Domů     Bývalý milenec mě pronásledoval, dokud jsem ho nenahlásila
Bývalý milenec mě pronásledoval, dokud jsem ho nenahlásila
5 minut čtení

S Darkem jsem strávila jen pár chvil po rozvodu, a myslela si, že jsme se rozešli v dobrém. Jenže jen dokud jsem na jeho zamilovanost a později posedlost nenarážela doslova na každém kroku.

Když jsem se rozvedla po patnácti letech s manželem, nebylo mi do smíchu. Děti situaci nesnášely dobře a já se čas od času potřebovala vyplakat někomu na rameni. Dnes už sice nevím proč, ale vybrala jsem si rameno sympatického kolegy z práce.

Strávili jsme spolu noc

Stěžovala jsem si, on mě utěšoval a občas mi i zvedal sebevědomí lichotkami. A tak se jednou stalo, že jsem se nechala utěšit malinko víc. Strávili jsme spolu noc. Nic podobného jsem neplánovala, ale prostě se to přihodilo.

Ačkoli já se mu omlouvala, Darek neposlouchal a začínal spřádat společné plány. Vysvětlila jsem mu, že žádný vztah nechci, a přestože to bylo skvělé, už spolu nikdy nebudeme nic mít.

On mi sice neodporoval, ale choval se, jako by mezi námi žádný takový rozhovor nikdy neproběhl. Psal mi zamilované esemesky, emaily, uveřejňoval moje fotky na internetu a k tomu psal titulky jako Moje láska a podobně.

Jako můj stín

Vysvětlila jsem mu to znovu, ale opět se nic nezměnilo. Vlastně ano, když jsem ráno vycházela z domu, už na mě čekal, aby mě doprovodil, a totéž se dělo i na cestě z práce.

I když jsem velice mírná bytost, co málokdy někoho pošle do háje, v tomto případě už to muselo být. „Darku, skončili jsme spolu! Nebudeme spolu, protože tě nechci, ne kvůli lidem nebo dětem, kvůli mně. Nechci tě!

Nech mě být.“ Koukal na mě překvapeně, a i když jsem měla pocit, že mě pochopil, pořád „hrál stejnou písničku“.

Posílal mi květiny, všichni společní známí si mysleli, že spolu chodíme, protože všude to rozhlašoval, v práci mu dokonce svěřili mou poštu, protože ji vyzvedával „pro přítelkyni“ a podobně.

Začal být pomstychtivý

Celá uondaná z následků své porozvodové slabosti jsem poprosila jednoho z kamarádů, aby mu domluvil. Nijak ho samozřejmě nenapadl, jen mu ukázal zdvižený ukazováček a několikrát s ním výhružně zakýval.

Tehdy se Darkova zamilovaná posedlost změnila ve zlou pomstychtivost. Jenže on se nemstil, jen abych trpěla. Mstil se, abych pochopila, že bez něj jsem ztracená. Vždycky mi například v práci pomáhal s počítačem, protože nejsem zrovna technický génius.

A tak mi v období nenávisti počítač zablokoval, zrušil emailový účet, vymazal práci za dva měsíce a podobně. Čekal, že za ním přiběhnu a budu prosit o milost.

Před domem „hlídkoval“ dál

Jenže já si našla jiného odborníka a všechno si pak znovu pod jeho dohledem zaheslovala. Abyste se nenechali mýlit, to, že mi dělal takové věci, neznamenalo, že přestal „hlídkovat“ před domem. Vždycky, když jsem vykoukla ven, stál tam.

Trápila jsem se, vyčítala si svou hloupost, ale už bylo jasné, že „pouhým“ padesátým odmítnutím ho od dalšího podobného počínání neodradím. Nepomáhalo ho odmítat ani nekomunikovat, nepomáhalo prostě nic. A to od mojí děsné chyby uběhl už dlouhý rok.

Představte si to, rok dostávat deset patnáct posedlých esemesek denně, dvacet emailů týdně, mít každodenní neohlášené návštěvy, které musíte řešit. Bylo to vážně stresující.

Musela jsem si dokonce i nechat předepsat prášky na nervy, bez nich bych to určitě nezvládla.

Podala jsem trestní oznámení

A protože jsem už vážně nevěděla kudy kam, podala jsem na Darka trestní oznámení. Na policii jsem se pak cítila jako zločinec, protože já musela obhájit, že ho nechci a nestačilo pouze moje prohlášení, že mě obtěžuje.

Musela jsem doložit všechny esemesky, emaily a jiné důkazy a ještě několikrát zopakovat, že nic z toho jsem si doopravdy nepřála. Ještě že jsem si některé z těch jeho „vyprávěnek“ schovala, těch prvních „asi milion“ jsem totiž jen s hnusem vymazala.

Když už jsem všechno předala, musely k výslechu i moje děti. Popravdě vylíčily, jak maminčin kolega stává pod oknem a jak se ho i někdy bojí. Bylo mi jich líto, že je do toho musím tahat, ale podle policie šlo o nutnost.

Policii bylo tedy všechno jasné a já se pak mohla jen začít bát, co takový nepředvídatelný blázen udělá po tomto mém kroku. Paní policistka sice říkala, že tento typ mužů se po pohrůžce policie stáhne, ale můžete si být něčím takovým jistí?

Fakt, že mu přišel dopis, že se ke mně nesmí přiblížit na sto metrů, přece není totéž co ostnatý drát.

Bála jsem se o sebe i děti

Nosila jsem v kapse slzný plyn a dětem jsem pro případ nouze taky jeden koupila. Ale bála jsem se stejně. Překvapivě je ale od té doby opravdu klid.

Sice jsem Darka, který dokonce změnil zaměstnání, několikrát zahlédla v naší ulici, ale doteď se mě nepokoušel kontaktovat. Děkuji policii a doufám, že můj pronásledovatel si místo mě nenašel nějakou jinou oběť.

Ztracený rok plný depresí a sebezpytování mi ale nikdo nevrátí. Nehledě na to, že stále ještě musím na mnoha místech dokazovat, že s tímhle člověkem nemám nic společného. „Naopak jsem na něj podala trestní oznámení!“ říkám všude, kde Darek uváděl moje jméno.

A že stihl nahlásit náš blízký vztah snad i v pojišťovně! Tvrdil, že se budeme brzo brát a že se moc těším, až s ním budu mít dítě. Žil v nějaké své představě, kterou mu nikdo nevymluvil. Měl by se jít zřejmě léčit, ale to už naštěstí není můj problém.

Jaroslava M. (43), Sušice

Související články
3 minuty čtení
Dá se říct, že to bylo přátelství na život a na smrt. Moje morče a veverka z nedalekého parku. Kdo by to býval řekl, že v sobě tahle dvě zvířátka najdou zalíbení... Říkala jsem jí Cecilka. Běhala k nám na dvůr z nedalekého parku, vždycky něco dobrého oblízla, a zase upalovala pryč. Byla jsem tehdy ještě malé dítě, zvířátka jsem milovala a z veverky, která u nás byla častým hostem, jsem byla nad
2 minuty čtení
Léto je tady a s ním i báječný čas, kdy slunce prozáří záclony, káva na balkoně chutná trochu víc po dětství a vzpomínky voní po rozkvetlé louce a opalovacím krému. Právě v takových chvílích je krásné zpomalit, pohodlně se usadit do křesla a otevřít časopis Staré dobré časy, který vás vezme zpátky nejen do minulosti, ale i do příběhů, které zůstávají v srdci.  Určite se vám rozbuší srdce A p
3 minuty čtení
Měla jsem raději držet jazyk za zuby a neplést se do cizích věcí. Byla jsem ale přesvědčená o své pravdě. A tu jsem musela za každou cenu říct. Naším rodinným prokletím je bujná fantazie, a to, že neumíme udržet tajemství. Trpěla tím už moje babička, o které se dodnes vypráví, že to byla největší drbna v okrese. A pamatuji si, jak i na maminku jednou táta řval na celý dům, že to drbna první
3 minuty čtení
Nikdy jsem se nesmířila s tím, že nedělám práci, po které jsem už v mládí toužila. Až dnes jsem našla konečně sama sebe a jsem šťastná. Můj život býval jen o tom, že jsem se vždycky někomu podřizovala. Ten, kdo si plnil své sny, byl můj starší bratr Michal. Vystudoval vysokou, všichni mu dělali pomyšlení, aby měl k tomu ty nejlepší podmínky. Já ale byla ženská, a nikdo neposlouchal, co si myslí
3 minuty čtení
Je tomu už mnoho let, co se mi za oknem objevil černý kocour. Byl hodný a přítulný, ale také chytrý a dobře znal cestu domů. Tam na mě čekalo velké překvapení. Odbíjela právě šestá hodina ranní, město bylo pokojně němé, zahalené mlhou. Uvařila jsem si silnou kávu a zasněně se usadila ke stolu. Moji pozornost náhle upoutal černý stín, který se mihl za oknem. Lekla jsem se. Co to bylo? Byl to sna
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
iluxus.cz
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
Legendární značka luxusních psacích potřeb a doplňků představuje svou novou kampaň Let's Write, v níž navazuje na výjimečnou spolupráci s režisérem Wesem Andersonem. Ten pro Montblanc opět vykreslil p
Když kvete louka, pomáhá klimatu
21stoleti.cz
Když kvete louka, pomáhá klimatu
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost
Jak vládla královna Hollywoodu?
historyplus.cz
Jak vládla královna Hollywoodu?
Její nevinný výraz a plachý pohled ji skvěle pasují do rolí mladičkých dívenek. Mary Pickfordová v nich poblázní doslova celý svět. V době, kdy se na profesi herce hledí ještě skrz prsty, se stane jednou z nejslavnějších žen nejen v USA a vyslouží si titul „královna Hollywoodu“. Herečkou z nouze Je jí sedm let, a
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
epochanacestach.cz
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
Když stoupáte hustým lesem nad Starým Městem pod Sněžníkem nebo se prodíráte mlhavým ránem Rychlebských hor, krajina tu šeptá. V každém pařezu, v zarostlém sadu, v pokřiveném ovocném stromě, který tu ještě vzdoruje větru, slyšíte ozvěny lidského života, který se ztratil – ale ne docela. Jsou místa, která z map zmizela, ale nikdy nezmizela z
Mřížkový koláč
nejsemsama.cz
Mřížkový koláč
Meruňky můžete nakombinovat i s lesním ovocem. Hodí se k nim i výrazné bylinky, jako je rozmarýn, tymián nebo levandule. Ingredience na 1 kulatou formu: Na těsto: ● 300 g hladké mouky ● 1 vejce ● 1 žloutek ● 150 g másla ● 1 lžička nastrouhané citronové kůry ● 2 lžíce řeckého jogurtu ● 100 g cukru Na dohotovení: ● 800 g meruněk ● 1 skořicový cukr Postup: Do mísy nasypte mouku, cukr a citronovou kůru. Přidejte
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
epochalnisvet.cz
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
Chatrně oblečený venkovan se kradmo ubírá lesem a co chvíli se pozorně rozhlíží. Nedivte se, vydat se v 15. století do lesa pro nějaký ten otop, to byl často i hrdelní zločin. Pak se však stane něco strašného. V lesním přítmí spatří mohutnou postavu s černými rozcuchanými vlasy. Je to snad sám vládce pekla? Ve středověké
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
nasehvezdy.cz
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
Smutný příběh. Je slavná, a navíc ikona krásy. Přesto herečka Angelina Jolie (51) zůstává opuštěná jako kůl v plotě. Po dramatickém rozvodu s Bradem Pittem (61) v roce 2016, kde nechyběla obvinění z
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
epochaplus.cz
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
Janovo evangelium jasně tvrdí: „Boha nikdy nikdo neviděl.“ Přesto se ve Starém zákoně objevují pasáže, které tuto premisu zpochybňují, popisujíce osobní setkání s Hospodinem. Jak je možné, že Kniha knih obsahuje tak zjevné rozpory v tak zásadní otázce? Ačkoliv novozákonní Janovo evangelium obsahuje pasáž, kde se doslova říká „Boha nikdy nikdo neviděl,“ (Jan 4:12), některé
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
enigmaplus.cz
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
Před klavírem sedí zkušený americký hudebník Tony Cicoria (*1952) a vypravuje: „Pamatuji si to, jako by to bylo dnes. V roce 1994 jsem působil jako ortoped v New Yorku. V té době ještě neexistovaly mo
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
skutecnepribehy.cz
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
Okno protějšího domu bylo zavřené celá léta. Jedné noci se to ale změnilo. Moje zvědavost se mi vymstila. Děsivý pohled strnulé figuríny se mi vrací ve snech doteď. Už dlouhá léta žiju v zapadlé části městského centra. Noci zde jsou však klidné, tiché. Ani na své sousedy jsem si nikdy nemohla stěžovat. I když, byla tu jedna věc,