Po rozvodu mi nabídla sestra, abych bydlela u ní v rodinném domku, který zdědila po naší mamince. Ani jednu z nás nenapadlo, že mi její manžel bude dělat naschvály.
Třicet let celkem spokojeného manželství vzalo za své, když se prozradily četné nevěry mojí drahé polovičky. Děti jsme neměli a ani je nijak nepostrádali. Já pomáhala sestře s těmi jejími, a on byl věčně zalezlý v garáži a něco kutil.
Pach benzínu a oleje mi byla protivné a tak bylo to jeho království posledním místem, kde bych chtěla pobývat.
Našla jsem sešit plný adres
Jednou jsem ale přece jen musela vstoupit a dokonce otevřít pár šuplíků od starého stolu, kde měl nejrůznější drobné součástky.
Hledala jsem hřebíčky, protože mě nebavilo čekat, až mi Ludvík přitluče na zeď nový obrázek od jedné z mých pra neteřinek, dcery neteře, kterou jsem téměř vychovala. Esterka mi ho dokonce zarámovala!
„Ludvíku, neviděl jsi…“ volala jsem na manžela, ale ten nikde. V dolním šuplíku jsem objevila takový školní sešit. V něm adresy a telefonní čísla. Byly to kontakty na jeho milenky! Následoval rozvod a prodej našeho domu, abychom si mohli rozdělit majetek.
Moje sestra přišla s nápadem, abych bydlela u ní a švagra. „Místa je dost a jsme přece rodina!“ řekla a já nadšeně souhlasila. Budu mít blíž k sestřiným vnoučatům!
I švagr měl tajemství
Švagr se ale tvářil nepřátelsky! „Prosím tě, on to tak nemyslí. Nemůže za to!“ uklidňovala mě sestra, ale já tomu nevěřila. Švagr využil každé příležitosti mi uškodit! Jednou mi schoval mobil a já ho hledala celý den. Potom shodil prádlo ze šňůry, prý omylem.
Do kafe mi nasypal sůl. Vlastně to bylo skoro humorné. Hlouposti, které jsem mu nemohla dokázat, ale ztrpčovaly mi život! Toužila jsem po odplatě, ale nic kloudného mě dlouho nenapadlo. Až jednou… Zahlédla jsem v jeho ruce sešit.
Ne nepodobný tomu, co měl můj manžel. „Že by měl švagříček také milenky?“ napadlo mě a v noci jsem se to rozhodla prozkoumat. Neměl garáž, ale sklep měl zařízený snad lépe než svůj pokoj. Po chvilce hledání jsem našla sešit.
Sloupce čísel, různé částky peněz a data. „Má dluhy!“ napadlo mě.
Pořád prohrává
Hned jsem se dala do sčítání a zjistila, že můj povedený švagr dluží skoro půl milionu! Ráno, u společné snídaně jsem se ho na to před sestrou zeptala. Nemínila jsem jí nic tajit, vždyť by mohla chudinka skončit pod mostem, až na ně vtrhne exekutor.
Švagr se kroutil jako žížala na háčku a potom se přiznal. Peníze prohrával už mnoho týdnů v automatech! Byly hned za rohem a on nemohl odolat… Sestra byla nekompromisní a ještě téhož dne vyhodila svého manžela z domu!
Prý, dokud nesplatí dluhy, nesmí jí přes práh. Poslechl ji a mně slíbil pomstu. „Budeš litovat!“ procedil skrz zuby, když s dvěma kufry opouštěl společnou domácnost. Zatrnulo mi, ale radost z jeho odchodu zvítězila. Se sestrou je nám samotným dobře.
Návratu švagra se nebojím, nedávno jsem ho totiž zahlédla v herně. Skoro plakal. Zřejmě zase prohrál!
Hana B. (59), Frýdek-Místek
