Domů     Samota není nic pěkného
Samota není nic pěkného
3 minuty čtení

Blíží se krásný čas adventu a Vánoc. Říká se, že v té době by nikdo neměl být sám. Jak to ale udělat, když jste od narození uzavření a nepřístupní.

Už potřetí mě sousedka zve na kávu. Než stačím její pozvání vůbec nějak rozumem zpracovat, rovnou vrtím hlavou. Výmluva, že se mi to nehodí, protože mám zrovna nějakou práci, je naprosto nesmyslná. Vím to já a samozřejmě to moc dobře ví i moje sousedka.

Hodná a příjemná ženská, která se mým bručounstvím nedá odradit. A zkouší to se mnou znovu a znovu. Proč se tedy chovám tak nemožně? Vždyť někde uvnitř strašně toužím po lidech, po jejich společnosti, po opravdovém přátelství. Vždy mě ale zastaví mé vzpomínky.

Nevěř vůbec nikomu

Moje matka byla velice úzkostný a nevyrovnaný člověk. Odmala mě strašila světem kolem mě. Vyobrazila mi ho jako naprosto nepřátelské místo, kde na mě čeká jen samé nebezpečí.

Učila mě, že nemám nikomu důvěřovat, protože lidé jsou zlí, chtějí mě jen okrást a podrazit. Bohužel jsem jí to uvěřila. Byla v té době pro mě největší autoritou. Nejlépe mi bylo právě u maminky.

Problémy ve škole

Už na základce jsem měla několik spolužáků, kteří se chtěli se mnou kamarádit. Já je ale svým chováním od sebe neustále odháněla. Na střední škole jsem objevila Veroniku. Snažila se mě přesvědčit, že je opravdu moje kamarádka.

Vysvětlovala mi, že přítel je člověk, se kterým sdílíte své úspěchy i neúspěchy, radosti a starosti. Máte si s ním co říct, víte, že mu můžete kdykoli zavolat a on vám pomůže. Snažila jsem se, ale tak úplně jsem jí nevěřila.

Veronika to časem vzdala a já byla zase sama. Když jsem potkala Leoše, dlouho jsem váhala. Pak jsem ale usoudila, že vdát se je normální a že to patří k životu.

Můj chlad ho prý děsil

Leoše jsem svým způsobem měla ráda. Ale neuměla jsem mu to dát najevo. Navíc jsem mu podvědomě nedůvěřovala. Byl to muž a podle maminky, chlapi jsou proradní, využijí tě a zradí. Leoš to nejprve snášel statečně. Po dvou letech to ale vzdal.

Řekl, že jsem strašně chladná, nepřístupná a že už o dál nevydrží. Rozvedli jsme se. Potvrdil tak matčino tvrzení, že vás chlap nakonec stejně opustí. Ještě, že jsme neměli děti.

Stále jen v izolaci

Od té doby jsem zůstala sama. Vdávat se a mít děti jsem nechtěla. Měla jsem dobrou a zajímavou práci a na to jsem se upnula. Máme tam dobrý kolektiv. Občas společně zajdeme po práci do hospody. Ale i tam se pokaždé cítím tak trochu vyřazená.

Poprvé v životě se s těmi lidmi cítím celkem dobře, i když si k tělu nikoho z nich moc nepouštím. Vím, že potřebuji najít nějakou „spřízněnou duši“ . A to i s tím rizikem, že tvrdě narazím. Je čas zapomenout matčiny poučky a přestat se tak strašně bát.

Teď hned se zvednu a půjdu zazvonit na sousedku. Pozvu ji na kafe.

Libuše U. (57), Kladno

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud