Domů     Manžela musím vždycky postrčit
Manžela musím vždycky postrčit

Vdávala jsem se z lásky. Měl oči jako studánky, kudrnaté vlasy, vlastně mi připomínal nějakou hvězdu z filmu. Ale já si nebrala hvězdu z filmu.

To byste mi tedy křivdili, kdy byste si to mysleli, že jsem byla tak naivní. Přece nežijeme ve filmu. Můj instinkt mi říkal, že s tímhle chlapem budu šťastná. Jenže on se do ženění moc neměl.

Já jsem zase nechtěla žít jen tak na hromádce, třebaže v té době už to nikoho nepohoršovalo. Na lásku opravdu nepotřebujete papír, ale k životu už docela jo. Tak jsem Libora trochu postrčila a narafičila tak, že to byl jeho nápad, že se vezmeme.

Běh na dlouhou trať

Chlapi jsou tak asi postavení. Potřebují na všechno jiný čas než my. Znáte to, mají velké plány, jen k tomu, aby je vyplnili, nemají zrovna čas. Nějak mi hned nedocvaklo, že budu Libora postrkovat celý život.

Jestli někdy platilo tvrzení o hlavě a krku, tak u nás beze zbytku. Ale to mi upřímně nějak nevadilo. Libora mám moc ráda a tak mi nedělá problém zatnout zuby a počkat si. Ono mu to dojde a pak, když se zadaří, to bere za svůj nápad. To je ideální.

Je to sice běh na dlouhou trať, ale už jsme takhle uběhli léta a pořád nám to funguje.

Jsou to triky

Jak třeba s tím skleníkem. „Proč kupuješ zeleninu, když máme zahrádku?“ divil se. Co mu na to máte říct? „Protože ten fóliovník, provizorní fóliovník než postavíme opravdový skleník, je pořád potrhaný. Dělají to ptáci? Je mizerná fólie, co já vím?

Navíc jsou zkřížené dveře, takže veškerý efekt je rázem pryč.“ A světe, div se, začal nejenom o skleníku uvažovat, ale dokonce našel chlapíka, který ho postaví. Pěkný bytelný, funkční. Už na to byl náležitě pyšný a jeho oblíbené buchtičky se šódo byly na stole.

Když pak zmizel ten mizerný fóliovník a povstal na jeho místě opravdický skleník, byla jsem spokojená a Liborova oblíbená kachnička s červeným přistála na jeho stole.

Mám důvod být pyšná

„Na děti máme dost času,“ říkával. Jenže já to viděla jinak. Nechtěla jsem být stará matka, chtěla jsem mít rodinu při plné síle. Tak jsem o dětech přestala mluvit a Libor ten čas nějak přestal vnímat.

No, máme už dospělého syna Luďka a o rok mladší dceru Zuzanu. Ale tenkrát odměňoval Libor mě. Za Luďka mám pořád na krku zlatý křížek, za Zuzi pak drobné zlaté náušnice. Pořád je nosím a jsem na svého muže pyšná.

Máme to rozdělené

Dovolenou zásadně vybírá Libor. Je na to expert a vždycky byl. Dříve, když děti byly malé a nikam moc se vlastně nesmělo, Libora napadlo, že pojedeme na Rujanu. „Všichni tam jezdí,“ prohlásil, jako by je všechny znal a chtěl uspořádat jejich setkání.

„Někde jsem četla, že Balt je docela dost studený. Nemyslíš, že tam budeme klepat kosu a přivezeme si rýmu?“ zeptala jsem se manžela, který chlad přímo nesnášel. Zapřemýšlel a pokýval hlavou.

„Tak Bulharsko, tam jezdí také všichni,“ dostal další ze svých skvělých nápadů. Jestli tam jezdili ti všichni, kteří napřed byli na Baltu a pak se hromadně přesunuli se ohřát na Zlaté písky, jsme neřešila.

