Hezký dojem o blízkém člověku se v průběhu života může otočit úplně o sto osmdesát stupňů. Přesvědčila jsem se o tom na svém sourozenci.

Mám o deset let mladšího bratra Davida, na kterého jsem byla kdysi hrdá. Od malička se choval sebevědomě, měl ve všem úspěchy a dělal radost mým rodičům.

Zatímco já jsem si žila poklidným životem, vzala jsem si svoji první lásku a vychovávala dvě děti, David dělal kariéru a byl v tom úspěšný. Ještě mu nebylo ani třicet a už se stal ředitelem pobočky jedné mezinárodní firmy.

Švagrová žárlila oprávněně

Úspěch ale Davidovi stoupl do hlavy. Oženil se, ale spoustu času trávil mimo domov, což se nelíbilo mojí švagrové. Ta na Davida žárlila a tak se doma běžně hádali. K žárlivosti měla bratrova žena důvod, věrný jí určitě nebyl.

Naši rodiče se ale vždy Davida zastávali a když jsem měla nějaké připomínky, vyčetli mi, že mu závidím jeho úspěchy. A když se švagrová chtěla rozvést, šla jí moje máma domlouvat, aby nedělala ostudu! Ona si ale nedala říct a rozvedla se.

Ani to ovšem Davida nijak nezměnilo. Choval se ještě hůř. Pak ale padla kosa na kámen, ve firmě zjistili nějaké nesrovnalosti a bratr dostal výpověď. Ze dne na den se musel sbalit a odejít.

Čeká, až mu připadne byt po rodičích

Zvykl si žít na vysoké noze a najednou to nešlo. Z dříve úspěšného muže se najednou stal příživník, a to doslova. Nemohl si dovolit udržovat luxusní byt a tak se nastěhoval zpátky k našim rodičům.

Nedával jim žádné peníze, že prý už je v minulosti podporoval dost. Nehledal si ani žádnou práci, jenom otce a matku využíval. Oni, jak byli zvyklí ho vždy brát jako někoho důležitého, se nevzmohli na žádnou obranu.

Nestyděl se u nich zůstat ani poté, co otec vážně onemocněl a rodiče jen tak tak přežívali. Snažila jsem se Davidovi domluvit, ale marně. Otec potom náhle zemřel a od té doby žije David s matkou sám.

Je už několik let bez příjmu, nemá žádnou přítelkyni a vlastně ani kamarády. Jen visí nešťastné matce na krku a nesjpíš čeká, až zemře i ona a jemu zůstane byt. Vzpomínám na to, jak jsem bratra kdysi obdivovala. Dnes se za něho hluboce stydím!

Romana (45), Pardubice