Domů     Pracuji tajně za manžela
Pracuji tajně za manžela
5 minut čtení

Manžel onemocněl a mně zbyly jen oči pro pláč. Z čeho zaplatit vnučce svatbu, opravu starého auta a kde vzít na nové brýle? Přemluvila jsem manžela, aby šel znovu do práce. Jen na oko!

Vlastně o to oko šlo. Manžel několik let pracoval v týmu ostrahy a byl nad míru spokojený. Do vzdáleného města je zaměstnavatel nechal vozit autobusem, a o nočních je dokonce zásoboval kávou ve velkých termoskách a dvěma velkými svačinami.

Manžel se na ně vždycky těšil. Na svoje milované křupavé bagety s velkým množstvím šunky a sýra!

Pořád se jen cpal

Časem kvůli nim začal dost přibírat. Aby ne, když jedl celý den a v noci zase! Možná k tomu přispěla i jeho nadváha, ale začal mít problémy s očima. „Musíte na operaci, potom dodržovat klid a zhubnout!“ oznámil mu lékař nekompromisně.

Bohužel zapomněl dodat, že ten klid může trvat i několik měsíců. Milan všechna nařízení dodržoval, dokonce byl i rád, že se může hezky doma povalovat, ale stav jeho očí se nelepšil. Na to jedno neviděl vůbec a to druhé měl stále červené a uslzené.

„Pomohla by vám druhá operace, ale je to risk!“ krčil rameny lékař a hnal manžela na váhu. Naštěstí přece jen pár kilo zhubnul, když v noci spal a nezřízeně se necpal. Po té druhé operaci, ke které se manžel statečně odhodlal, se začal jeho zrak lepšit.

Pomalu, ale stále. „Vidím čím dál líp!“ pochvaloval si, ale konce neschopenky se ne a ne dočkat.

Do práce mě pustit nechtěl

„Milane, jsme skoro na mizině. A to jsme naší vnučce slíbili zaplatit svatbu!“ povzdechla jsem si zoufale. V důchodu už jsem si odkroutila první půl rok a chystala se manželovi navrhnout, že si nějakou práci najdu. Nelíbilo se mu to. Kdo by se o něho staral?

Kdo vařil a nakupoval? Všechno byla jen a jen na mě. O měsíc později se nám rozbilo naše letité autíčko. Nikam daleko jsme už s ním nejezdili, ale na nákupy bylo dobré. Teď jsem musela tahat nákupy v ruce! Bylo to k zoufání.

Hlavně ty lahve s pivem byly pro mě čím dál těžší. A taky mrkev, kterou do sebe manžel ládoval kvůli očím. Už mi připadal nějaký do oranžova, ale asi jsem si to jen namlouvala. Občas jsem měla na něho vztek.

Kdyby do sebe necpal všechno, co mu letělo kolem nosu, nemusel by mít vysoký nitrooční tlak a takhle dopadnout!

Známky byly bezcenné

„Milane, takhle to dál nejde. Musíme něco vymyslet. Třeba bychom mohli prodat byt a přestěhovat se do menšího? Za ten náš vrak nic nedostaneme a šperky také žádné nemám. Milan si jen povzdychnul a z šuplíku vytáhnul svoji sbírku známek.

Podal mi ji a nařídil, abych s ní zašla do antikvariátu. Prý tam vykupují všechno! Pán za pultem zběžně prohlédl lupou prvních pár stránek a bez zájmu album odsunul. „Nemá to žádnou hodnotu.

Maximálně pár stovek, víc ne!“ tvrdil a tvářil se, jako bych byla nějaká školačka. Jako bych mu nutila něco, o co vůbec nestojí. Popadla jsem album a bez pozdravu odešla. Měla jsem vztek na celý svět!

Na toho namyšleného antikváře, na sebe, k čemu jsem se nechala dohnat, i na manžela, že si hrál na sběratele a nic cenného nikdy nesehnal.

