Domů     Měla jsem velký strach z přepadení
Měla jsem velký strach z přepadení

Strach má velké oči a já se chvíli opravdu bála uprostřed lesa. Ještě, že jsem tam nebyla sama. Zhodnotila jsem rychle situaci a podívala na manžela.

Nedávno jsme s manželem oslavili 40. výročí svatby. Domácí večeři jsme tehdy vyšperkovali svíčkami a dobrým vínem. Petr mi poděkoval za společné roky a snad i vlivem lahodného moku pronesl s elegancí Garyho Coopera:

„Přej si, co chceš, má lásko, vše je předem splněno.“ Ve vteřině mi hlavou prolétla dovolená v Provence, vysněný vlněný kostýmek i nová lednička, ale nakonec ze mě vypadlo: „Chtěla bych, abychom zase chodili na výšlapy a do lesa na houby spolu.

Jako kdysi.“ Chvíli to vypadalo, že lépe by přijal i tu Provence, ale zachoval dekorum: „Skvěle! Vyžeň pavouky z košíků a já nabrousím svůj zálesácký nůž. Hned zítra vyrazíme!“

S morousem v zádech

Houbaři obvykle startují za úlovkem ráno, ale „my přece nejsme takoví šílenci“.

Když jsme tedy po obědě dopili kávu, abychom se konečně vydali paběrkovat po skutečných houbařích, popadla jsem jen symbolický mini košíček s přesvědčením, že i ten bude zbytečně velký.

Petrovo funění do kopce a nervózní syčení nad muchomůrkou, která se z dálky tvářila jako výtečná holubinka, přišlo už po půlhodince.

Protože jeho lamentace nebraly konce, podotkla jsem, že kdyby furt neležel v těch detektivkách a víc se hýbal, neměl by nejen problém s tímhle kopečkem, ale nejspíš ani s vysoký tlak, cukrovku a nadváhu.

Ale sotva jsem to dořekla, věděla jsem, že jsem měla mlčet. Jenže – to si prostě člověk někdy nemůže pomoct. Petr mě nejprve probodl pohledem, pak vytáhl nůž, prudce se sehnul a z pod seschlé větve vyprostil nádherný hřib. „Ireno, koukni… a támhle je další,“ zazářil vítězstvím.

Něco jsme zaslechli

Endorfiny zapracovaly, napětí se uvolnilo a došlo i na debatu – no spíš přednášku o tom, jak taková dobrá detektivka trénuje dedukci, paměť, ostražitost… a kdesi cosi. Jen ne fyzičku, pomyslela jsem si. Když v tom se Petr zarazil:

„Slyšela jsi to?“ „Co jako?“ zeptala jsem se. „Tiše, poslouchej, támhle odtud… jakoby někdo naříkal, nebo volal…“ skoro šeptal. Chvíli jsme napínali uši, ale nic. Dole v osadě omladina chystala táborák, tak se nejspíš hlasy ozývaly odtamtud.

Ušli jsme pár metrů, když mě Petr chytil za ruku, přikrčil se a pohodil hlavou k houštině asi padesát metrů od nás. „Někdo tam běžel,“ zašeptal a v tom jsem i já zaslechla ženský výkřik: „Proboha, né! Auuu!“

Bála jsem se

Co to bylo? Koukali jsme jeden na druhého jako bychom nechtěli uvěřit, že právě teď v lese za naší chatou se nejspíš děje něco… že možná jde i o život.

„Jdu tam, zůstaň tady,“ syknul na mě Petr. Ztuhla jsem hrůzou: „Co chceš dělat? Neblázni! Stůj! Počkej, radši zavoláme pomoc! Prosím…“ Jenže Petr mě nevnímal. Hnal se ke křoví, jakoby to ani nebyl on.

Napůl ochromená jsem za ním klopýtala a snažila se vytáhnout z kapsy mobil. Zase se ozvalo sténání. Petr zaváhal, otočil se na mě: „Drž se zpátky, kdyby něco… volej policajty!“ Hergot, signál má sotva jednu čárku… Zatracenej mobil!

Zoufala jsem si a srdce mi skákalo jako na trampolíně. Už jsem byla pár kroků za Petrem, když se z křoví ozval ženský hlas: „Míro, počkej, to jehličí šíleně píchá. Kde máš tu bundu?“

Trapas i štěstí

Zůstali jsme s Petrem jako opaření a pak se oba až hystericky rozesmáli. „Co tu sakra děláte, šmíráci,“ vyskočil na nás polonahý mladík zpoza smrčkoví a zrzka za ním, zčervenalá studem si chvatně strkala tričko do kalhot.

Nevypadal, že by si to nechal vysvětlit, a tak jsme se raději rychle omluvili a dali na ústup. V bezpečné vzdálenosti jsme padli do mechu a vydýchali zbytky adrenalinu. Beze slov jsme každý po svém zpracovávali událost posledních minut.

Klidem lesa jen tu a tam zazněl ptačí zpěv. Přes vystrašení, které ještě doznívalo v roztřesených nohách, jsem cítila obrovské uspokojení.

Nejenže jsme konečně po letech vyrazili spolu na houby, ale i proto, že je Petr pořád chlap, který nezaváhá, když je někdo v nesnázích. Byla jsem na něj pyšná a šťastná, že se nakonec žádnému násilníkovi postavit nemusel.

Mráz po zádech podruhé

Když jsme vyšli z lesa, stmívalo se a od osady k nám probleskovalo modré světlo policejního majáčku. „Že by mládež tropila nějaké hlouposti,“ pronesla jsem s lehkou ironií stále omámená čerstvým zážitkem, aniž by mi docházela zřejmá vážnost situace.

„Co se stalo?“ neudržela jsem zvědavost, když nás policista doprovázel do chaty, abychom mu ukázali občanky. „Pár kiláků odsud někdo znásilnil patnáctiletou holku.“ Zastavil se mi na chvilku dech, pak jsem polkla nasucho. Přece nebude podezírat nás?

Trénujeme

Tu noc jsem toho moc nenaspala. Dlouho se mi honilo hlavou, jak se z toho chudák holka dostane, a jak by to všechno dopadlo, kdybychom se tam doopravdy místo s milenci setkali s tím násilníkem. Co kdyby nám ublížil, přece už nejsme nejmladší.

I když pachatele policie zadržela hned následující týden, samotné se mi do lesa už opravdu nechtělo. Na houby jedině s Petrem. Jako bodyguard si svoji fyzičku vylepšil už po několika týdnech. A já si při detektivkách začala trénovat svoji dedukci, paměť a ostražitost.

