Domů     Druhá svatba se opět nevyvedla
Druhá svatba se opět nevyvedla
5 minut čtení

Zopakovat si po čtyřiceti letech sňatek se vším všudy, i se svatební cestou, bylo mým snem. První svatba byla jedna velká katastrofa a tak jsme se na tu druhou těšila. Jenže, dopadla ještě hůře, než ta první!

Vdávala jsme se mladá a naivní. A hlavně proto, že jsem „musela“, což tehdy znamenalo jediné: neplánované těhotenství. Mně se tahle nehoda stala ještě před dovršením dvacátých narozenin, ale nikdy jsem nelitovala. Vlastně to nebylo nic mimořádného. Vdaných byla již polovina všech mých spolužaček z učňáku.

Rodiče se na vnoučka moc těšili

Mojí jedinou starostí tehdy bylo, abych měla hezkou svatbu. Bílé šaty, krásnou kytici a také auto, které mě odveze před Národní výbor, jak se dříve říkalo Městskému úřadu. Naše stará rodinná škodovka moc parády už nenadělala!

Byla jsem jedináček a hlavně táta udělal, co mi na očích viděl. Když jsem s malou dušičkou oznámila, že čekám miminko, div se štěstím nerozplakal. Ani se nezeptal, kdo je otec. Bylo mu to jedno. Už se viděl, jak vozí kočárek a potom chodí s vnukem na fotbal.

„A co když to bude holčička?“ smála se mamka, ale on si nedal říct: „Bude to kluk jako buk!“ Měl pravdu a mně se o pár měsíců později narodil Honzík. Manžel byl stejně starý, či spíš mladý, jako já. Čekala ho vojna a studium na vysoké škole.

Že vystuduje, slíbil svojí milované babičce, u které vyrůstal a mínil slib dodržet.

Na svatbu jsme nevzpomínali v dobrém

Když se vrátil z vojny, čekala mě větší dřina, než když byl pryč. Musela jsem se totiž od rodičů, kteří mi se vším pomáhali, přestěhovat do vlastního. Ale k té svatbě. Všechno, po čem jsem toužila, se mi splnilo.

Hlavně díky mým hodným rodičům, ale přesto dopadla svatba katastrofálně. Po obřadu následovala hostina, která se měla konat v nejhezčí místní restauraci. Jídlo bylo připálené, obsluha podnapilá a dort, upečený na zakázku, nešel pozřít.

Ani koláčky nedopadly slavně a tak jsem se těšila na skromnou svatební cestu. Moji rodiče nám zaplatili týden v Krkonoších. Nebyl to asi moc dobrý nápad, protože já kvůli velkému břichu už nemohla lyžovat a na procházky nebylo kvůli závějím kam chodit.

Na svatební obřad nám časem zbyly jen špatné vzpomínky a také kýčovité pozvánky, kterým jsme se dlouho smáli.

Toužila jsem po znovuobnovení slibu a taky dortu

Roky ubíhaly, z manžela se stal pan učitel a ze mě maminka tří krásných kluků. Holčičku mi osud nedopřál. Prožili jsme spolu s manželem hezký život, a když se naši kluci osamostatnili, začali jsme si užívat znovu nabyté volnosti.

Každé léto jsme si dopřáli hezkou dovolenou a přes rok i nějaký ten víkendový pobyt. Co víc jsme si mohli přát? Snad jen tu další svatbu, znovuobnovení manželského slibu. Hodně jsem po té svatbě toužila. Ne, že bych chtěla nový prstýnek, nebo tak něco.

Ale představa, že na té druhé svatbě budou moji rodiče i naši synové s partnerkami a vnoučaty, byla pro mě moc lákavá. Toužila jsme po hezkém, a hlavně dobrém dortu i těch koláčcích, a také po pořádné svatební cestě. Tentokrát někam do tepla!

Na svatbu jsme málem nedojeli

„Co kdybychom se znovu vzali?“ překvapila jsem jednou nečekaně svého manžela otázkou, z které se málem zadusil kouskem chleba. Zeptala jsme se ho totiž u snídaně a nějak mě nenapadlo, co mu způsobím. Když přestal kuckat, jen rezignovaně pokýval hlavou:

„No jo, jestli myslíš…“ Byla to jeho obvyklá odpověď. Asi se mu do svatby moc nechtělo, ale já nedbala. Kula jsem železo, dokud bylo žhavé! Svatba se měla konat na místním zámečku s vyhlášenou restaurací a vše muselo být dokonalé. Pozvánky, šaty i pohoštění.

Vézt nás mělo stejné auto, jako kdysi. Černá škoda 603, dnes už veterán! Právě ona se ale stala příčinou prvního svatebního zádrhele – pozdního příjezdu. Porouchala se totiž hned, co vyjela, a my museli čekat na náhradní vozidlo. Ošklivé a zaprášené.

K moři jsem odjela coby čerstvá novomanželka

Na svatebních šatech jsem měla z toho prachu šmouhu a kytice mi ve velkém vedru úplně zvadla. Díky vysokým letním teplotám mi natekly prsty a prstýnek nešel nandat. I pohoštění v restauraci, světe div se, bylo stejně špatné, jako to před lety.

Včetně podnapilého personálu. „A potom, že člověk nevstoupí dvakrát do téže řeky?“ zeptal se manžel a spiklenecky na mě mrknul. Rozesmála jsem se a se mnou i všichni naši hosté. Vždyť naše hezké manželství za ty útrapy stálo!

Vše nám vynahradila až povedená svatební cesta. U moře, kde mělo být teplo, sice celý týden pršelo, ale nám to tentokrát vůbec nevadilo!

Jitka T. (57), Tábor

Související články
2 minuty čtení
Léto je tady a s ním i báječný čas, kdy slunce prozáří záclony, káva na balkoně chutná trochu víc po dětství a vzpomínky voní po rozkvetlé louce a opalovacím krému. Právě v takových chvílích je krásné zpomalit, pohodlně se usadit do křesla a otevřít časopis Staré dobré časy, který vás vezme zpátky nejen do minulosti, ale i do příběhů, které zůstávají v srdci.  Určite se vám rozbuší srdce A p
3 minuty čtení
Měla jsem raději držet jazyk za zuby a neplést se do cizích věcí. Byla jsem ale přesvědčená o své pravdě. A tu jsem musela za každou cenu říct. Naším rodinným prokletím je bujná fantazie, a to, že neumíme udržet tajemství. Trpěla tím už moje babička, o které se dodnes vypráví, že to byla největší drbna v okrese. A pamatuji si, jak i na maminku jednou táta řval na celý dům, že to drbna první
3 minuty čtení
Nikdy jsem se nesmířila s tím, že nedělám práci, po které jsem už v mládí toužila. Až dnes jsem našla konečně sama sebe a jsem šťastná. Můj život býval jen o tom, že jsem se vždycky někomu podřizovala. Ten, kdo si plnil své sny, byl můj starší bratr Michal. Vystudoval vysokou, všichni mu dělali pomyšlení, aby měl k tomu ty nejlepší podmínky. Já ale byla ženská, a nikdo neposlouchal, co si myslí
3 minuty čtení
Je tomu už mnoho let, co se mi za oknem objevil černý kocour. Byl hodný a přítulný, ale také chytrý a dobře znal cestu domů. Tam na mě čekalo velké překvapení. Odbíjela právě šestá hodina ranní, město bylo pokojně němé, zahalené mlhou. Uvařila jsem si silnou kávu a zasněně se usadila ke stolu. Moji pozornost náhle upoutal černý stín, který se mihl za oknem. Lekla jsem se. Co to bylo? Byl to sna
5 minut čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že budu psát něco takového. Ale svědomí mě tlačí a také strach, že se na to konečně přijde. Příliš dlouho mi vše prochází. Pracuji v kanceláři okresní pobočky jedné pojišťovny. Je mi přes padesát, jsem rozvedená a syn už dávno bydlí sám. V práci jsem už víc než dvacet let a všichni mě berou jako samozřejmost. Neviditelná, spolehlivá, vždy ochotná. A právě v tom je ta fint
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
iluxus.cz
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
Legendární značka luxusních psacích potřeb a doplňků představuje svou novou kampaň Let's Write, v níž navazuje na výjimečnou spolupráci s režisérem Wesem Andersonem. Ten pro Montblanc opět vykreslil p
Když kvete louka, pomáhá klimatu
21stoleti.cz
Když kvete louka, pomáhá klimatu
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost
Jak vládla královna Hollywoodu?
historyplus.cz
Jak vládla královna Hollywoodu?
Její nevinný výraz a plachý pohled ji skvěle pasují do rolí mladičkých dívenek. Mary Pickfordová v nich poblázní doslova celý svět. V době, kdy se na profesi herce hledí ještě skrz prsty, se stane jednou z nejslavnějších žen nejen v USA a vyslouží si titul „královna Hollywoodu“. Herečkou z nouze Je jí sedm let, a
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
epochanacestach.cz
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
Když stoupáte hustým lesem nad Starým Městem pod Sněžníkem nebo se prodíráte mlhavým ránem Rychlebských hor, krajina tu šeptá. V každém pařezu, v zarostlém sadu, v pokřiveném ovocném stromě, který tu ještě vzdoruje větru, slyšíte ozvěny lidského života, který se ztratil – ale ne docela. Jsou místa, která z map zmizela, ale nikdy nezmizela z
Mřížkový koláč
nejsemsama.cz
Mřížkový koláč
Meruňky můžete nakombinovat i s lesním ovocem. Hodí se k nim i výrazné bylinky, jako je rozmarýn, tymián nebo levandule. Ingredience na 1 kulatou formu: Na těsto: ● 300 g hladké mouky ● 1 vejce ● 1 žloutek ● 150 g másla ● 1 lžička nastrouhané citronové kůry ● 2 lžíce řeckého jogurtu ● 100 g cukru Na dohotovení: ● 800 g meruněk ● 1 skořicový cukr Postup: Do mísy nasypte mouku, cukr a citronovou kůru. Přidejte
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
epochalnisvet.cz
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
Chatrně oblečený venkovan se kradmo ubírá lesem a co chvíli se pozorně rozhlíží. Nedivte se, vydat se v 15. století do lesa pro nějaký ten otop, to byl často i hrdelní zločin. Pak se však stane něco strašného. V lesním přítmí spatří mohutnou postavu s černými rozcuchanými vlasy. Je to snad sám vládce pekla? Ve středověké
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
nasehvezdy.cz
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
Smutný příběh. Je slavná, a navíc ikona krásy. Přesto herečka Angelina Jolie (51) zůstává opuštěná jako kůl v plotě. Po dramatickém rozvodu s Bradem Pittem (61) v roce 2016, kde nechyběla obvinění z
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
epochaplus.cz
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
Janovo evangelium jasně tvrdí: „Boha nikdy nikdo neviděl.“ Přesto se ve Starém zákoně objevují pasáže, které tuto premisu zpochybňují, popisujíce osobní setkání s Hospodinem. Jak je možné, že Kniha knih obsahuje tak zjevné rozpory v tak zásadní otázce? Ačkoliv novozákonní Janovo evangelium obsahuje pasáž, kde se doslova říká „Boha nikdy nikdo neviděl,“ (Jan 4:12), některé
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
enigmaplus.cz
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
Před klavírem sedí zkušený americký hudebník Tony Cicoria (*1952) a vypravuje: „Pamatuji si to, jako by to bylo dnes. V roce 1994 jsem působil jako ortoped v New Yorku. V té době ještě neexistovaly mo
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
skutecnepribehy.cz
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
Okno protějšího domu bylo zavřené celá léta. Jedné noci se to ale změnilo. Moje zvědavost se mi vymstila. Děsivý pohled strnulé figuríny se mi vrací ve snech doteď. Už dlouhá léta žiju v zapadlé části městského centra. Noci zde jsou však klidné, tiché. Ani na své sousedy jsem si nikdy nemohla stěžovat. I když, byla tu jedna věc,