Vše vyřešil jednoduchý nápad

„Půjdu do práce, ať si vaří, co chce! Umínila jsme si a přidala do kroku. Asi se mi okysličil mozek, či co, ale těsně přede dveřmi jsem dostala nápad. „Milane, nesu ti ty tvoje známečky zpět, už je nepotřebujeme!“ volala jsem radostně na manžela.

Udiveně se zvedl od televize a šel si poslušně vyslechnout můj plán: „Budeme pracovat společně. Ty si můžeš přece brát jen noční. Já na ně budu jezdit s tebou. Obejdu tvůj rajón a ty se budeš tvářit, že jsi ho obešel sám.

Budu tvoje neviditelná pomocnice!“ Milan na mě koukal trochu vyjeveně, ale potom se rozesmál. Prý se diví, že ho to nenapadlo dávno! „Ale bagetky mi necháš, viď. Už se na ně těším!“ vymínil si a mně jeho drzost ani nestála za odpověď. Zbývalo jen ukončit neschopenku a dojít si zamluvit noční služby.

Tajná práce mě moc baví

První noční směna byla pro mě nejhorší. Hrozně jsem se bála! Milan měl za noc třikrát obejít velké staveništěm, zkontrolovat dvě budovy a také několik vjezdů do objektu. V noci, jen s baterkou, to byla víc než strašidelná procházka!

Když nade mnou přeletěl nějaký obrovský pták, málem jsem leknutím omdlela. Ale časem jsem si zvykla. Čerstvý noční vzduch, zářící hvězdy nad hlavou a k tomu dobrá káva s kousíčkem té vyhlášené bagety… Tak hezké noci jsem nezažila ani zamlada na dovolené!

„Pracujete pilně a jste spolehlivý. Nevynechal jste jedinou službu!“ chválil manžela jeho šéf a napsal mu velké prémie. „Hurá, na vnuččinu svatbu si mohu pořídit i nové šaty!

A když nám to takhle půjde dál, zmůžeme se i na nějaké zánovní autíčko!“ radovala jsem se a manžel se mnou. Stala se ze mě neviditelná pomocnice a moc mě to baví!

