Domů     Toužila jsem po domácích mazlíčcích, ale připravili mi samé trápení
Toužila jsem po domácích mazlíčcích, ale připravili mi samé trápení
5 minut čtení

Už jako malá holka jsem vždycky toužila po tom, mít doma psa a kočku, třeba i kanárka. Když se mi to mohlo splnit, začaly nás stíhat samé tragédie.

Mí rodiče měli doma rádi pořádek. Dá se říct, že byli pořádkem přímo posedlí, zejména otec, voják z povolání, ale matka mu horlivě sekundovala. V tomhle směru se tedy našli. Ale já jsem po nich tuhle vlastnost nepodědila. A miluju zvířata.

Celé dětství jsem prožebrala, abych mohla mít alespoň morče, ale zakázali mi všechno. Zvířata dělají nepořádek a prý bych se o ně stejně nestarala a pak taky brzy umírají, bylo by mi to líto a nakonec bych tím ještě trpěla.

V tom posledním měli pravdu, dnes mi to připadá skoro jako proroctví. Kruté proroctví. Skoro ortel.

Rychle z domu!

Vdala jsem se mladá. Už v devatenácti letech. Ani jsem nemusela, ani jsem nebyla zvlášť zamilovaná, ale Karel byl sice o hodně starší, ale hodný a co mě na něm ale neodolatelně přitahovalo, byla jeho náklonnost ke zvířatům.

Ne že by zrovna toužil po zvěřinci, ale tak trpělivě poslouchal a přikyvoval, když jsem o své touze mít někdy doma hodně zvířat, až mě přesvědčil, že on je pro mě prostě tím pravým.

Možná byl i sám překvapen, když jsem ho o ruku požádala já, ale líbila jsem se mu, později se přiznal, že se k tomu kroku také chystal, ale netroufal si, přeci jen nebyl žádný krasavec a s odřenýma ušima vychodil učňák, ale předběhla jsem ho a on byl celý šťastný.

A měl za městem po rodičích domek, sice starý a malý, ale trpělivě ho opravoval a já jsem si hlavně malovala jak krásný zvěřinec si pořídím.

Moje frustrace, to strádání během celého dosavadního života bez roztomilých živočichů kolem mě, to všechno už volalo zoufale po nápravě.

Hřbitůvek rostl

První byl křeček, toho jsem si k Karlovi přinesla vlastně hned první den, jak jsem byla natěšená a to bylo ještě před svatbou. Ta se konala z měsíc a hned potom jsem si vzala dvě koťátka z útulku. A za další měsíc psa. Krásnou fenku čivavy.

Ráda bych chtěla většího psa, ale Bára na mě tak smutně v útulku koukala, že jsem neměla srdce ji odmítnout. A ke svatbě jsem dostala svatebním darem papouška! A rovnou to byl žako, krasavec, který se prý snadno naučí mluvit!

Byla jsem v sedmém nebi a ten ráj trval dva roky. Pak umřel křeček, což u těchhle zvířátek není nic neobvyklého, nedožívají se obvykle víc jak tří let. Pohřbili jsme ho na zahradě.

Netušila jsem, že je to jen začátek a že náš hřbitůvek se bude tak smutně rozrůstat.

Jedno za druhým

Nevěřila jsem vlastním očím, když naší malou Báru na procházce u rybníka unesl orel. Dodnes slyším šustot těch křídel a její pištění.

Už jsem ji nikdy neviděla a vím, že se marně utěšuji představou, že za kopcem orel Báru pustil na zem a ona utekla, nebo že ona orla kousla, nebo se zkrátka jinak dostala pryč a někdo si ji vzal domů. Asi už nežije a na naší zahrádce má křížek.

Sled tragických událostí našich zvířat pokračoval neskutečnou nešťastnou náhodou, když na Micku, naši kočičku, spadla z mrazáku lednice velká krůta, kterou jsem chtěla upéct. Zabila ji na místě.

Do toho začal být žako, kterému jsme říkali Ferda, pěkně drzý a útočil na Lízinu, druhou kočku. Chystala se mít koťata a on to nějak nelibě nesl. Byl zvyklý lítat po pokoji a museli jsme dávat pozor, aby se s Lízou nedostal do křížku.

Když byl dlouho zavřený v kleci, strašně vřeštěl a nadával, to se nedalo vydržet. Snad proto Líza utekla, chtěla asi vrhnout někde v klidu. Našli ji přejetou na silnici u kukuřičného pole. Dvě koťátka zázrakem přežila a já je umělou výživou vypiplala.

Pořídila jsem nám psa, rovnou německého ovčáka, aby se případnému dravci ubránil, ostatně spíše aby si to takový dravec rovnou s útokem rozmyslel. Byla to taky fenka, byla starší a měla policejní výcvik. Jmenovala se Asta.

