Bratrovi nikdy neudělal nic dobrého a mnohokrát mu byla nevěrná. Po rozvodu ho chtěla získat zpět. Kvůli penězům! Nezbývalo, než ji seznámit s někým jiným. Bohatším a hezčím!
Bratr se ženil z velké lásky a manželce by snesl modré z nebe. Jenže, i to by jí bylo málo! Pořád na něm viděla jen chyby a kritikou se netajila. I mně, jeho sestře, stále vyprávěla, jak je neschopný, málo vydělává a krásy prý také moc nepobral. Já měla bráchu moc ráda a občas jsem si i poplakala, když jsem viděla, jak špatný má s touhle ženskou život.
Chtěla ho zpátky
Když mu odešel jediný syn na studia do Prahy, udělal bratr něco, v co už jsem ani nedoufala. Podal si žádost o rozvod! „Myslíš, že jsem celé ty roky slepý? Že nevím o nevěrách a podvůdcích mojí milé ženušky? Jenže, nechtěl jsem, aby můj syn vyrůstal v rozvedeném manželství. Teď budu mít konečně klid!“ řekl s téměř šťastným výrazem v očích a já mu dala z radosti velkou pusu na čelo. Bohužel, klid se nekonal. Lucie, jeho žena, zuřila!
Byla potupená a zhrzená, přestože jí bratr nechal veškerý majetek včetně nového auta. Odešel jen s kufrem! „Získám ho zpět. Namažu mu med kolem pusy a až se vrátí, spočítám mu to i s úroky! Ten si příště rozmyslí mi něco takového udělat!“ řekla nenávistně, když jsme se náhodně potkaly před obchodem. Vůbec jsem nepochybovala, že svoji výhrůžku myslí vážně!
Podplatila jsem bezdomovce
Lucie, když si něco usmyslela, tak to vždycky dotáhla do konce! Bratra jsem měla také přečteného. Moc dobře jsem věděla, že jestli na něho půjde Lucie s lítostí a popláče mu na rameni, vrátí se a ještě se bude omlouvat. Ani nevím, co mě to popadlo. Před obchodem postával takový pohledný bezdomovec. Celkem hezký, jen trochu umouněný. Ani nebyl opilý! Pozvala jsme ho na kávu a vylíčila svůj plán. Chvíli na mě koukal, zda nejsem opilá nebo dokonce zfetovaná! Potom se rozesmál. „Něco tak bláznivého jsem ještě neslyšel!“ řekl a kývnul. Prý má času dost! Zaplatila jsem mu nové oblečení a ubytovala si ho doma. Za chvíli z něho byl nový člověk!
Pod mostem mu bylo lépe
Po manželovi jsem mu věnovala peněženku a do ní vložila rovných pět tisíc. „Teď se s ní seznámíte a pozvete na rande. Zbytek nechám vaší fantazii!“ nařídila jsem mu. Naše nová hra ho zjevně začala bavit! S Lucií si padnul do oka. Natřásala se před ním jako mladice! Na bratra si už ani nevzpomněla. Když mi můj bezdomovec oznámil, že si ji opravdu vezme, varovala jsem ho: „Je jiná, než myslíte. Zničí vás!“ On ale jen zavrtěl hlavou: „Na ulici už jsem byl. Tak si to chvíli užiju i v bytě!“ Svatba na sebe nenechala dlouho čekat. Z bezdomovce udělala Lucie jako mávnutím proutku udřeného pracanta. Potkala jsem ho, když šel na noční. Přemýšlel, že se vrátí pod most. Prý mu tam bylo líp!
Vendula H. (57), Brno
