Domů     Ze žárlivosti ohrozila dětský život
Ze žárlivosti ohrozila dětský život
5 minut čtení

Zdravá soutěživost je dobrou motivací. Ale nenaplněná osobní ambice rodičů je to nejhorší, co může dětské sportovce nebo umělce potkat.

Zažila jsem hodně zmařených talentů jen proto, že rodiče nebyli k dětem dostatečně vnímaví a trpěliví. Jedna maminka kvůli tomu dokonce skončila u soudu. Pár let jsem dělala organizační a administrativní výpomoc trenérce začínajících tanečníků.

Šlo o malý místní klub s vyhlídkami na úspěch na krajské, případně i celostátní úrovni. Některé děti byly více pohybově nadané, jiné méně, ale do klubu chodily moc rády všechny.

Aby ne, trenérka přesně věděla, jak je motivovat, aby se dokázaly uvolnit a cítit hudbu, kdy a jak je přitáhnout k přísnějšímu tréninku. A vždycky se řídila heslem, že pochvalu si zaslouží všichni, kdo se opravdu snaží.

Brzy se ukázalo, kdo má na sólová vystoupení a kdo bude skvělý ve skupinových formacích. Děti měly radost, že jim to všem dohromady klape, nikdo nikomu nezáviděl jeho pozici.

Pořád hledala problém

Mezi nejšikovnější dívky patřily dvě velké kamarádky Martina a Iveta. Holky se střídaly v sólech s tím, že tomu tak bude i při soutěžích, a vůbec jim to nevadilo.

Zdálo se, že i jejich matky se přátelí, ale maminka Ivety byla víc ambiciozní, snažila se dceru jako obvykle prosazovat na úkor ostatních (a to i proti vůli dcery) a stále častěji s trenérkou řešila nějaký „problém“.

Tu se jí nelíbilo, že sólistky mají stejný kostým jako ostatní a přimlouvala se za okázalejší modely.

Jindy si stěžovala, že sólové úseky jsou moc krátké a nedají dostatečně vyniknout umu tanečnic, a nakonec jí nevyhovoval ani fakt, že se holky v sólech střídají. Trenérka – bohatě zkušená i v psychologii dospělých – se snažila najít bezkonfliktní východisko:

„Nervozita nespokojené ambiciozní matky je to poslední, co před soutěží potřebujeme,“ říkávala.

„Jakýkoli nesoulad děti rychle vycítí a naruší to jejich pohodu i výkon.“ A tak přece jen trochu odlišila kostýmy a choreografii upravila tak, aby sóla tančily obě dívky synchronně.

Kdyby totiž byla nucená vybrat jen jednu z nich, Ivetka by to nebyla, protože Matinka byla trochu šikovnější.

Myslela na jediné

Trenérčino šalamounské řešení přineslo úspěch. Obě sólistky dokonce sklidily potlesk a nadšené výkřiky uprostřed vystoupení. Rodiče fandily jako o život. Z krajského kola náš klub postoupil do celostátního, které se konalo za týden.

Radost hnala děti do dalšího trénování. Chtěly být lepší a dřely. Trenérka všem ještě víc vyšperkovala kostýmy, ambiciozní maminka prosadila i výraznou kosmetiku.

Iveta s Martinou ještě každou volnou chvíli dopilovávaly taneční variace a zářily společným štěstím. Domluvily si, že do Prahy pojede Martina s Ivetou a její maminkou autem a noc před tím u nich přespí.

Na vrcholné vystoupení do Prahy se připravila i maminka Ivety. Zjistila, že bohatě sponzorovanou soutěž bude natáčet televize a dozvěděla se také, že v porotě zasednou profíci, kteří si na soutěžích občas vyberou nové talenty do svých renomovaných skupin.

Budoucnost své Ivety viděla jasně – musí zaujmout a prosadit se do lepšího klubu. Byla přesvědčená, že její Iveta na to má a rozhodla se, vyčistit jí parket od případné konkurence. Tahle vize jí tak nadchla, že prakticky nedokázala myslet na nic jiného.

V ohrožení

V pražské hale byla nervozita cítit už při zkouškách, ale to nejhorší přišlo až těsně před zahájením soutěže. Martinka se začala cítit špatně, bylo jí na omdlení a vzpomněla si, že si měla už před hodinou píchnout svou pravidelnou dávku inzulínu.

Trenérka jí běžela na pomoc – podle jejích pokynů jí měla z batohu přinést vak s kostýmem a inzulínovým perem. Batoh prohlédla několikrát, ale vak nikde. Iveta se běžela podívat do auta, jestli tam Martině vak nevypadl, ale nic nenašla.

Martinka se sesunula k zemi. Trenérka zavolala záchranku a vylíčila situaci. Pomoc naštěstí přijela rychle, dávka zabrala a Martině se ulevilo. Trenérce se podařilo se soutěžní porotou vyjednat jiné pořadí jednotlivých kategorií a naše děti nakonec i soutěžily.

Sice nevyhrály, ale zažily dva úžasné okamžiky – Martina nejen že získala svůj lék, ale dokonce jako jediná sólistka zatančila. Iveta jí totiž půjčila svůj kostým se slovy – jdi ty, jsi lepší.

Byla jako v transu

O černý stín na celém příběhu se však postarala Ivetina matka. Když měla místo své dcery nalíčit Martinu, rozčílila se, zavřela se s Ivetou v šatně a seřvala jí, že je nevděčná, protože ona zařídila, aby mohla tančit sama, aby si jí profíci z poroty vybrali.

Iveta na ní koukala nechápavě, a tak se matka vytasila i s tím, že Martině vak s kostýmem z tašky vytáhla u nich před odjezdem. Věděla sice, že tam má krabičku s lékem, ale myslela si, že už si dávku píchla ráno.

A jak byla matka v tranzu, nevšimla si, že za jejími zády stojí trenérka a všechno slyší.

Soud kamarádky nerozdělil

Dohru to mělo nejen v rodině Ivety, která na matku na dlouho zanevřela, ale i v klubu a nakonec u soudu, protože maminka Martiny ji zažalovala za ohrožení zdraví dítěte.

Iveta i Martina tancovaly dál ve svém místním klubu, ale pro profesionální dráhu si obě vybraly jiný obor. A kamarádky jsou dodnes.

Hana T. (56), Tábor

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zázračné oleje jsou tu pro vás
nejsemsama.cz
Zázračné oleje jsou tu pro vás
Kdyby pokožka uměla mluvit, na kosmetické oleje by psala ódy. Jsou totiž přesně tím, co potřebuje, když je unavená a napjatá. Suchá, napjatá nebo citlivá pokožka si někdy žádá víc než běžný krém. Vlivem věku, stresu, hormonálních změn či počasí ztrácí pružnost, rychleji se dehydratuje a hůř drží vlhkost. Právě tehdy přichází ke slovu rostlinné
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Šílený Magnus Vasa se vrhl z okna za přízrakem
historyplus.cz
Šílený Magnus Vasa se vrhl z okna za přízrakem
„Jsi mi drahý, nikdy jsi mě nerozčílil,“ pronesl Gustav Vasa ke svému třetímu synovi Magnusovi. Měl o mladíka starost, varoval ho v dopisech před přílišným běháním, aby si nepolámal nohy. Tehdy ještě netušil, že prince bude ohrožovat mnohem závažnější zdravotní problém. Osud mu zprvu přál. Byl otcův oblíbenec, třetí v pořadí následníků švédského trůnu. Stejně jako
Hned po svatbě mu Hebká nasadila parohy?
nasehvezdy.cz
Hned po svatbě mu Hebká nasadila parohy?
Skandální tvrzení se šíří kuloáry. Herec ze seriálu Pod hladinou Marek Němec (45) už čtyři roky září zamilovaností vedle nové partnerky, nyní již manželky, Petry Hebké (42). Básnil, že má ženu, ktero