Ztráta milovaného manžela drtila moje srdce. Nemohla jsem přestat truchlit. Až mě náhoda přivedla na hrad, který mé černé myšlenky jako zázrakem zapudil.
Můj Jiří byl nejlepší muž a člověk, jakého jsem v životě potkala. Byl hodný, milý, obětavý, tolerantní, vždy na něj bylo spolehnutí a měla jsem v něm oporu. Jeho smrt mi vzala všechno. Najednou jsem to nebyla já. Ztratila jsem pevnou půdu pod nohama a nemohla jsem se nadechnout.
Výlety s dětmi
Marně se mi snažili pomoci přátelé, rodina i děti. Potácela jsem se jako mátoha a nebyla schopna normálně fungovat. Návštěvy u psychologa nepomáhaly. Děti se mě snažily rozptýlit výlety na nejrůznější místa naší krásné země, ale bylo to k ničemu. Byla jsem jako tělo bez duše. Až pak, jednoho dne… Tehdy jsem ani nevnímala, co to je za místo.
Kamínek do sbírky
Někam jsme dojeli, vystoupili z auta a já šla ulicí do kopce, až jsme vstoupili na nádvoří. Byly tam stolečky s obsluhou. Cestou jsme míjeli obchůdek se suvenýry, kde jsem si koupila kamínek. Byla to taková moje vášeň. Nejrůznějších polodrahokamů i obyčejných kamenů z cest jsem měla doma plné šuplíky. Tentokráte mě zaujalo tygří oko.
Podivné snění
Bylo opravdu nádherné! Posadila jsem se na židličku a pohrávala si s ním. Myšlenky mi proudily hlavou, v podstatě jí jen tak procházely. Až se to najednou stalo. Ponořila jsem se do zvláštního zasnění, vnímala, jak kolem mě chodí postavy jako stíny. Připadalo mi, že mají na sobě starodávné oblečení. Dívala jsem se na ně celá omámená, až se cosi ve mně zlomilo.
Cítila jsem úlevu
Cítila jsem, jak mi ze srdce spadl velký balvan. Byla to tak veliká úleva, že jsem se najednou zhluboka nadechla. A to mě probralo. Jako bych se probrala z těžké noční můry. Začala jsem komunikovat se svým okolím. Děti na mě nevěřícně zíraly. Jakoby do mě ten kámen ve spojení s místem, vlil chuť do života.
Zajímavá historie
Když jsme se chystali jít, nemohla jsem se odlepit od židle. Co se to se mnou stalo? Začala jsem pátrat v minulosti hradu, který byl postupně přestavěn na zámek. A dozvěděla jsem se velmi zajímavé věci… V minulosti na něm pobývaly ženy, které ztratily svého milovaného manžela. Tehdy poprvé mě napadlo, jestli je skutečně možné, aby měl hrad léčebné účinky…
Opět jsem našla lásku a štěstí
Následující víkend jsem se na hrad vydala znovu. A tentokrát jsem navštívila i zámeckou vinárnu. Nevím, jestli to byla náhoda, nebo je to místo opravdu zázračné, ale oslovil mě tam starší charismatický muž. Slovo dalo slovo, a my se začali pravidelně scházet. Dnes je tomu už osm let, co jsme spolu. Bydlíme spolu a jsme šťastní a spokojení. Na ono místo se často vracím, vždy se tu zbavím myšlenek na to, co mě v dané chvíli nejvíce trápí, a jsem zase milá, spokojená a usměvavá.
Ludmila O. (67), Plzeň
