Domů     Uvízla jsem na křižovatce
Uvízla jsem na křižovatce
2 minuty čtení

Poprvé jsem usedla do svého nového krasavce a kochala se jeho vzhledem i vůní. Nenapadlo mě, že o chvíli později budu plakat na křižovatce plné houkajících aut. Moje auto stávkovalo a já byla bezradná!

Můj manžel nesouhlasil, když jsem ho seznámila se svým plánem na pořízení autíčka. Výlučně mého autíčka! Už mě nebavilo se neustále doprošovat o to jeho. Velké, staré a ufuněné!

Žabáček stávkoval

„Kam bys sama jezdila. Já tě svezu!“ říkal vždycky, ale já moc dobře věděla, co to znamená. V jeho řeči jen to jediné: „Nepůjčím ti svoje auto, na to zapomeň!“ Vznášel jeden argument za druhým, proč druhé auto nekupovat.

„Ty si budeš jezdit po výletech a já sedět doma?“ ptal se výhrůžně, ale mě to jen utvrdilo v předsevzetí něco pro sebe udělat. Měla jsem snad taky právo na trochu radosti… „Tak hodně štěstí!“ popřál mi prodavač v autobazaru a podal klíčky.

Usedla jsem do nablyštěného zeleného Žabáčka, jak jsem si svoje autíčko okamžitě pojmenovala, a odvážně vyjela. Vše šlo hladce, ale jen chvíli. První křižovatka se mi stala osudnou. „Tak už jeď!“ ozval se mužský hlas za mnou, ale zanikl v hlasitém troubení. Zůstala jsem stát na křižovatce a blokovala provoz!

Slzy vždycky pomohou

„Zachovej klid,“ nabádala jsem se a roztřesenou rukou točila klíčkem v zapalování. Nohou mačkala spojku, plyn a dokonce i brzdu. Nic. Jedno velké, obrovské nic! Troubení neustávalo a pohrdlivá gesta okolních řidičů jsem raději přehlížela.

Ostatně, přes proud slz, který se mi z očí řinul jako vodopád, to ani nebylo tak těžké.

„Paní, stalo se vám něco?“ ťukala mi na okénko o hodně starší paní, než jsem byla já. Mohlo jí být klidně přes osmdesát! Její milý vrásčitý obličej mě uklidnil. Otevřela jsem dveře, vystoupila a ona si sedla za volant. Za chvíli moje autíčko spokojeně vrnělo.

Nastartovala mi! „Kouzelná babička,“ pomyslela jsem si, když zmizela jako pára nad hrncem. Dodnes netuším, kde se tam vzala!

Barbora D. (62), Děčín

Další článek
Související články
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
3 minuty čtení
Nikdy jsme neměli doma zvířátko. Až v důchodu si manžel našel na procházce netradičního domácího mazlíčka. Nejprve jsem se toho zvířátka bála, člověk si ale zvykne. Když se naše dvě děti osamostatnily, zůstali jsme s manželem doma v našem bytě na sídlišti sami. Neměli jsme nikdy žádné zvíře, ani mě, ani manžela to nelákalo. Nemohu tudíž pochopit, co se to v mém muži probudilo, když si jednoho d
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
nasehvezdy.cz
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
Hvězda Kriminálky Anděl Marta Dancingerová (34) už svou novou lásku rozhodně neskrývá. Herečka, kterou si diváci oblíbili mimo jiné i ve Zlaté labuti a taneční soutěži StarDance, tvoří už několik m
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Rostliny jako strážci domova
nejsemsama.cz
Rostliny jako strážci domova
Nejsou jen krásnou zelenou dekorací. Jsou to vlastně malé magické bytosti s jemnými vibracemi, které dokážou přitahovat radost a klid. Pěstování květin není jen o pouhém zalévání a utírání prachu z listů. Je to tichý, neobyčejně hluboký rituál propojení s přírodou přímo uprostřed vašeho obývacího pokoje. Rostliny nasávají těžkou energii, čistí vzduch od škodlivin, ale především vyzařují harmonii, která