Karla neustále omlouvá. Prý tolik zase nepije, má to pod kontrolou. Je zastáncem přísnější výchovy, tak děti občas plácne. A oni dva? To se prý jen tak kočkují, Karel je trochu víc temperamentní.

Nevím si rady

Nejenže se Péťa kvůli narušené psychice stále počůrává, tak malá Evička zase zadrhává. Snažím se starat o vnoučata, jak nejvíc můžu. S Karlem se nedá mluvit. Vždy, když se vidíme, chová se naprosto skvěle, jako vzorný otec a pozorný manžel.

Je to zkrátka velký komediant, který mé námitky hravě odpálkuje. Bojím se, že vnoučatům nebo dceři ublíží.

Marta V. (61), střední Čechy

Související články
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by se mi něco takového mohlo stát. Že vlastní krev se mi postaví do cesty a bude mi chtít vzít mé děti. Dlouho jsem si nalhávala, že přeháním. Ale teď už vím, že to není domněnka. Je to zrada. Tichá, promyšlená a o to horší. Jsme každá jiná Měla jsem se sestrou vždy zvláštní vztah. Byla mladší, živější, uměla se prosadit. Já byla ta opatrnější, co všechno nejdřív
5 minut čtení
Mám tři děti, pět vnuků, pravnuka, a přesto jsem někdy sama jako kůl v plotě. Rodina – někdy jen prázdné slovo, které ale bodá jako trn. Můj muž Václav mi zemřel před patnácti lety na infarkt, když kosil trávník. Padl do trávy a už nevstal. Tehdy mi bylo teprve pětašedesát. Povedené dětičky Jeho smrt mě zdrtila, protože byla tak nečekaná, tak náhlá. Navíc Václav byl velký sportovec. Jezdi
5 minut čtení
Bydlím v domku po rodičích na okraji městečka, kde se všichni známe a kde jsem prožila celý život. Tedy zatím… O ten domek projevil zájem synovec. Miluji svoji zahrádku s růžemi, které sázela ještě máma. Nikdy jsem neměla děti, jen sestru, která zemřela před deseti lety. Zůstal po ní Petr, můj synovec, který vystudoval práva. Dnes žije v Praze, má vlastní firmu, drahé auto a na míru ušitý oblek
3 minuty čtení
Bylo, přesně tak, jak se to dělává, prostřeno i pro náhodného hladového pocestného. A jeho místo protentokrát nezůstalo prázdné. Neměla jsem tušení, kdo je můj otec. V tomhle případě byla máma jako umanutá. Přitom jinak to byla rozumná ženská, chápavá, láskyplná, ale jakmile zaznělo slovo táta, začala se chovat jako nějaká hysterka. Už od dětství mi vysvětlovala, že táta byl neuvěřitelný padouc
5 minut čtení
Nikdy jsem si nemyslela, že přijde den, kdy si s dcerou nebudu mít co říct. Věřila jsem, že i kdyby se cokoli pokazilo, mezi námi zůstane vazba. Alespoň ten neviditelný most, který nás kdysi spojoval od prvního nadechnutí. Ne, ani ten nevydržel. Čas umí stavět bariéry, které nejsou vidět, ale zato se dají cítit v celém těle. Nepřišlo to ze dne na den. Nezachytila jsem žádný konkrétní okamžik, k
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sestra mi krade bezostyšně děti
skutecnepribehy.cz
Sestra mi krade bezostyšně děti
Nikdy by mě nenapadlo, že by se mi něco takového mohlo stát. Že vlastní krev se mi postaví do cesty a bude mi chtít vzít mé děti. Dlouho jsem si nalhávala, že přeháním. Ale teď už vím, že to není domněnka. Je to zrada. Tichá, promyšlená a o to horší. Jsme každá jiná Měla jsem se sestrou vždy
Sbohem, devítkový roku!
nejsemsama.cz
Sbohem, devítkový roku!
Spočítejte si své životní číslo v devítkovém roce 2025 a pak se podívejte, co potřebujete ještě do konce roku uzavřít, abyste mohla v lednu vstoupit do nového roku s vibrací čísla 1 a s čistým štítem. Podle numerologie je rok 2025 pod vládou čísla 9. (2+0+2+5 = 9) Devítkový rok bývá jako poslední kapitola knihy, kterou jste psala devět let. Devítka symbolizuje završení
