Domů     Bála jsem se nového souseda
Bála jsem se nového souseda
5 minut čtení

Byt vedle toho mého byl už delší dobu prázdný. Měla jsem mít radost, že je klid, ale neměla. Bála jsem se být sama na celém patře! Když se přistěhoval nový nájemník, popadl mě opravdový strach.

Už dlouhé roky jsem bydlela v malém bytě v přízemí jednoho postaršího paneláku. Na patře byly vždy jen tři byty, ale na tom mém jen dva. V tom třetím byl nějaký sklad, ani nevím čeho. V bytě vedle toho mého se nájemníci často střídali.

Byli hluční, ale já se s nimi nehádala. Proč taky. Na tu chvíli, než se odstěhovali zase jinam, to nemělo smysl!

Strašidelný výjev

Potom nastalo období, kdy zůstal vedlejší byt úplně bez nájemníků. Z počátku jsem měla radost z trochu toho kýženého klidu, ale později jsem se začala docela bát. Byla jsem na celém patře sama! Jednou v noci mě probudil šramot.

Jakoby někdo něco táhnul po podlaze! Zvědavě jsem vykoukla. Přestože nebylo rozsvícené světlo, nějaká postava celá v černém táhla obrovský kufr k prázdnému bytu! Byl to tak strašidelný výjev! Noc, tma a starý loďák. Není v něm mrtvola?

Ráno jsem číhala, koho uvidím. Jenže, nikdo z bytu za celý den nevyšel! Zato v noci, se celý výjev opakoval. Černá postava, kufr a tma na chodbě. Pro jistotu jsem zkontrolovala světlo, ale bylo v pořádku. Ten chlap si nerozsvítil schválně!“

Pozval mě v noci na kafe

„Sousede, tak už se někdo nastěhoval. Doufám, že to není nějaký nájemný vrah! Nebo svědek v utajení!“ oslovila jsem souseda z horního patra. On mě ale odbyl: „Nefantazírujte! Moc čtete detektivky. Radši si kupte nějaký časopis.

Je to zdravější!“ Byl to nezdvořák, soused jeden obézní. Zabouchla jsem za sebou uraženě dveře, ale zvědavost mi nedala spát. Rozhodla jsme se záhadě přijít na kloub. Hned, jak jsem zaslechla obvyklý noční šramot, otevřela jsem dveře a rozsvítila.

„Zhasněte!“ vyštěknul na mě mužský hlas. Ten chlap se ke mně otočil zády. Neměl ani tolik slušnosti, aby pozdravil. „Zdravím vás, jsem vaše sousedka! Nepotřebujete s něčím pomoct?“ zeptala jsem se mile. On ale rychle zmizel za dveřmi svého bytu.

Druhý den ráno jsem měla za dveřmi zastrčený lísteček: „Zvu vás na kafe, ale nesmíte se mě leknout!“

Byl celý popálený

Asi nemusím říkat, co tenhle vzkaz udělal s mojí nezřízenou zvědavostí. Chtěla jsem toho záhadného chlapa poznat. Ale také se moc bála. Třeba mě zavraždí a rozpustí ve vaně! Nikdo se po mě nebude shánět, byla jsem úplně sama. Zvědavost nakonec zvítězila.

Upekla jsem bábovku a vydala se vstříc svému osudu. Otevřel mi chlap v kapuci. Tvář měl otočenou na stranu tak, že jsem z ní viděla jen kousek černého strniště. „Pojďte dál!“ řekl celkem milým hlasem a zavřel za mnou dveře.

Připadala jsem si, jako když jdu na porážku. „No, teď když sedíte, se vám mohu konečně představit. A také ukázat!“ řekl a pomalu si sundal tu kapuci. Uviděla jsem zjizvenou tvář, vlastně jen půl tváře. Druhá půlka jakoby neexistovala.

Rty změněné jen v úzkou rýhu. Ale i tak na mě ten pán koukal hezky, jakoby prosebně! „Co se vám stalo?“ zeptala jsem se, když mě opustil první velký úlek.

Stal se z něho kamarád

On si jen povzdychnul: „Zasáhnul mě elektrický proud. Mám popáleniny na celém těle. Vycházím jen v noci! Nesnáším, když na mě lidé civí!“ Vůbec jsem nevěděla, co na to říct! Takové neštěstí! Potom jsem ho mlčky pohladila po ruce: „Ale žijete.

A to je hlavní, ne?“ Úplně jsem cítila, co mi chce říct. Že by nejraději nežil! „Víte co? Uvařte mi to kafe a dáme si moji vyhlášenou bábovku. To nám trochu spraví náladu!“ Začali jsme se navštěvovat každý den.

Nahradil mi syna, o kterého jsem přišla před mnoha lety. A já se pro něho stala jedinou rodinou, kterou nikdy neměl. Přes den vycházet odmítal a tak jsem mu nakupovala a vařila. On mi za to vymaloval a také opravil všechno, co jsem potřebovala.

Samozřejmě v noci! Potom přišel den, kdy se všechno změnilo. U souseda, toho mého informátora, začalo hořet. Asi usnul s cigaretou v posteli.

Všichni jsme mu zatleskali

„Hoří!“ ozvalo se z bytu nade mnou. V tom zmatku jsem nevěděla, co dělat. Mám volat hasiče, nebo už to někdo udělal přede mnou? Mám vynášet nějaké věci? Vyběhla jsem na chodbu a zazvonila na souseda, svého nového kamaráda.

„Pavle, vstávejte, hoří!“ bušila jsem do dveří. Za chvíli otevřel. Bez obvyklé kapuce vyběhnul z bytu a hnal se k hořícímu bytu. Vykopnul dveře a ponořil se do dýmu. Navzdory panujícímu zmatku panovalo téměř hrobové ticho.

Všichni jen strnule zírali, co se bude dít. O chvíli později se vynořil Pavel a v náručí nesl bezvládného souseda. Položil ho na zem a ztěžka usedl vedle něho. Přihlížející lidé mu začali tleskat. Bylo jim jedno, jak vypadá.

Necivěli na něho, ale obdivně hleděli! „To je můj kamarád. Hrdina“! Oznámila jsem všem pyšně a poplácala Pavla po jeho hubených zádech. On se šťastně usmál. A nepřestal se usmívat dodnes! Už žije i ve dne. Dokonce si našel i práci. V tom skladu na našem patře!

Marcela B. (67), Ústí nad Labem

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.