Domů     V záchvatu vzteku ji skoro zabil!
V záchvatu vzteku ji skoro zabil!

Rodiče mi do vztahů mluvili vždycky a hodně. Já sama jsem u své dcery takovou chybu udělat nechtěla. Zapomněla jsem ale, že matka by některé věci v životě svých dětí přehlížet neměla!

I když jsem do manželství vstupovala až v pětadvaceti a rozhodně jsem nebyla nějaké naivní děvčátko, nevydrželo nám to. Šli jsme od sebe, když bylo Soně šest let. Já zůstala sama s dcerou, občas jsem měla nějakou tu známost, ale nic vážného.

Zato manžel si do roka pořídil novou rodinu. Na Soňu neměl čas. Sice na ni platil, ale vlastně vyrůstala bez táty. 
Možná proto jí to později s chlapci moc nevycházelo.

Naivní představy

„Víš mami,“ říkala mi zasněně, „láska musí být velká, bezpodmínečná a vášnivá. Malé city nemají smysl.

Já chci zažít něco mimořádného.“ Místo toho, abych ji v takových nezdravých představách krotila, nechávala jsem jí volnou ruku, nebo jsem jí dokonce přitakávala. Chtěla jsem, abychom byly kamarádky, nechtěla jsem na ni tlačit tak jako rodiče tlačili na mě.

Jenže jsem ji pak často musela utěšovat, když jí nevyšla další osudová láska. Byla jsem dokonce tak nezodpovědná, že jsem jí nerozmlouvala ani vztah s ženatým chlapem! Nepřipadalo mi to sice úplně v pořádku, ale brala jsem to tak, že lásce člověk neporučí.


Myslela si, že je ten pravý

Když se Soňa seznámila s Karlem, vypadalo to, že tentokrát by to mohl být ten pravý. Nebyl to žádný rozervaný umělec, mámin mazánek ani pochybný podvodníček. Byl inženýr, pracoval v počítačové firmě, měl vlastní byt a dobře vydělával.

To samozřejmě nebylo pro Soňu důležité. Její představy splňoval proto, že se dokázal chovat romanticky, ale taky v sobě měl vášeň. Pravda, někdy se ta vášeň projevovala na můj vkus dost podivně.

Třeba, když udělal v restauraci scénu kvůli číšníkovi, který podle něj se Soňou flirtoval. Ale jinak byl opravdu dokonalý a dcera na něm milovala i ty scény. „Je to koření lásky. Důkaz, že mě skutečně miluje,“ říkala.

Na pohled rodinná idylka

Po roce mi dcera nadšeně oznámila, že se budou brát. Svatbu jsem jí nerozmlouvala, neměla jsem důvod. Byla šťastná a s Karlem vypadali jako ideální pár.

Krásní, mladí, úspěšní a zamilovaní.
Těsně před oslavou druhého výročí se jim narodila dcera Kačenka, o tři roky později syn Jiříček. Pořídili si domek, všechno vypadalo dokonale. Až na to, že se Soňa doma nudila.

Když byly Jiříčkovi tři, začala uvažovat, že by se vrátila do práce. Dělala zdravotní sestru a bavilo jí to, rozhodně nechtěla z oboru vypadnout. Nějaký čas mluvila o tom, jak se do práce těší, ale pak přestala. Samozřejmě jsem se jí zeptala proč.


„Víš, Karlovi by se to nelíbilo. Myslí si, že bude lepší, když zůstanu doma s dětmi. Ale nabídl mi, že mi bude dávat víc peněz, to je od něj hezké, ne?“

Zmocnily se mě první pochyby

Nebyla jsem si jistá, jak moc hezké to od něj je, jenže dceři jsem se do vztahů nikdy nepletla. Ale samozřejmě mě napadlo, co bude, až budou děti větší.
 Když šel Jiříček do první třídy, začaly u nich doma hádky.

Dcera samozřejmě chtěla jít pracovat, alespoň na pár hodin denně, jenže Karel byl proti. Teď už nešlo jen o děti, ale i o to, aby mu manželku neobtěžovali nějací dědci v nemocnici. Soňa se tím někdy bavila, jindy ji to štvalo.

Mě mrzelo, že vnoučata musí být svědky ošklivých rodičovských hádek.
 Nakonec si dcera prosadila svou.

Modřiny přibývaly

Po pár měsících jsem si všimla modřiny na její tváři. Chvíli trvalo, než jsem se odhodlala se jí zeptat, jak k ní přišla. Tvrdila, že ji v práci nešťastnou náhodou udeřil pacient, který měl záchvat křečí. Nevím proč, ale moc jsem tomu nevěřila.

Ale mlčela jsem. 
Postupem času začaly drobné úrazy, po kterých dceři zůstal tu monokl, tu modřiny. Místo toho, abych rázně zasáhla, nechala jsem se ukolébat jejím lhaním. 