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Těžké období přineslo Bílé opět blízkost
nasehvezdy.cz
Těžké období přineslo Bílé opět blízkost
Ještě nedávno se mluvilo o tom, že zpěvačka Lucie Bílá (59) prožívá s partnerem Radkem Filipim (42) vážnou krizi. A když spolu nedorazili ani na předávání cen Český slavík, mnozí nepochybovali, že
Havlíček pokládal Brixen za hnízdo hlupáků
epochalnisvet.cz
Havlíček pokládal Brixen za hnízdo hlupáků
Je to nepříjemné probuzení. Havlíček otevře oči, ale u jeho postele nestojí ani manželka Julie, ani bratr František, nýbrž pražský vrchní komisař Franz Dedera, okresní hejtman Ferdinand Voith a četník s ručnicí. Karel Havlíček Borovský (1821–1856) je rozespalý, dlouho do noci psal, teprve před chvílí si šel lehnout. Přesto vstane, oblékne si župan a se
Waldorfský salát
tisicereceptu.cz
Waldorfský salát
Tenhle salát s jablky a ořechy byl poprvé připraven už někdy kolem roku 1893 v hotelu Waldorf v New Yorku, podle kterého nese jméno. Potřebujete 3 jablka 5 stonků řapíkatého celeru 50 g ledové
Síla slov ve středověku: Jak vznikla legenda o putování
epochaplus.cz
Síla slov ve středověku: Jak vznikla legenda o putování
Vyprávění o dětských křížových výpravách patří k nejrozšířenějším mýtům středověkých dějin. Ve skutečnosti však nešlo o organizované tažení malých dětí, ale o hromadné putování chudých a sociálně vyloučených lidí. Jak k tomuto omylu došlo? Klíčem je latinské slovo pueri, které pozdější kronikáři mylně vyložili jako „děti“ či „chlapce“. Ve středověku se tímto výrazem však často
Záhadný stín v pokoji: Démon, nebo spánková paralýza?
enigmaplus.cz
Záhadný stín v pokoji: Démon, nebo spánková paralýza?
V roce 2014 internetem koluje mrazivé virální video, které údajně zachycuje nadpřirozenou entitu sklánějící se nad spícím mužem. Autor videa při usínání opakovaně zažívá stavy podobné spánkové par
Zvířata odolná vůči virům a bakteriím. Mohou nám být zdrojem inspirace?
21stoleti.cz
Zvířata odolná vůči virům a bakteriím. Mohou nám být zdrojem inspirace?
Lidský imunitní systém je značně pokročilý, vyniká zejména v učení a přizpůsobivosti, díky očkování jsme schopni imunitu ještě více posílit, což nám umožňuje bojovat s řadou nemocí. Přesto existují zv
S glo vstříc novým technologiím
iluxus.cz
S glo vstříc novým technologiím
Kouř, štiplavý zápach, popel a společenské stigma – to je realita spojená s užíváním klasických cigaret, tak jak ji známe po staletí. Není proto divu, že i v této oblasti hledá moderní věda vhodnější
Anně Jagellonské se vyplatilo na manžela počkat
historyplus.cz
Anně Jagellonské se vyplatilo na manžela počkat
Anna slíbila, že si ho vezme… „Ale koho vlastně?“ To sama netuší. „Bude to Karel, nebo Ferdinand? Stanu se císařovnou? Bude mé manželství šťastné?“ To jsou otázky, nad kterými si jagellonská princezna během své výchovy v Innsbrucku láme hlavu – po dobu dlouhých pěti let.   Manželku pro českého (od roku 1490 i uherského) krále
Vánoce, které vás překvapí
epochanacestach.cz
Vánoce, které vás překvapí
Kde jsou nejlepší Vánoce? Než odpovíte logicky, že doma, zkuste si přečíst, jak to na Ježíška vypadá po světě. Zázrak Vánoc stojí za to zažít kdekoli. Ať se tam zpívá Tichá noc, nebo Narodil se Kristus Pán… Kanada Ještě před Štědrým dnem pořádají Kanaďané pečicí večírky, kdy příchozí pečou vánoční koláčky „cookies“ dle vlastního receptu. Chodí tu Santa