Domů     Zetě jsem nenáviděla a tajně mu přála to nejhorší
Zetě jsem nenáviděla a tajně mu přála to nejhorší
5 minut čtení

Dcera byla princezna, která mi dělala jen samou radost. Představovala jsem si pro ni muže stejných kvalit. Ona si ale vybrala tu největší nulu v celém okrese.

Ten kluk mi byl vždycky trnem v oku. Od první chvíle, co jsem ho viděla, jak se točí kolem mé dcery, jsem ho neměla ráda. Karolínku jsem neporodila a nevychovala pro chudáka z neúplné rodiny, který určitě fetoval, pil a kouřil.

S oblibou vysedával na hřišti s podobnými nemožnými típky, jako byl on sám, a volný čas trávil primitivní zábavou. Třásla jsem se hrůzou, aby se k naší Karolínce nepřiblížil. Čím více jsem se ale snažila, tím mocněji se ti dva k sobě měli.

Kvůli němu mi dcera prvně v životě lhala! Domluvila se s neteří, že spolu pojedou na chalupu mého bratra, kde se budou společně učit k maturitě. Ve skutečnosti to byl pouze maskovací manévr, aby mohla strávit dva dny se svou odrbanou džínovou vlasatou láskou.

Naštěstí byla neteř holka povídavá, nenechala si tajemství pro sebe, a tak se zpráva ke mně dostala rychleji, než stihla dcera odjet. Předvedla jsem srdeční kolaps, po kterém jsem se nedokázala postavit na nohy, lapala jsem po vzduchu a smrt měla na jazyku.

Dcera výlet odvolala. Já ale věděla, že se toho vetřelce musím rychle zbavit.

Šla jsem mu po krku

Hned s novým týdnem jsem se vypravila na vojenskou správu. Představa o jeho dvouleté nepřítomnosti se stala pro mě nadějným světýlkem na obzoru. Měla jsem přece známé všude. Nenáviděného nápadníka dcery jsem dostala na vojnu rychle.

Byl odveden dříve, než čekal – a já si mnula ruce… Dceru jsem zachránila. Velmi úspěšně odmaturovala a dostala se na vysokou školu, jak jsem si přála.

Doufala jsem, že v Praze bude mít mnohem úžasnější možnosti a na obyčejného zedníka z vesnice zapomene…Když dcera přišla ve třetím ročníku s tím, že je těhotná, nemohla jsem uvěřit vlastním uším. Nedala se přesvědčit o tom, že je ještě na rodinu brzy.

Přesvědčila jsem ji, aby hlavně dokončila studia, že ji budeme podporovat. Když jsem se ale začala zajímat, kdo je otcem budoucího vnuka, myslela jsem, že udeřila moje poslední chvilka. Byl to ten „blbej Pepa“ z naší vesnice.

Nenáviděla jsem ho tolik, že jsem se rozhodla, že se ho zbavím jednou pro vždycky. Přemýšlela jsem, koho bych uplatila. Na stavbách se přece občas stane úraz…

Utekl z mé pasti

Nestačila jsem svůj šílený plán dotáhnout do konce, protože Pepa byl pod vlivem událostí rychlejší. Jak se dozvěděl o těhotenství dcery, okamžitě ukončil práci a zmizel za Karolínou do Prahy. Přišel listopadu 1989 a všechno se začalo dramatizovat.

Každý se bál každého, mé známosti byly najednou k ničemu. A v tom víru revoluce a změn, které přišly, se narodil můj vnuk. Dcera vysokou školu dokončila se zpožděním, s Pepou se vzali dva roky po narození malého Davídka.

Pepa si založil stavební firmu a začal podnikat. I když se jim později narodila ještě dcera Adélka, já se se zetěm nikdy nesmířila. Neuměl se chovat a měl těžké mezery ve vzdělání! Po nocích jsem se bavila tím, že jsem posílala na něho anonymní dopisy.

Všude, kam se dalo. A abych se dozvěděla o jeho práci co nejvíce, začala jsem pravidelně rodinu mé dcery navštěvovat a tvářila se nejen jako milující babička, ale také jako Pepova velká kamarádka a spřízněná duše.

Anonymy nepomohly

Nejhorší pro mě bylo, že na něj dcera vzhlížela jako na poloboha. Jeho firma prosperovala, až to bylo nechutné.

Postavil dům na okraji Prahy s velkou bránou, zahranou, plnou antických sošek a podivných kamenných oblouků a antických sloupů, které byly neuvěřitelně nevkusné. Když jsem tu nádheru viděla, musela jsem se hodně přetvařovat.

Jak mohla moje dcera, která byla vedena k umění, takto obrátit? Když už dcera nemá rozum, musím zachránit aspoň své vnuky, říkala jsem si. Musím ho otrávit, dokud není pozdě. S takovou představou jsem se vydala na houby.

Nebyla jsem sice až tak znalá hub, pro jistotu jsem vždycky sbírala jen ty hřibovité, ale jedovaté jsem znala dobře. Osud sám mi nahrál. Když jsem byla opět na návštěvě u mladých, dcera odjela s vnukem k lékaři a oběd zůstal na mě.

Pepa dorazí, poobědvá sám… radovala jsem se! Aby mě nepodezíral, tvářila jsem se, že vařím ze zamražených hub, co měli v lednici…

Skončil v nemocnici

Polívka se mi prý povedla, nechal se slyšet. Pak se se mnou rozloučil, skočil do auta a odjel. V duši jsem se zaradovala, když dceři, která se mezitím vrátila, zazvonil mobil, a v něm se dozvěděla, že manžela odvezli do nemocnice. Pepa měl ale pevné zdraví.

Mé travičské akci odolal. Naštěstí. Jaké bylo moje překvapení, když mně a manželovi po návratu z nemocnice oznámil, že nám postaví dům poblíž toho jejich, abychom to měli k sobě blízko.

Pozemek už prý koupil, jen nám to chtěl oznámit jako dárek k naší zlaté svatbě. Dnes bydlíme vedle sebe. Já jsem se konečně se zetěm smířila. I když zůstal navždy v mnoha směrech nevzdělaným a nemá dodnes maturitu, je to pracovitý člověk a skvělý táta.

Vnuky jsem si ale vzala na starost já – babička. Dbám na to, aby měli po všech stranách skvělou východu a vzdělání. A dohlédnu na to, aby si jednou našli odpovídající partnery…

Aneta (78), Praha

Související články
5 minut čtení
Sedím u kuchyňského stolu a dívám se na stěnu, kde kdysi visely dětské kresby. Dnes tam je kalendář. Mé dny plynou stejně. Jen tiše, bez rytmu. Venku prší. Déšť stéká po skle jako slzy, které už nemám sílu vyplakat. Ono i plakat je zbytečné. Dospěla jsem k tomu, že některé věci už prostě jen jsou, jiné zmizely. Je stáří, zmizely radosti z let dávno zpět. Píši na stole, který pamatuje víc než já
3 minuty čtení
Své děti jsme vedli k poctivosti. Nikdy jsme s nimi neměli problémy. Když se z mé vnučky stala zlodějka, byl to šok pro celou rodinu. Když jsem se to dozvěděla, chtělo se mi křičet na celé kolo, že tomu nevěřím a nemůže to být pravda! Moje milovaná vnučka Ivanka byla ve škole nařčená, že krade. Ve třídě se ztrácely věci už delší dobu, byly to samé drobnosti, ale nakonec si na zloděje učitel pol
5 minut čtení
Nemůžu se zbavit tíživého pocitu, že jsem někde udělala chybu. Celý život jsem věnovala své rodině, manželovi, třem dětem, domácnosti. A přesto jsem osamělá! Své rodině jsem dala všechno: svůj čas, lásku, energii i své sny. Všechno jsem podřídila tomu, aby oni byli šťastní. A teď, když jsou dospělí a mají své životy, mám pocit, že pro ně už nejsem důležitá. Ptám se sama sebe: kde jsem to pokazi
5 minut čtení
Celý život jsem se snažila být dobrou dcerou, sestrou, prostě člověkem. Teď, když se ohlédnu, cítím jen hořkost a bolest. Kvůli vlastní sestře. Lenka byla vždycky ta „lepší“. O čtyři roky starší, hezká, chytrá, okouzlující. Když jsme byly malé, rodiče ji zbožňovali. „Podívej, jak je Lenka šikovná,“ říkávala máma, když sestra přinesla ze školy jedničku nebo zazpívala na besídce. Já, tichá a nená
2 minuty čtení
Se snachou jsme si nesedly, to uznávám, ona ale nechce, abych vídala své vnučky. A syn se mě nikdy nezastane. Trápím se tím, že je vidím tak málo! Svého syna Matěje jsem vychovala dobře. Bylo to moje jediné dítě, proto jsem se mu věnovala maximálně, měl všechno, na co si vzpomněl, a já byla přesvědčená, že máme spolu skvělý vztah. Tak tomu bylo do jeho osmadvacátých narozenin. Tehdy vstoupila m
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
21stoleti.cz
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
epochaplus.cz
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
Starý poutník putoval krajem, když najednou spatřil spoustu lidí, kteří cosi kutili na skále. „Co to děláte?“ zeptal se jich. „Budujeme hrad,“ zazněla odpověď. Muž v šoku kroutil hlavou. „To spíš z mojí poutnické holi vyroste strom, než by se vám podařilo na té holé skále něco takového postavit,“ prohlásil a na důkaz zapíchl svoji starou sukovici
Už to nejsem já
skutecnepribehy.cz
Už to nejsem já
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili,
Rezidence ve stylu glamour
rezidenceonline.cz
Rezidence ve stylu glamour
Inspirující myšlenkou designérky, která navrhla podobu interiéru luxusní rezidenční vily, bylo vytvořit neobvyklý okouzlující obytný prostor, připomínající elitní paláce prvorepublikových továrníků. Johana Picková i při samotné realizaci věnovala pozornost především detailům s velkým důrazem na dokonalé zpracování každého architektonického prvku. Pod jejím dohledem tak velmi rychle vzniklo dvoupatrové aranžmá plné rafinované elegance, jež svou sofistikovaností
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
nasehvezdy.cz
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
Obdivovatelé i přátelé Terezy Brodské (57) jsou v šoku z jejího rozhodnutí. Herečka totiž nedávno oznámila, že hodlá zcela zmizet ze sociálních sítí. Údajně ji k tomu přiměl fakt, že není úplně ne
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
iluxus.cz
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
Značka Zadig & Voltaire přináší novou kapitolu do své ikonické voňavé ságy THIS IS! a představuje dvě nové vůně, které jsou jako stvořené pro elektrizující letní noci. Duo THIS IS HER! BURNING LOV
Kouzla letního slunovratu
nejsemsama.cz
Kouzla letního slunovratu
Letní slunovrat, kdy 21. června je den stejně dlouhý jako noc, je tím nejlepším časem pro kouzelné rituály. Pokud chcete v tento magický čas čarovat, vyzkoušejte rituály s ohněm i bylinkami. Oslavte sílu slunce a přivolejte si pomocí magie obdobně silné štěstí. Slunovrat je příležitost k novým začátkům, k napojení na přírodu a k úžasné letní magii. Vyzkoušejte některý z rituálů a dopřejte si tento magický
Jan Kupecký maloval svou duši
epochalnisvet.cz
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí  se někdy Spravedliví soudci?
enigmaplus.cz
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí se někdy Spravedliví soudci?
Ačkoli druhá část našeho titulku vypadá jako povzdech nad stavem belgické justice, ve skutečnosti se týká krádeže části takzvaného Gentského oltáře. Ani po devadesáti letech není tento kriminální čin
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
historyplus.cz
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
Podpalubí lodi Kaiserin Elisabeth je přecpané trofejemi. Nechybí mezi nimi vycpaní tygři, orli ani opice. Námořníci sem přinášejí vypreparované klokany, pštrosy a koaly. Arcivévoda František Ferdinand d´Este se totiž na lodi plaví kolem světa a plní ji ulovenými zvířaty. Záhy mezi ně přibudou veverky, skunkové nebo medvěd grizzly… Arcivévoda František Ferdinand d´Este (1863–1914)
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a