Domů     Lžu celé své rodině
Lžu celé své rodině

Můj život je jedna velká lež. Musím stále lhát a nemá to konce. Už ani nevím, co je pravda a co jsem si vymyslela!

Rodiče mě vedli k pravdomluvnosti, ale nebylo jim to nic platné. Už jako malá jsem lhala a vymýšlela si. Maminka se mnou dokonce šla na doporučení třídní učitelky k psychologovi. Nepovažovala moji bájnou lhavost za normální!

Diagnózu s tímhle záhadným názvem mi u lékaře přidělili a už mi zůstala. Zřejmě dodnes, podle toho jak se chovám. Lhaní se mi vždycky vyplácelo.

Syn má jiného otce

„Moniko, takhle to dál nejde!“ hořekovala maminka, když na mě něco prasklo. Třeba, že jsem si vymyslela nemoc, abych nemusela cvičit. Jednou jsem si dokonce sama zasádrovala nohu a potom jsem musela nosit sádru měsíc, abych nevzbudila podezření.

I maturitu jsem odšvindlovala a do prvního zaměstnání napsala zcela vymyšlený životopis. Byly to ale nevinné lži! Ne takové, jaké přišly hned vzápětí. Manžela jsem si vzala z lásky, ale první náhodná nevěra nezůstala bez následků.

Syn, kterého jsme porodila, nebyl jeho, a nikdo se to nesměl nedozvědět. Velký problém nastal, když se můj muž i syn rozhodli společně darovat krev. V místních novinách totiž vyšla výzva, že nemocnice hledá nové dárce a oni se, hrdinové, přihlásili.

Byla ve mně malá dušička! Pro jistotu jsem šla s nimi, abych mohla nějak zakročit, i když jsem vůbec nevěděla jak.

Pořád musím něco předstírat

Naštěstí to nebylo nutné, oba měli stejnou krevní skupinu B! Bylo to štěstí, ale tolik bezesných nocí před těmi odběry bych nikomu nepřála. Potom zase přišla dcera s nějakým podivným dárkem na zjišťování rodokmenu.

Stál spoustu peněz a výsledkem mohlo samozřejmě být odhalení mojí dávné nevěry. Když jsem se v noci plížila k ní do pokoje, abych vyměnila vytržené synovy vlasy za vlasy svého manžela, zakopla jsem a bolestivě zlomila ruku!

Rodinka mě odvezla do nemocnice, ale tam nastalo další kolo lhaní. Nikdo z přítomných totiž netušil, že dávno pracuji úplně jinde, než tvrdím!

Prací recepční v dost vyhlášeném podniku jsem se totiž moc nechlubila a tvrdila, že dělám vrátnou v jednom podniku… Aby manžel neslyšel, jak tyto údaje diktuji sestře do přijímacího formuláře, našvindlovala jsem záchvat bolestí.

Zhroutila jsme se na zem a držela za hlavu. Odvezli mě hned na rentgen, tak dobrá jsem byla herečka! A taky podvodnice…

Musím pořád mlčet

Byla jsem už z těch lží unavená, ale přestat jsem nemohla. Lhala jsem všude a všem. O svém dětství, prodělaných nemocech, příbuzných i známých. Všichni mi věřili na slovo!

„Jé, Moniko, co ty tady?“ zeptala se mě jednou moje dávná spolužačka a nyní zdravotní sestra. Než jsem jí stačila odpovědět, přerušila mě: „Nic mi neříkej, stejně budeš zase lhát. Nebo ses změnila?“ zeptala se. Najednou mi přišlo všechno líto.

Ona byla vždycky na mě tak hodná a soucitná! Ani teď mě nijak neodsuzovala. Prostě jen konstatovala to, co jiným nedocházelo. Že jsem bájná lhářka! Rozplakala jsem se a se vším se jí svěřila. Ona za mnou poslala nějakého psychologa.

Byl moc milý, ale já si nemohla pomoct. Musela jsem mu také lhát! Nic nepoznal, samozřejmě. Napsal mi nějaké léky na úzkost a vystavil dlouhodobou neschopenku. Lhaní se mi opět vyplatilo. Užívám si domácího klidu a odpočívám. Jen s tím lhaním mám problém.

Už ani nevím, co je pravda. A tak raději mluvím stále méně a méně, abych se neprořekla! Beru to jako zasloužený trest! Lhát se prostě nemá, jak říkala moje maminka…

Monika S. (53), Vyškov

Další článek
Související články
14.6.2024
Moje kulinářské umění je vyhlášené. Těším se pověsti nejlepší kuchařky široko daleko. Nemohu připustit, aby byla moje snacha lepší! Tohle je moje parketa. A tu si nenechám vzít! Myslím, že si kaž­dý zakládá na tom, co umí nejlépe. V mém případě to je vaření. Toto umění jsem určitě podědila po své babičce, která byla vyhlášená kuchařka. Také moje teta vařila ve školní jídelně, a dodnes si pamatu
11.6.2024
Moje dětství bylo příšerné. Nerada jsem chodila domů, nerada jsem zůstávala s kýmkoli z naší rodiny. Máma s tátou se neustále hádali a prali. Moje o šest let mladší sestra Jitka si vůči tomu vytvořila jakousi imunitu a neustále mě shazovala, protože já se s tím vyrovnat neuměla. Možná se tak chtěla rodičům hlavně zavděčit, protože jejich hněv na její hlavu potom tolik nedopadal a vše jsem odnáš
10.6.2024
Magdu jsem měla vždycky ráda, jako starší sestra při mně vždy stála. Okolnosti se ale změnily a má šikovná sestra je „za vodou“. Nedávno mi najednou vpálila, že bych chtěla, aby mě finančně zajistila, a to se mě hodně dotklo. Jako děti jsme mezi sebou necítily žádné rozdíly. Rodiče nás vychovali k vzájemnému respektu, a pokud to nebylo možné, jednoduše jsme se porvaly. Pamatuji si na náš společ
10.6.2024
Mé nabídky k pomoci ignoruje, a dokonce se mi vysmívá. Nechápu, že se mě nezastane alespoň syn. Nesmím do ničeho mluvit a své názory si mám nechat jenom pro sebe! Mít velkou rodinu byl můj sen, ale nakonec jsem měla jen tři děti. Já sama pocházím ze šesti dětí a prožila jsem šťastné dětství. Byli jsme se sourozenci pořád venku, lezli po stromech a o domácí mazlíčky neměli nouzi. Psi, kočky, krá
7.6.2024
Co je v domě, není pro mě. Sice se to říká o vztazích na pracovišti, já jsem to ale prožila ve své vlastní rodině. Nikdy jsem to neplánovala, on také ne. Ale stalo se. S mojí sestrou Danou jsme měly klasický sesterský vztah. Ona je o pět let starší, takže když jsem se narodila, byla jsem nejmilovanější holčička, její panenka na hraní, s níž se chlubila a vydávala mě za své děťátko. V pubertě ob
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Voda v zahradě přínáší pohodu
rezidenceonline.cz
Voda v zahradě přínáší pohodu
Přírodní či umělé jezírko nebo potůček umí přispět ke zlepšení klimatu na pozemku u domu, klidná či rozvlněná hladina nejen krásně vypadá, ale také zvlhčuje okolní prostředí, a tím zvyšuje komfort zahrady. Šumění padající vody pak tlumí jiné nežádoucí hluky. Vodní plocha navíc působí velmi esteticky – jako v zrcadle se v ní odráží blízké
Druhé těhotenství je pro Kohoutovou peklo!
nasehvezdy.cz
Druhé těhotenství je pro Kohoutovou peklo!
Náročné to teď má herečka Berenika Kohoutová (33) ze seriálu Jedna rodina, která se už brzy dočká narození druhého potomka. Jenže zatímco během těhotenství s dcerou Lolou (4) všechno zvládala bez pr
Tisíc tváří Amazonie najdete v Pavilonu Anthropos
21stoleti.cz
Tisíc tváří Amazonie najdete v Pavilonu Anthropos
V Brně se otevřela unikátní výstava Tisíc tváří Amazonie. Představuje kulturní a přírodní rozmanitost oblasti Velké Amazonie a přináší vhled do života původních domorodých obyvatel tohoto kulturního a
Smaženice s hlívou ústřičnou
tisicereceptu.cz
Smaženice s hlívou ústřičnou
Máte doma nakládané nebo sušené houby? Neváhejte je použít klidně i v dubnu. Hlíva ústřičná je navíc velice zdravá a její chuť si zamilujete. Suroviny 10 lžic nakládaných nebo sušených hub 2 l
