Můj syn je neskutečný darebák

Total
1
Shares

Matka si něco takového jen těžko přiznává, ale já musím. Snažila jsem se své děti vychovávat tak, aby z nich vyrostli slušní muži. U syna se mi to nepovedlo.

Saša mi vybaluje nákup na kuchyňskou linku. „Maminko nedáte si kafe? Koupila jsem rakvičky se šlehačkou, že si trochu osladíme život.“ Nepatrně se usměje. A já přikývnu. Jsem ráda, že mojě snacha konečně pořád nepláče a má také čas na jiné myšlenky než na to, co ji potkalo.

Dvanáct dlouhých let

Můj syn Petr i Sašu vzal po dokončení vysoké školy. Je to už dvanáct let. Zdálo se, že je to oboustranná velká láska. Sašenka byla milá, tichá a hodná dívenka, kterou jsem si hned oblíbila. Když později přišli na svět krásná dvojčátka, hodně jsem jí s nimi pomáhala. Byla to taková normální spokojená rodinka.

Podivná kamarádka

Jediné, co mi tehdy vadilo, byla sousedka Zuzana, která se na Sašu doslova nalepila. Ta ale nic špatného neviděla. A protože se k nám do města přivdala, neměla tady vlastně zpočátku ani žádné své přátele. Jen ty společné s Petrem, svým manželem. Teď měla kamarádku a byla moc ráda. Mně se ale milá Zuzanka nezamlouvala už od samého začátku.

Služební cesta

Když před časem Saša přišla s tím, že musí pracovně do Thajska a že by si ráda ten výlet o pár dní prodloužila a trochu se po té zemi poohlédla, byla jsem ihned pro. Jen jeď, řekla jsem jí a slíbila, že se o děti postarám. Byla to jedinečná příležitost, udělat si trochu oddych od dětí a od běžných povinností. Ani náš Petr nic nenamítal a manželku ubezpečil, že to bez ní těch pár dní zvládnou.

Nečekané komplikace

Sašu ale bohužel v Asii zastihla pandemie. Dlouhých deset dní navíc jsme museli čekat, až se Saša zvláštním spojem dostane zpět do Evropy a pak domů. Čekala ji ale ještě čtrnáctidenní karanténa. Byla to velká komplikace, protože jsme se báli, aby třeba nenakazila děti. Syn se zase bál, že by mohla ohrozit mě. A najednou přispěchala se „šlechetnou“ nabídkou kamarádka Zuzana. Nabídla Saše její byt, že ona půjde na těch pár dní ke své známé.

Neomluvitelný podraz

Jenže vše bylo naprosto jinak. Přišla jsem na to čistě náhodou, když jsem se přes zákaz svého syna, vydala navštívit vnoučata. Dlouho jsem je neviděla a poslední dny jsme se vídali jen přes skype. Zdáli se mi nějak smutní a zaražení. A nebylo divu. To, co jsem u syna doma objevila, mi doslova vyrazilo dech. V domácnosti mé snachy kralovala její kamarádka Zuzana.

Už to trvalo déle

Nešla tedy bydlet k nějaké své známé. Bydlela u mého syna doma. A to už od té doby, co Saša odjela. A moje snacha z toho vůbec nic netušila. Petr dokonce poručil dětem, aby o tetě Zuzance před mámou nemluvili. Nutil je lhát. Stejně jako on už přes rok lhal Saše. Zuzana byla už delší dobu

Kde se stala chyba?

Chápu a nakonec to připouští i Saša, že žádný vztah není navěky a může skončit rozchodem. Ale jak mohl můj slušně vychovaný syn tak dlouho ženě lhát, nutit lhát i děti a tvářit se, jako že je vše v pořádku? Jak mohla údajná Sašina kamarádka poslouchat všechny její intimnosti z nejtajnějšího soukromí, které si kamarádky svěřují, a přitom ji s tím, o kterém se tak intimně mluvívalo, podvádět? Rozum mi to prostě nebere.

Blanka P. (64), Benešov

Také se vám může líbit

Rodinná fotka

Minulost v sobě skrývá tajemství, která se někdy dovíme pouhou náhodou. Já jsem manželství svých rodičů považovala vždy za takřka vzorové a ideální. Věděla jsem, jak se naši seznámili, znala jsem…
Zobrazit