Nemohla jsem uvěřit, že horoskopy fungují, předpovědi mé dcery Aleny mě ale přesvědčily. Dnes už jsem opatrnější.
Stala jsem se dobrovolným pokusným králíčkem své dcery, která začala studovat astrologii. Moc jsem na její věštby nedala, ale ona se nenechala odbít. Pravidelně mě informovala o tom, jak na tom podle hvězd momentálně jsem…
A tak se mi občas stane, že ráno zadrnčí můj telefon a slyším její varovná slova:
„Máš konjunkci Marsu s Uranem v kvadrátu na Saturn, to znamená úraz., takže si hned vem svůj zápisník a zaznamenej si datum a buď disciplinovaná!“ Varování občas přichází i půl roku předem. Často také slyším: „Dej si tehdy a tehdy pozor na podvody ze strany svých nepřátel!“
Naběhla jsem si
S velkým vykřičníkem jsem si tuhle poznamenala datum 21. dubna 2017, protože mi dcera „vyvěštila“ velký úraz. Pro jistotu jsem poprosila Kosmickou inteligenci – Boha o ochranu, aby úraz nebyl velký a nevyřadil mě z práce.
Starám se totiž ještě o nejmladší dcerku a o starého tatínka. Onoho osudného dne jsem se pohybovala pomalu, opatrně našlapovala po špičkách, úraz se totiž měl stát na noze. Dokonce jsem si vzala dovolenou. Odpoledne zazvonil telefon.
Volala jedna kolegyně, jako by jí hořelo za zády: „Musím s tebou ještě dnes nutně mluvit!“ zapomněla jsem na opatrnost, protože převážila moje touha kamarádce pomoct.
Osud si mě našel
Vyrazila jsem opatrně z domu a čekala na ní u metra. Přihnala se ke mně jako uragán, popadla mě za ruku a táhla přes koleje tramvají. Na náměstí Míru. V pátek odpoledne tam stojí mraky lidí. A já jsem se před nimi rozplácla jak široká, tak dlouhá.
Plátěná taška plná lahví putovala o pár metrů přede mne, až se zastavila na chodníku. V duchu jsem tušila další ponížení při představě, jak bude taškou protékat becherovka se šlehačkou, až ji zvednu. Ni se však nerozbilo.
Zato já měla koleno jednu krvavou placku a navíc nakopnutý palec. Nic víc! Začala jsem se smát. Mám to za sebou! Známá, kterou zřejmě vesmír poslal, aby mě vylákala z ulity opatrnosti, nemohla pochopit moji eufórii. Ale já se radovala jako malé děcko.
Vždyť jsem si nic nezlomila! Takové štěstí a úleva!
Opět do černého!
Ovšem druhý můj příběh pokusného králíka dopadl podstatně hůře. Varování dcery připadlo právě na den , kdy jsem měla lékařské vyšetření, které se nedalo již odvolat. Pohybovala jsem se ulicemi jako ochrnutá a opět prosila vesmír o ochranu.
Hemžící dav v metru mě vmáčknul jako poslední do vagónu. Někdo spustil přidržované dveře a ty mi přirazily ruku. Pochroumaly mi žílu na ruce, a tak, než jsem dojela na Strašnickou, nemohla jsem vytáhnout ruku z kapsy, jak rychle otekla.
Nakonec mě odvezla do nemocnice sanita. Byla to ale jenom ruka a po té se nechodí ani se jí nemluví. I za to jsem byla vděčná, že byl ke mně vesmír opět milosrdný. Potvrdila jsem si tak, že hvězdy nelžou, ale člověk si může mnohé vyprosit.
Božská ochrana opravdu působí a věřím, že může nebezpečí zmírnit, když člověk žije slušný život.
Františka (58), Praha