Scéna na hřišti

Jednou odpoledne jsem byla s vnoučaty v parku. Honili se s ostatními dětmi, když se najednou Jirka dostal do hádky s nějakou holčičkou, stejně starou jako on. Pak jsem uviděla, jak ji zničehonic uhodil do tváře. Holčička utekla a já zůstala jako opařená.

Sotva jsem se vzpamatovala, pustila jsem se do vnuka, že něco takového nesmí dělat, že to prostě nepřipadá v úvahu. Chvíli mě poslouchal, a pak mě přerušil: „Ale babi, co to řešíš. Holky se prostě bít musí, když neposlouchají.“

Dcera si nedala říct

Udělalo se mi zle. Tohle očividně neměl ze sebe. Najednou mi bylo jasnější, kde se ty záhadné úrazy mé dcery berou. 
Ještě ten den jsem ji začala přemlouvat, aby se odstěhovala ke mně. Jenže o tom nechtěla ani slyšet.

Nejdřív zapírala, když jsem pohrozila, že se zeptám dětí, přiznala pravdu. Ale sama před sebou se vymlouvala, že nějaká ta rána nic neznamená, vždyť je to přece z lásky.


Musí ho udat!

Uplynulo asi půl roku, když mi volala večer vnučka, že se mamince něco stalo. Hrklo ve mně. Když jsem přijela k dceři domů, myslela jsem, že to snad nepřežiju. Dcera ležela zmlácená na podlaze, napůl v bezvědomí. Děti byly vyděšené, Karel byl pryč.

Zavolala jsem záchranku, pak policii.
 Z nemocnice šla dcera ihned ke mně. Je dobře, že se ke Karlovi nechce vrátit. Trochu mě však děsí, že se s ním nechce ani rozvést. Trestní oznámení na něj také zatím odmítá podat, i když jí k tomu stále nabádám.

A také strašně lituji toho, že jsem jí hned zpočátku neřekla, že by ho raději měla nechat jít.