V chatové osadě jsem zažila zklamání a pak i štěstí
skutecnepribehy.cz
V chatové osadě jsem zažila zklamání a pak i štěstí
Do Milanovy chaty jsem s ním jezdla potají, přikrytá dekou na zadním sedadle auta. Byla to úleva, když jsem konečně z milenky povýšila na jeho oficiální přítelkyni. Vyhráno jsme ale neměli. Roky jsme se skrývali jako dva vězni na útěku. Když už jsme jeli jednou za uherský rok na chatu, působilo to, pokud by nás někdo pozorně
Šťavnaté burgery
nejsemsama.cz
Šťavnaté burgery
Burgery můžete odlehčit zeleninou. Přidejte do nich např. najemno nastrouhanou cuketu nebo celer. Dostanou zajímavou chuť a prohloubí se tím jejich lahodná chuť a šťavnatost. Ingredience na 6 porcí: ● 800 g hovězího mletého masa ● 1 šalotka ● 2 žloutky ● sůl ● pepř ● 4 snítky tymiánu ● olivový olej ● zelenina na dozdobení Postup: Maso dejte do mísy. Přidejte najemno nakrájenou šalotku, žloutky,
Město Idu získalo nezávislost jen na pár stovek let
historyplus.cz
Město Idu získalo nezávislost jen na pár stovek let
Žhavé slunce propaluje kůži až do morku kostí. Muž na koni spatří na obzoru budovy. „Trochu neplánovaná zastávka, ale proč ne,“ pomyslí si. Když pár minut poté projíždí branou města Idu, on i jeho kůň už melou z posledního.   Nejvyšší čas svlažit hrdlo. Přijel sem poprvé a nákladnost staveb ho přesvědčila, že tady žijí bohatí
Kamenný kruh v Bighornu: Kdo a proč ho postavil?
enigmaplus.cz
Kamenný kruh v Bighornu: Kdo a proč ho postavil?
V pohoří Bighorn ve státě Wyoming se nachází místo, kterému se přezdívá severoamerické Stonehenge. Nikdo neví, z jakého důvodu zde tajuplné kameny stojí. Jedna z teorií praví, že se u kamenů konaly in
Objevte stylová dámská trička pro každou příležitost
iluxus.cz
Objevte stylová dámská trička pro každou příležitost
Dámská trička jsou základním stavebním kamenem šatníku každé ženy. Nabízejí neomezené možnosti stylizací a jsou vhodná pro různé příležitosti, od každodenního nošení po formálnější události. Vybra
Velké egyptské muzeum: 100 000 skvostů pod jednou střechou
epochalnisvet.cz
Velké egyptské muzeum: 100 000 skvostů pod jednou střechou
Než ho důkladně projdete, div neprošlapete podrážky. Od exponátu k exponátu, a to na ploše 81 000 m2, což odpovídá rozloze téměř dvou pražských Václavských náměstí. Řeč je o zbrusu novém největším muzeu světa, které zatím čeká na své návštěvníky.   Píše se rok 1954 a egyptský archeolog Kamal el-Mallakh (1918–1987) překvapeně hledí na poklad, který objeví
Červnový festival Pivo na Náplavce představí 40 minipivovarů
epochanacestach.cz
Červnový festival Pivo na Náplavce představí 40 minipivovarů
Pivo na Náplavce – oblíbený degustační festival zlatavého moku, na kterém nebude chybět ani redakce Epochy na cestách, se v letošním roce bude konat 14. a 15. června na Rašínově nábřeží. Účastnit se ho budou stálice i nováčci, na pravém břehu Vltavy se představí 40 zástupců českých minipivovarů. Součástí festivalu budou i stánky s jídlem,
Nankingský masakr: Sexuální týrání Číňanek japonskými vojáky patřilo léta k tabuizovaným tématům
epochaplus.cz
Nankingský masakr: Sexuální týrání Číňanek japonskými vojáky patřilo léta k tabuizovaným tématům
Když je 13. prosince 1937 dobyto japonské město Nanking, japonští vojáci začnou řádit. S čínskými ženami zacházejí jako s hadrovými panenkami, vybíjí si na nich sexuální pudy. Zajatce krutým způsobem zabíjejí. Proč Japonci vraždí s takovou krutostí? Podle jejich vojenského kodexu cti je život zajatce naprosto bezcenný. Navíc Číňané jsou v početní převaze a Japonci je nechtějí