Domů     Vnouček byl třídní otloukánek
Vnouček byl třídní otloukánek
5 minut čtení

Můj vnouček zažíval v první třídě peklo. Spolužáci se mu smáli kvůli oblečení i brýlím, které musel nosit. Musela jsem mu pomoct, ale jinak, než si představoval.

Do první třídy se můj vnuk Matyáš těšil. Uměl už trochu číst i psát, ani nevím, jak se to sám naučil. Dcera za tím určitě nebyla, měla co dělat, aby mu připravila večeři a trochu si s ním popovídala. Byla na něho sama, otce Matyáš nikdy nepoznal.

Předstíral nemoci

Vyzvedávala jsem vnuka ze školy a chodila s ním do parku nebo na vycházky. Byl to takový malý rozumbrada! „Babi, ve škole určitě nebude taková nuda, jako ve školce.

A taky tam bude chodit určitě víc kluků, ve školce jsme jen my dva s Tomášem!“ mudroval a já se musela v duchu smát. Netušila jsem, že mě smích brzy přejde! První třída začala se vší parádou a Matyáš byl nadšený.

Měl moc hodnou a také hezkou paní učitelku a spoustu nových kamarádů. Nadšení Matyášovi ale dlouho nevydrželo. „Babi, mě bolí břicho, zítra do školy nejdu!“ řekl mi hned, jak jsem ho vyzvedla z družiny.

Tvářil se tak nějak zoufale, ale snědl celou svačinu i pomeranč, tak jsem jeho steskům nevěnovala moc pozornosti.

Měli jsme o něho obavy

Později to na mě vyzkoušel s horečkou, pícháním v uchu a dokonce s nalomenou nohou! Kulhal tak věrohodně, že ho paní doktorka poslala na rentgen. Samozřejmě, nic mu nebylo. Ani dcera z toho všeho nebyla moudrá.

„Kdyby byl kluk starší, uvažovala bych o nějaké šikaně ve třídě. Ale mezi sedmiletými dětmi? V tom bude určitě něco jiného! Co když mu opravdu něco je? Mám o něho starost. V noci samou úzkostí ani spát nemůžu!

Dokonce mě napadlo, jestli ho tam ve škole někdo nezneužívá. Jsou toho pořád plné noviny,“ přiznala a já si všimla jejích modrých kruhů pod očima. Bylo mi jí líto. Jakoby neměla už takhle starostí nad hlavu!

Ve škole ho šikanovali

„Matyáši, co se děje? Ale mluv pravdu! Máme o tebe s maminkou strach!“ udeřila jsem na něho zbytečně přísně. Rozplakal se. „Kluci mě bijou! Prý jsem socka a nosím laciné oblečení! A trapné boty! Včera jsem se musel prát, ale prohrál jsem.

Naučíš mě, babi, nějaké hmaty? Nebo kopy?“ zeptal se mě prosebně, ale já zavrtěla hlavou. Kdysi jsem byla dobrá v judu, ale to už je let! Přece nebudu učit vlastního vnuka se rvát! „Víš co, Matyášku, pozveme tvoji třídu na oslavu narozenin.

Třeba se skamarádíte!“ navrhnula jsem. Nemohla jsem uvěřit, že se něco tak ošklivého, děje už v první třídě. Oslava měla proběhnout ve slavnostním duchu. Nenechala jsem nic náhodě a poradila se s několika kamarádkami.

Dostavil se malý šéf

„Musíš koupit balónky! Pozvat klauna! Upéct muffiny, dorty jsou už aut!“ radily mi a mně začala jít hlava kolem. Netušila jsem, že uspořádat oslavu je v dnešní době tak složité!“ V den D bylo všechno vzorně připraveno. Pohoštění i zábava.

Netrpělivě jsem vyhlížela hosty a v duchu se modlila, aby těch capartů přišlo co nejvíc. Nechtěla jsem vidět vnoučka zklamaného! Nakonec se na mojí vyzdobené zahrádce sešlo patnáct dětí. Všechny vyšňořené a načesané, všechny s dárečkem.

Byla jsem štěstím bez sebe! „Matyášku, máš radost?“ ptala jsem se opatrně a odpovědí mi byl zářivý úsměv vnoučka. „Babi, přišel i Oliver!“ sděloval mi, aniž bych tušila, o koho se jedná. Byl to další spolužák.

Značkové oblečení a povýšené chování nenechaly nikoho na pochybách. Dostavil se kápo. Vůdce smečky! Velký šéf!

Zkazil nám oslavu

Oliver se bez pozdravu postavil doprostřed dvorku. Děti ztichly a čekaly, co řekne. Kluk se chvíli rozhlížel a mlčel. Potom jsem k svému údivu uslyšela: „Máme větší dům a lepší auto. Je to tu hnusný!“ Otočil se a byl pryč. Matyáš se rozbrečel.

Děti v tichosti snědly cukrovinky a čekaly, až je vyzvednou rodiče. Bylo po zábavě! „Babi, už mě konečně naučíš ty hmaty! Chtěl bych Oliverovi natlouct!“ prosil Matyáš a já měla chuť mu vyhovět. „Víš co?

Vymyslíme to jinak!“ Hned druhý den jsem vzala vnoučka do psího útulku. Vybrala jsem si tam nádherného pejska. Štěňátko Bernského salašnického psa. Pojmenovala jsem ho Kesík. Pro sebe, ale s úmyslem ho Matyášovi půjčovat. Před školu jsem pro něho šla s Kesíkem. Roztomilejší štěňátko zaručeně na celém světě nebylo!

Společně si hráli s Kesíkem

Seběhly se kolem nás děti. Spolužáci Matyáše. Všechny si chtěli Kesíka pohladit! „Jé, vy máte krásného pejska! Můžeme si k vám přijít hrát?“ ptaly se mě děti jedno přes druhé. Matyáš byl v sedmém nebi!

Už se s ním nikdo nepral, ani se mu neposmíval kvůli oblečení bez značek. V hodině kreslení dokonce děti mohly nakreslit svého domácího mazlíčka. Oliver nakreslil počítač. Doma žádné zvířátko mít nesměl, aby nebyl nepořádek.

Děti se mu kvůli tomu smály, ale Matyášovi ho bylo líto. Pozval ho k nám! Prý aby mohl pozorovat Kesíka a nakreslit ho. Stali se z nich nerozluční kamarádi!

Daniela B., 67 let, Žamberk

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může