Domů     Tajemná cesta vlakem
Tajemná cesta vlakem

Možná, že někde kolem nás existují brány, kterými se dá vstoupit do jiných rozměrů. Záhadný vlak nás odvezl do úplně cizího světa.

Kdykoliv někomu vyprávím, co se mně a mému manželovi Adamovi stalo před deseti lety během cestování po Slovensku, tak mi nevěří nebo si myslí, že si dělám legraci.

Občas někdo suše podotkne, že jsme ten večer možná vypili alkoholu více než je zdrávo, a pak nám už mozek správně nefungoval a fantazie naopak pracovala přes míru.

My s Adamem ale víme jistě, že jsme ten večer nevypili ani kapku a že jsme skutečně tu nevysvětlitelnou hrůzu prožili na vlastní kůži.

Nevěděli jsme, kam jít dál

Jak už jsem zmínila v úvodu, byli jsme tehdy s mužem na dovolené na Slovensku. Měli jsme v oblibě se vždycky po nějaké sousední zemi toulat jen tak. Dělali jsme to tak rok co rok od doby, kdy jsme se poznali a stále nás to bavilo.

Auto jsme nechávali doma, využívali jsme vlaky a autobusy, občas jsme i stopovali. Chodili jsme také hodně pěšky. Na jedné z takových túr se nám však stala velká nepříjemnost. Ztratili jsme orientaci a dlouho jsme bloudili lesem.

Zejména mě se trochu zmocňovala panika, protože se začínalo pozvolna stmívat. Také se značně ochladilo a zvedl se vítr. Ulevilo se mi až ve chvíli, kdy jsme zahlédli mezi stromy nějaké světlo.

Opuštěné nádraží

Sešli jsme dolů z kopce a ocitli jsme se na malém nádraží. Stál tam motorový vlak, připravený k odjezdu. Adam se snažil zorientovat, kde to jsme, ale všechno bylo nějaké zmatené. Název toho nádraží, ani vyvěšená mapa vesnice, mu nic neříkal.

Na internet jsme se podívat nemohli, ani jeden z nás jsme na mobilu neměli signál. Ještě podivnější ale bylo, že na nádraží vůbec nikdo nebyl. Jediný člověk, kterého jsme viděli, byl strojvůdce v kabině toho malého motoráčku. I když nám to přišlo podivné, rozhodli jsme se, že vlakem někam popojedeme.

Vlak se rozjel neznámo kam

Adam zabouchal na okno, aby se muže zeptal, kam a kdy vlak pojede, ale postarší strojvůdce se na nás jen podíval a pak naznačil, abychom nastoupili. Podívali jsme se s manželem na sebe, pokrčili rameny a nakonec jsme do vlaku vlezli.

Jen, co jsme se usadili na lavici v malé kabině, vlak se rozjel do temné krajiny. S manželem jsme to vnímali jako malé dobrodružství, že jedeme neznámo kam. Zároveň jsme si ale byli jistí, že musíme dorazit někam, kde bude civilizace a další přípoj.

Ničemu jsme nerozuměli

Jeli jsme asi deset minut bez jediné zastávky, pak jsme konečně zastavili na nějakém větším nádraží. Čekali jsme, až nastoupí nějací další lidé a motorák se znovu rozjede, ale když se nic z toho nedělo, pochopili jsme, že tady vlak končí. Vystoupili jsme.

Opět jsme se ocitli na malém nádraží, jehož název nám nic neříkal. Na rozdíl od stanice, odkud jsme vyjeli, tu ale byli alespoň nějací lidé. Vypadali však hodně divně, jako by byli z jiné doby. Jejich oblečení připomínalo předválečné období.

Byli jsme naprosto bezradní

Manžel oslovil jednoho staršího muže. Zkusil to slovensky, ale muž na něj jen podivně koukal, nic neříkal, jako by mu vůbec nerozuměl. Manžel znal více jazyků, mimo jiné angličtinu, němčinu nebo francouzštinu, ale ani na jeden z nich ten starší pán nereagoval.

Připadali jsme si jako v nějakém šíleném, tajemném snu. Nevěděli jsme, kde se nacházíme a kolem dokola nebyl nikdo, kdo by nám to objasnil nebo nám nějak pomohl. Zmocňovala se mě ještě větší panika, než když jsme předtím bloudili v lese.

Manžel mě uklidňoval, že se to všechno určitě nějak vysvětlit, když vtom jsme zaslechli, jak znovu naskočil motor u vlaku, který nás na tohle nádraží přivezl. Vypadalo to, že se bude vracet zpátky.

Opět jsme byli jediní cestující

Aniž bychom si s manželem cokoliv řekli, rozběhli jsme se k němu. Nikdo jiný z lidí na nádraží nás nenásledoval. Než jsme nastoupili, udělal si manžel několik fotografií na mobil, aby tu záhadu později mohl vyřešit.

Za pár minut už nás vlak odvážel na původní místo, odkud jsme vyjeli. Tam jsme se dlouho nezdržovali a vydali jsme se po silnici, která vedla od nádraží. Šli jsme zhruba půl hodiny, než se objevilo jedoucí auto. Zamávali jsme, řidič nám naštěstí zastavil.

Asi jsme museli vypadat hodně zoufale a vyděšeně, protože řidič, aniž bychom ho o to požádali, byl tak hodný, že nás dovezl až do našeho hotelu, vzdáleného téměř dvacet kilometrů.

Odpovědi se nikdy nedozvím

Cestou jsme se ho vyptávali na ono tajemné nádraží, ale muž vůbec netušil, o čem to mluvíme. Manžel mu chtěl ukázat fotky v mobilu. Ke svému překvapení ale zjistil, že tam žádné snímky nejsou! Dodnes netušíme, co se nám to vlastně tu noc přihodilo.

Adam tvrdí, že jsme se dostali do nějaké časové smyčky. Náš kamarád, kterého zajímají věci mezi nebem a zemí, a je jedním z mála, kdo nám tu děsivou příhodu věří, zase říká, že jsme překročili hranice mezi dvěma světy. Jedno vím určitě – že se nám to nezdálo. Ten vlak, obě nádraží i ty podivný lidi budu mít před očima už navždy.

Dagmar B. (60), západní Čechy

Předchozí článek
Související články
18.6.2024
Dětství jsem strávila u prarodičů. Když děda ležel v nemocnici v kómatu, zažila jsem něco, co si nedokážu rozumově vysvětlit. S dědečkem Václavem jsme měli opravdu nádherný vztah. Byl spíš jako můj táta, kterého jsem nikdy nepoznala. Odmala jsme s bratrem a mamkou žili u prarodičů. Strávila jsem tam krásné dětství. Milovaný dědeček K bytovce, kde jsme žili, patřila rozlehlá zahrádka. Děda
18.6.2024
Příroda kolem nás ukrývá síly, které bohužel neumíme využívat. Já jsem před lety získala na čas schopnost uzdravovat lidi. Tajemné bylinky ze mě udělaly na čas léčitelku! Na krátký čas jsem dokázala pomáhat lidem, kteří měli bolesti. Stačilo vypít odvar ze zázračné směsi, přiložit ruku na nemocného a bylo to. Dodnes se mi to zdá téměř neuvěřitelné, ale skutečně se to stalo. Pobyt v lázních
18.6.2024
Kvůli alkoholu jsem přišla o vše. O manžela, syna i rodinu. Zbyla mi jen ta láhev, a tak jsem v ní utápěla život. Nikdo další v něm nebyl. Můj příběh je velmi intimní. Odkrývám tím svoji temnou minulost. Před několika lety jsem stála na životní křižovatce. Propadla jsem alkoholu. Ten mi sebral manžela, dítě a v neposlední řadě rodiče, kteří nade mnou zlomili hůl. Už jsem neměla nic. Jediného
13.6.2024
Byli jsme šťastní, že nám v našem starém domě udělal majitel konečně výtah. Nikdo z nás ovšem netušil, že se nebude líbit jenom nám – živým. Když nám pan domácí na domovní schůzi řekl, že budeme mít výtah, nemohli jsme tomu uvěřit. Hlavně my ve vyšších patrech jsme se nemohli dočkat. Bydlela jsem ve čtvrtém patře a každodenní výšlap tam byl pro mě očistec. V té době jsem navíc čekala dítě, tak
12.6.2024
Týdny mě mučila děsivá noční můra, útočily na mě dravé ryby a já jim unikala. Bála jsem se, že je to znamení, že se blíží strašné nebezpečí. Bylo to v době, kdy se mi narodila dvojčátka a já byla na mateřské. Kromě obrovského štěstí jsem tehdy prožívala i velký smutek, zemřela mi totiž maminka. Byla jsem smutná a vyčerpaná, což se odráželo i na mém vztahu s manželem. A přesně v tu dobu se dosta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
500 let staré kostry batolat z Incké říše nesou stopy po prodělání neštovic
21stoleti.cz
500 let staré kostry batolat z Incké říše nesou stopy po prodělání neštovic
Pravé neštovice, zavlečené do Ameriky kolonialisty, vedly do roku 1620 ke ztrátě 70 % původní incké populace. Vzhledem k tomu, že historické informace z prvních let kolonizace jsou kusé, sehrávají arc
Historický klenot dánské šlechtičny
rezidenceonline.cz
Historický klenot dánské šlechtičny
Dlouholetým domovem princezny Margaret byla romantická vila, respektive pevnost na Côte d’Azur s výhledem na francouzskou Riviéru, jednu z nejluxusnějších pobřežních oblastí Evropy, a na panorama Provensálských Alp na obzoru. Vila La Carriere, klenot středomořské architektury, patřila Margaret Dánské, sestřenici zesnulé královny Alžběty II., a jejímu choti, princi Renému Bourbon-Parmskému. Princezna tady pobývala po většinu
Králův domeček: Fridrich II. manželku do Sanssouci nepouštěl
epochalnisvet.cz
Králův domeček: Fridrich II. manželku do Sanssouci nepouštěl
Fridrich II. zuřivě čmárá cosi na papír a von Knobelsdorff je bledý jako stěna. „Výsosti, to je prevence proti vlhkosti!“ osmělí se namítnout. „Žádné patro, žádné schody,“ rozčílí se král. Uznávaný architekt dostane výpověď.   S rokem 1740 a smrtí svého despotického otce se Fridrich II. (1712–1786) stává pruským králem, a hlavně svým pánem. Dává
Šokující případ z Texasu: Je manželský pár pronásledován mimozemšťany?
enigmaplus.cz
Šokující případ z Texasu: Je manželský pár pronásledován mimozemšťany?
Z celého světa přicházejí zprávy o únosech do UFO. Nad některými z nich přitom zůstává rozum stát. Například manželé Clayton a Donna Leeovi z Texasu tvrdí, že je mimozemšťané unášejí opakovaně. Proč s
Španělsko: Království tapas
epochanacestach.cz
Španělsko: Království tapas
Španělské kuchyni vévodí olivový olej, česnek, čerstvá zelenina, ovoce, ryby a mořské plody, ale také hovězí či vepřové maso. Studené kuchyni vévodí tapas. Pro cestovatele jsou skvělou příležitostí jak ochutnat co nejvíce specialit během jednoho večera. A jak se dělají? Zavřete oči a promítněte si všechny oblíbené dobroty. A teď zmenšete velikost porce na malý
Jak ztratit a znovu najít smysl života
skutecnepribehy.cz
Jak ztratit a znovu najít smysl života
Kam se jen poděla moje radost ze života, má lehkomyslnost a smysl pro humor? S léty se to všechno kamsi ztratilo, zbyl jen nekonečný smutek. Ten pocit naštěstí netrval věčně. Bývala jsem po celý život veselá, optimistická, ba až lehkomyslná. Alespoň to říkali všichni kolem mě, ale i já sama jsem si tak připadala. Dodávala jsem lidem, zejména
Hon za kaučukem v Amazonii zaplatily životem tisíce indiánů
historyplus.cz
Hon za kaučukem v Amazonii zaplatily životem tisíce indiánů
Náhle ho zachvátil šok! „Nevěřil jsem svým očím! Většina indiánů byla v naprosto bídném stavu. Byli na pokraji smrti!“ zapisuje si do svého deníku jeden z nejslavnějších cestovatelů 20. století, Brit Percy Fawcett. Před více než 100 lety postihla Amazonii kaučuková horečka, která se nejvíce podepsala na zdejších původních obyvatelích. Jaké hrůzy domorodí indiáni v
Dala Hybnerová lásce druhou šanci?
nasehvezdy.cz
Dala Hybnerová lásce druhou šanci?
V seriálu Ulice hrají už několik let manžele. Málokdo ale ví, že spolu Vanda Hybnerová (55) a Jiří Štrébl (65) žili v minulosti i doopravdy. Navíc se k sobě prý nedávno vrátili! Jakmile se v nekonečn
Špenátová pomazánka s hráškem
tisicereceptu.cz
Špenátová pomazánka s hráškem
Zelená barva navozuje příjemné a optimistické pocity. Užijte si ji i na talíři v podobě zdravé a chutné pomazánky. Potřebujete 150 g čerstvého baby špenátu 1 malou konzervu hrášku 100 g tvaroh
Automobilka Jeep našla nového partnera. Kanadskou značku Marathon
iluxus.cz
Automobilka Jeep našla nového partnera. Kanadskou značku Marathon
Spolupráce mezi hodinářskými značkami a automobilkami je dlouhodobě populární a jejich obliba jen tak nezmizí. Vzpomeňme na slavná partnerství minulosti, jako Audemars Piguet a Maserati, Breitling a B
Tajemná smrt Jiřího Schelingera: Za rockovou hvězdou se navždy zavřela temná voda
epochaplus.cz
Tajemná smrt Jiřího Schelingera: Za rockovou hvězdou se navždy zavřela temná voda
Blonďák s charakteristickým chraplavým hlasem okouzlil na přelomu 70. a 80. let celou republiku. Měl našlápnuto stát se největší českou hudební hvězdou a prosadit se i v tvrdé zahraniční konkurenci. Jenže přišla jedna osudná noc a všechny sny byly náhle pryč.   Pro děti je vždycky jednodušší pokračovat v povolání svých rodičů, protože svůj vzor mají neustále před
Pozvěte si domů své štěstí
nejsemsama.cz
Pozvěte si domů své štěstí
Chcete si dobře odpočinout, cítit se lépe a navodit ve svém domově tu správnou harmonii a klid? Poradíme vám, na co si dát pozor, co vyhodit, a co si naopak pořídit, aby se vám doma žilo doslova jako v ráji. Kde jinde byste se měla cítit více v pohodě a v bezpečí než právě doma? Uspořádejte si obydlí