„Vždyť ty nemáš rád jejich nakládané okurky,“ připomněla jsem manželovi. Otřásl se, opravdu mu nechutnaly. „To radši nic, když nejsou znojemské,“ nabádal mě před cestou do samoobsluhy. Tak se mu vybavila chuť těch okurek, že jsme skončili u Máchova jezera.

Jako obvykle. „Hele,“ smála jsem se, „tady jsou také všichni.“ Kýval hlavou na souhlas. Zeptat se, jestli je to ta stejná parta z Baltu a Zlatých písků, jsem si odpustila. Ono se to nemusí vyplatit, dělat si z hlavy rodiny legraci, když na to není uzpůsobená.

Eiška F. (63), Písek

reklama
Související články
8.5.2024
Také si lámete hlavu, co darovat dědovi k narozeninám? A také děda vždycky odpovídá, že nic nepotřebuje a ať si neděláte škodu? Vymyslet, co dát dědovi k narozeninám, je jeden z nejtěžších úkolů na světě. Protože, jak známo, dědové pokaždé hlaholí: „Hlavně si nedělejte škodu. Nic mi nedávejte. Nic nepotřebuju.“ Věděli jsme tenkrát, že jediné, co by dědovi Bohoušovi udělalo radost, by byl alkoho
6.5.2024
Zjistila jsem, že se s mámou vídám jen z povinnosti. Přece jen mě porodila a měla bych jí být vděčná. Jenže se chová tak hrozně, že je mi vedle ní vyloženě úzko. Nemám úplně ideální vztah s mámou. Chápu, že je to celkem běžné, přijde mi to ale zároveň moc smutné. Sama si neumím představit, že bych své dítě srážela, jak to dělá ona, kdybych nějaké mohla mít. Nechápu, proč to dělá, co z toho má,
6.5.2024
Jsou hlučná, líná a všude drobí. Jejich dědeček je z nich nadšený. V jeho očích jsou prostě géniové. Každá moje kritika skončí hádkou. Kdybych to martyrium s třemi vnoučaty musela snášet jednou měsíčně, ani bych nedutala. Tiše bych přetrpěla víkend a těšila se na ten další, kdy bych měla klid. Ale ona jsou u nás každou sobotu i neděli! Ráno je manželův syn přivede a jen nám oznámí, kdy si děti
27.4.2024
Moje sestra byla taková už odmalička. Dostala, čeho se jí zachtělo. Rodiče jí vždycky nadržovali a já jí vše odpouštěla. A z ní vyrostl sobec. Přestože byla moje sestra jen o pět let mladší, vypadala spíš jako moje dcera, kterou jsem nikdy neměla. Štíhlá a drobná, plavovlasá. Já byla vysoká a statná. Žáky jsem vždy milovala Pracovala jsem coby učitelka na základní škole a každý myslel, že
27.4.2024
Nezaslouží si mít tak zlobivou dceru. Obětovala se pro ni a po rozvodu se už nevdala, jen aby jí nepřivedla domů cizího chlapa. Je jí sotva dvacet, ale chová se, jako by snědla všechnu moudrost světa. Nic jí není dobré, hlavně to, co udělá moje dcera. Ani já v jejích očích nejsem bez viny, i když nevím o ničem, čím bych jí kdy ublížila. Když ke mně přijde na návštěvu, úplně se mi stáhne žaludek
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
historyplus.cz
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
V očích krále Františka I. se zračí zoufalství. „Copak vy jste mého syna někdy viděla veselého?“ otočí se na hraběnku Dianu z Poitiers. Pohledná Francouzka se jen lišácky usměje. „Nechte to na mně, Sire. Udělám ho svým rytířem,“ slíbí mu nakonec. Tento úkol splní nade vše očekávání. Princ Jindřich (1519–1559) se do půvabné vdovy, která je o
Pečená kořenová zelenina s medem
tisicereceptu.cz
Pečená kořenová zelenina s medem
Zeleninu si vyberte podle chuti nebo toho, co máte zrovna doma k dispozici. Potřebujete 1,5 kg kořenové zeleniny (mrkev, petržel, celer, dýni, pastinák, batáty, červenou řepu…) 1 palici česneku
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
iluxus.cz
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
Sklářský designer, výtvarník a malíř skla František Jungvirt se ve své nové sběratelské sérii uměleckých váz přenesl do zvířecí říše. Vybrané kusy z jeho stávajících kolekcí Garden a Trifid aktuálně z
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
epochalnisvet.cz
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
Společnost HTC VIVE úspěšně nasadila headset HTC VIVE Focus 3 na mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jde o první headset pro duševní zdraví, který dokáže bez problémů každodenně pomáhat veliteli šestiměsíční mise Andreasi Mogensenovi z Evropské vesmírné agentury se zvládáním dlouhého odloučení od Země i blízkých. Nyní přichází další fáze testů, tentokrát zaměřená na udržení kondice a
Novinky ze světa rychlovlaků
21stoleti.cz
Novinky ze světa rychlovlaků
Na počátku dvacátého století představovaly vlaky nejrychlejší dopravní prostředek na delší vzdálenosti. Dnes je v našich očích nahradila letadla. V celé řadě zemí však stále platí, že pokud člověk chc
Krásy skalních měst – Česká republika
nejsemsama.cz
Krásy skalních měst – Česká republika
Toužíte prozkoumat svět mohutných pískovcových věží, skalních stěn a krásných soutěsek? Skalní města jsou cílem mnoha turistů od nás i ze zahraničí. Kam zaplatíte vstupné, a kde můžete krásy přírody obdivovat zdarma? Pravčická brána Nejkrásnějším útvarem zdejší přírody a Národního parku České Švýcarsko je Pravčická brána, která se nachází asi 15 km od Děčína. Rozpětí celého oblouku má neuvěřitelných 26,5
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
nasehvezdy.cz
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
Diváci znají Sabinu Remundovou (51) jako ráznou státní zástupkyni ze seriálu Případy 1. oddělení. V soukromém životě by se ale ráda o někoho opřela. Bohužel je však na řadu věcí sama. Její manžel,
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
epochanacestach.cz
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
Oblast Sudet měla po druhé světové válce tu smůlu, že odtud většina původních obyvatel se vztahem k regionu musela odejít. Nepříznivě se to projevilo na stavu krajiny i na architektonických památkách. Najednou se o ty po staletí opečovávané skvosty neměl kdo starat a nikomu na nich nezáleželo. Lidové stavby začaly chátrat, ale staleté dědictví naštěstí nezmizelo
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
skutecnepribehy.cz
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
Z rozvodu mě vyléčila až opravdová láska. Znovu jsem se vdala a můj druhý muž byl tak báječný, že jsem se po jeho boku změnila k lepšímu. Když mě Pavel opustil, nějakou dobu jsem se domnívala, že to nepřežiju. Samozřejmě že mě všichni ujišťovali, že na to se neumírá, že se dám dohromady, že to spraví jenom čas.
ISS: Spadne do Tichého oceánu?
epochaplus.cz
ISS: Spadne do Tichého oceánu?
Jediná trvale obydlená vesmírná stanice, a to od 2. listopadu roku 2000. Našli bychom ji na naší nízké oběžné dráze ve výšce přibližně 400 kilometrů. Ač to tak astronautům ani nepřijde, má rychlost 27 720 kilometrů v hodině a Zemi tak obíhá zhruba v 92minutové periodě.   Standardně je tu 7 lidí, kteří se mění
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
enigmaplus.cz
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
Po celém světě najdeme šifry. Pokrývají zdi prastarých chrámů, stránky tajemných a nepochopených knih a v některých případech jsou schované i v malbách a jiných uměleckých dílech. To je i případ Vitru