Domů     Dceru jsem musela vykoupit
Dceru jsem musela vykoupit
6 minut čtení

Nový dceřin přítel se mi od prvního okamžiku nelíbil. Byl to bohatý synáček ještě bohatších rodičů. Naučil ji fetovat a odnaučil pracovat. Z jeho spárů jsem ho musela dostat za každou cenu!

Už jsem ani nedoufala, že se stanu matkou. Až na prahu čtyřicítky se mi podařilo porodit zdravou a krásnou holčičku. O dost starší manžel zářil pýchou a jeho radost nekalil ani fakt, že si všichni kolem mysleli, že je dědeček a ne otec.

„A co,“ mávnul vždycky na ty řeči rukou. Hlavně že máme naši Aničku! Na ničem jiném nezáleží!“

Našla si pochybnou partii

Já mu přizvukovala. Bohužel jsem netušila, že o něho brzy přijdu. Zemřel nečekaně na infarkt a já zůstala s naší malou sama. Nerozmazlovala jsem ji, jak by každý čekal. Vlastně jsem ani nemohla. Nebyl čas.

Anička mi musela se vším pomáhat a taky být samostatná. Neměly jsme babičky ani dědy, natož peníze na nějaké hlídání. Roky utíkaly a z Aničky se stala učitelka v hudební škole. Vystudovala konzervatoř a hudba byla pro ni vším.

Navštěvovala nejen koncerty vážné hudby, ale i všelijaké festivaly a koncerty. Na jednom takovém se seznámila s učiněným krasavcem. Vysoký černovlasý kluk, luxusně oblečený a s autem snad za milion. Koho by neokouzlil? Mně byl hned od začátku protivný.

Jakoby dával najevo, že je něco víc. Anička se mému mínění smála. Prý žárlím! „Mami, křivdíš mu. Renda není takový, jak vypadá. Je citlivý a vnímavý!“ tvrdila zamilovaně a já poznala, že s ní nehnu. Láska si prostě nedá poroučet!

Vyhodila mě z bytu

Bohužel, i ten Renda se do té mojí holky asi opravdu zamiloval. Anička se k němu nastěhovala a za mnou přišla jen občas. Stýskalo se mi a také jsem měla o ni obavy.

Ani nevím, co mě to napadlo, ale jednou jsem bez předchozího ohlášení zaťukala na dveře Rendovy luxusní garsonky. Otevřela mi Anička a vypadala hrozně. Bledá, umolousaná a jakoby mimo.

„Už jsi doma z práce?“ divila jsem se, protože jsem myslela, že na ni u Rendy počkám a pěkně si s ním o samotě popovídám. On byl ale zalezlý na gauči a spal. Na konferenčním stolku se válely nedopalky a také nějaká mouka.

Chvíli trvalo, než jsem si dala dvě a dvě dohromady. To nebyla mouka, ale drogy! Feťácké doupě! Jako z nějakého filmu. Nadechovala jsem se k výčitkám, ale dcera mě přerušila: „Mami, dej si odchod. Nic ti do toho není!“

Stala se z ní narkomanka

Se slzami v očích jsem ji poslechla. Hned na chodbě mě zastavila jejich sousedka: „Paní, víte, že vaše dcera už nechodí do práce? A taková to byla šikovná holka. Učila moji vnučku. Ta dopadla!“ Rozbrečela jsem se pláčem, který nešel zastavit.

Úplně jsem se složila! Před domem jsem si sedla na okraj chodníku. Byla jsem úplně bezmocná. Měla jsem přihlížet zkáze vlastní dcery. Měla jsem být svědkem jejího pádu na dno! Aničce jsem nemohla nic nařídit! Byla přece dospělá. Domů jsem se sotva doploužila.

Vymýšlela jsem, jak toho jejího Reného zničit. Udat. Zlikvidovat! Nic strašného pro něho nebylo dost! To on přivedl dceru tam, kde je. Udělal z ní nezaměstnanou povalečku. Feťačku a kdo ví, co ještě! Možná ji i prodává… V práci jsem se svěřila kolegyním.

Koukaly na mě, jako by to nemohla být ani pravda. Znaly Aničku odmalička a nedokázaly si představit, že je něco takového možné.

Dala jsem na radu šéfky

„Udej ho, toho grázla!“ radila mi Eva, moje nejmilejší kamarádka, ale Ilona ji oponovala: „Musela by udat i dceru!“ Hynek zase tvrdil, že mám nechat Rendu zlikvidovat. „Prosím tě, nefantazíruj. Kde najde obyčejná ženská nějakého zabijáka?“ horlila Eva.

Přítrž našim řečem udělala naše mistrová. Nepatřila k mým nejoblíbenějším, ale schopná ženská to byla. Poslouchala naši debatu mlčky a potom si dodala odvahy: „Tedy, je to jen můj názor, ale já bych toho hajzla uplatila. Určitě není tak bohatý, jak se dělá.

Dejte mu prostě peníze, aby dceru opustil!“ Mně se nakonec zdál její nápad nejlepší. Moc jsem neměla, ale kdybych zrušila veškerá svoje spoření a prodala postarší autíčko, dala bych dohromady slušnou částku.

Uplatila jsem ho

„Zkusím to. Nic jiného mi nezbývá!“ souhlasila jsem a mistrová mě soucitně pohladila po rameni. „Mohu vám i půjčit, kdybyste potřebovala!“ Nečekala na odpověď a odešla. Pár dní trvalo, než jsem se ke svým penězům dostala.

Od mistrové jsem si půjčila částku, na jakou mi ocenili auto v autobazaru. V obálce jsem měla rovných sto padesát tisíc, když jsem opět zazvonila u dveří Rendova bytu. „Koukej táhnout!“ zařval, když mě uviděl. Neposlechla jsem ho a hnala se dál.

Anička vypadala zase o něco hůř. Byla úplně mimo, ležela a nevnímala, že stojím nad ní. Renda řádil jako pominutý. Popadla jsem ho za ruku a smýkla s ním do křesla. „Koukej, mám peníze. Dám ti je, ale chci dceru zpátky. K ničemu ti není.

Tady mi podepiš smlouvu, že se k ní už nepřiblížíš a obálka je tvoje!“ řekla jsem mu důrazně a pomalu, aby mi rozuměl.

Byla na mě naštvaná

Chvíli přemýšlel a potom podepsal. Jen tak, bez řečí! Položila jsem obálku na stolek, zatřásla Aničkou a napůl spící ji odtáhla domů. Vlastně do taxíku, který nás domů odvezl. Spala snad týden, a když se vzbudila, neznaly její scény konce.

Až kopie smlouvy ji přesvědčila o Rendově charakteru. Trvalo nějakou dobu, než se vzpamatovala. Jako učitelka už pracovat nemohla, její pověst ji všude dohnala. Zaměstnala ji až moje mistrová. Z Aničky se stala uklízečka na plný úvazek!

Večer byla tak unavená, že usnula dřív, než si lehla do postele. Byla jsem šťastná, že mi můj plán vyšel! Netušila jsem, že na mě čeká překvapení. „Paní Liduško, přijďte ke mně do kanceláře!“ volala mě mistrová a já se lekla, že chce splatit dluh. Moje auto totiž ještě stálo v autobazaru a marně čekalo na kupce.

Otec přišel vyrovnat dluh

Sotva jsem strachem dýchala, ale v kanceláři stál neznámý pán. Matně mi někoho připomínal, ale vůbec jsem nevěděla koho. „Dobrý den, jsem otec Reného,“ řekl a zatvářil se omluvně. Ten jeho rozpačitý úsměv mi sebral chuť se do něho pustit.

Říct mu od plic, co je ten jeho syn zač! Udělal to, k mému překvapení, za mě. „Jdu se vám omluvit za syna. A taky vám něco vrátit. Našel jsem to i s tou podepsanou smlouvou u něho mezi jeho věcmi!“ řekl a podal mi obálku. Byly v ní moje peníze, ale jiné.

Ty původní určitě ten jeho synáček hned utratil! Nové pětitisícovky v původní obálce určitě nebyly…A tak jsem mohla mistrové hned vrátit dluh a hned odpoledne si vyzvednout milované autíčko. Skládačku, která mi auto musela zatím nahradit, jsem vrátila do sklepa!

Lída R. (62), Vsetín

Další článek
Související články
5 minut čtení
Jsem matka, babička a svědkyně bolesti, která svazuje naši rodinu jako jedovatý břečťan. Můj syn, kdysi veselý kluk s plány do budoucna, se stal stínem sám sebe. Bylo mu sedmnáct, když jsme poprvé zaznamenali změny v jeho chování. Do té doby byl Marek, náš jediný syn, velmi citlivý mladík, který kolem sebe šířil dobrou náladu a byl duší každé společnosti. Miloval fotbal a škola mu šla snadno
2 minuty čtení
Je to pech, když mužem vašich snů je švagr. Byla bych mu mnohem lepší ženou, než moje sestra. Nezasloužila si ho. Musel zjistit, jaká doopravdy je. Už na začátku puberty se vztah mezi mnou a starší sestrou Jindrou zhoršil. Jindra byla vždycky lepší než já. Kráčela jsem v jejím stínu a byla ve všem ta druhá. Dokud jsme byly malé, tak jsem to moc nevnímala, byla ke mně hodná a se vším mi pomáhala
3 minuty čtení
Naši jedinou dceru jsme s manželem bezmezně milovali. A to byla asi ta chyba, protože nás bez výčitek připravila o střechu nad hlavou. Vše, co jsme kdy dělali, dělali jsme s nejlepšími úmysly. Dlouho jsem nemohla otěhotnět a nakonec se to povedlo jen díky umělému oplodnění. Naše dcera byla náš splněný sen! Dali jsme jí vše Dělali jsme, co jsme jí na očích viděli. Ano, dnes vím, že to bylo
3 minuty čtení
Měl už dvě děti s jinou ženou, a proto další nechtěl. Já si to naše musela prosadit proti jeho vůli. Dnes mi za to děkuje, je vděčný, že Karolínu má. Když jsem svého Karla potkala, okamžitě mě okouzlil. Třebaže jsem byla o hodně mladší, doslova jsem se na něj přilepila. Až do té doby jsem nikdy necítila potřebu mít dítě. Ta ne­odolatelná touha přišla až s ním. Přitom to nebyl žádný prvopláno
2 minuty čtení
Od dětství jsem měla vždycky navrch já. Musela jsem být za hvězdu. Když mě ale opustil manžel, nesnesla jsem pomyšlení, že je sestra šťastná. V dětství jsem byla za tu chytřejší a šikovnější já. Byla jsem o dva roky starší a celá rodina si povídala, že jsem to já, kdo vybral ty nejúžasnější geny v celém příbuzenstvu. Nebyla jsem totiž pouze lepší než moje sestra Alice, ale také než všechny moje
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Budoucnost z čajových lístků
nejsemsama.cz
Budoucnost z čajových lístků
Chcete vědět, co vás čeká v budoucnosti? Uvařte si čaj a naučte se věštit z čajových lístků. Možná se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Zjistit, co vás čeká, můžete klidně i v pohodlí domova. Nebojte se, věštění z čaje není vůbec složité. K tomu, abyste poznala svou budoucnost a našla odpovědi na své otázky, vám bude stačit obyčejný sypaný čaj, oblíbený hrneček a vaše šikovné ruce. Čarovné
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
historyplus.cz
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
Jeden z nejmocnějších mužů království Menhart z Hradce je opět za mřížemi. Zatím vždy ho jeho protivníci propustili. Nyní se ukáže, zda se dříve dostaví svoboda, nebo smrt. K husitství má šlechtický synek Menhart II. z Hradce (1398–1449) od mládí vztah. Vždyť i jeho otec Jan starší z Hradce (†1417), nejvyšší zemský hofmistr, se ke kališníkům přidal v roce 1415 po
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
epochalnisvet.cz
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte?
Každý den poprvé
skutecnepribehy.cz
Každý den poprvé
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
epochanacestach.cz
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
Slunce se mocně opírá o štíty mohutných hor. Na nebi není ani mráček a skoro to vypadá, že ostré vrcholky masivů musejí každou chvilkou protnout blankytně modrou oblohu. Jejich majestátnost a dravost krotí nádherné listnaté lesy, jejichž podzimní „čarokresba” vezme dech všem přihlížejícím. Je jednou z největších zemí a statistické údaje popisující tuto nejlidnatější část
Život Šinkorové řídí žárlivost?
nasehvezdy.cz
Život Šinkorové řídí žárlivost?
Oznámila překvapivý konec svého působení jako pedagožka na konzervatoři a v emotivním příspěvku na sociálních sítích herečka Daniela Šinkorová (52) napsala, že odchází se slzami v očích. Jenže prá
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
epochaplus.cz
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
Připravte se na cestu do míst, kde se zdá, že čas plyne jiným tempem. Myanmar, země s bohatou historií a úchvatnou přírodou, skrývá jeden z nejpozoruhodnějších inženýrských počinů světa – Gokteik Viaduct. Tento monumentální železniční most slibuje nejen dechberoucí výhledy, ale i zážitek, který vám jeden kilometr jízdy protáhne na celou věčnost. Ponořte se s
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
21stoleti.cz
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivé
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
enigmaplus.cz
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
Na jednom z nejodlehlejších míst na Zemi, v nekonečných vodách Tichého oceánu, se nachází Velikonoční ostrov, domov stovek monumentálních kamenných soch, známých jako Moai. Tyto tajemné kolosy, tyčící
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.