Byla taková ostrá, ale k nám se chovala korektně, věděla, že jsme její smečka. Do té ovšem nepatřil podle jejího názoru náš žako, který ji lezl od počátku na nervy.

Byla už starší a nevrlá a žako Ferda asi taky méně pozorný, když jednoho dne Asta papouška, právě, když zobal zbytky z její misky, bleskovým skokem dostala a jedním pohybem mu ukousla hlavu.

Byli jsme smutní, ale nevyčítali jsme jí nic, protože je to přeci příroda, jsou to jen zvířata, nemůžou za svoje instinkty. Sama Asta ale smutná byla, nemohli jsme tomu uvěřit, ale dělala si výčitky sama, přestala prakticky žrát a ze čtrnáct dní pošla.

Děti chtějí mazlíčky

Když jsem zjistila, že jsem těhotná, dostala jsem strach. Co když naším domem obchází smrt tak vytrvale, že zasáhne i přímo nás. Hlavou se mi mihla myšlenka na potrat, ale opravdu jen mihla. Lenka se narodila zdravá a za další dva roky Martin.

Mezitím nám jednu kočičku před domem opět přejeli a druhá zemřela na nějaký nádor. Bojí se mít jakékoliv zvíře. Mé děti ale rostou a žadoní. Nemám to srdce je stále odmítat. Říkám si, že nakonec budou mít snad větší štěstí než já.

Slíbila jsem jim, že až bude náš tatínek Karel v důchodu, pořídíme si pejska. Ten termín se ovšem celkem rychle blíží, tak mi občas běhá mráz po zádech. Ale zároveň se celkem těším. Přeci nemůžeme mít celý život takovou strašnou smůlu na zvířata.

A když, tak je obrečíme a přijdou nová. Nakonec, smrt k životu patří, to se nedá nic dělat.

Johana (48), České Budějovice

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Když se mi vybaví Marie, jako první vidím její smích. Rozléhal se po celé ulici, byl nakažlivý jako jarní radost. Už 30 let jen vzpomínám. Znaly jsme se od školky, ale nejvíc jsme si byly blízké na střední. V létě jsme sedávaly na lavičce před jejím domem, v ruce měly ta kulatá lízátka, která byla buď jahodová, nebo citronová. Probíraly jsme celý svět. Kluky, hudbu, sny. Byla vždycky odvážnější
3 minuty čtení
Bylo to loni na podzim, když ten dům vzplanul. Seděli jsme doma ve městě, byl už večer, když zazvonil telefon. Volali nám z hasičského sboru z vesnice. Soused zahlédl plameny, kdy to vzplálo od blesku. Na pach kouře, který se mi vryl do paměti i několik hodin poté, co jsme dorazili, nezapomenu. Vzpomínky v kouři Ten dům patřil manželovým rodičům. Bydleli tam celý život a on tam vyrůstal.
3 minuty čtení
Šedesátka už mi klepe na dveře. Vnoučata nemám a ani mít nebudu, sama jsem totiž nikdy neměla děti. Tolik jsem však chtěla. Jmenoval se Ondřej a byl jen o pár měsíců starší než já. Bydlel nedaleko od nás a znali jsme se snad odmalička. Pokud mi ještě paměť dovolí dostat se do našich školních let, vidím tlupu veselých rošťáků, mezi nimi okatou černovlasou holčičku se dvěma copy a modrookého hube
3 minuty čtení
Je to hrozná nemoc. Bere vám slova, paměť a mění vás v jiného člověka. Alzheimer mi vzal kamarádku z dětství. Poprvé jsme se viděly v první třídě. Seděla v lavici přede mnou, copánky stažené červenou mašlí. Sylva se jmenuje. Skamarádily jsme se a od té první třídy jsme se staly nerozlučnými. Byla to kamarádka, která znala všechny moje lásky, pády, ztráty i vítězství. Chodily jsme spolu na tanco
2 minuty čtení
Byl chladný listopadový podvečer, když se mu udělalo zle. A já netušila, jestli se nevidíme naposledy. Slova se mu zamotala, ruka mu klesla a oči zůstaly podivně nehybné. Zavolala jsem záchranku a snažila se mu držet ruku, i když on už mě nevnímal. Můj muž Jiří. Když přijeli záchranáři, celou dobu jsem mu opakovala, že to bude dobré, ale uvnitř mě svírala panika. Měli jsme za sebou 50 let spole
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
3. února 1959: Den, kdy zemřela hudba
epochaplus.cz
3. února 1959: Den, kdy zemřela hudba
Od startu malého letadla uplyne jen pár minut, když se uprostřed noci v plné rychlosti zaboří do kukuřičného pole. Budoucnost hudby se v jediném okamžiku mění. Když se Americe zeptáte na 3. února 1959 téměř určitě v odpovědi zazní jméno Buddy Holly. Toho dne totiž během jediného okamžiku rocková hudba přichází o několik hitmakerů, mezi nimiž je největší
Jak jsem opustila svoje tělo
skutecnepribehy.cz
Jak jsem opustila svoje tělo
U známých na chalupě jsme na půdě našli staré bylinky po babičce. Zvědavost mi nedala a připravila jsem si z nich lektvar… Zimní pobyt na chalupě se pro mě vlastní vinou změnil v děsivý zážitek, na který až do konce svého života nezapomenu! Napila jsem se zvláštního čaje a málem mě to stálo život. Opustila jsem poté své
Jednoduchý a skvělý svařák
tisicereceptu.cz
Jednoduchý a skvělý svařák
Umíte si představit zimu bez oblíbeného svařáku? Spousta lidí ne, proto jsme si pro vás připravili jednoduchý a rychlý recept na ten nejlepší svařák. Ingredience cukr krystal 1 ks velké skořice
Mars odhalil své nitro
21stoleti.cz
Mars odhalil své nitro
Data ze sondy NASA InSight, která před třemi lety umlkla pod vrstvou prachu, stále přinášejí překvapení. Dva nezávislé vědecké týmy nyní oznámily, že Mars má nejen plášť plný trosek z dávných impaktů,
Stoletý papež zabránil rozpadu církve
epochalnisvet.cz
Stoletý papež zabránil rozpadu církve
V polovině 7. století ve Středomoří vrcholí útoky muslimů. Načas do jejich rukou padne i Sicílie. Jejich nadvláda tam nebude trvat dlouho, ale stačí to, aby z ostrova musela uprchnout většina křesťanských duchovních.   Jedním z nich je i Agatho (577–681), mnich benediktinského kláštera sv. Herma v Palermu. Je mu již téměř 80 let, ale ve svém poslání
Další rozchod Fingera na spadnutí?
nasehvezdy.cz
Další rozchod Fingera na spadnutí?
Herec známý ze seriálu Ulice Martin Finger (54) se nezdá! Letos v únoru se provalilo, že už nežije s partnerkou Barborou Vrablíkovou (38), kvůli níž opustil svou manželku Monikou Šabartovou (51), a má
TÁBORSKÁ SETKÁNÍ 2025.
epochanacestach.cz
TÁBORSKÁ SETKÁNÍ 2025.
Letošní 33. ročník mezinárodního historického festivalu Táborská setkání bude důstojnou připomínkou dvou loňských významných výročí: 600 let od úmrtí nikdy v poli neporaženého hejtmana Jana Žižky z Trocnova a 40 let partnerství Tábora s německým městem Kostnice. http://taborskasetkani.eu
Odličovací manuál pro dokonalou a zdravou pleť
nejsemsama.cz
Odličovací manuál pro dokonalou a zdravou pleť
O tom, že k uchování zdravé a mladistvě vyhlížející pleti je nezbytná pravidelná očista, asi nikdo nepochybuje. Ovšem pořád se najdou ženy, které se neodličují správně a pak je trápí problematická pleť. Na trhu najdete záplavu přípravků určených k čištění. Je jich dokonce tolik, že je obtížné vybrat ten pravý. Proto jsme pro vás připravili malého průvodce. Micelární vody V
Jennifer Lawrence uvádí kolekci PrimaLuna od Longines
iluxus.cz
Jennifer Lawrence uvádí kolekci PrimaLuna od Longines
U značky Longines není žádným nováčkem, nyní je však mnohem kompaktnější, smyslnější, ženštější. Redesignovaná kolekce PrimaLuna vystihuje vše, čím je značka Longines dnes a čím byla i před sto dvacet
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Muži v černém: Vládní agenti, nebo něco víc?
enigmaplus.cz
Muži v černém: Vládní agenti, nebo něco víc?
Muže v černém si často představujeme jako vládní agenty pracující v maximálním utajení. Mají se objevovat na místech, kde bylo pozorováno UFO, a snaží se prý zajistit, aby nevznikala zbytečná panika.
Jak se žije na ostrově plynových masek?
historyplus.cz
Jak se žije na ostrově plynových masek?
Mijakedžima u Japonska se zdá být jako kterýkoli jiný tichomořský ostrov, pravdou však je, že skrývá svoji temnou stránku. Až na pár stovek lidí se zde totiž nachází ještě aktivní sopka, kterou místní považují za nejničivějšího obyvatele ostrova! Kdykoli zazní siréna, každý si musí nasadit plynovou masku. Stalo se tak již nespočetněkrát v minulosti a