Domů     Vnouček byl třídní otloukánek
Vnouček byl třídní otloukánek
5 minut čtení

Můj vnouček zažíval v první třídě peklo. Spolužáci se mu smáli kvůli oblečení i brýlím, které musel nosit. Musela jsem mu pomoct, ale jinak, než si představoval.

Do první třídy se můj vnuk Matyáš těšil. Uměl už trochu číst i psát, ani nevím, jak se to sám naučil. Dcera za tím určitě nebyla, měla co dělat, aby mu připravila večeři a trochu si s ním popovídala. Byla na něho sama, otce Matyáš nikdy nepoznal.

Předstíral nemoci

Vyzvedávala jsem vnuka ze školy a chodila s ním do parku nebo na vycházky. Byl to takový malý rozumbrada! „Babi, ve škole určitě nebude taková nuda, jako ve školce.

A taky tam bude chodit určitě víc kluků, ve školce jsme jen my dva s Tomášem!“ mudroval a já se musela v duchu smát. Netušila jsem, že mě smích brzy přejde! První třída začala se vší parádou a Matyáš byl nadšený.

Měl moc hodnou a také hezkou paní učitelku a spoustu nových kamarádů. Nadšení Matyášovi ale dlouho nevydrželo. „Babi, mě bolí břicho, zítra do školy nejdu!“ řekl mi hned, jak jsem ho vyzvedla z družiny.

Tvářil se tak nějak zoufale, ale snědl celou svačinu i pomeranč, tak jsem jeho steskům nevěnovala moc pozornosti.

Měli jsme o něho obavy

Později to na mě vyzkoušel s horečkou, pícháním v uchu a dokonce s nalomenou nohou! Kulhal tak věrohodně, že ho paní doktorka poslala na rentgen. Samozřejmě, nic mu nebylo. Ani dcera z toho všeho nebyla moudrá.

„Kdyby byl kluk starší, uvažovala bych o nějaké šikaně ve třídě. Ale mezi sedmiletými dětmi? V tom bude určitě něco jiného! Co když mu opravdu něco je? Mám o něho starost. V noci samou úzkostí ani spát nemůžu!

Dokonce mě napadlo, jestli ho tam ve škole někdo nezneužívá. Jsou toho pořád plné noviny,“ přiznala a já si všimla jejích modrých kruhů pod očima. Bylo mi jí líto. Jakoby neměla už takhle starostí nad hlavu!

Ve škole ho šikanovali

„Matyáši, co se děje? Ale mluv pravdu! Máme o tebe s maminkou strach!“ udeřila jsem na něho zbytečně přísně. Rozplakal se. „Kluci mě bijou! Prý jsem socka a nosím laciné oblečení! A trapné boty! Včera jsem se musel prát, ale prohrál jsem.

Naučíš mě, babi, nějaké hmaty? Nebo kopy?“ zeptal se mě prosebně, ale já zavrtěla hlavou. Kdysi jsem byla dobrá v judu, ale to už je let! Přece nebudu učit vlastního vnuka se rvát! „Víš co, Matyášku, pozveme tvoji třídu na oslavu narozenin.

Třeba se skamarádíte!“ navrhnula jsem. Nemohla jsem uvěřit, že se něco tak ošklivého, děje už v první třídě. Oslava měla proběhnout ve slavnostním duchu. Nenechala jsem nic náhodě a poradila se s několika kamarádkami.

Dostavil se malý šéf

„Musíš koupit balónky! Pozvat klauna! Upéct muffiny, dorty jsou už aut!“ radily mi a mně začala jít hlava kolem. Netušila jsem, že uspořádat oslavu je v dnešní době tak složité!“ V den D bylo všechno vzorně připraveno. Pohoštění i zábava.

Netrpělivě jsem vyhlížela hosty a v duchu se modlila, aby těch capartů přišlo co nejvíc. Nechtěla jsem vidět vnoučka zklamaného! Nakonec se na mojí vyzdobené zahrádce sešlo patnáct dětí. Všechny vyšňořené a načesané, všechny s dárečkem.

Byla jsem štěstím bez sebe! „Matyášku, máš radost?“ ptala jsem se opatrně a odpovědí mi byl zářivý úsměv vnoučka. „Babi, přišel i Oliver!“ sděloval mi, aniž bych tušila, o koho se jedná. Byl to další spolužák.

Značkové oblečení a povýšené chování nenechaly nikoho na pochybách. Dostavil se kápo. Vůdce smečky! Velký šéf!

Zkazil nám oslavu

Oliver se bez pozdravu postavil doprostřed dvorku. Děti ztichly a čekaly, co řekne. Kluk se chvíli rozhlížel a mlčel. Potom jsem k svému údivu uslyšela: „Máme větší dům a lepší auto. Je to tu hnusný!“ Otočil se a byl pryč. Matyáš se rozbrečel.

Děti v tichosti snědly cukrovinky a čekaly, až je vyzvednou rodiče. Bylo po zábavě! „Babi, už mě konečně naučíš ty hmaty! Chtěl bych Oliverovi natlouct!“ prosil Matyáš a já měla chuť mu vyhovět. „Víš co?

Vymyslíme to jinak!“ Hned druhý den jsem vzala vnoučka do psího útulku. Vybrala jsem si tam nádherného pejska. Štěňátko Bernského salašnického psa. Pojmenovala jsem ho Kesík. Pro sebe, ale s úmyslem ho Matyášovi půjčovat. Před školu jsem pro něho šla s Kesíkem. Roztomilejší štěňátko zaručeně na celém světě nebylo!

Společně si hráli s Kesíkem

Seběhly se kolem nás děti. Spolužáci Matyáše. Všechny si chtěli Kesíka pohladit! „Jé, vy máte krásného pejska! Můžeme si k vám přijít hrát?“ ptaly se mě děti jedno přes druhé. Matyáš byl v sedmém nebi!

Už se s ním nikdo nepral, ani se mu neposmíval kvůli oblečení bez značek. V hodině kreslení dokonce děti mohly nakreslit svého domácího mazlíčka. Oliver nakreslil počítač. Doma žádné zvířátko mít nesměl, aby nebyl nepořádek.

Děti se mu kvůli tomu smály, ale Matyášovi ho bylo líto. Pozval ho k nám! Prý aby mohl pozorovat Kesíka a nakreslit ho. Stali se z nich nerozluční kamarádi!

Daniela B., 67 let, Žamberk

Související články
5 minut čtení
Když můj bratr přišel před důchodem o práci, oznámil nám něco nevídaného. Muž, který celý život bloudil i po známých cestách, se rozhodl živit řízením auta! Když mi bratr Oldřich oznámil, že bude vozit lidi, málem jsem se rozesmála. Vždyť celý život odmítal jet autem i na dovolenou, protože neměl orientační smysl. Navigaci považoval za nesmysl a při cestě do Ostravy kdysi skončil u Kladna. Jenž
5 minut čtení
Se snachou jsme si jednoduše nesedly. Asi bychom s tím mohly obě v klidu žít, jenže péče o vnučku nás nutila spolupracovat. A to moc nešlo. Hlavně mně. Když mi syn Adam oznámil, že se bude ženit, měla jsem radost. Připravila jsem slavnostní večeři a těšila se, že se s jeho nastávající lépe poznáme. Renata přinesla květiny, pochválila jídlo a nabídla se, že umyje nádobí. Byla milá, ale od začátk
3 minuty čtení
Po manželově smrti se o mě příbuzní začali nečekaně zajímat. Nejdřív mě jejich starostlivost těšila, pak mi ale došlo, že to nebude jen tak. Ve svém pražském bytě žiju už dlouhá léta. S manželem jsme ho kdysi pořídili za částku, která by dnes nestačila ani na pořádné auto. Teď má hodnotu několika milionů. Pro mě ale zůstává především domovem plným vzpomínek. Jenže po manželově smrti se najednou
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud