Domů     Sáhla jsem si na život
Sáhla jsem si na život
3 minuty čtení

I když jsem se na klid a pohodu v důchodu těšila, realita mě nakonec strašně zaskočila. Dokonce tak daleko, že jsem úplně ztratila chuť žít.

Dnes mě konečně propouští z léčebny domů. Hrozně se těším a zároveň mám velký strach. Nejen z toho, co bude a jestli ten běžný život zvládnu. Ale také z reakce svého okolí. Především manžela, dětí a nakonec i vnoučka.

Je sice ještě malá, ale určitě jí neuniklo, že babička skončila v blázinci. Vždyť se to poslední měsíce určitě probíralo v celé široké rodině. Taková ostuda! Dnes už vím, že to byla největší chyba v mém životě. Jenže já opravdu už tehdy nevěděla jak dál.

Hlavní byla zábava

Když jsem konečně odmaturovala, měla jsem školy a učení plné zuby. Už dál se učit, cokoli, se mi prostě nechtělo.

Vzala jsem první práci, která se mi naskytla a říkala si, že to přece dělám hlavně kvůli tomu, abych se uživila a mohla se v klidu pracovní době bavit. Bylo mi dvacet a chtěla jsem si užívat života. Pak se ale objevil Patrik, já se zamilovala a vdala.

Nezajímavá a nudná práce

Po mateřské bez kvalifikace a bez praxe jsem změnila několikrát zaměstnání. Žádná z těch prací mě nebavila, ale peníze jsme doma potřebovali. Tak jsem chodila dál pracovat a snila o tom, jak jednou půjdu do důchodu.

Když ten čas konečně nastal, byla jsem připravená a odešla z práce na den přesně, kdy mi důchod začínal.

Špatný start

První dny jsem si svou roli důchodkyně plně užívala. Když ráno manžel odcházel do práce, slastně jsem se vyvalovala v posteli. Vstávala jsem až kolem desáté, pustila jsem si televizi. A u kafíčka, ještě v pyžamu, jsem vydržela až do oběda.

Odpoledne jsem zase doma proseděla, pak udělala večeři a to bylo všechno. Den po dni. Byla to ještě větší nuda a beznaděj, než v zaměstnání. Začala jsem mít vážné deprese.

Psycholog mi nestačil

Manžel mě přemluvil, abych zašla k psychologovi. Ten mi samozřejmě radil, ať si najdu nějakou pravidelnou zábavu, koníčka. Ať jdu na univerzitu třetího věku, ať jdu cvičit atd. atd. Jenže já nemohla, nic z toho jsem dlouhá léta nedělala.

Celá leta jsem žila jen pro rodinu. Ráno do práce, večer z práce domů. Většinu času jsem se věnovala dětem a manželovi. Jenže teď byly děti pryč, vnoučata jsem ještě neměla a manžel mě měl evidentně plné zuby. Chyběli mi kamarádi, které jsem během života postupně opouštěla.

Byla to čistá beznaděj

Moje deprese se neustále prohlubovaly. Ztrácela jsem zájem i o to málo, co mě ještě doteď bavilo – televize a rodina. Zírala jsem otupěle na obrazovku a kdyby se mě někdo zeptal, o čem je ten příběh, který se tam právě odehrává, nevěděla bych, co říct.

Stejně tak jsem reagovala na zprávu své dcery, že konečně čeká miminko. Tolik jsem se přece těšila na vnoučata, až je budu hlídat. Teď jsem tu zprávu vzala jen na vědomí a dceru tím doslova šokovala.

Nikam jsem jít nechtěla

Rodina mě nutila, abych šla za nějakým odborníkem. Já to ale odmítla, přece nejsem blázen. Jen mě prostě přestal bavit život. Ale ještě moc dobře jsem vnímala, že svým chováním ničím život i ostatním. A to jsem rozhodně nechtěla.

Proto jsem spolykala všechna ta antidepresiva a doufala, že přijde vysvobození. M9sto toho přišel manžel, který zavolal sanitku.

Vendula N. (63), jižní Morava

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka