Domů     Šest lidí na jednu koupelnu? To mě dohání k zoufalství!
Šest lidí na jednu koupelnu? To mě dohání k zoufalství!

Zamilovali jsme se s Václavem na první pohled, ale bylo jasné, že osud nám nepřeje. Já žila sama se dvěma dětmi, on s dcerou. Potkali jsme se na dovolené, bydleli jsme ve stejném hotelu.

Usmáli jsme se na sebe u snídaně, já trochu omluvně, protože mu moje dcera Agáta vylila džus ze sklenice, který si nesla ke stolu, na botu.

Pak jsme se večer setkali u bazénu, a protože jeho dcera Jana vypadala stejně stará jako můj starší Jáchym, začal se hned předvádět, jak umí šipku, ale brzy už skákaly všechny děti společně.

Druhý den už jsme šli na výlet podél řeky Vydry společně a všichni dohromady jsme vytvořili takovou šťastnou rodinu.

V restauraci nás brali automaticky jako pár, jeden číšník zavtipkoval, jak je fajn, že jsou děti podobné mamince, když je tak hezká a Vašek se zatvářil strašně pyšně.

Konec dovolené, kdy Václav mířil do Prahy a já domů do Liberce, se koupal v dětských slzách a my jsme se poprvé políbili. Ten okamžik byl pro mě na příští týdny jako kometa, která mi svítila na cestu.

Plánovali jsme happyend

Musíme být spolu! S tím přišel hned v druhém mailu Václav, prý na mě myslí, kudy chodí, a Janička se pořád ptá, kdy nás pojedou navštívit. Přijeli jen na sobotu, byli jsme spolu na Ještědu.

Ukázalo se, že třináctiletá Jana převzala nad sedmiletou Agátou patronát, a že Jáchym, kterému mělo být brzy jedenáct, byl úplně fascinovaný tím, co všechno Vašek ví o počítačových hrách. O týden později jsme se dohodli, že strávíme víkend sami, bez dětí.

Já je svěřila babičce, což nesla jako obvykle dost nelibě, Vašek Janu odvezl ke své sestře a my se potkali v hotýlku na půli cesty mezi námi. Hotel sliboval krásné okolí vhodné k procházkám a několik hradů.

Neviděli jsme ani jedno z toho, zato jsme upekli plán, jak vše završit happyendem.

Stěhování za láskou

Vašek mi našel práci v Praze. Jsem vyučená cukrářka, tak to prý ani nebylo tak těžké, mohla jsem si dokonce ze dvou míst vybírat. Horší to bylo s bydlením. Dohodli jsme se, že až se vezmeme, koupíme si na hypotéku větší byt.

Vašek ho objevil na jednom sídlišti. Páté patro a kuchyňka vysloveně miniaturní, ale holky mohly spolu být v jedné místnosti, Jáchym měl vlastní pokojíček a z obýváku jsme udělali svůj „stan“ my.

Jádro už bylo vyzděné, koupelna spojená s toaletou a byt měl dokonce balkon, který mě nadchl, protože mi chyběla moje liberecká zahrádka.

Svatba jako z pohádky

Děti byly myšlenkou velké rodiny naprosto nadšené a svatba se konala na břehu rybníka za Prahou, kde stál útulný hotýlek.

Moje máma byla samozřejmě skeptická, i když připustila, že Václav je docela milý, jeho sestra s manželem se bavili spíš na společenské úrovni, o bližší seznámení se mnou a dětmi nijak nestáli a hned po obědě odjeli.

Když se loučili, zeptala jsem se, jestli znali Vaškovu bývalou manželku, protože on o ní vůbec nemluví kromě toho, že za rozchod může ona. Podívali se na sebe a Vaškova sestra jen prohodila: „Hlavně že je to už všechno pryč, ale každý má svou pravdu, že?“

Postupné procitání

Na tu větu jsem si později mockrát vzpomněla, když se naše idyla pomalu začala hroutit. Netušila jsem, kolik toho zůstane na mně. Práce, péče o domácnost, o děti, nákupy.

Vaška kromě toho, že mi dával nějaké peníze na nákupy a platil polovinu hypotéky, pobyt doma moc nezajímal. Od Jany jsem se dozvěděla, že bývala většinou večer doma sama, ale už si zvykla.

Jáchym byl zklamaný, že nový táta má dost jiné zájmy, než doufal – hraje basketbal, jezdí na ryby a zajde na karty. Z týdne zbyly sotva dva dny, kdy byl doma, a to si vzal na klín notebook. Úkoly všech dětí byly na mně, prát, uklízet a vařit samozřejmě taky.

Ukázalo se, že dovolená na Šumavě, kde jsme se potkali, byl pro Janičku opožděný dárek k narozeninám, protože jinak nikam nejezdili a ona nic jiného nechtěla.

Soukromí se vytratilo

První dva roky jsme nějak válčili, Vašek odmítal měnit svůj životní styl, ale mně to zase tak nevadilo, protože byt se ukázal tak nevhodně řešený, že jsme si šlapali na hlavu a nejhorší začaly být boje o koupelnu, když Jana začala „chodit ven“, jak tomu říkala.

Jinými slovy měla chlapce, což ostatně v šestnácti nebylo nic výjimečného, ale Agáta to nesla těžce, protože se jí starší sestra přestala věnovat.

V bytě byly přímo papírové zdi, takže jsme slyšeli všechno, od Jáchymova počítače přes Janino chichotání do telefonu až po televizi, kterou si pouštěla Agáta schválně hodně nahlas, aby nám připomněla, že je tu taky.

O nějakém sexu nebo aspoň klidném posezení s Vaškem nebylo řeči. Do toho si Jana začala brát domů přítele. Nejdřív jen na večer, pak někdy přišli uprostřed noci, protože mu ujel autobus. Když jsem šla za Vaškem, aby zakročil, jen pokrčil rameny: „A to chceš, aby se radši toulali venku?“

Existuje cesta zpátky

Jsem vyčerpaná, vzteklá, hádáme snad každý den. Vím, co musím udělat, i když mě to děsí. Musím odejít. Rozvést se a začít znovu, nejspíš zpátky v Liberci. Tam se aspoň necítím tak ztracená a sama jako v Praze. Námitky dětí budu muset zvládnout.

Musím jet zpět do Liberce a poptat se po práci. Já vím, nebude to snadné. Odkládám to zatím den ode dne, ale přijde chvíle, kdy to už nepůjde. Vím to. A uvědomuju si, že mi Vašek bude chybět, i když jako bych pro něj neexistovala. Držte mi palce, ať seberu síly brzy.

Markéta C. (43), Praha

reklama
Související články
12.4.2024
Nemluvili jsme spolu dlouhých dvacet let. Rozhádali jsme se kvůli prkotině, ale žádný z nás nechtěl ustoupit. Když onemocněl, omluvil se. Snažíme se vynahradit si všechny ty zbytečně ztracené roky! S bráchou nás od sebe dělí jen rok a nepamatuji se, že bychom byli jeden bez druhého. Bylo jasné, že se pohádáme Všude jsme spolu byli odmalička, ve škole a potom i v zaměstnání, i když každý n
10.4.2024
Mám jen jedno dítě, vymodleného syna Davida. Vždy jsme na něj byli hrdí, a když se stal lékařem, neznala naše pýcha mezí. David si dlouho užíval svobodného života, až jsem se obávala, že se nikdy nedočkám vnoučat. Přítelkyň měl nepočítaně. „Ožením se, až si něco užiju. Teď je pro mě podstatná kariéra,“ říkal často a my to museli brát, jak to je. Když jsem se ho někdy zeptala, jen se shovívavě p
10.4.2024
Toto rčení mohu potvrdit. Nepotkala jsem ode mě odlišnějšího člověka, než je můj muž. A jsme spolu už 35 let. I naši přátelé říkají, že neznají odlišnější pár. Borise jsem potkala, když mi bylo 20 let. Tehdy jsem zatoužila sbalit se a odjet do velkého světa. Konkrétně do Prahy. Našla jsem si menší byt, zpočátku mi pomáhali rodiče s placením nájmu. Jak jsem ale našla slušnou práci, už jsem stála
8.4.2024
Maminka měla těžký život, muži jí ubližovali. O tom, kdo je můj otec, nechtěla nikdy mluvit. Dozvěděla jsem se to od starší sestry. Maminka se narodila na Slovensku, v malé vesničce pod horami. Pracovala u sedláka jako děvečka. Když jí bylo jedenadvacet, tamní pacholek ji znásilnil a nezůstalo to bez následků. Ještěže byl sedlák člověk rozumný a přinutil onoho Gustava, aby si maminku vzal. V ro
6.4.2024
Chalupa. Místo, kam jsme jezdili s Luďkem. Mým bratrem. Měla jsem pocit, že jsme tam byli oba šťastní. Roubenku postavil v horách už náš praděda, děda ji zvelebil poté, co se rodina rozšířila, takže přibylo ještě jedno křídlo. Žili tam s babičkou, tatínek tam strávil dětství. A my s Luďkem také, jelikož jsme tam za prarodiči jezdili na prázdniny. Milovala jsem to místo. Tu zeleň, horské louky,
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ach, ta láska aneb Co se děje s vaším tělem, když jste zamilovaní
21stoleti.cz
Ach, ta láska aneb Co se děje s vaším tělem, když jste zamilovaní
Kdo by nechtěl být zamilovaný, cítit motýly v břiše, neustále myslet na protějšek bez nutnosti spát či jíst. I když zamilovanost netrvá věčně, protože pro tělo je velmi vyčerpávající, přináší řadu zdr
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Nakonec ještě bude Ryška ráda prodavačkou zmrzliny
nasehvezdy.cz
Nakonec ještě bude Ryška ráda prodavačkou zmrzliny
Během natáčení seriálu Zlatá labuť trávila Kristýna Ryška (38) většinu času ve vlaku. Jedna jízda z Rožnova pod Radhoštěm do pražských ateliérů jí zabrala čtyři hodiny – a takto jezdila i dvacetkrát
Pikantní tuňáková pomazánka
tisicereceptu.cz
Pikantní tuňáková pomazánka
Nevíte, co si počít s konzervovaným tuňákem? Máme pro vás připravený opravdu chutný recept. Suroviny 1 velká tuňáková konzerva 1 větší červená cibule 2 lžíce citronové šťávy 4 lžíce jogurtu n
Sen o americké osadě stál Skoty samostatnost
historyplus.cz
Sen o americké osadě stál Skoty samostatnost
Dlouhá plavba je u konce, lodě zakotvily nedaleko Nového Edinburghu. Skotští kolonisté se těší na svoje krajany, kteří sem připluli už před rokem. Čeká je však obrovské zklamání. Místo vzkvétající osady plné pohody a smíchu je přivítají stovky hrobů…   Skotové by ze své země rádi udělali hospodářskou velmoc. Chtějí – stejně jako Anglie, Nizozemí
Omega připomíná sto dní do zahájení Olympijských her
iluxus.cz
Omega připomíná sto dní do zahájení Olympijských her
Už za 100 dní odstartují Olympijské hry 2024 v Paříži a atmosféra se už nyní elektrizuje přípravami a očekáváním. Hodinářská značka Omega, jako oficiální časoměřič her, přichází s novinkou: hodinkami
Evropský unikát? Neolitické srdce Orknejí!
epochaplus.cz
Evropský unikát? Neolitické srdce Orknejí!
Starší než Stonehenge a pyramidy v Gíze, zachovalá div ne jako Vesuvem pohřbené Pompeje. Tak se často hovoří o unikátní kamenné neolitické osadě Skara Brae na západním pobřeží orknejského ostrova Mainland.   Žije se tu zhruba mezi lety 3180 př. n. l. až 2500 př. n. l. A nejde o žádné chatrče. Desítka kamenných seskupených
No řekněte, cožpak může přátelství skončit?
skutecnepribehy.cz
No řekněte, cožpak může přátelství skončit?
Když jsem slavila šedesáté narozeniny, číšník mi přinesl obálku. Ale nebyly tam peníze. Uvnitř se skrýval můj nejkrásnější narozeninový dárek. Celý život jsem neměla kamarádku. Tedy když nepočítám Bohunku, ale o tu jsem přišla. S Bohunkou jsme byly spřízněné duše. Než ta první něco dořekla, ta druhá se tomu už smála, až se za břicho popadala. Bohunku
Poprvé na kameru: Vědci zachytili rozmnožování mořských korálů v laboratorních podmínkách
epochalnisvet.cz
Poprvé na kameru: Vědci zachytili rozmnožování mořských korálů v laboratorních podmínkách
Vůbec první přímý přenos rozmnožování mořských korálů v umělých podmínkách se podařilo zachytit vědcům z londýnského Mordenu. Cílem projektu laboratoře Coral Spawning Lab a společnosti Canon je porozumět životním cyklům těchto organismů klíčových pro udržení ekosystému na planetě a poskytnout informace a nástroje, které umožní je zachránit.   Laboratoř Coral Spawning Lab se zabývá záchranou
Co je pravdy na konspirační teorii chemtrails?
enigmaplus.cz
Co je pravdy na konspirační teorii chemtrails?
Příznivci konspiračních teorií jim říkají chemtrails – chemické stopy. Údajně jsou napuštěny chemikáliemi, viry či kovy a mohou mít nejrůznější účely. Pomalé trávení lidstva, šíření nemocí či steriliz
Kuře na citronech
nejsemsama.cz
Kuře na citronech
Suroviny: 1 kuře 3 citrony 1 svazek petrželky 2 snítky čerstvého tymiánu 2 snítky rozmarýnu 2 stroužky česneku 2 palice česneku 200 g másla cibule olivový olej sůl, pepř mletý Postup: Kuře omyjte a důkladně osušte. Nastrouhejte kůru z jednoho citronu, nasekejte petrželku, polovinu tymiánu a rozmarýnu, rozdrťte dva stroužky česneku a vše důkladně promíchejte
Olomoucká zajímavost: Vodopád v Bezručových sadech
epochanacestach.cz
Olomoucká zajímavost: Vodopád v Bezručových sadech
Tato olomoucká zajímavost nemá dlouhou historii jako gotické nebo barokní památky, ale za prohlídku určitě také stojí. Vodopád na skále v Bezručových sadech vysoký osm metrů vznikl až v roce 1965 u příležitosti květinové výstavy Flora Olomouc a měl tehdy být jen reklamou na kvalitu vodních čerpadel. Voda v něm cirkuluje v uzavřeném okruhu, jehož součástí je podzemní nádrž,