Domů     Čtu ráda cizí dopisy
Čtu ráda cizí dopisy
4 minuty čtení

Nemohu projít okolo schránky, aniž bych se do ní nepodívala a nezjistila, co v ní je. Jsem na to vybavená! Musím vědět, co si lidé píšou a znám všechna jejich tajemství!

Už jako malá jsem byla moc zvědavá. O všem jsem musela vědět, na každém jsem vyzvídala a taky všechny pozorovala. Občas to bylo lidem nepříjemné. Hlavně mojí starší sestře.

„Ty malá šmejdilko, ty fízle mrňavej!“ křičela na mě vždy, když mě přistihla, jak jí koukám do školní tašky nebo prohrabuju její věci. Ani mému otci nebyla tahle moje vlastnost moc po chuti. Až mnohem později jsem zjistila proč. Mamince zahýbal a měl strach, abych na to nepřišla.

Byla jsem zvědavá na cizí tajemství

Jeho strach nebyl neopodstatněný. Jenou jsem v jeho věcech našla malou krabičku se stříbrnými náušnicemi. Bylo mi tehdy asi deset.

Předpokládala jsem, že je to dárek pro mě, k blížícím se narozeninám, ale dostala jsem tenkrát jen čínskou propisovačku a čokoládu. Tu propisku jsem si přála, byla to novinka a toužil po ní každý, ale náušnice, to byl jiný kalibr.

„A tati, nemám dostat ještě něco, třeba náušnice?“ zeptala jsme se úplně nevinně, ale dostala facku. Netušila jsem, za co, ale maminka si dala všechno dohromady. Od té doby jsem šmejdila tajně.

Dávala jsem si moc dobrý pozor, aby mě nikdo nejen nepřistihl, ale ani nepodezíral. O mnoho let později, byla jsem tehdy na mateřské, se moje touha po cizích tajemstvích vrátila s nečekanou silou. Možná jsem se nudila, možná jsem podvědomě toužila po troše dobrodružství.

Nachytala mě cizí ženská

Začala jsem vykrádat schránky u nás v domě a bylo jich hodně! Vždyť jsem bydlela ve dvanáctipodlažním paneláku. Dopis jsem si vždycky pečlivě přečetla, a když to bylo možné, pečlivě zalepila a vrátila.

Ty, které se mi nepovedlo nenápadně rozlepit, jsem pro jistotu vyhodila. Manžel samozřejmě neměl o mojí podivné zálibě ani potuchy. Nic hezkého ale netrvá věčně a tak i já měla jednou namále.

„Paní, co děláte u té schránky?“ vybafla na mě v pravé poledne úplně neznámá ženská. Zrovna jsem drátkem vyndávala takový hezký dopis se zlatým rámečkem, určitě nějaké svatební oznámení. Lekla jsem se tak, že jsem upustila drátek a dopis spadl zpátky na dno.

Docela mě to naštvalo. Předpokládala jsem, že ta podivně vyhlížející ženská je nějaká sousedka z vyššího patra, ale potom mě napadlo, že ty její ohnivě červené vlasy bych si zapamatovala, kdybych ji tu někdy potkala. Místo omluvy jsem také zaútočila:

„A co vy tady děláte? Určitě tu nebydlíte, to bych vás znala!“

V noci se plížím po domě

Čekala jsem, že se do mě pustí, že bude vyvádět, ale ona ne. Zmlkla a byla zjevně v rozpacích. Ne nadarmo se říká, že nejlepší obrana je útok. Po chvíli začala něco koktat, jako že je tady na návštěvě, ale znělo to dost nevěrohodně. Určitě tu byla krást.

Možná měla zálusk na boty, co si lidé nechávají bezstarostně přede dveřmi. A možná to byla rovnou nějaká zlodějka, co vykrádá byty. Když odešla, věděla jsem, že mám vyhráno. Zvítězila jsem! Instinkt mi ale říkal, že příště už bych takové štěstí nemusela mít.

Co kdyby mě vážně někdo přistihl? Byla by to ostuda nejen pro mě, ale pro celou moji rodinu! Manžel by mi nikdy neodpustil a dcera zapudila. I tak jsme spolu moc dobře nevycházely, přestože měla pubertu už dávno za sebou.

A tak jsem změnila svůj modus operandi, jak se to píše v detektivkách. Prostě jsem začala krást dopisy v noci. A někdy až k ránu. Plížím se temnými chodbami jako duch. Je to obrovský adrenalin k nezaplacení!

Hana F. (53 let), Jihlava

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud