Člověk, kterému nevychází jeho životní plány, se může mstít na druhých lidech. Třeba i tím, že uvalí kletbu na nějaký předmět!
Než si mě můj manžel vzal za ženu, nechal mi udělat hezký přívěšek. Měl tvar srdce a bylo v něm vyryto písmeno J, prý podle mého křestního jména Jarmila. Nevěděla jsem, že nešlo o upřímný dárek z lásky. Ten přívěšek byl poznamenaný a přinesl mi samé utrpení.
Písmeno patřilo jiné ženě!
Vdávala jsem se proto, že jsem „musela“. Čekala jsem s Vláďou dítě. Chtěla jsem si ten přívěšek vzít ke svatebním šatům, ale nemohla jsem ho najít. Kvůli jeho hledání jsem se stačila s Vláďou pohádat ještě před obřadem. Přívěšek jsem našla až dva dny po svatbě, zapadlý za gaučem. S manželem jsme si rychle přestávali rozumět. Vrcholem bylo, když jsem se dozvěděla, že ve stejnou dobu jako se mnou, chodil i s jinou dívkou. Jmenovala se Jiřina a ten přívěšek byl původně určen pro ni! Vláďa přiznal, že když mu ho vracela, protože jí oznámil, že si musí vzít mně, tak ho proklela. A vypadalo to, že kletba doopravdy funguje. Dítě se mi nakonec narodilo postižené, vyžadovalo stálou ústavní péči a musela jsem se ho vzdát, protože bychom se s manželem nezvládali se o ně starat. Vláďa si mě přestal všímat, věčně byl v hospodě a tušila jsem, že mi je nevěrný. Jednoho dne odjel z domu na motorce a už se nevrátil. Večer mi přijeli příslušníci říct, že se v jedné prudké zatáčce zabil.
Moje duše to nevydržela
Stala jsem se mladou vdovou. Chtěla jsem ten přívěšek vyhodit, aby dál nepřinášel své prokletí, ale ztratil se. Jen jsem cítila, že někde v bytě je a má špatný vliv na můj život. Ze všech těch událostí jsem se psychicky sesypala a nakonec jsem skončila v invalidním důchodu. Přestěhovala jsem se zpátky k rodičům. Snažila jsem se najít hodného muže, který by pro mě měl pochopení, ale narážela jsem na samé darebáky. Dnes je mi skoro padesát a vím, že se mi život nepovedl. Vinu za to dávám prokletí té Jiřiny, kterou jsem nikdy neviděla. Ten přívěšek jsem znovu našla až nedávno, při stěhování k rodičům se nějak musel dostat mezi ostatní věci. Hodila jsem ho do řeky, ale prokletý život už mi zpátky nikdo nevrátí!
Jarmila (49), Znojmo