Míla N. (64), Příbram

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Sedím u kuchyňského stolu a dívám se na stěnu, kde kdysi visely dětské kresby. Dnes tam je kalendář. Mé dny plynou stejně. Jen tiše, bez rytmu. Venku prší. Déšť stéká po skle jako slzy, které už nemám sílu vyplakat. Ono i plakat je zbytečné. Dospěla jsem k tomu, že některé věci už prostě jen jsou, jiné zmizely. Je stáří, zmizely radosti z let dávno zpět. Píši na stole, který pamatuje víc než já
3 minuty čtení
Své děti jsme vedli k poctivosti. Nikdy jsme s nimi neměli problémy. Když se z mé vnučky stala zlodějka, byl to šok pro celou rodinu. Když jsem se to dozvěděla, chtělo se mi křičet na celé kolo, že tomu nevěřím a nemůže to být pravda! Moje milovaná vnučka Ivanka byla ve škole nařčená, že krade. Ve třídě se ztrácely věci už delší dobu, byly to samé drobnosti, ale nakonec si na zloděje učitel pol
5 minut čtení
Nemůžu se zbavit tíživého pocitu, že jsem někde udělala chybu. Celý život jsem věnovala své rodině, manželovi, třem dětem, domácnosti. A přesto jsem osamělá! Své rodině jsem dala všechno: svůj čas, lásku, energii i své sny. Všechno jsem podřídila tomu, aby oni byli šťastní. A teď, když jsou dospělí a mají své životy, mám pocit, že pro ně už nejsem důležitá. Ptám se sama sebe: kde jsem to pokazi
5 minut čtení
Celý život jsem se snažila být dobrou dcerou, sestrou, prostě člověkem. Teď, když se ohlédnu, cítím jen hořkost a bolest. Kvůli vlastní sestře. Lenka byla vždycky ta „lepší“. O čtyři roky starší, hezká, chytrá, okouzlující. Když jsme byly malé, rodiče ji zbožňovali. „Podívej, jak je Lenka šikovná,“ říkávala máma, když sestra přinesla ze školy jedničku nebo zazpívala na besídce. Já, tichá a nená
2 minuty čtení
Se snachou jsme si nesedly, to uznávám, ona ale nechce, abych vídala své vnučky. A syn se mě nikdy nezastane. Trápím se tím, že je vidím tak málo! Svého syna Matěje jsem vychovala dobře. Bylo to moje jediné dítě, proto jsem se mu věnovala maximálně, měl všechno, na co si vzpomněl, a já byla přesvědčená, že máme spolu skvělý vztah. Tak tomu bylo do jeho osmadvacátých narozenin. Tehdy vstoupila m
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
21stoleti.cz
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
epochaplus.cz
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
Starý poutník putoval krajem, když najednou spatřil spoustu lidí, kteří cosi kutili na skále. „Co to děláte?“ zeptal se jich. „Budujeme hrad,“ zazněla odpověď. Muž v šoku kroutil hlavou. „To spíš z mojí poutnické holi vyroste strom, než by se vám podařilo na té holé skále něco takového postavit,“ prohlásil a na důkaz zapíchl svoji starou sukovici
Už to nejsem já
skutecnepribehy.cz
Už to nejsem já
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili,
Rezidence ve stylu glamour
rezidenceonline.cz
Rezidence ve stylu glamour
Inspirující myšlenkou designérky, která navrhla podobu interiéru luxusní rezidenční vily, bylo vytvořit neobvyklý okouzlující obytný prostor, připomínající elitní paláce prvorepublikových továrníků. Johana Picková i při samotné realizaci věnovala pozornost především detailům s velkým důrazem na dokonalé zpracování každého architektonického prvku. Pod jejím dohledem tak velmi rychle vzniklo dvoupatrové aranžmá plné rafinované elegance, jež svou sofistikovaností
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
nasehvezdy.cz
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
Obdivovatelé i přátelé Terezy Brodské (57) jsou v šoku z jejího rozhodnutí. Herečka totiž nedávno oznámila, že hodlá zcela zmizet ze sociálních sítí. Údajně ji k tomu přiměl fakt, že není úplně ne
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
iluxus.cz
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
Značka Zadig & Voltaire přináší novou kapitolu do své ikonické voňavé ságy THIS IS! a představuje dvě nové vůně, které jsou jako stvořené pro elektrizující letní noci. Duo THIS IS HER! BURNING LOV
Kouzla letního slunovratu
nejsemsama.cz
Kouzla letního slunovratu
Letní slunovrat, kdy 21. června je den stejně dlouhý jako noc, je tím nejlepším časem pro kouzelné rituály. Pokud chcete v tento magický čas čarovat, vyzkoušejte rituály s ohněm i bylinkami. Oslavte sílu slunce a přivolejte si pomocí magie obdobně silné štěstí. Slunovrat je příležitost k novým začátkům, k napojení na přírodu a k úžasné letní magii. Vyzkoušejte některý z rituálů a dopřejte si tento magický
Jan Kupecký maloval svou duši
epochalnisvet.cz
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí  se někdy Spravedliví soudci?
enigmaplus.cz
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí se někdy Spravedliví soudci?
Ačkoli druhá část našeho titulku vypadá jako povzdech nad stavem belgické justice, ve skutečnosti se týká krádeže části takzvaného Gentského oltáře. Ani po devadesáti letech není tento kriminální čin
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
historyplus.cz
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
Podpalubí lodi Kaiserin Elisabeth je přecpané trofejemi. Nechybí mezi nimi vycpaní tygři, orli ani opice. Námořníci sem přinášejí vypreparované klokany, pštrosy a koaly. Arcivévoda František Ferdinand d´Este se totiž na lodi plaví kolem světa a plní ji ulovenými zvířaty. Záhy mezi ně přibudou veverky, skunkové nebo medvěd grizzly… Arcivévoda František Ferdinand d´Este (1863–1914)
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a