Domů     Můj první pacient
Můj první pacient
4 minuty čtení

Někteří lidé nám zabloudí do života jen na krátký čas, ale přesto je nosíme ve vzpomínkách po celý život.

Krátce po maturitě na zdravotní škole jsem začala pracovat jako sestra na chirurgickém oddělení. Když už jsem nabyla dostatek praktických zkušeností v oboru, přeložili mě na ARO. Bylo to během letních měsíců a o těžké úrazy nebyla nouze.

Hned během mé první služby přivezla záchranka dva muže, kteří byli po autonehodě. Jeden z těch mladíků měl lehčí zranění, ale druhý upadl do bezvědomí. Okamžitě ho převezli na operační sál, kde se podrobil náročné operaci hlavy. Zákrok dopadl dobře a pacienta převezli na moje oddělení.

Zalíbil se mi

Ten bezmocný muž, který přede mnou ležel, byl velmi mladý a pohledný. Byla jsem tehdy ještě svobodná dívka a pohled na pěkného muže, i když těžce zraněného, mě fascinoval. Dny plynuly a Zdeněk, jak se můj pacient jmenoval, se rychle uzdravoval.

Když jsem byla ve službě, často jsem za ním zašla i na chirurgické oddělení, kam ho po zlepšení jeho stavu přeložili.

Vyměnili jsme si adresy

Velice rychle jsme našli společná témata na rozhovory a užívali jsme si vzájemnou přítomnost. Před nehodou pracoval na lodi, která se plavila po Labi až do Hamburku. Byl svobodný, bez závazků a po nějaké době bylo jasné, že se mu líbím a že se mnou flirtuje.

Jeho zdravotní stav se jakoby zázrakem zlepšoval a já jsem si myslela, že projevem náklonnosti ke mně si jen krátí dlouhý čas v nemocnici. Po pár týdnech nadešel den, kdy mohl Zdeněk opustit nemocniční lůžko a odejít do domácího léčení.

Vyměnili jsme si adresy, a to i přesto, že já jsem už měla takřka před zásnubami a on byl stále na cestách a tak byla pravděpodobnost, že by z naší známosti mohl vzniknout milostný románek, mizivá.

Vzpomínky bledly

Čas utíkal. Občas jsem od Zdeňka dostala pohlednici. Já jsem mu poslala své svatební oznámení. Nikdy jsem na něho nezapomněla, na jeho svátek ani na Vánoce.

S radostí jsem mu psala pozdravy, do kterých jsem chtěla „propašovat“ mnohem více citů, než bylo v mojí situaci přípustné. Uplynulo více než dvanáct let a moje vzpomínky na Zdeňka, který byl mým prvním vážným pacientem v praxi, pomalu bledly.

Zasáhl osud?

Jednoho dne jsem se dozvěděla, že zdravotní problémy, které mám, se musí řešit operací. Ležela jsem na pokoji s paní, jejíž manžel pracoval v děčínském přístavu. Jednoho dne, když ji přišel navštívit, jsem se jen tak zeptala, jestli náhodou nezná Zdeňka.

Jaké bylo moje překvapení, když mi řekl, že ho v přístavu viděl. Požádala jsem ho, aby mu odevzdal pozdrav od sestřičky, která ho před lety ošetřovala po jeho autonehodě.

Poslední vzkaz

Druhý den odpoledne se otevřely dveře pokoje a první, co jsem spatřila, byla obrovská kytice. Ruce, které ji držely, patřily Zdeňkovi. Padli jsme si do náruče a dlouho se od sebe nemohli odtrhnout.

Mluvili jsme spolu a vzpomínali na jeho těžké chvíle i na to, co každý z nás za ta léta zažil. Já jsem měla druhý den podstoupit operaci a Zdeněk měl toho dne odplout z přístavu. I přesto mi slíbil, že se zastaví a možná mě stihne ještě pozdravit před operací. Bohužel se tak nestalo.

Když jsem se v podvečer probrala z narkózy, našla jsem na nočním stolku čokoládu a vedle ní lístek s přáním brzkého uzdravení. Byl od Zdeňka a bylo to současně naše poslední setkání. Tenhle příběh jsem vyprávěla svým dětem a později i svým vnoučatům.

Kdo ví, jak by to všechno dopadlo, kdybychom se tenkrát dávno rozhodli být spolu…

Věra S. (67), Chrudim

Předchozí článek
Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika