Domů     Zůstali jen sami dva
Zůstali jen sami dva
3 minuty čtení

Chci vám vyprávět příběh svého známého. Jmenuje se Radek.

Vzal si Martinu a měli dceru Janičku. Ta se velmi podobala tatínkovi a málokterý otec se tak radoval z dcery jako Radek. Na dvorku jí postavil houpačku, bral jí do lesa na houby a v neděli celá rodinka chodívala na procházky podél řeky.

Ale dům chtěl své a tak Radek začal odjíždět na týdenní šichty. Vyučený zedník neměl problém najít si práci. Jenže si našel čas i na partu kamarádů. Víkendy trávil stále častěji v cizích městech a občasné popíjení se stalo pravidelným.

Domů se vracel stále méně často. Brzy se ve vesnici šeptalo, že Radek přišel kvůli pití o práci a prý ho viděli i v nějakém moravském městě spát na lavičce. A Radkova rodinka si žila dál. Celá tíha povinností zůstala na Martině. Zhubla a pobledla.

Rodiče pomáhali, jak se dalo, ze skromného důchodu. Jako by toho nebylo dost, matka Martiny zůstala po autohavárii nehybná a tak dceři přibyla kromě vlastních starostí i péče o mámu. Jednoho podzimního rána našla Janička svoji matku ležet v kuchyni.

Prý jen taková slabost. Přešel však týden a Martina začala z ničeho nic odpadávat. Následovala nemocnice, vyšetření. Diagnóza byla jednoznačná: leukémie. Jako by na tuto rodinu dolehl černý mrak.

Čtrnáctiletá Janička se stala děvčetem pro všechno, prala, vařila, chodívala za mamkou na onkologii. A stále nosila v srdci i svého otce, i když si ho skoro nepamatovala. Jednoho dne udělala něco, co nikdo nečekal.

Její děda od ní našel dopis, jehož obsah důvěrně znal jen on. Jedna věc však mezi vesničany pronikla: Janička najednou zmizela. Říkalo se, že odešla na Moravu hledat svého tátu. Policisté rozjeli pátrací akci. Pak bylo dva až tři týdny ticho.

A tehdy se stalo něco překvapivého: Radek se vrátil. Celá vesnice žila touto zprávou. Šířily se různé dohady, kde celou tu dobu byl. Jedni říkali, že se styděl vrátit domů, druzí říkali, že byl dokonce ve vězení.

Skutečnou pravdu znala však asi jen Janička a ta o celé záležitosti nikdy nechtěla mluvit. Nemoc Martiny však postupovala dál. Radek se prakticky nehnul z domu ani na krok. Sousedé viděli, že se v noci v ložnici často svítilo, když měla Martina těžké období.

I světla sanitky občas bloudila v noční tmě, když hledala ten smutný dům. A přišel den, kdy se osud naplnil a dušička Martiny odletěla. Radek od té doby žije sám. Vlastně není sám – společně s Janičkou je často vídám sedět na rodinné lavičce. Život jde dál a láska musí zvítězit…

Marie, západní Čechy

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může