Marie L. (60), Zlín

reklama
Související články
21.4.2024
Je jí už třicet, ale máma s ní jedná jako s malou. Zakazuje jí chlapce a hlídá ji na každém kroku. Pořád dělá scény a vnučka chřadne před očima. Moje dcera bývala pěkné kvítko. Už na základce chodila s dvacetiletým a později těch chlapů vystřídala nepočítaně. Když se konečně vdala, ulevilo se mi, ale ne na dlouho. Stala se z ní taková ta vzorná matka, co musí dělat za každou cenu všechno správn
21.4.2024
Jirka byl do 14 let dítě bez problémů. Učil se dobře, sportoval, byl oblíbený. Jenže pak mu tragicky zemřel otec. Byla to hrozná doba. Pamatuju si jako dnes, když mi sestra volala s pláčem, že je Karel po smrti. Její muž měl autonehodu, kterou nepřežil. Jirka se z toho sesypal. Tátu miloval a měl ho jako svůj vzor. Bral to jako zradu osudu a měl pocit, že všechno to, co mu otec vštěpoval, je st
20.4.2024
Byly jsme sestry i kámošky. Pak jsme vyrostly. A naše cesty se začaly rozcházet, když šlo o peníze. Dodnes nechápu, proč se tak změnila. I když… Změnila. Ona byla vždy na peníze, ale mě se až tak nedotýkalo, když šmelila nějaký koruny, co jí dala máma na svačiny. Nikdy by mě však nenapadlo, že naši rodinu může něco až tak rozházet. Dnes spolu se ségrou nemluvíme. Proč? Jakmile odešli oba rodiče
20.4.2024
Nemyslela jsem, že se to může stát. Že se muž zblázní a na stará kolena si najde milenku. Ale zradil. Už tři měsíce vybaluji krabice. Zahlédnu fotky. Jsou to vzpomínky, na druhou stranu teď se na ně nemůžu ani podívat. Jsme na nich všichni. S malými dětmi, na dovolené i svatba tam je. A teď? Všechno je pryč. Chtěl mě a nevzdával se Abych se rozptýlila, usedám k dopisu. Prý pomáhá se ze vš
18.4.2024
Naši začali mluvit o rozvodu. Byla jsem rozmazlený jedináček a představa, že by se mi najednou zhroutil domov, byla pro mě zničující. Když mi naši opatrně naznačili, že se budou rozvádět, zhroutil se mi svět. Pocit jistoty splaskl jako propíchnutý balonek. Ještě nikdy v životě jsem se necítila tak mizerně. Nevěřila jsem svým uším. Nevěřila jsem, že to myslí vážně. Můj domov, milovaný přístav, ú
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vnučka se moc trápila kvůli lásce
skutecnepribehy.cz
Vnučka se moc trápila kvůli lásce
Je jí už třicet, ale máma s ní jedná jako s malou. Zakazuje jí chlapce a hlídá ji na každém kroku. Pořád dělá scény a vnučka chřadne před očima. Moje dcera bývala pěkné kvítko. Už na základce chodila s dvacetiletým a později těch chlapů vystřídala nepočítaně. Když se konečně vdala, ulevilo se mi, ale ne na dlouho. Stala se z ní taková
Do hlubin jeskyně Výpustek: Ukrývá největší krasové jezero u nás?
epochalnisvet.cz
Do hlubin jeskyně Výpustek: Ukrývá největší krasové jezero u nás?
Před badatelem Josefem Urbánkem leží právě dokončená mapa. Zakreslená je na ní také obří vodní plocha. Urbánek totiž ve 20. a 30. letech minulého století postupně prozkoumal záhadnou jeskyni Výpustek. Údajně v ní objevil také přírodní unikát. Po něm se ale úplně slehla zem. Existuje vůbec a může nás k němu mapa přivést?   Rozlehlými prostorami
Opékané španělské papričky
tisicereceptu.cz
Opékané španělské papričky
Ve Španělsku se konzumují jako předkrm. Vy si je můžete vychutnat třeba jako přílohu k masu. Suroviny 250 g čestvých papriček Pimientos de Padrón hrubozrnná (uzená) sůl kvalitní olivový olej
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře překonala nový milník
21stoleti.cz
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře překonala nový milník
V roce 2023 stoupla globální hladina oxidu uhličitého na 419 částic na milion, což je přibližně o 50 % více než před průmyslovou revolucí. To znamená, že ve vzduchu je zhruba o 50 procent více molekul
Bronislav Poloczek už neměl chuť žít
nasehvezdy.cz
Bronislav Poloczek už neměl chuť žít
Herec Bronislav Poloczek (†72) připomínal medvěda. Postavou i chováním. Dětství a mládí prožil Bronislav Poloczek (†72) ve Slezsku a mluvil stejně dobře polsky jako česky. Původně chtěl studovat př
Versailles v číslech: Od sídla moci po muzeum dějin
epochaplus.cz
Versailles v číslech: Od sídla moci po muzeum dějin
Zámek jako z nejkrásnější pohádky je svědkem pohnutých dějin od doby, kdy se Francie stává významnou velmocí až po dramatický úpadek monarchie. Ve Versailles se však rozhoduje i o osudu jiných států. Impozantní sídlo ve Versailles je jednou z nejcennějších památek Francie, která je od roku 1979 zapsána na seznamu památek UNESCO. A také patří
Archeopark Modrá: Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše?
epochanacestach.cz
Archeopark Modrá: Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše?
Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše, o tom se můžeme přesvědčit jen kilometr od poutního areálu ve Velehradě, v Archeoskanzenu Modrá. Představuje opevněné sídliště z dob Velké Moravy vybudované na základě skutečných archeologických nálezů přímo ze zdejší lokality. Prostor je členěn do několika tematických celků. Fortifikační část se věnuje typům dobových opevnění od hradeb ze dřeva a
4 neuskutečněné atentáty 2. světové války: Chtěli Britové zabít Hitlera podle románu?
historyplus.cz
4 neuskutečněné atentáty 2. světové války: Chtěli Britové zabít Hitlera podle románu?
Je to jedinečná šance, jak zlikvidovat prvního muže Třetí říše. Při svých pravidelných vycházkách po Obersalzbergu je totiž téměř nechráněn. Stačí vybrat vhodné stanoviště, zamířit a vystřelit. Pokud by britský odstřelovač přece jenom minul, jeho dva kolegové budou připraveni dokončit práci bazukou…   Usekni hadovi hlavu a vyřadíš celé tělo…Myšlenka s jasným poselstvím, že když
Proč jsem se nechala zlákat na seanci?
nejsemsama.cz
Proč jsem se nechala zlákat na seanci?
Byli jsme mladí a až příliš troufalí. Chtěli jsme si promluvit s duchy našich blízkých. Takovou zkušenost bych ale nikomu nedoporučovala. Tehdy mi bylo třináct let, když mi zemřela babička, kterou jsem měla velice ráda. Neměla jsem moc kamarádek, ráda jsem trávila čas sama. Ráda jsem si četla, malovala a vyšívala, vždy v klidu v tichosti domova. Ven jsem chodila
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Zámek Vranov nad Dyjí: Rejdiště neklidných duchů?
enigmaplus.cz
Zámek Vranov nad Dyjí: Rejdiště neklidných duchů?
Zámek Vranov nad Dyjí, nacházející se na jihu Moravy nedaleko Vranovské přehrady, se může pochlubit velmi bohatou historií. Už okolo roku 1100 zde totiž údajně stával hrad, zmiňovaný rovněž v Kosmově
Mistrovský hodinář tvarů: Cartier odhaluje své novinky pro letošní rok
iluxus.cz
Mistrovský hodinář tvarů: Cartier odhaluje své novinky pro letošní rok
Cartier se vždy vyznačoval vytvářením jedinečných forem, od designu přes propracované siluety, které jsou na první pohled okamžitě rozpoznatelné. Hra s tvary, stírání hranic mezi skutečným a imaginárn