Irena P. (66), Beskydy

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
22.2.2024
Narodila jsem se rodičům až po čtyřicítce. Dnes se to možná zdá normální, ale tehdy bývali lidé v tomto věku mnohdy už prarodiči. Byla jsem vytoužené dítě, protože po smrti mého bratra nemohla moje máma dlouho přijít do jiného stavu. Po té tragické události na tom byla psychicky velmi dlouho špatně. Když jsem se narodila já, byl to pro ně nový a šťastný start. A tak mě rozmazlovali. Nejenže jse
22.2.2024
Poznaly jsme se, když se Jitka přistěhovala k nám do města a učitelka ve škole ji posadila vedle mě. Bylo nám dvanáct a brzy jsme se staly nejlepšími kamarádkami. Po základce jsme se obě dostaly na střední ekonomku. Teprve pak se naše cesty rozdělily. Jitka se brzy vdala a já odešla do Prahy na vysokou. Léta ubíhala, vdala jsem se a dlouho zůstávala doma s dětmi. Pak přišel rozvod a já se musel
21.2.2024
Když jsem zjistila, jaký Petr je, rozešla jsem se s ním. Řekla jsem si, že mi nestojí za to, abych kvůli němu uronila byť jen jednu slzu. Můj ex přítel nebyl moc dobrý člověk. Bohužel jsem to zjistila až po dvou letech. Přesně tak dlouho mi trvalo, než jsem sundala růžové brýle. Dva roky jsem byla zamilovaná a nevšímala si varovných signálů, neposlouchala jsem okolí. Viděla jsem jenom svého pří
21.2.2024
Manžel od nás odešel, když byla naše dcera Eliška ještě malá. Nechtěla, abychom zůstaly samy, a tak si usmyslela, že mi najde ženicha. Dcera mi zhruba od svých sedmi let dohazovala nápadníky. Asi to zní jako legrácka, ale pro mě to byl horor. Jsem nesmělá, kdyby moje holčička zdědila mou povahu, ani ve snu by ji nenapadlo zásobovat mě potenciálními ženichy. Naplňovalo mě hrůzou, když jsem uslyš
20.2.2024
Hrála jsem komedii, abych na sebe upoutala pozornost a vzbudila lítost. A hlavně se vyhnula práci. V kolegyni Jindřišce jsem našla dokonalou oběť. Už jako dítě jsem dokázala pěkně simulovat, abych se vyhnula svým povinnostem. Měla jsem na to talent. Pochopila jsem, že jen tak se mi dostane zasloužené pozornosti rodičů. Posléze jsem se naučila manipulovat s city svých učitelů a poté i nadřízenýc
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Raffaelovy gobelíny: Papež za ně zaplatil horentní sumu
epochalnisvet.cz
Raffaelovy gobelíny: Papež za ně zaplatil horentní sumu
Sixtinská kaple je svědkem mimořádné podívané. 26. prosince 1519 jsou její zdi ověšeny obřími gobelíny, jejichž autorem je Raffael Santi. Celkem jich v Sixtinské kapli tehdy visí sedm.   P
Létající pevnost přistála jako letadlo duchů: Posádka chyběla!
enigmaplus.cz
Létající pevnost přistála jako letadlo duchů: Posádka chyběla!
Bombardéru B-17, který se v listopadu 1944 poblíž belgického Kortenbergu připravoval na nouzové přistání, si ještě ve vzduchu všimli vojáci zde dislokované protiletecké jednotky britské RAF. Letounu s
Péči o muže jsem nezvládla
skutecnepribehy.cz
Péči o muže jsem nezvládla
Vláďa byl vždy veselý chlapík. Hodně sportoval, takže nikdy by mě nenapadlo, že bude nemohoucí. Stačil ale banální úraz. Můj muž dělal spoustu nebezpečných sportů. Lezl po skalách, závodil. A nakonec se mu stal osudným žebřík. Byl úplně jiný Spadl na záda. I když se mohl hýbat, po letech se zjistilo, že páteř utrpěla zranění, která ji
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Matka ji prodala za pár stovek!
nasehvezdy.cz
Matka ji prodala za pár stovek!
Herečka Demi Moore (61) patří mezi největší sexsymboly filmového plátna. Toho už si ale kdysi všimla její matka, a jako dítě ji prodala na sex! Bylo jí 15 let, když se vrátila jednoho večera domů a
Tajný vztah s kolegou?
nasehvezdy.cz
Tajný vztah s kolegou?
Soukromí si střeží a povídá se, že Markéta Stehlíková (39) k tomu má pádný důvod. Proslýchá se totiž, že randí s pohledným kolegou. V seriálu Ulice jsou manželé a právě během natáčení mezi nimi měl
Americký kosmický aparát po více než půl století znovu dosedl na Měsíc
21stoleti.cz
Americký kosmický aparát po více než půl století znovu dosedl na Měsíc
Robotický modul Odysseus je prvním americkým modulem na Měsíci od Apolla 17, které v roce 1972 naposledy dovezlo na našeho vesmírného souseda lidskou posádku. Od té doby hvězdy a pruhy na Měsíci chybě
Při procházce obejděte celý (rybník) Svět!
epochanacestach.cz
Při procházce obejděte celý (rybník) Svět!
Jihočeské rybníky jsou pojmem, který asi zná každý turista. Na některou ze zdejších vodních plopch narazíme takřka na každíém krokuj, Některé z rybníků mají ale delší historii a zaslouží si etaké výjimečnou pozornost. Třeba ten, který ve svém názvu zahrnuje celý Svět. Kariéra naší rybníkářské legendy Jakuba Krčína z Jelčan začala nenápadně. Do školy chodil v Kolíně, tedy
Nekynuté lívance
tisicereceptu.cz
Nekynuté lívance
Potřebujete 170 g hladké mouky 1 lžíci prášku do pečiva špetku soli 2 velká vejce 2 lžíce rozpuštěného másla máslo na smažení K podávání zakysanou smetanu, drobné ovoce (jahody, borůvky,
Slazení v historii: Evropu zaplavil levný americký cukr
epochaplus.cz
Slazení v historii: Evropu zaplavil levný americký cukr
Zastánci zdravé výživy ho prudce odsuzují. Přehánět byste to s ním rozhodně neměli. Odkdy se u nás začalo sladit cukrem. Jaká sladidla se používala předtím? A odkdy známe řepný cukr? Mezi nejstarší sladidla u nás patřil med, ovoce, ale třeba i šťáva z mízy stromů či sušená řepa nebo mrkev, jež se také vyznačují sladkou chutí. „Ve
Fantastické Moby Dick od Hanhart jsou zpět
iluxus.cz
Fantastické Moby Dick od Hanhart jsou zpět
Nádherná edice chronografů inspirovaná minulostí se opět hlásí o slovo. Německá značka, která se koncentruje na tvorbu pilotních hodinek, vzkřísila své legendární hodinky 417 ES Moby Dick, které si v
Osvěžující zeleninový salát
tisicereceptu.cz
Osvěžující zeleninový salát
Lehký zeleninový salát vám jistě přijde vhod, navíc jej vykouzlíte pouze během necelé půlhodinky. Ingredience 1 květák 2 rajčata 1 červená cibule salátová okurka malé mozarellky 150 ml bílé